Tedy šňůra či vlasec?
Předpokládám, že odpověď již na tuto otázku znáte, či přinejmenším tušíte. Šňůra je tou nejlepší volbou. Pravda, i na vlasec se dá velký sumec zdolat a nemusí to být zrovna 1mm lano. Opět je také potřeba vzít v potaz typ revíru, velikost lovených ryb atd. Já osobně se ale rovnou přikláním ke šňůrám, i když finanční nároky jsou výrazně vyšší. Pokud však budete chtít používat vlasec z jakýchkoliv důvodů, doporučuji jen kvalitní produkty o síle okolo 0,60 mm. Vlasec by měl mít co nejmenší průtažnost a měl by mít co největší odolnost na oděr. Co se týče šňůr, doporučuji větší nosnosti, mezi 40 – 80 kg. Velmi důležitá, jako u vlasců, je zde opětovně co nejlepší odolnost vůči oděru (některé šňůry při pokusu předření o kamen prasknou hned a jiné jsou téměř „nepředřitelné”). Osobně mám velmi dobré zkušenosti s pletenkou SÄNGER na 86kg. Podle zkušeností mých přátel jsou dobré i produkty Fy. JB, Mitchell, Penn či Hamingway.
Karabiny a obratlíky
Možná mě budete mít za sklerotika, protože znovu budu opakovat: „nejslabší součást sestavy určuje její celkovou pevnost”. Nejsem sklerotik, opakuji tuto „moudrost” (není z mé hlavy) záměrně. Proto doporučuji používat jenom opravdu velmi pevné a kvalitní karabiny či obratlíky. Skutečně není nic horšího, než předčasně ukončený souboj s velkou rybou a následným zjištěním že karabina (obratlík) nevydržela, nebo se rozepnula. Pokud použijete kvalitní karabinu se zámkem o nosnosti okolo 60–100 kg, nemusíte mít výčitky, že jste něco zanedbali. Masivní karabiny bez „zámku” skýtají větší riziko rozepnutí a ztráty ryby. V jednom zahraničním časopise a následně i v Kajmanovi, jsem letos objevil test karabin, z něhož jednoznačně vyplynulo, že nejspolehlivější jsou karabiny od Berkley, na které jsem okamžitě přešel a musím říci, že opravdu drží.
Návazcový materiál
Na návazce můžeme použít více druhů materiálů. Osobně používám nejvíce dvojitý návazec o nosnosti cca 60 kg potažený sumcařskou bužírkou 1–1,5mm. Tím je zajištěno, že sumec jej kartáčem nepředře, ryba se téměř nemůže zamotat a prošívání je nadále umožněno. Pokud používám montáž bez bužírek, pak navazuji trojháky či jednoháky na šňůru s kevlarem o nosnosti cca 80 – 100 kg. Riziko předření je zde minimalizováno, zamotání však stále částečně hrozí – zde záleží více na způsobu nastražení. Na našem trhu jsou k vidění i návazcové materiály o nosnosti 150 – 180 kg, ty se ale podle mne už pro lov českých sumců nehodí, jejich vlastnosti ocení lovci v Kazachstánu, Itálii apod. Dále je možné použít i silných šňůr bez kevlaru, nebo i silného vlasce – to už je však určitý kompromis.
Háčky
Podle způsobu lovu a i podle důvěry můžete použít jedno až trojháčky. Obecně bych řekl, že trojháček skýtá větší šanci na zachycení a zásek, jednoháček zase „sedí” většinou pevněji a sumec jej jen těžko vypáčí. Sice jsem někde četl, že se někomu podařilo „jednohák velký jako pěst doslova vyrvat sumci z tlamy”. To se samozřejmě stát mohlo, ale ryba musela být buď špatně zaseknutá anebo muselo zdolávání probíhat naprosto amatérsky, protože jednohák „když sedí tak sedí”. Velikosti jednoháků volte 6/0–10/0. Větší či menší nejsou vyloučeny, záleží na rybolovném způsobu a nástraze. Trojháčky mohu doporučit ve velikostech 3/0 – 5/0. Nechci dělat reklamu, ale velmi dobré trojháčky jsou Owner, Svéhiro a Sänger. Myslím si, že patří k těm nejlepším (možná někdy objevím ještě lepší). Rád bych zdůraznil, že pokud použijete modely Owner a Svéhiro, musíte zásek provést razantněji, protože jejich masivní konstrukce obtížněji proniká do sumčí tlamy. Na trhu lze objevit i jiné značky o vysoké kvalitě a méně masivní konstrukce. Vždy doporučuji test: trojhák vezměte do ruky a pokuste se co největší silou jej deformovat. Dobrý kousek by se neměl téměř ani hnout a hlavně se nesmí ohnout (dobrá pružnost). Ostrost háčku, kterou vyjadřuje známá definice „musí lepit”, považuji za samozřejmou a zmíněné typy jí disponují.
Hotové návazce
Abych pravdu řekl, a možná se tím řady prodejců dotknu, je zbytečné hotové návazce kupovat. Jednak jsou dost drahé – mnohdy platíte více než polovinu z ceny jen za navázání a také si je těžko můžete modifikovat. Osobně si všechny typy návazců připravuji sám, podle konkrétních potřeb a nemusím dělat kompromisy.
Splávky
O splávcích a bójkách by bylo možné napsat mnoho. V krátkosti zmíním, že se bude vždy jednat o větší typy s nosností od cca 50 do 400 g. Velikost a tvar je potřeba přizpůsobit lovné metodě a velikosti nastražené ryby. Já nejraději používám buď podvodní splávky (značkové, i doma vyráběné) o nosnosti 10 – 40 gramů. Ze splávků pro lov na plavanou či trhací bójku je možné použít klasický splávek o nosnosti cca 350g. Já rád používám 300g koule, které se dobře používají i v proudu a velmi rád používám splávek s plochým dnem o nosnosti cca 400g (plovák doma dělaný), ale pouze v kombinaci s více trojháčky. S touto sestavou mám velmi dobré zkušenosti co se týče záseku, neboť sumec nestihne nástrahu „polknout” a o splávek se díky jeho tvaru (ne nosnosti!!!) sám zachytne a já jen dosekávám. Zásek musí samozřejmě přijít co nejdříve, aby se fousáč nevypnul.
Olova
Olova v zásadě rozlišuji na kotvící (pokud není použit kamen) a na olova, která nástrahu udržují v dané hloubce. Kotevní olova by měla mít nosnost na stojatých vodách okolo 200 – 300g. Při lovu na menší vzdálenost s menší rybou může postačit i olovo okolo 100g, naopak někde bude potřeba váha vyšší, zejména s velkou nástražní rybou. Na proudných vodách obvykle používám kotevní olova o nosnosti 200–500g. Zase je potřeba rozlišit mírně tekoucí řeku a velký proud. Váhu a i tvar olov vybírám také podle typu dna. Na řece, kde lovíme mnohdy postačí i olovo 200g, protože dno je kamenité. Na řece, kde bude dno hladké, bude potřeba kotevní olovo několikrát těžší. Na kotvení není potřeba tahat k vodě desítky druhů olov, postačí dva až tři typy. Ty můžeme u vody podle potřeby spojit karabinou, či textilní pásku (kobercovkou) a tvar a váhu tak změnit. Alternativou pro těžší kotvení může být kámen upevněný na trhacím vlasci. Kámen pak můžeme cíleně utrhnout, mnohdy jej bez problémů z vody vytáhneme. Já např. na jednom z mých revírů, kde je zakázáno zavážet a dno je plné vázek, používámna kotvení kámen o velikosti mužské pěsti, který upevňuji na půlmetrový trhací vlasec 0,40 mm. Pokud neuváznu, mám kotvení i napříště. Na větších hloubkách je možné trhací vlasec použít i delší. S takovýmto kamenem je možné ze břehu nahodit do vzdálenosti cca 40–50 metrů. Olova k vyvážení splávku jsou vhodná podle splávku o váze okolo 100–200g, protáhlých tvarů. Opět je možné mít i lehčí olova a podle potřeby je kombinovat.
Další potřebné věci a různé „vychytávky”
V mém „sumcovém kufříku” nechybí nikdy následující výbava: baterka, olova, vábničky, prošívací jehla, zásobník postrojků, nůž, kleště, rukavice, návazcová šňůra, kaprařská bužírka, bužírky na stopery, korálky, karabinky na splávky, chemická světélka (lámačky), kobercová páska, splávky normální, podvodní a plováky. Dále k vodě nosím vidličky na pruty event. Stojany (podle způsobu lovu), ekovezírek na nástražní ryby a i na eventuelní úlovek. Vhodné je i přenosné vzduchovací zařízení (v parných letní dny pro delší převozy). Užitečným pomocníkem bude i vhodný echolot, ev. i váha na určení hmotnosti úlovku. Podběrák si berte pokud nechcete přijít do křížku s porybným – stačí malinký pstruhový podběráček a máte splněno. Gaf nedoporučuji, ani ho sám nemám. Při lovu sumců v podstatě nemá význam. Sumce velmi spolehlivě vylovíte rukou za spodní čelist. Doporučuji vždy použít rukavici. Vyhnete se nepříjemným a následně zaníceným oděrkám.
Petrův zdar
