foto: autor V dalším popisu budu předpokládal, že budeme „cajk” dimenzovat na větší ryby a nebudeme pak muset zažít zklamání z jejich ztrát. Zároveň jsem ale odpůrcem vyloženě extra těžkého náčiní, alespoň na většině českých revírů, a zdolávání ryb ve stylu „každá dvoumetrovka musí být do 5 minut zdolána”. To už Vám může ryby si můžete rovnou najmout nějakého kazachstánce se sítí nebo „jeřáb”. Jistě, jsou i revíry, kdy rybě nemůžeme dát ani metr, jinak zajede do vázky. Sám několik takových znám a tam nemá ani smysl se slabým náčiním nahazovat. To jsou však ty zmiňované „určité odchylky” bez kompromisů. Cajk můžeme také „poddimenzovat” a pak si vychutnat souboj i s 10 kg sumcem, ovšem na zdolání větší ryby naše šance výrazně klesnou. Na trhu jsou v současné době i takové pruty, kdy metrového sumce nádherně cítíme a i velkou rybu jsme schopni bez problémů zdolat. Osobně jsem ochoten poskytnout informaci, o jaký prut se jedná.

Naviják

foto: autor Volba závisí především na skutečnosti, zda budeme potřebovat nahazovat či nikoliv. Samozřejmě další nemálo podstatným kritériem je také jak „hluboko je do naší kapsy”. Pokud bych se měl rozhodnout, co si pořídit bez ohledu na finance, bylo by pořadí asi následující:

  1. multiplikátor
  2. kolečko
  3. smekací naviják

U druhého a třetího místa bych asi chvíli váhal, ale s ohledem na revíry, na kterých lovíme a na fakt, že máme k dispozici několik lodí, bych pořadí ponechal. Ačkoliv se domnívám, že nejvhodnější typem navijáku pro všechny typy vod je multiplikátor, pokusím se přiblížit rozdíly.

Kolečko

Znám mnoho dobrých sumcařů, kteří vždy lovili, loví a lovit budou pomocí tzv. kolečka. Naviják tohoto typu nemá žádný převod, brzda u mnohých také absentuje a přesto bylo s tímto navijákem uloveno mnoho velkých ryb (v jednoduchosti je síla). Výhodou proti smekacím navijákům je způsob navíjení (napřímo bez zkrucování, jako u multiplikátoru), velká kapacita a díky jednoduchosti i minimální poruchovost. Další výhodu vidím v ceně, která bývala vždy velmi příznivá. Nevýhodou je bezesporu absence převodu, brzdy, možnosti nahazování a určité zvýšené riziko zamotání. Tento typ navijáku není příliš vhodný pro začátečníky (i když já a hodně sumcařů s ním začínalo, a asi začínat bude), neboť při zdolávání ryby kolečko příliš nepomáhá (nemám na mysli navíjením, ale obtížným brždění a zastavováním při úniku) a je spíše jako muškařský naviják, jakýsi zásobník vlasce. Pro úspěšné zdolání větších ryb je potřeba více zkušeností než třeba při lovu s multiplikátorem, a ty potřebné zkušenosti právě začátečníci nemají. Při únicích sumce hrozí mnohdy i riziko odjetí ryby na velkou vzdálenost, neboť drobné kličky jde obtížně udržet a když vyklouznou, celý naviják se roztočí a obtížně se zastavuje. Určitým vylepšením může být „zvětšení” kličky. Musím ale upozornit, že vylepšení je sice velmi dobré, ale pokud vám větší ryba vyrazí kličku z ruky, stane se z ní doslova nebezpečná „sekačka prstů”. Takže opatrně!

Smekací naviják

Jak již bylo mnohokrát řečeno, musí být přiměřeně robustní (raději více než méně). Cívka nesmí být jiná než kovová (nekovové typy se mohou při utažení šňůry poškodit). Na našem trhu se dá nalézt několik skutečně dobrých modelů. Mezi hlavní výhody smekacího navijáku patří oproti kolečku možnost jednodušího nahazování a díky převodům mnohem rychlejší manipulace s nástrahou či rybou. Trochu horší je to už ovšem s jejich kapacitou, zvláště pokud budeme používat okolo 200 metrů 60 až 80–ti kilové šňůry. Jako hlavní nevýhodu vidím kroucení šňůry, které může přivodit problémy. Pokud použijete vlasec a ryba vám vytáhne více než cca 20 metrů přes brzdu, nebo budete přes brzdu zavážet, budete muset tuto část dříve či později odstřihnout a vyhodit. Proto alespoň při zavážení, pokud zavážet budete, na navijáku odklopte řadič. Se smekacím navijákem může také snáze dojít k poškození šňůry, pokud se správně netočí kladka a dochází k velkému tření za vývinu tepla. „Kousky” nižší kvality dále může při extrémní zátěži potkat ulomení celého řadiče.

Multiplikátor

foto: autor Jak jsem již uvedl, začínal jsem po vzoru úspěšných sumcařů z mého okolí lovit sumce s kolečkem. Po určité době jsem však zatoužil po větším komfortu, kvalitní brzdě a možnosti nahazování. Následovalo delší rozhodování, zda smekací model či „multík”. Po jisté době jsem se rozhodl pro multiplikátor „na zkoušku” a musím říci, že jsem udělal dobře. Zanedlouho jsem šel koupit další.

Multiplikátor je typem navijáku, který snad nemá pro lov sumců nevýhody. Snad jen začátečníci mívají problémy s nahazováním (dochází k zamotání šňůry). Většina modelů má volnoběžný režim pro nahazování, umožňující lov s hlasitým cvrčkem jako s „bajtrunery”. Hlasitost bývá dost výrazná a ušetříte tak za moderní „pípáky”. Kapacita větších modelů je dostatečná, některé dokonce disponují měřičem odvinuté šňůry (podle mého názoru není potřeba, a navíc čím složitější konstrukce, tím větší riziko poruchy). Brzdu si můžete zvolit buď hvězdicovou či pákovou. Další rozhodnutí, které budete muset učinit je, zda budete chtít kličku na levé, či standardní pravé straně. Dobrý model by měl mít rovněž dodatečné uchycení k prutu (viz. obr. 2), aby nemohlo dojít k odtržení. Domnívám se, že kvalitní mutiplikátory je možné pořídit okolo hranice 3.000,– Kč a více. Nějaká výjimka však může potvrdit pravidlo...

Prut

foto: autor Stejně jako u přívlače bych doporučil rovnou předem vyřadit teleskopy. Ne že by snad s nimi nemohl být sumec uloven a zdolán, ale dělený prut je prostě výrazně lepší. Co se týče materiálu, nemyslím si, že by tak výrazně jako u přívlačového prutu měnil jeho chování. Dnes se řada výrobců vrací k prutů, kde je základ z laminátu. Modely z čistého grafitu jsou velmi náchylné na poškození a proto si myslím, že současný trend je na správné cestě. Já osobně vlastním několik prutů, levných i dražších, ale se všemi jsem velmi spokojen. Takže cena by být vodítkem určitě neměla. Za cenu okolo 1000,– Kč je možné pořídit celkem solidní prut, okolo 4.000 – 7000,– špičkový. Měl jsem v ruce prut za cenu okolo 12000,–, což byl prut z kategorie „nezlomitelný a nejlepší na světě”, ale takové náčiní má význam pouze na extrémní ryby v zahraničí. Univerzální délkou bude 270 – 330 cm, přičemž platí: čím větší vzdálenost lovu a hloubka vody, tím delší prut. Jeden můj dobrý kamarád, excelentní sumcař používá na Orlíku třídílnou děličku o délce 450 cm. To už je však extrém. Rovněž kratší prut než 270 cm je použitelný, ovšem jeho a tím i naše možnosti jsou omezenější. Co se týče gramáže, netroufnu si jí jednoznačně obecně určit. Musel bych jmenovat konkrétní pruty a to nechci, neboť nepíšu reklamní článek. Jsou totiž modely, které jsou při doporučované zátěži okolo 400 g jako „žvejkačky” a některé 250 gramové jako tyč. Doporučil bych tedy konzultaci v dobrém specializovaném obchodě a prut vybrat spíše citem a rozumem než podle natištěných čísel. Obecně by se doporučená zátěž měla „motat” okolo 250g.

Pokud hodláte lovit sumce z loďky, mohou být pruty i trochu měkčí a rozhodně by měli být kratší. Za délkový strop bych označil délku 300 cm, optimum pak 240 – 270 cm pro lov, kdy je nástraha vzdálena od lodi. Pokud hodláte lovit sumce za pomoci vábničky pod lodí, je optimální délka prutu 210 – 270 cm, přičemž jednodílné modely patří k těm nejlepším. Samozřejmně není bezpodmínečně nutné mít na každý způsob lovu speciální prut. Sám jsem se kdysi rozhodl, že pro začátek jsou vhodné pruty o délce 270 cm, které lze použít pro všechny způsoby a při troše dobré vůle i pro lov s vábničkou pod lodí.

Petrův zdar!

INSTRUKTÁŽNÍ DVD CHYTÁME SUMCE S DAVIDEM HAVLÍČKEM