Často slyším nevěřícné nebo zlehčující poznámky o tomto způsobu lovu. Hlavně ortodoxní "bobkaři" (nic proti nim, sám jsem takto chytal dlouhá léta) často nejsou ochotni připustit vyšší úspěšnost feederu a slýchám od nich nelichotivé poznámky . Nechápou, když vidí rybáře sedět bokem, nebo šikmo k vodě. Ti zvídavější a přístupnější často přijdou na kus řeči a já ochotně vysvětluji.
Rozdíl v úspěšnosti oproti klasické položené je většinou markantní. Důvodů je jistě mnoho. Používání slabších vlasců – většinou okolo průměru 0,16 mm na kmen, jemnějších montáží, malých háčků, ale hlavně NAPROSTÁ SOUSTŘEDĚNOST NA ŠPIČKU PRUTU a reakce na jakýkoliv její pohyb. To je velmi významný činitel úspěchu. Pravděpodobně si teď mnozí řeknou, že objevuji Ameriku, ale já vím, že záběr přichází velmi často okamžitě po dopadu nástrahy na dno. Protože při feederu máme kontakt s nástrahou už během jejího klesání, registrujeme zájem ryby okamžitě. Samozřejmě, musíme překlopit naviják hned po náhozu. Dopnutí vlasce po dopadu je otázkou okamžiku. Dopad mimochodem velmi dobře signalizuje povolení špičky, což nám dává také představu o hloubce.
Jsme tedy schopni reagovat na záběry od okamžiku nahození. Ne tak rybáři lovící klasickým způsobem. Je evidentní, že nejsou schopni ani zaznamenat záběry, které docela určitě mají po dopadu nástrahy, protože se právě zabývají umístěním svých signalizačních splávků – policajtů. Skoro bych viděl právě tady důvod jejich pojmenování. Při vší úctě k policistům: rybářův policajt také neregistruje čin, ale je ve střehu, když už je dávno po všem. Naštěstí ryby jsou celkem slušní recidivisté, takže se záběr dříve nebo později opakuje. Pokud ovšem máte nástrahu schopnou opakované záběry vydržet. Pokud ano, jste asi spokojeni. Já bych nebyl! Nejraději používám rohlíček. Podle mého názoru nástrahu, která jen málokdy zklame. Musí však být nadýchaný, svůdně se nadnášející a tudíž neschopný vydržet více ochutnávek.
Dalším významným faktorem je lov pouze na JEDEN PRUT. Zatímco kapraři volají po možnosti lovu na tři pruty, já nevyužiji ani povolené dva. Troufám si říci, že ve většině případů jsem úspěšnější oproti lovcům na dva pruty. Pokládám za důležitější přípravu loviště a soustředěný lov, než počet udic. JEMNOST ŠPIČKY ji dělá mnohem citlivější než by mohl být ten nejlehčí policajt. Pořekadlo, že feeder vám ukáže každé dýchnutí ryby na nástrahu, vypadá přehnaně, ale věřte, že je tomu přesně tak. A tím se dostávám k dalšímu srovnání. Tentokrát ne už mezi feederem a klasikou, ale feederem a feederem.
Často jsem svědkem toho, jak rozdílné výsledky přináší rozdílný přístup. Byl jsem naposled na přehradní nádrži Hracholusky s kolegou, který také chytal na feeder. Záběrů bylo mnoho. Dokonce velmi mnoho. On zužitkoval tři, já asi čtyřicet. Přestal jsem počítat u dvaceti. To neříkám abych se chlubil, ale abych demonstroval na rozdílných přístupech. Zatímco já jsem při nesekatelných záběrech začal laborovat s různými montážemi a délkou návazců, kamarád, ač řval zoufalstvím, nebyl ochoten udělat totéž. Tvrdil, že je to dobrý a dokonce začal chytat současně ještě na prut se splávkem. Nadřel se stejně, jako by si kopal hrob, a to se stejným výsledkem pokud se ryb týká. Zůstal u těch třech. Takže, NIKDY NEŘÍKEJTE: "TO JE DOBRÝ", ale překonejte se a pokuste se hledat vhodnější řešení. Zkracujte, nebo naopak prodlužujte návazce. Změňte velikost háčku. Někdy pomůže jenom změna posezu a umístění prutu. Například právě na těch Hracholuskách mi pomohlo umístění prutu více do leva, čímž jsem dosáhl delšího a plynulejšího záseku, a opření rukojeti o stehno. Mnohdy je také rozhodující, v jaké fázi záběru zasekáváte. Zní to jako samozřejmost, ale zase tak samozřejmé to není. Mnohdy vidím rybáře čekat na dlouhý ohyb špičky a když konečně přijde, zasekne celkem spolehlivě do prázdna. Následují neartikulované zvuky a studený pot na čele. ZKOUŠEJTE! Mnohdy je podmínkou úspěchu zasekávat už při náznaku záběru.
Velmi také záleží na TVRDOSTI A AKCI PRUTU. Pruty s parabolickou akcí, např. Byrony, jsou méně čitelné na záběr a snadněji ovlivnitelné jinými vlivy – třeba větrem, vlnobitím apod. Je však radostí vodit na nich rybu. Naopak pruty s tvrdou páteří, například Shimano Solstage, signalizují přímo skvostně a nejsou tolik ovlivňovány vnějšími vlivy. Trochu na úkor jemnosti při zdolávání. I tak jsou ale nesrovnatelně jemnější než klasické pruty na položenou.
Na závěr jednu prosbu. Masaři ať zůstanou u svých krmítkových ráhen a vyznavači, či adepti feederu nechť si uvědomí sílu tohoto způsobu lovu. Radujte se a těšte se z množství úlovků a krásy soubojů. Poraženému soupeři dávejte milost v míře co největší...