Foto: Václav Fikar Pokud dnes dospělý člověk bude chtít začít „chytat ryby” (nebudu hovořit o mládeži a o důchodcích, kteří na rozdíl od lidí v produktivním věku mají při pořizování "papírů" slevy), musí si i on – podobně jako třeba začínající golfista či hokejista – připravit na rozjezd minimálně dva a půl tisíce. To ovšem za předpokladu, že si zakoupí pouze krajskou povolenku a pořídí jen velmi malé množství toho naprosto nejlevnějšího (u některého sortimentu obvykle nekvalitního) zboží. Pokud bude chtít být vybaven řekněme průměrně, musí počítat s daleko větší vstupní částkou. Kdyby chtěl zájemce o rybolov začít hned se zbožím vyšší kvality a s kompletním vybavením, bude ho to stát i několik desítek tisíc korun. Vše nakonec tedy záleží na jeho solventnosti, ryboloveckém zaměření a intenzitě zájmu o tento druh bohulibé činnosti.

Abych ale přešel ke konkrétním číslům. Každý rybář nezbytně potřebuje k rybolovu státní rybářský lístek (100,-Kč), pak zaplatí u místní organizace rybářského svazu členský příspěvek (100–200 Kč) a nakonec povolenku. Já zde zmíním ceny krajských mimopstruhových na celý rok, tedy těch nejvíce prodávaných. V Praze za ní rybář letos zaplatí 550,-Kč, ve středních Čechách 700,-Kč. A jak je to jinde? Jihočeský (750,-), západočeský (600,-), severočeský (650,-), východočeský (800,-), moravskoslezský (850,-) a na jižní Moravě je to 650,-Kč.

U většiny organizací ČRS pak navíc má každý rybář povinnost odpracovat pro svou organizaci určitý počet brigádnických hodin (10–15 hodin), pokud nemůže nebo nechce, musí se „vykoupit”. Částka za nesplnění pracovních povinností se pak pohybuje od 20 do 45,-Kč/hodinu, takže rybáři se ještě může prodražit zakoupení povolenky o 200 až 450 korun.

Pak už ale rybář může do prodejny jít pořídit základní výbavu. Co je to základní výbava? Zčásti nám to říká Rybářský řád, zčásti je to dané společenským obyčejem. Podle Rybářského řádu musíme mít vždy u vody metr (ke změření tzv. míry), vyprošťovač háčků (peán) a podběrák. Do základní výbavy pak můžeme počítat dva pruty, dva navijáky, vlasce, háčky, zátěže, splávky, vidličky a vezírek. Vše ostatní bychom mohli vnímat jako jakýsi nadstandard, tedy to, co již nepatří do základní výbavy.

Kolik stojí základní výbava?

Prut

Nejlevnější pruty bývají teleskopické, jejich cena je závislá na materiálu blanku, délce, gramáži a použitých očkách. Nejlevnější kus se dá sehnat už asi za 250 korun, levné teleskopy se na prodejnách pohybují od 350 do 750 korun. Korková rukojeť cenu teleskopu prodražuje.

Naviják

Pořídit se dají kaprové navijáky již za 300 korun, ovšem až do konce roku 2002 jste byl na prodejně zpravidla upozorněn, že takový naviják obdržíte bez záruky. Jak je to nyní, to nevím, ale vím, že tyto navijáky nemívají žádné ložisko, žádné z běžných systémů a dalších již zažitých technických vymožeností. Levné navijáky, u kterých už se dá hovořit alespoň o nějakém prvku navíc, se pohybují od 650 do 1200,-Kč. Většina zájmových rybářů pořizuje navijáky v cenové relaci 1000–2000,-Kč, zkušení rybáři si pak nepořizují navijáky pod 1800 korun.

Vlasec

Na trhu jich je nepřeberné množství, od velmi levných až po drahé. Na dva navijáky nám může stačit 300 metrů vlasce, které – v případě toho nejlevnějšího – pořídíme už za 65 korun.

Háčky

Háčky jsou z různých materiálů, různých tvarů a velikostí. Ty nejlacinější obvykle brzy korodují, zatímco nejdražší nikdy nezkorodují. Na rozjezd ty nejlevnější vyjdou na 30 až 40 korun. Nikdy nekupujeme jeden nebo jen dva háčky, protože do dvou minut u vody je můžeme utrhnout. Vždy máme určitou zásobu, rezervu.

Zátěže(olůvka)

Olůvka jsou spíše haléřovými záležitostmi, na začátku stačí dvacetikoruna. Jinak platí totéž co u háčků – vždy nějakou rezervu.

Splávky

Dva až tři splávky se dají pořídit za 50 korun.

Podběrák

Pořídit se dá již od 190 korun

Peán

cca 100,-Kč

Vezírek

Nejlevnější za zhruba 130 korun

Vidličky

Od 45 do 150 za kus

V tuto chvíli již začínající rybář může k vodě za rybami. Bude–li chtít lovit na položenou (na místě), brzy přijde na to, že potřebuje také stoličku. Skládací stoličku zakoupí za 250 až 600 korun, bude–li toužit po pohodlnějším a prostornějším křesílku, zřejmě ho nesežene pod 900 korun. A co když bude muset přes bahno, mokrou trávu či mokřady? A to on brzy bude muset. Nezbývá tedy, než pořídit holínky. Nejlevnější sežene přibližně za 300 až 400 korun.

A pak přijdou další věci – krabičky, které usnadňují manipulaci s háčky, olůvky a dalšími drobnostmi, pláštěnky, batoh, krmení... Je toho hodně, obzvlášť chce–li mít rybář u vody pohodlí a chce–li být připraven na nejrůznější alternativy, které mu pobyt v přírodě u vody může nabídnout. To stojí nejméně další stokoruny.

Z toho vyplývá, že začít dnes se zájmovým rybolovem na té nejskromnější úrovni u nás přijde podobně draho jako třeba začít s fotbalem, kde hráči stačí zakoupit kopačky, chrániče a míč. Když se však rybář vychytá a začne se specializovat na konkrétní techniku lovu či určitý rybí druh, nikdy nekupuje nejlevnější zboží. Vždy kupuje osvědčené, speciální a kvalitnější. A v tuto chvíli už se rybařina stává drahým koníčkem. Co by však člověk neudělal pro ty chvilky vzrušení...