Mrtvé rybky na systémcích candáti zbožňují. Jen je potřeba vybrat ty správné montáže a umět je ve vodě dobře presentovat.

Mrtvá rybka na vláčecích sestavách

Drop shot, montáže Texas Rig a Carolina Rig mají jedno společné - všechny tyto vláčecí sestavy jsou primárně určené k lovu na měkké umělé nástrahy. Přesto se do nich stejně dobře dají zapojit namísto „gumek“ i mrtvé rybičky. Na vzpomínané sestavy jsem candáty chytal a chytil. I když, přiznám se, vesměs se jednalo o menší kusy do 60 cm. Zdá se mi, že určitě tyto systémy mnohem líp fungují na okouny. 

Sestavy Drop shot, Texas a Carolina Rig popíšu podrobněji (včetně navazování a techniky lovu) v dalších pokračováních, které se budou týkat měkkých nástrah. Ve zkratce se tedy nyní soustředím jen na nastražení rybích mrtvolek.

Sestava Texas Rig je určená na měkké umělé nástrahy. Čerstvá rybí mrtvolka však udělá stejnou práci jako gumka.

K nastražení mrtvých rybek (či rybích cárků) do těchto sestav se hodí háčky s delším ramínkem (např. streamerové). Na ně se pak rybičky napichuju pouze přes pysky a celé jejich tělo je volné. Dají se rovněž použít i háčky offsetové - rybky se na ně potom nastražují podobně, jako třeba rippery, banja nebo smáčci. Na „offseťáky“ je vhodné použít štíhlé a ohebnější rybičky – hrouzky, střevličky východní, oukleje. 

Velkou roli při nastražování rybiček hraje opět jejich čerstvost. Nejlepší jsou vždy ty usmrcené těsně před lovem. Rozmražené rybičky se dají v nouzi také použít, ale určitě se budou víc trhat. Změklé nástražky doporučuji zafixovat přes tlamičku drátkem nebo alespoň několika oviny nitě. I když se rozmrzlé rybky podaří napíchnout úhledně, přece jen je jejich trvanlivost díky rozměklé svalovině mnohonásobně nižší. Potom stačí jediný střet s dravčími čelistmi nebo vázkou a můžu začít připravovat novou rybičku.   

Nastražování rybky na offset háček - napichuje se shora a hrot skrz protne rybí tlamku. Háček se následně přetočí a vpich nyní vede přes břicho ke hřbetu.

Sotva se hrot háčku vynoří ze hřbítku, rybička se srovná. Pro její zpevnění se dají rybí pysky zafixovat nití nebo drátkem k ramínku háčku hned za očkem.

„Okounová bomba“

Název jsem si nevymyslel, jedná se pouze o přeložený překlad z němčiny (Barschbombe), rozhodně také neslouží jen k lovu okounů. Každoročně na takto nastraženou rybku ulovím i candáty a sem tam i nějakou tu štičku. Montáž používám především až koncem roku do ledové vody, kdy už jsou dravci hodně líní a navíc mají za celý rok „nablikané v očích“ z přemíry spatřených umělých nástrah. 

Mrtvá rybka na jiggové hlavičce, která se pohybuje přískoky u dna, upoutá pozornost každého dravce

K montáži budete potřebovat pouze jiggovou (twisterovou) hlavičku, kousek tenkého drátku a čerstvou rybku vhodné velikosti. Nejvhodnější se mi zdají okounovité druhy s pevnější kůží jako třeba okounek a ježdík. Výborný je i hrouzek nebo větší střevlička východní, jejich výhodou je zase štíhlé a ohebné tělo. V nouzi se dá použít jakákoli „nástražka“ jen nesmí mít příliš vysoké tělo – cejnci a karásci jsou předem ze hry. 

Okouní bomba je ve skutečnosti i bomba na candáty!

Nastražení je jednoduché a prezentace rybky záleží na fantazii a schopnostech každého rybáře. V podstatě se dají vyzkoušet snad všechny mutace přívlače – „vertikálka“ z plavidla, plynulé vláčení nade dnem, přískoky kolem překážek apod. Způsob lovu je hodně podobný s ovládáním smáčka nebo jiné gumky, pouze s tím rozdílem, že mrtvá rybka umožňuje zpožděný zásek. Candát totiž podrží „mrtvou kořist“ ve vyceněných zubech a při jízdě ji posunuje hlouběji. Kupodivu mu často ani nevadí až 10 g olověná zátěž, kterou s sebou vleče v tlamě. Proto nezasekávám okamžitě jako při lovu na umělé nástrahy, ale zhruba po jedné až třech vteřinách. 

Dvojí možné vedení rybky na jiggové hlavičce

Darované jsou nejlepší!

Nastal předčasný začátek zimy. Koncem listopadu dokonce přírodu ozdobí i sněhový poprašek. Dravci už zdaleka nejsou tak chtiví umělých nástrah, jako tomu bylo před ochlazením. Snad proto bylo našich posledních pár výprav k vod spíše z kategorie „turistickejch vejšlapů“. Až jednou…

Řeka Morava - místo činu.

Při „procházce s pruty“ kolem řeky Moravy natrefíme na čtveřici rybářů, kteří se snaží chytat dravce na těžko s živými rybkami. Kupodivu se jim docela daří. Jen velikost úlovků je, mírně řečeno, podprůměrná. Chycení candátci jsou jako vypadlí z jedné šablony – kolem čtyřiceti čísel. Jen sem tam nějaký kousek tuto hranici lehce překračuje. 

Na druhou stranu se zde alespoň něco děje. Chvíli sledujeme, kam rybičkáři nahazují své montáže a hned začneme v bezpečné vzdálenosti „gumovat“ dno. Ani drb! Přitom kolegové sem tam bodují. Vyplyne z toho pro nás jediné - dravci chtějí maso! 

No jo, kde ho ale vzít? Po chvíli rozpaků si Zdenek povšimne, že v zatopené trávě při kraji břehu leží bez života, nebo se ještě mátožně pohybuje pár „použitých“ okounků. Rybáři nad námi je pravděpodobně stáhli z háčků a hodili do vody. Kamarád nelení a začne rybky sbírat. Zanedlouho jich má pět. Na druhou stranu se však při jejich odchytu málem vykoupe. Jen tak tak, že se stačil zachytit ostružinových šlahounů a neskončil v ledové řece. Cizí rybáři ho při jeho „odlovovací činnosti“ pobaveně pozorují. Nakonec jeden z nich vstane a vyrazí za Zdenkem. Sám od sebe mu nabídne živé okounky přímo z kbelíku. Prý jich má tolik, že musí často měnit vodu, aby nepochcípali. K tomu ještě poznamená, že o mdlé nebo mrtvé rybky candáti nejeví zájem, takže se nástražky musí často měnit za čilé. Zdeněk nabídku neodmítne, jen ochotného kolegu poprosí, aby příště rybí mrtvolky nechával na břehu, že se pro ně občas staví. Sotva se rybář vrátí k parťákům, Zdeněk mi pošeptá: „Uděláme si alespoň zásobu rybek do mrazáku. Na mníky budou super!“ 

Následně vytáhne z fusaku složený teleskop a začne jej připravovat na položenou. Já s sebou mám jediný prut – vláčák, tak o nějaké změně ani neuvažuji. Pouze stáhnu gumku a hned ladím „okouní bombu“. Nemám s sebou žádný drátek na zpevnění tlamičky rybky, proto z podšívky vesty vytrhnu kus nitě a několika oviny zafixuji okounka na nálitku jiggové hlavičky. Se svým dílem jsem celkem spokojen. Následně montáž pošlu šikmo přes říční proud a nechám ji vyklesat do hloubky. Pak ji plynulými přískoky vedu nade dnem. Než Zdeněk převáže, vyfasuju první záběr. Ucítím ve špičce prutu typický klepanec a s vteřinovým zpožděním ostře přiseknu. Gumový odpor odpovídá candátovi. Ano, je to on! Velikostně nijak výrazně nevybočuje od úlovků dosažených sousedy. Mám však radost, že zvolená technika funguje. 

Kamarád konečně nahazuje na těžko. Čeká okamžitou jízdu, ale nic se neděje. Já zatím během půl hodiny vylovím další tři candátí dorostence a pár útoků promáchnu. Co se týče počtu záběrů, mám najednou navrch nad všemi přítomnými lovci. Candátci se vrhají na rybí mrtvolky stejně spolehlivě jako na živou kořist. Možná i lépe, protože přitahováním prochytám daleko větší plochu a sousto dravcům nabízím aktivně. 

Po mém pátém úspěchu Zdeněk balí „těžkotonáž“ a vrací se k přívlači. Zanedlouho se raduje z prvního záběru. Hned jeho úvodní ryba je z kategorie lepších. Candát má pětašedesát čísel! Rybu klepne a hned spěchá svůj úspěch vylíčit sousedům. Zároveň z nich hodlá vyrazit další porci „pruhovaných nebožtíků“. Podle kyselých výrazů rybářů soudím, že se vrátí s prázdnou. Kamarád naštěstí donese asi tucet rybek. Na nějakou chvíli nám porce rybiny vystačí. Tím, že nyní vláčíme oba, zásoba nástrah taje poměrně rychle. Po každém zdolání či promáchnutém záběru je potřeba rybku vyspravit, nebo rovnou vyměnit. Za necelou hodinu jsme zase „na suchu“. Naštěstí si z houfu zdolaných menších dravců stačím vybrat candáta ze stejného ročníku, jako chytil Zdenda. 

Kamarád vyráží opět za rybáři. Tentokrát narazí na hradbu nezájmu. Dokonce i ochotný kolega strnule pozoruje číhátka v průvěsu a odpovídá na půl huby. Nakonec přece jen nechá kamaráda zalovit v kbelíku. Zdenda se vrací zpět s šesti okounky. Stěžuje si, že musel vynaložit veškerou výmluvnost a diplomacii, aby vůbec něco vyžebral. Dostalo se mu doporučení, kde si má okounky sám nachytat. Tím mu bylo kulantně naznačeno, že už nemá otravovat. Dalo se to čekat, protože za uplynulý čas dostali sousedé na těžko sotva desetinu záběrů než my. K tomu ještě samé menší kousky. Byli celkem oprávněně rozladěni.

„Tak a máme po zásobě rybek na mníky,“ konstatuje kamarád během nastražování.

Než se nadějeme, zbývají nám poslední dvě nástražky. Bratrsky se o ně rozdělíme. Zdenda má brzy záběr. Přisekne a… Vázka! Zakleje a opře se víc do prutu. Vázka se po chvíli pohne. Je to ryba! A zdá se být nejlepší ze všech! Kamarád zdolává krajně opatrně. Naštěstí ryba nijak zvlášť neprotestuje. Občas sice zabere proti proudu, ale brzy se zase poddá přitahování. Vše probíhá v klidu a bez jakéhokoli zbytečného raplování. Po pár minutách přetahování se na hladině zjeví víc než slušný candát. Sakra! Háček nemá v tlamě, nýbrž jen lehce zaháknutý za prsní ploutev. Jak se mrskne, je v háji! Pomalu a potichu nořím podběrák pod rybu. Přesto postranní čarou zaregistruje, že je něco špatně. Prohne se do oblouku a… Švih! Nástražka vystřelí z vody a vyletí do větví stromu. Rychle vyrazím podběrákem vpřed. Je tam? Není? Je! Uf!

Úlovek v síti vynesu na břeh. Zdenda se nestará o montáž v haluzích a hned tancuje kolem candáta. Má poctivých pětasedmdesát! 

Sotva je dravec „na pravdě boží“, kamarád se snaží zamotanou sestavu opatrně vycukat. Nakonec se mu záchranná práce podaří jen z půlky - jiggovou hlavičku zachrání, ale rybičku stejně rozpárá. Blahosklonně mě pak upozorní, ať v klidu chytám, že na mě počká. Vzhledem k tomu, že mám poslední nástražku, tak to ani dlouho trvat nebude. Docela vážně pochybuju, že se mi ji podaří přetavit v lepšího dravce. Přesně podle svých obav mi ji asi po desítce náhozů rozcupuje miniaturní candátek. Je to možná nejmenší kousek ze všech dnes ulovených...

„Mám skočit ještě nějakou vysomrovat?“ nabízí se ochotně Zdenda a palcem ukáže za záda.

„Ne, už je nedráždi,“ odmítnu a skládám prut.

Přitom poznamenám: „Spíš vymysli, kde si nachytáme vlastní rybky.“

Nadhozené téma probíráme celou cestu domů. 

Rybičky jsme sice ještě sehnali, ale až do konce sezóny jsme si už tak parádně (jako poprvé na darované okounky) nezachytali.                  

Zdenkův závěrečný candát

V dnešním dílu jsem v krátkosti představil pár jednoduchých sestav na přívlač s mrtvými rybkami. Příště hodlám na dané téma volně pokračovat…

Text a ilustrace: ToRo

Fota: autor a kamarádi