V dnešním dílu představím některé z úspěšných suchých a mokrých vzorů mušek, které se dají úspěšně použít k lovu lipanů na tekoucích a pomalu tekoucích vodách. Výběr mušek je vždy závislý na konkrétních podmínkách daného loviště. Před prvním náhozem je dobré chvíli pozorovat hladinu i dno přes polarizační brýle. Možná se vám podaří zaregistrovat ryby sbírající hmyz z hladiny nebo těsně pod ní. Pokud budete mít štěstí, uvidíte ryby, které se pasnou na dně a mezi kameny sbírají potravu. Na tato místa je dobré zaměřit svou pozornost, abyste „nebičovali“ vodu jen tak naplano.

Menším velikostem mušek je dobré přizpůsobit také vlasec. Na podzim používám v mělkých vodách cca do 1 m hloubky návazec na suchou mušku o průměru 0,10 až 0,12 mm, na nymfy pak od 0,12 do 0,14 mm. Vždy záleží na průzračnosti vody. Pokud je voda mírně přikalená, může se nasadit i silnější návazec, nicméně je zbytečně nezacházet do extrémů. Při nymfování se silnějším návazcem doporučuji jednoznačně použít fluorocarbon, který není ve vodě tak viditelný jako běžné momofily. Nepoužívám ho však k lovu na sucho, myslím si, že fluorocarbonový vlasec je naopak pro rybu více viditelný.

Jak jsem zmínil na začátku, při lovu lipanů na podzim používáme hlavně menší vzory mokrých a suchých mušek. Při velikostech háčků kolem 16 a menších už si při vázání nemůžete vymýšlet žádné složitosti a dělat mušku zbytečně složitou, jak tomu bývá u větších vzorů. Ryba v rychlém proudu maximálně rozezná siluetu mušky a její barvu, proto je nutné zaměřit se při vázání těmto požadavkům. Pamatujte: je lepší mít v krabičce 20 jednoduchých a účinných mušek než 5 zbytečně složitých vzorů, které udělají stejnou a možná ještě menší parádu.

K podzimnímu lovu lipanů používám mikronymfy se zlatým nebo měděným korálkem vázané na háčku s rovným nebo gammarovým ramínkem vel. 14 až 18. Suché mušky a různé druhy palmerů nebo chmířenek z CDC peří. Na ilustračních snímcích u vázacího postupu můžete vidět postup vázání jednoduché mikronymfy, která je v menších velikostech úspěšná nejen k lovu lipanů, ale také jelců, pstruhů a dalších druhů ryb. Postup vázání je velice jednoduchý, muška se skládá z kvalitních štětů ze srpku kohouta, tělíčko je vázané z odraného paprsku pavího oka. Tento paprsek můžete stáhnout nehty nebo také školní gumou na rovné podložce. Postup je takový, že na stole přidržíte paprsek za jeho špičku a potom jej v protisměru několikrát přejedete školní gumou. Nekupujte žádné speciály, stačí ta nejobyčejnější pryž, jakou seženete. Odraný paprsek se přichytí za špičku a s pomocí rotačního ramene se navine na ramínko háčku. Tělíčko je dobré překroužkovat perleťovou lametkou nebo převinout měděným drátkem pro lepší pevnost a odolnost mušky. Tělíčko je také vhodné máznout lakem, který jej ucelí a zpevní. Hlavohruď vážu z různých druhů dubingů, dobře se osvědčil přírodní dubing ze zajíce nebo CDC dubing. Ještě před vázáním hlavohrudi podmotám ramínko háčku oranžovou nebo fialovou tělíčkovou nití, tak aby po nadabování tělíčka prosvítal kousek nitě. Pestrý bod na tělíčku funguje výborně jako atraktor neboli spouštěč záběrů a ryba také mušku ve vodě lépe identifikuje.

V čisté vodě doporučuji lov na mikronymfy s francouzským návazcem nebo jako klasickou krátkou nymfu. Při použití francouzského návazce se mi zdá lov mnohem efektivnější a přesnější než na klasickou krátkou nymfu. Pokud se pro „francouze“ rozhodnete, doporučuji si pořídit rovnou celou výbavu. Patří k ní minimálně tři metry dlouhý prut Aftma 3 a 12 – 14 metrů dlouhý, kónický návazec konický z jednoho kusu. Nedoporučuji v začátcích používat svazované návazce, lov s nimi je obtížný, protože a snadno se zamotají.