Chytej.cz
Čeburašky RedBASS EX

Každý si musí svou cestu vyšlapat sám necteno

25.10.2017 | Kaprařina | Kapr obecný | 2.204 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 4

Každý si musí svou cestu vyšlapat sámKdyž vidím, jaká je dnešní kaprařina, nedá mi to si trochu nezavzpomínat. Dnes to vypadá, že kaprařem může být opravdu každý. Stačí si koupit drahé pruty, stojan, navijáky a mnoho dalšího, vybavit se tím nejdražším a nejvíce propagovaným krmením a hurá na soukromé revíry, nejlépe do zahraničí, kde plave doslova „dvacka na dvacce“. První výprava, neskutečné množství obřích kaprů na břehu a fotek, hurá, jsem kaprař! Opravdu to takto funguje?

Nastrahy.cz - Daiwa akce

 

p1.jpg

 

Lovu na boilie a kaprařině jako takové se věnuji zhruba 11 let. Své první krůčky k vodě jsem uskutečnil díky svému taťkovi ještě o několik let dříve. Jako dnes si pamatuji jeden den, možná v roce 2000, kdy mi taťka půjčil prut, abych si poprvé v životě nahodil. Myslel jsem, že na tom nemůže být nic složitého, zkrátka jen pořádně švihnu a je to. Ano, švihl jsem, zvuk byl stejný, jako když to udělal táta, jen rozdíl byl v tom, že můj nához skončil v korunách stromů přímo nad našimi hlavami.

 

p1.jpg

 

Od tohoto osudného dne se ve mně něco probudilo. Řekl jsem si, že se stanu dobrým rybářem. Ne pouze dobrým, stanu se tím nejlepším! Naučím se nahazovat jako můj táta, číst vodu a rozumět rybám stejně, jako on. Od toho dne „lovení veverek“ jsem na sobě začal dennodenně tvrdě pracovat. Číst knížky, časopisy, možná jsem už dostal i svůj první počítač, takže jsem se zasvětil do tajů internetu plného videí s rybářskou tématikou. Dostal jsem svůj první prut, který do dnešního dne mám ve skříni, a pustil jsem se do práce. Do práce na sobě samém.

S jedním proutkem, kyblíkem krmení a povolenkou v kapse jsem na kole brázdil všechny možné i nemožné vody v blízkém okolí Hodonína. Srkačka. Jedna z mých tehdejších nejoblíbenějších montáží. V té době jsem nevěděl, co se mohlo stát, kdybych kapra utrhnul, přišlo mi fantastické chytit klidně i dva cejny najednou. Napíchl jsem dvě foukačky, trochu nejlevnější krmítkové směsi a letělo to tam. No, vlastně spíše jen někdy to letělo opravdu do vody. V rákosí, stulících a na stromech jsem nechal šílené množství „montáží“, než jsem se naučil alespoň trochu koordinovat směr a vzdálenost hodů. Mnohokrát si ze mě dělal taťka srandu, že každý můj nához stojí minimálně 10 korun.

 

p3.jpg

 

Pochytal jsem neskutečné množství cejnů, perlínů, plotic, i krásných línů, než jsem se dočkal svého prvního kapra. Do teď nezapomenu ten boj! Můj prut v délce 2,7 m byl sice určen na přívlač, ale jakmile jsem dostal na břeh svého prvního kapra, ve mně samotném něco rozhodlo. Ano, tohle je ryba, které se chci věnovat a po které půjdu! Zkoušel jsem žížaly, kukuřici a mnoho dalších nástrah, ale vždy se mi připletla nějaká nechtěná ryba, ať už amur, tloušť nebo jednou dokonce želva nádherná.

 

p1.jpg

 

To mě ale neodradilo, protože jsem stále doufal, že se přes tyto nechtěné ryby prochytám k tolik žádaným kaprům. A opravdu se mi to časem dařilo stále lépe. Bylo mi asi 12 let, když jsem poprvé přišel do kontaktu s boiliem, prej zázračnou nástrahou na lov kaprů, velkých kaprů! Za zkoušku nic nedám, proto se učím nejjednodušší montáž a boilie posílám do vody. A ono to vážně fungovalo! Místo hord otravných cejnů se mi dařilo chytat převážně kapry. Trvalo to řadu dalších let, než se mi podařilo dostat na břeh první rybu přes 80 cm a 10 kg. To byl další velmi významný milník v mém kaprařském životě. Konečně! Tisíce hodin strávených u vody i teorií doma konečně nesly své ovoce! 

 

p1.jpg

 

Od té doby jakoby se s těmi velkými kapry roztrhl pytel. Co voda, to nějaká hezčí ryba na břehu. Čím to je? Štěstí? Správné využití všech nabytých letitých zkušeností? Nebo třeba dokonce tolik omílaná karma?

 

p1.jpg

 

Vším jsem si musel projít od úplného začátku. Dítě také hned po narození nechodí ani nemluví, natož aby běhalo nebo třeba zpívalo. Od lovu úhořů na splávky s chemickým světlem, přes metráky cejnů, plotic a dalších ryb, až k tolik vysnívaným velkým kaprům. Byla to dlouhá cesta. Kaprařské cíle jsou neustále pokračující, nikdy nekončící cesta, po které jde každý sám. Nezáleží, jak dlouho, jak rychle, důležité je se neustále posouvat vpřed a nikdy nezastavit. Ano, na vše jsem vždy nebyl sám, při svých toulkách za kapry jsem vystřídal několik „parťáků“, přesto téměř nikdo se mnou nedokázal držet tempo. Nevyjádřitelné díky patří mému nenahraditelnému tátovi, který se stal se mým životním parťákem a hlavně mě k tak dokonalému koníčku přivedl. Teď už je pro mě rybařina spíše doslova kůň. 

 

p1.jpg

 

Nezapomenu ani na jediný západ ani východ slunce nad vodou, ranní rosu, kvákající žáby ani funící divoké prasata kousek od prutů. To vše je součástí cesty každého rybáře, kterou si musí tvrdě vyšlapat. 

 

p1.jpg

 

Stojí všechno to úsilí, čas, námaha, energie i finance za to? Rozhodně! Nikdy jsem o tom nepochyboval. U vody jsem vyrostl, u ní také možná zemřu. Takže jak zní má odpověď a vzkaz všem „rychlokvašeným“ kaprařům? Ze dne na den se vaše srdce ani mysl s vodou, přírodou a tolik uctívanými kapry nespojí. Každý si na to musí přijít sám. Cesta je dlouhá, nikdy nekončící, o to krásnější je dosahování jednotlivých stanovených cílů. I já mám ty své a stanovuji si neustále nové. Nejsou to fotky ani kilogramy, které z nás dělají opravdové kapraře, ale jsou to zážitky. Zážitky, které nejdou změřit, zvážit, ani nijak jinak zachytit kouzlo daného okamžiku. Sílou nevyjádřitelných, dech beroucích, okamžiků se člověk stává opravdovým srdcovým kaprařem. Do smrti nezapomenu ani na jeden jediný...

 

p1.jpg

 

S pozdravem zaCarp X team: Miro Tomala ml.

  

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

8 hodnocení, v průměru 3.9 hvězdičky

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Pondělí 26. března v 17:39@ Pífa

Moc hezký a pravdivý článek. Mohu jen potvrdit, že největší radost byly první „čudly“ vlastnoručně ulovené na kus klacku s koupenou pytlačkou. Dnes dál chodím k řece a mám radost z každé ulovené ryby, které daruji život. Ona přijde zase. Jak říkával pan Werich, čas strávený na rybách se nezapočítává do doby života. Petrův zdar

Středa 25. října 2017 ve 13:43® Inženýr
Inženýr

svatá pravda, snad bych použil trochu jiného výrazu, zážitky bych vyměnil za život, ale to nic nemění na tom, že tento článek je pravdivý a proto i skvělý. člověk nemusí být kaprař, může být i lovec línů a okounů, ale život u vody je plný života a tudíž i překvapení.

Středa 25. října 2017 ve 4:58® mašety311
mašety311

Mj.toho svého rekordního kapra jsem ulovil na Moravě s plavačkovým prutem délka 4m,vlasec 0,175mm,háček owner vel.8.Boj trval 50 minut.Nepop­satelný zážitek.

Středa 25. října 2017 ve 4:49® mašety311
mašety311

Máš pravdu.Já jsem začal v šesti letech s bičem na Bečvě.To je 41let.Lov na řece preferuju do dnes.Můj největší kapr má 89cm.Znám partu mladých kluků co loví 3 roky,jezdí na soukromáky,mají nachytány kapry nad 15 kg a neumí si vyrobit návazec.Kupují je hotové.A ryby jako ježdík,ouklej,slun­ka,piskoř neznali než jsme pokecali a spoustu jiných jako ostroretka,mník,po­doustev aj. neviděli.




Komentáře prostřednictvím FACEBOOKu