Chytej.cz
Čeburaška STANDUP

Hurá na candáty! (5. díl) necteno

7.9.2017 | Přívlač | Candát obecný | 4.726 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 1

Hurá na candáty! (5. díl)V minulém dílu jsem všeobecně nastínil jednu z tradičních technik lovu candátů – plavanou s rybkou. Klasická plavačka je dostatečně známá a často používaná. Úspěšnými však mohou být i méně známé metody, které vám představím v následujících řádcích...

Nastrahy.cz - Daiwa akce

 

 

p1.jpg

Účelem lovu je dostat candáta na háček! Jakou technikou lovu se to podaří bývá až na druhém místě.

 

Noční lov na stojácích

Jak jsem už dříve naznačil, candáti se vždy přizpůsobují kořisti. To znamená, že když se rybičky za tmy stěhují ke břehu, do mělčin a pod hladinu, predátoři je chtě nechtě musí následovat do stejných míst. Už proto je nesmysl líčit na candáty (ale i na ostatní noční predátory) někde v hloubce, kde v té chvíli není téměř žádná kořist. Z toho vyplývá jednoduchý závěr: pokud budete chytat v noci, určitě si více záběrů vykoledujete v mělčinách, nebo v nehluboké vodě podél břehu. Platí to pro všechny rybolovné techniky, tedy i pro plavanou – na rybku volně se pohybující pod hladinou bude podstatně více útoků než na rybičku, která bude nastražená na "polotěžko" a bude se zmítat někde v hlubině i dna...  

 

p1.jpg

 

"Vyvěšená alias šibenička"

Nyní už ke slíbeným netradičním technikám. Představím svůj oblíbený způsob lovu, který má s normální plavanou společné pouze to, že se nástraha pohybuje ve vodním sloupci. Tato metoda se v mnoha bodech od klasické plavačky značně odlišuje. Při provozování lovu na "vyvěšenou" (někdy je známá jako "chytání na šibeničku") nebudu například potřebovat ani splávek, ani zátěže. Celá montáž je "jasná jako slunce". Na holý vlasec o průměru 0,18 – 0,22 mm, bez jakékoli zátěže (splávku a olůvka), navážu jednoháček velikosti 1 – 2/0. Na něj napíchnu za hřbítek či tlamičku živou nástražní rybku. Montáž potom opatrně přehodím přes tenkou převislou větvičku nad vodou, a to tak, aby se rybka pohybovala v kruzích těsně pod hladinou. To je jedna z možných variant. 

Druhá je podobná – pouze vynechám přehození přes větev. Využiji delšího prutu (4 – 7 m) a rybičku spustím do vody přímo pod špičku. Prut na břehu zajistím tak, aby byl téměř vodorovný s hladinou. K tomuto způsobu se hodí především stojaté lokality se strmými břehy, skalní převisy nebo s podemletými břehy. Účelem lovu na vyvěšenou je, aby se rybka mohla volně pohybovat v kruhu o průměru 1 – 2 metry a přitom se držela poblíž hladiny. Na rozdíl od "sumcové šibenice", kde se za nástrahy používají "tahouni" – okoun, lín, karas a tloušť, při lovu candátů vyberu spíše mírnější drobné rybky. Optimální nástrahou jsou 8 – 15 cm dlouhé oukleje, plotičky a perlínci, zkrátka povrchové druhy, které se pohybují plynule a moc nejančí. Kupodivu je však výbornou nástrahou i hrouzek. Důvodem pro použití "klidnějších" rybek je skutečnost, že lovím s odklopeným řadičem navijáku a vlasec je přidržovaný pouze "klipem", ze kterého by mohla divočejší rybka smyčku vlasce vytrhnout. Právě vytrhnutí vlasce z klipu pak signalizuje záběr. Pro lepší identifikaci dravčího útoku lze na vlasec (cca metr nad nástrahu) připevnit přes gumičku knick light. Pohyb světýlka nad hladinou, kromě samotného záběru, rovněž monitoruje pohyb rybičky.  

Způsob lovu na "vyvěšenou" se hodí provozovat ve stojatých revírech, popřípadě i v nejklidnějších úsecích řek, (líně plynoucí nadjezí a tišiny). Každý proud totiž rybku vyčerpává a taková kořist podezřele brázdící hladinu určitě od útoku odradí i sebehladovějšího dravce. 

 

p1.jpg

 

Musím upozornit, že tato metoda má smysl pouze tehdy, pokud candáti loví pod hladinou a v dosahu břehu. Provozuji je tedy pouze v teplejších měsících a po tmě. Úspěch vyžaduje naprostý "noční klid", neboť nastražená oběť se pohybuje nedaleko rybáře a candát v blízkosti břehu a pod hladinou je mnohem a mnohem opatrnější, než když slídí v bezpečí hlubiny. Na místě je i lovcova ostražitost, protože ostnatý dravec, který uchopí nástrahu, projíždí dál podél břehu a mohl by vlasec zachytit o nějakou překážku. Čas na zásek by měl přijít (podle velikosti nastražené rybky) nejpozději do pár vteřin. Candát se totiž nezdržuje nějakým umačkáváním a rovnáním kořisti (jak to dělá štika), ale polyká ji víceméně zaživa. Zásek a zdolávání už probíhá tradičně, pouze je důležité dávat pozor na větve v dosahu špičky prutu. Také si dávejte bacha na každý krok, který uděláte, obzvláště, zdoláváte-li dravce nad prudkým svahem. V průběhu napínavého nočního zápasu vždy oceníte spolehlivou čelovku a prostorný podběrák s dlouhou rukojetí. 

 

p1.jpg

Král noci se objeví na ztemnělé hladině

 

Denní plavaná na stojatých vodách

Jestliže v noci candáti "operují" pod hladinou a v mělčinách, tak za bílého dne se stěhují do větší hloubky, za zlomy dna a k zatopeným překážkám. Někdy dochází k zajímavým situacím, kdy se u jediného potopeného stromu mohou koncentrovat candáti z dlouhého úseku revíru. V mělkých lokalitách, které jsou navíc prosté jakýchkoli překážek a výraznějších jam vezmou za vděk nejhlubším (případně alespoň zastíněným) místům. Do těchto míst by pak měly směřovat nástrahy. 

Pokud se snažím lovit candáty za bílého dne na terénní vlně, tak "nástražku" naservíruji ke dnu. Mrtvou rybku nadlehčím vzduchem (kuličkou polystyrenu), aby se vznášela. Živou rybku omezím co nejvíce v pohybu, aby neměla spády schovávat se někde v překážkách. Ideální sestavou pro tyto případy je – lov na "polotěžko" se splávkem.

 

p1.jpg

 

Když se pokouším vydráždit candáty "zaparkované" v ponořeném stromu, tak nejvhodnějším řešením bývá chytání z opačné strany překážky. Tento předpoklad splňuje nejlépe – lov z plavidla. Jen tak se podaří dravce zastavit a odtáhnout od vázek a tím dostatečně eliminovat riziko ztráty úlovku. Rozhodně není dobré pouštět ani samotnou rybku do blízkostí větví, spíš ji držte v bezpečné vzdálenosti od "nebezpečného dřeva". Pokud ukryté candáty kořist upoutá, rádi si pro ní popojedou mimo svůj "hrad". Nebezpečí uváznutí je i přesto docela velké! Je totiž jasné, že když dravec v "čisté" vodě popadne kořist, vůbec se s ní nemazlí a nejkratší cestou se fofrem vrací zpět do přítmí překážky. Zásek musí přijít bezprostředně po rozjetí nebo potopení splávku. Splávek je nutné hlídat jako ostříž! Po úspěšném záseku se za žádnou cenu nesmí pustit ryba do stromu! K tomu slouží naddimenzované náčiní a silové zdolávání. Při jakémkoli zaváhání vás čeká navazování nové sestavy a k tomu i výčitky svědomí, že jste možná zbytečně zmařili dravcův život…   

 

p1.jpg

 

Denní "vyvěšená" pro tekoucí a proudné vody

Oproti výše popsané "noční šibeničce", jsou při této metodě patrné jisté odlišnosti, spočívají především: v době lovu, ve výběru lokality, v konkrétním místě chytání, v celkové montáži a v její "práci".

Následující varianta slouží k lovu candátů za bílého dne, tedy v čase kdy zubatí dravci nejsou příliš naklonění aktivnímu lovu a hodování. Důležité je vědět, kde se ryby přes den zdržují. Candáti se stahují do hlubší prokysličené vody v blízkosti překážek. A tady, i když se zdají být neteční, mají stále snahu (s minimální námahou) získat něco "dobrého na zub". Na řekách jsou jednoznačně nejlepším nalezištěm "denních" candátů hluboké proudy s členitým dnem nebo peřejnaté vymleté jámy pod přepady splavů a náhonů. Tady všude můžete očekávat "loupeživé rytíře"! Popsaná místa však staví rybáře před téměř neřešitelnou technickou otázku. Ta zní: Jak dostat nástrahu ke dnu, aby nebyla ve vteřině smetena proudem? 

Je třeba si uvědomit, že zatímco je hladina zčeřena silným tahem vody, ve dvoumetrové hloubce je proud podstatně slabší a u dna už může být téměř neznatelný. A rybičky je nutné naservírovat dravcům sem, do jejich klidného denního teritoria poblíž dna. Aby se jim kořist dostala až pod nos, je nutné ji dostatečně zatížit – jen tak rychle prorazí povrchovým proudem až do tišší hlubiny. Jako zátěž používám větší průběžné olůvko či spíš olovo (kapkovitého nebo kulatého tvaru) vybraného dle síly předpokládaného hladinového tahu. Často je nutné použít opravdu neobvyklé zátěže až do hmotnosti 50 g. Účelem těžké sestavy je, aby vlasec vedl kolmo ke dnu a proud nesmýkal s nástrahou, ani ji nezvedal do sloupce a pod hladinu. Živá rybka na háčku musí být vzdálena minimálně 30 – 40 cm od zarážky pod olůvkem, pouze tak nebude omezena v pohybech a k dravcům může vysílat stejné impulzy jako malátná či dezorientovaná rybka, která hledá spásu v mírnějším tahu u dna. A k takovým signálům nezůstane žádný candát (ale ani sumec, štika či jiný predátor) nikdy lhostejný.

Pro správné vytýčení hloubky používám menšího, pevného splávku. Jeho funkce spočívá jen a pouze k určení vzdálenosti mezi dnem a hladinou – protože ho hmotnost zátěže ponoří. Neslouží však ani jako signalizátor záběru. Během lovu schválně držím splávek nad hladinou, protože kdybych ho spustil na vodu, byl by ihned stržen proudem. Uchopení nástrahy dravcem ohlásí jemná špička delšího prutu. Osvědčilo se mi s nástrahou u dna pracovat – popotahovat za ní, zvedat a spouštět špičku prutu nebo i pomalu přitahovat rybku k hladině.

 

p1.jpg

 

Všechny tyto pohybu mohou candáta, který je zrovna sytý a oddává se siestě, vyprovokovat k útoku. Někdy se rovněž záběr dostaví až pod hladinou v poměrně silném proudu, kdy se doposud nerozhodný dravec na poslední chvíli rozmyslí a chňapne. Útok se projeví jako cuknutí nebo ztěžknutí na konci vlasce. Candát se ve většině případů cítí pod hradbou proudné vody naprosto bezpečně a s nástrahou nikam nespěchá. Maximálně popojede o nějaký metr níž. V okamžiku záběru by bylo velkou chybou uvolnit vlasec a pustit splávek na hladinu. Jeho odpor by candáta mohl varovat, že něco není v pořádku a dravec by mohl sevřenou kořist pustit. Vlasec je proto nutné zlehka přidržovat a hlídat splávek, aby se nedotkl hladiny. Kupodivu dravci ani tolik nevadí mírný a stabilní odpor napnutého vlasce, který je držen ve volné ruce. Nádherně jsou cítit jemné otřesy a poškubávání. Candát si s požíráním rybky v hloubce obvykle dává na čas. Dost možná to souvisí s ulovením kořisti mimo jeho běžnou dobu lovu. Chycenou rybičku asi považuje jen za chuťovku a pohrává si s ní. Odhad správného času k záseku je jen otázkou nervů a trpělivosti každého rybáře. Osobně to řeším tak, že seknu, až se ryba rozjede rychleji, anebo když má tendenci klesat do hlubšího místa, takže by utopila splávek. Není nutné zasekávat přehnaně razantně. Úplně postačí tahem kolmo zvednout prut. Odpovědí bude známý gumový tah doprovázený trhavými pohyby. "Král hlubiny" se co nevidět zjeví na hladině…

 

p1.jpg

I když candáti platí za typické noční dravce, dají se ulovit i přes den. Jen vědět jak na to...

 

Pokud objevíte vhodná místa, kde by šel lov na vyvěšenou uplatnit, nebraňte se experimentům a zkuste oba popsané způsoby v praxi. V případě úspěchu se k nim určitě budete rádi vracet a dodatečně mi dáte za pravdu, že tak intenzivní pocity z rybolovu jste ještě nikdy předtím nezažili.

 

Tutovka  

Do dravčí zahájené zbývá necelých čtrnáct dní a já se (jako tradičně) nemohu dočkat, až vypukne. Už jsem "překaprovaný" až hrůza! Chtělo by to nějakou zásadní změnu. 

V tom čase se mi ozve kamarád Jirka a nadhodí, jestli s ním nechci vyrazit na úhoře. Z jeho dalších slov vyplyne, že sem tam nějakého slušnějšího "hada" občas vyloupne. Pozvánka je zajímavá, tak se dlouho nerozmýšlím. Možná mě k rychlejšímu rozhodnutí popíchnou jeho závěrečná slova: "Jestli to klapne, tak uvidíš něco, cos ještě neviděl!"

Na dotaz, co by to jako mělo být, jen tajemně dodá: "Nevyzvídej. Nech se překvapit!"  

V pátek navečer dorazíme na Jirkův flek u přehrady. Zpočátku z něj moc nadšený nejsem! Rozpačitě přešlapuji na miniaturním plácku uměle vyhrabaném v šikmém srázu. Nemám si ani kam složit bagáž, aby se mi neskutálela do vody. Nakonec vše rozvěsím na větve okolních stromů. Vůbec nechápu, kde budeme spát. Hladina je navíc dobře dva metry pode mnou. Přes všechna negativa místo nabízí překrásný výhled na okolní přírodu. Přede mnou je úzká a klikatá zátoka připomínající norský fjord. Vůkol jen skály a lesy! 

Dost se mi ale nepozdává, že zde budeme chytat na těžko. Podle ostrého sklonu břehů soudím, že se pod hladinou skrývá pořádně hluboká rokle, navíc hustě prošpikovaná balvany a pařezy. Jirka mě ale poučí, že u protější strany se v hloubce půldruhého metru nachází skalnatá lavice, je prý široká přes dva metry. Tak to je jiná! 

Po vysvětlující informaci nabiju na háčky pořádné rousňáky, a pak je po vzoru kamaráda podhozem pošlu k druhému břehu. Zbývá vyladit průvěs a oddat se číhání.

Zvolna přichází soumrak a kamarád je najednou jako na trní. Mezi zuby dokonce procedí: "Sakra, kde sou?!" 

Jeho poznámku považuji za upozornění na čas blížících se záběrů, a tak z kroužků nespouštím zrak. Jirka naopak šmejdí pohledem po hladině a svých prutů si všímá minimálně. Furt netuším, co může vyhlížet. Rozhlédnu se po klidné hladině. V zátoce je zdánlivý klid. Vidím pouze nekonečné blýskání droboučkých rybek. Je jich plná voda. V duchu se divím, že do nich ještě nic netřísklo. 

A přece! U druhé strany, přímo nad nahozenými žížalami, se zavíří. Hned po tomto úkazu se rybičky shluknou do hustého hejna a přesouvají se pod špičky našich prutů. Jsou jich tisíce! Jejich drobná tělíčka brnkají do vlasců. Koukám na to divadlo s otevřenou hubou. A to ještě netuším, co vypukne za pár vteřin...

Šplouch! Do "zahuštěné rybí polévky" zaloví dravec. Rybičky se semknou ještě těsněji a natlačí se až ke břehu. Je jich pěkně tlustá vrstva! Vzhledem k tomu, že stojíme na ostrém svahu, koukáme do vody jako do akvárka. Prásk! Další predátor si ukousl z naservírovaného "masitého koláče". Tentokrát se mi podaří útočníka identifikovat. Candát! Dobře šedesátka. A není sám! 

Přímo pod našima nohama se najednou odehrává úplný masakr. Dravci ostrými ploutvemi řežou hladinu a chlemtají odrostlý potěr po desítkách. Hejno decimovaných rybek se rozděluje vedví. Každá skupina prchá podél břehu na opačnou stranu. Candáti si vyberou houf, který směřuje do nitra zátoky. Strategické rozhodnutí. Rybičky na konci zátoky narazí na kolmý břeh. Odtud pro ně není úniku!

Hlasité srkání a cákání se nese houstnoucí tmou. Veškeré zvuky utne až svit měsíce, který se vynoří zpoza kopce a ozáří hladinu. Najednou je ticho jako v hrobě.

 

p1.jpg

Zjevení se měsíce na obloze rázně utnulo vražedné choutky dravců.

 

 "Co tomu říkáš?" ozve se Jirka.

 "To byl mazec," tiše vydechnu. 

Kamarád následně přizná, že navlas stejné představení vídá pokaždé, když zátoku navštíví. V časovém horizontu to už bude dobrých čtrnácti dnů zpátky! Nakonec z něj vypadne, že mě vlastně pozval jen proto, aby měl očitého svědka.

Přestože jsme zatím neměli ani drb, vizuální zážitek fakt stál za to. Během nudy nad pruty máme čas "pitvat detaily" hromadného útoku dravců. Přitom se shodneme, že by nebylo od věci navštívit zátoku na zahájenou. Candáti jsou vyloženě v ráži, tak by bylo škoda nevyužít příležitosti. Kamarád dokonce rouhavě pronese: "Viděls to sám. Bude to tutovka!"

Do půlnoci Jirka chytí jediného úhoříka. Já něco lepšího upálím o pařez. Podle zběsilého úprku ryby ze zátoky soudím, že to byl nejspíš větší kapr. 

Ráno už jsme dočista "bezkontaktní". Při rozloučení se navzájem ubezpečíme, že společná zahájená platí!

Přiznám se, že se mi o lovících candátech několikrát zdálo. Zbývající dny jsem vyloženě protrpěl. Nakonec jsem se přece jen dočkal…

Je tu dlouze očekávaný den – 16. červen! Pro jistotu vyjedeme už při rozednění. Nebojím se, že by někdo tak zašitý flek vypátral a zabral, jen budeme mít víc klidu na nachytání rybek k večernímu lovu. Přes den hodláme zabít čas "rekreační" přívlači okounů a štiček. 

Rybky do čeřenu najíždějí skoro samy. Hlavní úkol tak máme brzy splněný. Ulovit něco na přívlač je mnohem tvrdší oříšek. Nakonec se nám pár okounků přeci jen podaří z vody vydolovat. Přichází pozdní odpoledne, a tak se přesouváme do candátí zátoky. Od minule se nic nezměnilo. Rozvěsíme zavazadla po stromech a zvolna se připravujeme. Z vaku vytasím své tajné zbraně – šestimetrové boloňky - chci s nimi lovit na vyvěšenou. Jirka jenom valí bulvy. Jeho pruty jsou dobře o dva metry kratší, a tak je má navázané na plavačku. 

Šeří se. Nastražené rybičky makají na doraz. Nic je zatím nechce. Napjatě čekáme, až se na scénu dostaví "záporní hrdinové" budoucího dramatu. 

Zátoka se zvolna propadá do tmy. Klidná voda je kompletně pokrytá miniaturními kroužky od všudypřítomných rybek. Droboť je naprosto bezstarostná. Bodejť by ne, když se candáti poflakují někde jinde! 

Do půlnoci zbývají dvě hodiny. Na oblohu vypluje měsíc a zrcadlí se na hladině. Měním utahané rybky za čerstvé. Stále není slyšet jediné zalovení. Nic, nic a zase nic!

Nebudu vás dále napínat. Tahle "tutovka" zkrátka neklapla. Naše velké těšení přineslo jen hořké zklamání. 

Ani nevím proč, ale při této příležitosti jsem si vzpomněl na výrok jednoho slavného muže: "Ryby a ženy (původně to bylo v opačném pořadí) jsou nepředvídatelné!" Tak to prostě je. Nicméně je potřeba experimentovat a zkoušet dál, třeba už příště to vyjde. Ryby (ale i ženské) totiž také rychle a neočekávaně mění názory. :-)

 

p1.jpg

Třeba už příště to klapne!

 

 

Pokračování příště

Text, fota a ilustrace: ToRo

 

clanek_candat.jpg

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

14 hodnocení, v průměru 4.8 hvězdiček

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Pátek 8. září 2017 v 18:34@ hattori

Opět nádherné čtení i s příběhem.




Komentáře prostřednictvím FACEBOOKu