Pelety vs. boilies

 

 

 

Současně se stanovenými úkoly jsem měl na starost i kupu dětí, se kterými jsem vytvořil krásný sladěný tým, a kterým jsem na 14 dnů úplně změnil život. Povedlo se mě je dostat z počítačové reality do reálného světa, přírodních krás a živlů.

 

 

Naše společná výprava začala na začátku letních prázdnin. V plánu bylo, že se po uplynulém týdnu přestěhujeme na jiné lovné místo. Vodu, na kterou jsme vyrazili, již dobře známe, a tak případný úspěch (či neúspěch) byl závislý jen na štěstí a počasí. Na výpravu jsme byli řádně nažhavení a já se těšil, jak s kolegy rybáři, kteří s námi měli části výpravy trávit, vyzkouším a porovnám dané nástrahy. Tentokrát jsem volil i menší množství krmení a spíše se rozhodl věnovat se přesnému vnadění na různých místech.

 

 

Na zvolené místo jsme dorazili za krásného slunného počasí a předpověď na další dny byla také slibná. Měly panovat příjemné letní teploty a slunečno. Rezervované místo nám bylo již známé, a tak jsem se bez meškání soustředil na označování lovných míst pomocí zavážecí lodičky. První místo jsem zvolil na rovném dnu před menší hranou s rozdílem hloubky o necelý jeden metr v hloubce sedmi metrů. Druhé místo jsem stanovil na hraně, která se zvedala z osmi metrové hloubky na pět. Třetí prut byl ponechán na nahazování kousek od břehu hned před první hranou. 

 

 

Začalo testování rozdílných nástrah. Na jeden prut jsem nastražil boilie (příchutě jsem střídal v průběhu celé doby lovu). Na druhý prut LT peletu a třetí prut jsem kombinoval s obalováním boilie peletovou pastou nebo mini boilie s kalovou peletou. V těchto experimentech jsem vydržel po celou dobu výpravy. Lovná místa jsem nakrmil kalovými peletami a rozpustným boilie. 

Záběry se začaly projevovat během krátké doby v podobě menších kaprů do 10 kg. Lovná místa jsem krmil cíleně v menších dávkách asi třikrát denně. Už po pár dnech se začal ukazovat rozdíl v použití rozpadavých nástrah. Lovná místa jsem střídal i se změnou krmení, abych se přesvědčil, jestli jsou záběry o zvoleném místu nebo o nástrahách.

 

 

U vody nás také překvapila pořádná průtrž mračen. Z nebe se během okamžiku spustil takový liják, že jsem v první chvíli nevěděl, co mám zachraňovat dříve. Stojan s pruty odletěl do rákosí a na našem místečku bleskurychle vzniklo přírodní koupaliště. Jediným kladem přívalové bouřky bylo, že jak náhle přišla, tak i odešla. Škody po velké vodě byly odstraněny a zase jsme se mohli věnovat pohodě při lovu ryb.

 

 

Nastala středa a dorazil kolega Petr se synem. Po přivítání se hned zeptal, na co to nejvíc bere. Popravdě jsem odpověděl: „Na pelety“. 

Následně si zvolil lovné u největší hrany a poslal tam své nástrahy. K lovu požil pouze kalové pelety a LT pelety. Tím mezi nám vypukl nevyhlášený souboj. Poctivě jsme zapisovali počty záběrů (i neproměněných) i zdolané kusy. Samozřejmě i s poznámkou, na co ryby zabraly. 

 

 

Petr zabodoval hned v úvodu! Proměnil záběr na kalovou peletu modré barvy a vytáhl krásného koi kapra. Já kontroval prvním kouskem nad 15 kg uloveným kousek od břehu na padající hraně na peletu obalenou v peletové pastě.

 

 

Přišel večer a my se rozhodli pro přestávku v klání. Zašli jsme na pivko a na pokec. Nahozené pruty jsme svěřili mé ženě. Chudák měla na starost šest prutů! Když jsme se vrátili, tak nám řekla, že příště až půjdeme na pivo, tak si ty palice máme vzít s sebou. Prý se z toho málem zbláznila! 

Po jejím hlídání zůstal nahozený pouze jediný prut s nastřeženým boilie. Na ostatních pět přišel záběr! Ten večer jsme již pruty nenahazovali a šli spát.

 

 

Ráno začalo přesným zakrmením a odvozem montáží do zakrmených míst. Teprve potom nastala chvíle na kávu a cigárko. Pohoda byla přerušena kvílením pípáku. Záběr přišel na obalovanou peletu, která zachutnala další krásné rybě nad 15 kg. 

Každý den jsme měli co zapisovat a porovnávat. Na nečinnost ryb jsme si rozhodně nemohli stěžovat. Petr chtěl vyzkoušet, jestli se změní počty záběrů, když bude chytat pouze na boilie. Měl z čeho vybírat, protože jsem s sebou měl asi pět druhů. Večer jsou výsledky testu jasné. Já za celý den ulovil na rozpadavé pelety 16 ryb a „boilisový experimentátor“ pouze pět! A to ještě kapry do 70cm.

 

 

První týden výpravy utekl jako voda a nastalo stěhování na druhý rezervovaný flek. Dopoledne přesouváme věci na další místo. Na následující týden má dorazit kolega Aleš se svou dcerkou. Dosavadní parťák Petr večer musí odjet domů, ale zanechá mi na starost svého synka. Prý ať mu udělám pořádný tábor. Má žena musí druhý den do pracovního procesu, tak večer odjíždí. Myslím, že si nás i ryb užila až dost. 

Jsme přestěhováni a než se pustíme do dalšího lovu na novém místě, rekapituluje zapsané úlovky a hodnotíme nejúspěšnější nástrahy. Výsledek je jasný, nejvíce ryb bylo uloveno na rozpadavé pelety s peletovou pastou. Jednoduše řečeno: nástraha, která se více rozpadala, měla větší úspěch! Kromě toho na menší nástrahy byly ulovené větší a těžší ryby. Jen mě mrzelo, že se mi na předchozím lovném místě nepodařilo překonat hranici kapra nad 20 kg.

 

 

Dostáváme se k vyznačení lovných míst, kde budu chytat s Alešem. Aleš volí místo na hraně cca 40 metrů od břehu, která jde z mělčiny na sedm metrů. Já volím podélnou hranu před svými pruty, která je cca 50 metrů vzdálená a budu pruty rozvážet po této hraně a umísťovat nástrahy spolu s krmením do různých hloubek. Je teplíčko a voda je jak v bazénu, a tak jsem si zašel hranu prošlapat. Našel jsem na ní zajímavou zlomovou jámu s další vystupující hranou. Na toto místo se chci také soustředit.

 

 

Taktika lovu byla totožná jako na předešlém místě. Takže jeden prut nabít pelety a na druhý boilies, označit místa lodičkou a zakrmit. Aleš zkouší experimentovat. Přemýšlí, co dá pod háček. Má samé různé drahé kuličky, ale zakrmí obyčejnými levnými „popelovkami“, tedy halibutkami. Pořád mu vysvětluji, že má lovit na to, čím krmí, ale zaprotestuje, že ne že to tak dělá vždycky. Má pro to jasný argument, prý těch pár kuliček stojí dost peněz, proto si s nimi nemůže dovolit krmit. Říkám mu, že všechno dělá úplně obráceně, tak ať prostě chytá na to, čím krmí. Trvalo mu pár dnů, než pochopil…

 

 

Od nahození neuplyne ani půl hodina, kdy pořád ještě upravuji nové místečko na týdenní pobyt a už mi to hrčí. První rybou je lysec přes 18 kg! Tomu říkám skvělý začátek. Montáž zase fičí na stejné místo. Pak se věnujeme dětem a koupání. Ryby jsou na mých lovných místech dost aktivní, a tak již jezdím zakrmovat každé tři hodiny.

Není divu, že mi přichází pomalý záběr. Zdárně ho zužitkuju. Nemohu však rybu přetáhnout přes hranu na mělčinu. Chvílemi si myslím, že uvázla ve vázce. Opírám se do prutu, co snese a ryba se začíná pomalu poddávat. Aleš mi jde na pomoc s podběrákem. Po chvíli do sítě sklouzne „šupi“ s odhadnutou váhou nad dvacet kilo. Rychle pro vážící sak! Paráda - 21,7kg! Jsem nadšený. Zbývá úlovek pořádně zvěčnit a pustit zpět. Nemusím asi zbytečně popisovat, co mu zachutnalo. Záběr přišel ze zmiňované díry s navazujícími hranami. Z tohoto fleku a jeho nejbližšího okolí jsem ulovil ty nejtěžší ryby.

 

 

Protože mi začaly docházet mé oblíbené nástrahy v podobě výroby obalených pelet a lilie, tak jsem požádal o pomoc naše děti. Ty se úkolu zhostily víc než dobře. Po hodince jejich společné práce jsem měl vyrobeno cca dalších padesát obalovaček, a tak bylo zase na dva dny s čím chytat.

 

 

Nejdůležitějším poznatkem, který jsem chtěl v tomto příspěvku zmínit je – Alešovo prozření. Tak se do něj pustím. 

První dny výpravy se Aleš soustředil na lov z místa, které jsme spolu vytipovali. Pořád si ale nenechal poradit, že by měl lovit na to stejné s čím krmí. Jeho umíněnost však záhy pominula. Po uplynutí tří dnů a několika záběrech na své drahé kuličky, zjistil, že mu dochází krmné halibutky. V tuto chvíli mě požádal, jestli bych nezavolal do společnosti Kaprpro a nepoprosil o zaslání těch mých oblíbených pelet na krmení. Samozřejmě jsem vše zajistil a hned druhý den nám služba PPL dodala 20 kg požadovaných pelet. Alešovi přišly i objednané čtyři druhy sladkých a masových esencí ve čtyřbarevných variantách. Nadšený z rychlé dodávky se znovu pustil do stejné strategie. Opět peletami krmil, ale nadále chytal na své „luxusní“ boilies. Další den začal pociťovat vyšší počet záběrů a s nimi i více těžších ryb. Já byl pořád na stejné vlně a dál jsem se věnoval stejné taktice krmení i lovu. Na konto mi přibyl další krasavec s váhou okolo dvaceti kilo. 

 

 

Alešovi pořád vrtalo v hlavě, proč těch záběrů nemá tolik co já, a tak se předposlední den výpravy rozhodl dát na mou radu. Začal přesným způsobem krmit lovné místo a pod háček přímo nastražovat pelety, kterými krmil v punčoše PVA. Na dva pruty lovil čistě s peletami s rozdílnými barvami a esencemi. Na poslední prut stražil mou kuličku obalenou peletovou pastou. Po pár hodinách lovu mu svitlo. Aleš na břeh dostal během odpoledne spoustu kaprů a největší z nich se blížil váze 18 kg. Nemohl pořád uvěřit, že na pelety za pár korun se dá takto efektivně zachytat a na drahé kuličky celkem nic. Znovu jsem mu vysvětlil účinnost a rozpad těchto nástrah a slíbil, že mu budu nastražovat i nahazovat. Sám si bude pouze krmit a chytat.

 

 

Jak bylo domluveno, tak se i stalo. Druhý den hned po ranní kávě jsem se do toho pustil. Lovné místo jsem mu dle místa náhozů zajel nakrmit a zvolil jsem i místo, kam následně „obětoval“ asi 20ks svých drahých kuliček. Tam jsem umístil montáž s totožným boilies. Nahodil jsem i oba zbývající pruty, a pak už byl lov na něm. Po pár minutách zaječel pípák a Aleš tahal první rybu, než ji zdolal, musel jsem sekat jeho druhý prut. Do toho přišly záběry i na mých prutech, a tak jsme do akce zapojily i děti. Nevěděli jsme co dřív - podběráky, foťáky… No, prostě masakr!

 

 

Ve stejné taktice jsme pokračovali až do odpoledních hodin. Největším úlovkem konce výpravy se stal kapr „šupi“ přes 19kg. Samozřejmě vzal obalenou peletu. Možná se chcete zeptat, zda také něco zabralo na nastražené boilie? Tak tedy: Za devět hodin lovu pouze dvě ryby! Myslím si však, že to nebylo o „nevhodných“ kuličkách, ale spíše o tom, že Aleš po prvním záběru nechtěl další boilie na loviště přidat. Opět přitom poukazoval na vysokou cenu (1 kg/500 Kč). 

 

 

Pelety s krásnou hrubozrnnou strukturou zkrátka vyhrály a přinesly Alešovi zážitky, kdy se kvůli rybám kolikrát ani nezastavil. Potěšilo mě jeho přiznání, že si poslední dva dny výpravy opravdu zachytal a že měl dát na má slova a zkušenosti už dřív. Kombinace nástrah mu přinesla úspěch v podobě velkých ryb a pomohla mu zvednout i jeho osobáček. Prostě v celkovém porovnání vyhrály pelety nad boilie.

 

 

Konec výpravy se nezadržitelně přiblížil a já musel konstatovat, že i tato výprava se opravdu povedla. Jen za druhý týden se mi s pomocí dětí podařilo zdolat spoustu kaprů různých vah a délek, přičemž pět kusů mělo hmotnost nad 20kg. Já po delší době konečně pokořil hranici 22kg a nejtěžší kapr výpravy vážil 24,3kg!

 

 

Neocenitelná byla dětská pomoc v podobě přípravy nástrah i návnad, zapojení se do zdolávání ryb, focení, vaření i mytí nádobí. Prostě jsme byli dohromady perfektní tým a děti zapomněly na tablety a telefony. Společně jsme prožili rozmary počasí a krásný život v přírodě. Bylo to zkrátka fajn. 

Děkuji všem, co nám fandí, mým kamarádům, kamarádkám a přátelům a hlavně firmám KAPRPRO a Delikapet za jejich podporu. Kombinace návnad a nástrah od obou výrobců v podobě rozpadavých nástrah vyhrála na celé čáře. Tak zase brzy u vody.

 

 

Text a fota: Jarda Rabiňák