Počasí je na začátku jara nestálé, sluneční paprsky však už přivábí k vodě nejednoho rybáře.

 

Rybář holdující lovu v tomto čase by měl být proto otužilý, ozbrojen ocelovými nervy a hlavně vždy připraven přizpůsobit svoji strategii měnícím se podmínkám. Protože proměnlivé a nevypočitatelné není v dubnu jen počasí, ale, jak si dále ukážeme, také nálady ryb.

 

Aprílové počasí jako encyklopedické heslo

Aprílové počasí je lidový název pro proměnlivé a nestálé počasí vyskytující se ve střední Evropě na jaře. Při pravém aprílovém počasí je venku větrno, chladno a velice rychle se střídají silné přeháňky, které mohou být ještě i sněhové nebo doprovázené krupkami, se slunečnou oblohou. Často je však takto označováno i relativně teplé počasí se slunečnou oblohou, kterou střídají krátké dešťové přeháňky. 

 

Duben u vody

Dubnové chytání dokáže být velmi vděčná, ale zároveň i celkem ošemetná záležitost. Své o tom ví snad každý rybář, ale nejvíce asi pstruhaři, pro které představuje 16. duben magické datum, dávající jim do rukou klíč k pstruhovým vodám. Chytám pstruhy už dobrých dvacet let a musím říct, že jsem za tu dobu zažil na pstruhových zahájených snad všechny možné poťouchlosti, které si dovede rozmarný a potměšilý duben na nás rybáře vymyslet. Kráčeli jsme již k vodě ve sněhu, či trávou spálenou nočním mrazem, brodili jsme se bahnem či rozlitinami po jarních záplavách. Přivítala nás vlídně šumějící řeka, průzračná jako nejčistší křišťál, i smutně zkalený tok, jímž se valila šedozelená sněhová břečka, dusící život i naše rybářské šance. Zažili jsme pstruhařinu ve vichřici, dešti, sněhové vánici i krupobití, zabroděni v řece jsme po ránu klepali kosu a v poledne už se potili pod náporem žhnoucího slunce. 

 

Zkalená sněhová voda dává tušit, že tato pstruhová zahájená muškaři příliš radosti nepřinese.

 

To vše nabízí duben nejen na pstruhových vodách. A ke všem aprílovým rozmarům bychom mohli přidat ještě jeden, a to je chování samotných ryb. I když tady se přece jen o některé léty prověřené jistoty snad opřít můžeme. Obecně totiž platí, že za příznivých podmínek jsou ryby v této době aktivní a velmi intenzivně přijímají potravu. Mají k tomu své dobré důvody. Po přečkané zimě jsou hladové a probuzená příroda jim najednou nabízí celou paletu různorodých pochoutek. Jako by ryby z krabičkové diety najednou přešly ke švédskému stolu plnému těch nejvybranějších delikates. Asi i proto úspěšnost přirozených živočišných nástrah začíná převažovat nad těmi rostlinnými. V minulém článku jsme si povídali o jarní vysoké vodě. Ta se projevila i tím, že vyhnala ze země a strhla sebou spoustu nejrůznějších červů a žížalek, které se staly snadnou kořistí ryb. A ty teď rozmlsaně volají po dalším mase. Pokud jim je nabídneme v podobě bílých červů, hnojáčků, kousků rousnic nebo i obyčejných kopaných žížal, máme velkou naději na úspěch. 

 

V dalším roce je však všechno jinak a první den na pstruhovce lze strávit i v tričku s krátkým rukávem.

 

A ještě jedna významná změna se u vody udála. Zatímco ještě před časem bylo v příbřežních partiích a v bezprostředním okolí vod pusto a prázdno, teď tato místa doslova překypují životem. Do příbřežních částí se za sluncem a teplejší vodou stěhuje hmyz, rodí se zooplankton a za ním pochopitelně vyjíždějí i ryby. 

 

Okouni se v době před výtěrem ochotně zakousnou do čehokoli, co jen trochu voní po mase. Ovšem pozor, letos už jsou stejně jako většina ostatních dravců v tomto čase hájeni.

 

Kromě plného stolu však mají mnohé druhy ještě jiný, neméně důležitý důvod, proč okupovat příbřežní prostory. Je jím samotná reprodukční povinnost. V dubnu již dokončují svůj milostný tanec štiky či ostroretky, začínají se třít karasi, okouni, jelci, a pokud jsou k tomu příhodné podmínky, zahajují rozmnožovací rituál už i cejni, plotice nebo perlíni. Příbřežní prostory tak opanuje hemžení a víření rybích těl. Další druhy naopak lákají do mělčin samotné vytřené jikry, které jsou pro ně vítanou lahůdkou, přinášející zároveň i množství potřebných bílkovin. A pokud nás náhodou ryby omrzí, můžeme se zájmem obdivovatelů nejen ryb, ale přírody jako takové, pozorovat námluvy žab nebo vodních ptáků – u vody to teď zkrátka tepe a překypuje životem. 

Tento mumraj má však zároveň i svoje úskalí. Potravní chování ryb v období tření také provází celá řada výkyvů. Před, a po výtěru jsou většinou při chuti, během samotného tření však potravu prakticky nepřijímají. Zároveň reprodukční akt u mnoha druhů provázejí i rozsáhlé třecí migrace, což má za následek, že se skladba obsádky v jednotlivých partiích poměrně dramaticky obměňuje. Na mnoha vodách dochází v důsledku těchto jarních třecích a potravních migrací doslova k stěhování rybích národů a tak se může celkem snadno stát, že tam, kde jsme si včera skvěle zachytali, dnes o rybu ani nezavadíme, případně chytáme úplně jiné druhy, než při předchozích docházkách.

Problematický, tentokrát však spíše z etického hlediska, je pak samotný lov v období tření. Takoví okouni jsou například před vytřením neuvěřitelně při chuti a horečně chňapají po všem, co jen trochu připomíná maso. Jenže odnést si od vody okouní jikernačku připravenou ke tření znamená zároveň bez náhrady zlikvidovat na 150 tisíc okouních jiker, a tedy potenciálních pruhovaných dravčíků. Ztráta jen několika desítek těchto generačních ryb pak může vést k nenapravitelným škodám na místní obsádce pro několik budoucích let. Proto je jen dobře, že se pro letošní rok zavedlo plošné hájení okouna v čase jeho výtěru a stejně tak je třeba kvitovat i hájení kaprovitých říčních druhů – ostroretek, parem, podouství a jesenů. S jejich přirozeným rozmnožováním jsou na většině našich toků stále velké problémy a zákaz lovu od 16. března do 15. června jim dává zase o trochu větší naději svoji reprodukční povinnost úspěšně naplnit.

Od problematiky přirozeného výtěru se však vraťme k ústřednímu tématu tohoto článku, a tím je aprílové počasí a jeho vliv na potravní aktivitu ryb. Vyplatí se vůbec za těchto nestálých a stále se měnících povětrnostních podmínek vyrazit k vodě?

 

Také cejni jsou v dubnu při chuti. Pokud se tedy už místo vykrmování nevěnují „milostným aktivitám“.

 

To ostroretky už jsou v dubnu většinou vytřené.

 

Sytě zbarvené peří tohoto kačera dokazuje, že i kachny divoké mají období zásnub.

 

Lov v aprílovém počasí

Že ryby velmi citlivě reagují na změny teplot a tlaku vzduchu a prudké meteorologické výkyvy jim nedělají dobře, je myslím všeobecně známým faktem. Proto ani aprílová vrtkavost počasí není rozhodně tím pravým spouštěčem bezbřehé rybí žravosti. Na druhou stranu není ani žádný důvod přehnaně se dubnové nestability bát a dle rady našich předků ze známého říkadla zůstávat ještě měsíc za pecí. Pokud počasí připomíná houpačku, neznamená to ještě, že ryby z toho houpání začne bolet hlava a neusednou tak k  prostřenému stolu, který jim svými návnadami a nástrahami připravíme. Zvláště časně na jaře rozhoduje o úspěchu či neúspěchu celá řada proměnných, z nichž mnohé jsem už zmínil v předchozím textu. Výsledkem je skutečnost, že potravní chování ryb nelze ani při sebelepších znalostech všech přírodních zákonitostí nikdy úplně dobře předpovědět. Proto bychom měli vyrazit k vodě prakticky vždycky, jakmile je k tomu příležitost, bez ohledu na to, jaké počasí zrovna panuje. Někdy nám může ona dubnová nestálost připravit i kuriózní rybářské zážitky, na které budeme ještě dlouho vzpomínat. Jako v případě jedné z mých vůbec prvních výprav za rybami, při níž jsem se trefil do typicky aprílového počasí.

 

Když se kapři bojí deště

Jedněmi z míst, kde jsem se jako mladý rybář začátečník učil loveckému řemeslu, byla i Novomlýnská jezera pod Pálavskými vrchy a zejména slepá ramena Dyje v jejich okolí. Byla to vděčná voda plná plotic, cejnů a hlavně malých násadových kapříků, kteří zvláště zjara ochotně brali i těm, pro něž lehké plavačkové nebo feederové náčiní bylo v té době ještě něco zcela neznámého a synonymem jemné šňůry byla pětadvacítka vlasec. Chytávali jsme klasicky na těžko s krmítkem a dvěma návazci, na něž se nastražovala vařená kolínka nebo kostečky lisovaného rohlíku. Poctivé záběry kapříků dobře rozpoznávalo i dosud necvičené oko a ryby byly někdy natolik při chuti, že se podařil i pověstný double – tedy dvě chycené ryby na jedno zaseknutí. Zkrátka ideální místo pro osvojení si základní rybářské zručnosti a díky mnoha záběrům a chyceným rybám i k utužení teprve nedávno probuzené lovecké vášně.

 

Novomlýnské nádrže pod Pálavskými vrchy jsou místem, kde začínal s prvními loveckými krůčky nejeden mladý rybář z Jižní Moravy.

 

Při jedné jarní docházce jsme se trefili do vyloženě aprílového počasí. Slunečné chvíle se v krátkých periodách střídaly s dešťovými přeháňkami a do toho vál poměrně čerstvý vítr. Ryby na toto počasí zareagovaly svérázně – cejni a plotice vůbec nebrali, zato násadoví kapříci žrali ostošest, ale pouze v čase, kdy svítilo slunce a nepršelo. Tehdy se mohli doslova zbláznit a číhátko nezůstávalo ani na chvíli v klidu. Zato během deštivé periody se ani nepohnulo – jako by se i kapříci před deštěm utíkali schovat někam „do sucha“ a se svačinou čekali, až jim slunce při konzumaci do měkka vařených těstovin a hedvábně nadýchaných soust rohlíku aspoň trochu prohřeje ploutve. Tyto rychlé změny počasí probíhaly během celého dne a ryby se při nich zachovaly vždycky stejně. Ještě teď si pamatuju, že v čase, kdy se z nebe snášely dešťové kapky, jsme nevytáhli jedinou rybu, zato během slunečného intermezza bylo záběrů i chycených ryb určitě několik desítek. Pro rybáře začátečníka s minimem zkušeností tehdy takový zážitek mohl vyústit jen v jediný poznatek: kapři se bojí deště! Až později, když jsem získal více zkušeností s lovem i reakcemi ryb na různé meteorologické jevy, jsem si dokázal chování násadových kapříků racionálněji odůvodnit. Takové aprílové počasí, které nás ten den u vody potkalo, je totiž spojeno především s výrazným kolísáním tlaku vzduchu. Rybám, jak už jsme si i v tomto seriálu několikrát řekli, svědčí spíše vyšší atmosférický tlak, naopak prudký pokles tlaku, spojený s ochlazením, se jim vůbec nelíbí a dočasně utlumuje prakticky veškerou jejich aktivitu. A právě tato situace nastala v okamžiku, kdy jarní sluníčko zakryly dešťové mraky. Za rychlou proměnou kaprů z jedlíků v potravní askety nestál tedy určitě jejich strach z deště, ale právě výrazné tlakové a teplotní výkyvy, na které ryby velmi citlivě reagovaly.

 

Násadoví kapříci mohou být vděčným úlovkem zejména pro začínající rybáře; někteří se však údajně bojí deště.

 

Vrtochy dubnového počasí představují zkrátka nejen rybářskou výzvu, ale jsou zároveň i školou, v níž získáme mnoho zkušeností, které pak můžeme zúročit při příštích výpravách k vodě. Například i v okamžiku, kdy instabilní duben vystřídá idylický máj. Ale o tom, že ani květnová idylka u vody neznamená automaticky bohatství úlovků, si zase povíme v příštím díle našeho sseriálu o rybařině v proměnách počasí. 

 

 

Text: Tomáš Lotocki

Foto: autor