"Náš" revír!
Předesílám, že nejsem právník ani letitý svazový činovník. Tudíž upozorňuji, že v následujícím článku mohou být drobné nepřesnosti. Přesto a s vědomím, že mě někteří budou za text "grilovat", jdu tzv. s kůží na trh. Velmi mne totiž trápí až fatální nevědomost drtivé většiny členské základny Rybářského svazu a rád bych v tomto směru pomohl alespoň k malému posunu.
"Náš" revír!
Co a proč nejde změnit?
Na začátek je potřeba si říci, že jsou věci, které určuje zákon a jeho prováděcí vyhláška, přes které nejede vlak. Tedy jede, ale pouze v případě, že by se změnil samotný zákon. A na tvorbu nového zákona čeká řada "vlčáků", kteří mají zájem např. o ovládnutí některých revírů. A víme či tušíme jak to chodí - o zákonech hlasují poslanci (následně senát) a ti mnohdy vůbec nevědí, která bije a stačí umět dobře lobbovat, něco slíbit a hlasy jsou vaše. Takže například snížit zákonem dané nejnižší míry by nešlo bez jeho změny.
"Náš" revír!
Bližší podmínky výkonu rybářského práva
Pak jsou ovšem předpisy, které si v rámci Bližších podmínek výkonu rybářského práva (dále jen BPVRP) - což je defakto Rybářský řád, a ty určuje uživatel revíru (držitel dekretu). Tedy pokud to není v rozporu se zákonem a jeho vyhláškou. A kdo jsou uživatelé revírů? Defakto my všichni!
"Náš" revír!
Jak funguje svaz
Tak a teď jak vlastně zjednodušeně svaz funguje: Máme tu tři úrovně. Místní organizace (tam si kupujete povolenku). Pak Územní svazy (ty sdružují naše MO) a pak je tu Rada ČRS (organizátor celosvazového rybolovu). Ve většině případů (až na Středočeský svaz) vlastní dekrety na revíry Územní svazy. A ten, kdo je vlastníkem, resp. držitelem dekretu, což je přenechání výkonu rybářského práva od státu, ten vydává pravidla - Rybářský řád. To znamená, že se ve většině případů o změnách v Rybářském řádu rozhoduje na krajské úrovni. Tam to funguje tak, že se minimálně jednou za dva roky sejde konference, kde jsou předloženy návrhy (ty může předložit např. někdo z vedení Územního svazu, nebo nějaký delegát za MO) a o návrhu hlasují delegáti. Pokud je návrh schválen, je vyhráno. Anebo prohráno - záleží na každém, jak danou změnu vnímá.
"Náš" revír!
Rozhodující delegáti
A kde se bere těch např. 60 delegátů, kteří na kraji navrhují, schvalují či zamítají? Ty by měly na konferenci delegovat Místní organizace, většinou se zadáním, co má delegát navrhnout, schválit či odmítnout. A víte, kdo o tom rozhoduje? My! Každoročně máme členské schůze, kam by jednak měl přijít každý člen a kde je možnost podat svůj návrh na změnu. Stačí se přihlásit "chci podat návrh", vystoupit, přednést jej a nechat o něm hlasovat a trvat v případě schválení na zanesení do usnesení členské schůze. Pokud jste o jeho smysluplnnosti hodně přesvědčeni, vyplatí se oslovit s ním pár kamarádů, kteří vám pak v hlasování mohou přinést potřebné hlasy. Na schůze obvykle chodí cca 5% rybářů. To znamená, že pokud má Vaše MO 1000 členů, přijde jich cca 50. A k prosazení návrhu potřebujete více než polovinu. Tedy 26 hlasů. Zní to až moc jednoduše? Zní, ale jen proto, že to tak "jednoduché" je! Pak už je jen potřeba, aby byla i většina delegátů se shodným názorem - tudíž pro zásadní věci nestačí jen jedna MO.
"Náš" revír!
Místní organizace s držením dekretů
A ještě jednodušší je to v případě Místních organizací, které samy drží dekrety (např. všechny MO ve Středočeském kraji). Tam postačí rozhodnutí na úrovni oné MO a Územní svaz jen odhlasované "zprocesuje" a změna je na světě. Takže pokud například chcete na Vašem rybníku povolit lov z lodí a na schůzi chodí jen 25 lidí, stačí vás opravdu jen pár k tomu, aby jste příští rok lovili tak, jak chcete.
"Náš" revír!
Cesta ke změnám není tedy nemožná a každý jednotlivec, člen ČRS, je může ovlivnit. Každý. Cesta to není jednoduchá a rychlá, ale podstatné je, že existuje. Samozřejmě se může stát a také se to jistě stane, že některé návrhy změn neprojdou, protože zkrátka nenaleznou podporu u většiny členů a ačkoli to bude trpké, je potřeba to respektovat. Respektovat přání většiny. Anebo se na příště lépe připravit a lepšími argumenty přesvědčit více členů svazu k podpoře.
"Náš" revír!
Ačkoli si myslím, že Svaz na tom rozhodně není tak špatně, jak se u piva či v hrdinských diskuzích na internetu píše, budu na schůze chodit, navrhovat, přemýšlet, hlasovat, argumentovat, shánět podporu pro kroky, které jsou podle mne správné. Když se v každé MO zvedne 5 nových rybářů, z nichž každý sežene na svou podporu dalších 5, je ohromná šance posunout si Svaz tam, kam chceme.
Je to totiž náš Svaz, naše revíry a naše ryby. Chraňme si to a bojujme za to.
Text a foto: David Havlíček
Tady všichni brečí, ale situace asi tak špatná není. Počet členů přestal klesat a i přes mnoho jiných způsobů zábavy si většina z nich dojde koupit povolenku i v roce 2017 a nic řešit nebude. Jasně, jsou to lidé, kteří chodí na ryby a nesledují diskuze na internetu. Ale když se podíváme na to, že cena povolenky je celkem přiměřená a pořád je co chytat, asi ten náš svaz, pardon, zájmový spolek, až tak špatně nefunguje.
hering> OK, vše tedy v případě severočeského ÚS mojí chtrnou dedukci znásobíme dvakrát. To je celé… Ovšem to pak zásadně ovlivňuje úvahu o snadném prosazování čehokoli. Mnoho psů, zajícova smrt…
Spayline> Vůbec nevíš jak se na územní konferenci Tebou zmíněného severočeského územního svazu prosazují návrhy. Žádných 25 delegátů nestačí. Máš 49 MO a z každé MO jsou dva delegáti,pak má volební hlas každý člen územního výboru,těch je 12.Sečteno podtrženo při 100% účasti je tedy celkem 102 mandátů.Pro přijetí návrhu potřebuješ 52 hlasů.
Možná by bylo vhodné nejprve navštěvovat členské schůze MO a tam vznášet dotazy,než tu střílet nějaká nesmyslná hypotetická čísla!
Spayline> Proč by měl mít analytické oddělení? Od toho má členské schůze a konference. A že nejsme ochotni plnit své základní povinnosti a ani uplatňovat svá základní práva je jen naše chyba! ;)
HaD> A jsme u jádra pudla! Opakuji, záměr článku OK, ale domluva oněch alespoň 2 400 členů (tedy 10 % možného) je ona utopie, na níž jsem mínil upozornit. Snad jediné konstruktivní, co na všech bezbřehých netových debatách kolem RŘ a BPL, je úvaha, že ČRS by měl mít ve svých strukturách analytické oddělení, které by průběžně monitorovalo většinové požadavky a nálady svých členů. Obávám se však, že takové oddělení nemá, nechce mít, ani míti nebude… :-)
Spayline> Ty čísla nelze brát doslova (navíc jsem to uvedl u organizace s konkrétním počtem členů). Každopádně je to ovšem jediná možná cesta. Ano demokracie má svá úskalí. Ale pořád je to demokracie. A pokud se ve svazu, který má 240.000 členů nenajde ani oněch „4550“ (byť je to číslo nesmysl), pak ty případné změny ani být nemají.
Jako úmysl článku nejspíš OK. Ovšem ta matematika v něm obsažená je poněkud abstraktní, až nereálná, a to v dikci zmíněné zastupitelské, resp. delegátní mašinky. Ku prosazení jakékoli změny např. v Severočeském ÚS (49 organizací) je třeba většiny 25 delegátů konference. Ty by pak mělo na ni se zcela stejným požadavkem změny vyslat 650 stejně smýšlejících členů MO (v článku zmíneno 26 členů MO), to aby byla naplněna autorova matematická úvaha. A pokud by zněmy měly nastat až na úrovni celého ČRS, dostáváme se k číslu 7×650 řadových členů…, tedy na 4 550 obdobně smýšlejících členů. Z mého pohledu tedy naprostá virtuální realita, abstrakce, nerealizovatelné… Demokracie má zkrátka svá úskalí. :-)
Kolben> Rybářský řád je název pocházející z dob dávno minulých, nicméně jakým způsobem je pojmenován dokument, ve kterém jsou vypsány nejdůležitější státní a evropské normy a zároveň bližší podmínky rybolovu na vodách ČRS je dle mého názoru zcela nepodstatné. V podstatě je cílem dostat mezi rybáře knížku, ve které si přečtou výtah ze zákonů a vyhlášek a bližší podmínky. Ve skutečnosti by měl rybář znát zákon o rybářství, řadu vyhlášek, zákon o ochraně přírody s příslušnými vyhláškami, zákon o vodách a další související předpisy a to ještě nejsem u konce. Nevím, jak to máte u separatistů na jižní Moravě, ale tady prostě rybář dostane knížku, která se jmenuje rybářský řád, a v ní jsou části zákonů a vyhlášek a dále bližší podmínky tak nějak sepsané pro celkový přehled. Zajímavé je, že rybáři rybářských svazů většinou dodržují zákony a vyhlášky mnohem lépe, než rybáři na mnohých soukromých revírech.
Švejk> Já to vidím tak, že je Rybářský řád jakýsi kočkopes-slátanina, ve které jeho tvůrci ignorují platnou legislativu, viz tato věta z RŘ : " Jednotlivá ustanovení Rybářského řádu se považují i za bližší podmínky výkonu rybářského práva na revírech ČRS ve smyslu ustanovení § 13 odst. 9 zákona č. 99/2004 Sb."
Kolben> Zdarec, no v odstavci „Bližší podmínky výkonu rybářského práva“ je psáno: „Pak jsou ovšem předpisy, které si v rámci Bližších podmínek výkonu rybářského práva (dále jen BPVRP) – což je defakto Rybářský řád, a ty určuje uživatel revíru (držitel dekretu). Tedy pokud to není v rozporu se zákonem a jeho vyhláškou.“ Z výše uvedeného je myslím patrno, že „rybářský řád = BPVRP“ myslím že jde pouze o nedorozumění v názvosloví, přece jenom „Rybářský řád“, je zažitější a jednodušší než „Bližší podmínky k výkonu rybářského práva“
Super článek a naprostá pravda. Kdo sedí a vzteka se v obyvaku ten nic nezmění.
Já nejsem členem ČRS, ale MRS, protože jsem ze Znojma. Asi bych vám do toho neměl mluvit, ale zajímá mě, proč má ČRS Rybářský řád a v něm tzv. Bližší podmínky. Pojem „Rybářský řád“ jsem v zák.99/2004, ani v prováděcí vyhlášce 197/2004 k tomuto zákonu,nenašel.Nenalezl jsem ho ani v dalších zákonech, či vyhláškách (Vyhl. č. 239/2006 Sb., Vyhláška č. 20/2010 Sb., Vyhláška č. 122/2010 Sb.,Vyhláška 123/2016). Tam, pokud je zmínka o výjimkách, či úpravách oproti zákonu, se hovoří o Bližších podmínkách k výkonu rybářského práva, nikoliv o Rybářském řádu. Domnívám se tedy, že ustanovení v Rybářském řádu Českého rybářského svazu, která jsou rozdílná s ustanoveními v zákoně, či ve vyhlášce, jsou neplatná, protože existence Rybářského řádu není v souladu s platnou legislativou, takže je de fakto neplatný.
Schůze mají tak malou účast členů, že by prakticky stačilo zaplatit 20 kamarádům nebo bílejm koním členství, vyměnit výbor, a organizaci vytunelovat. To je oproti problémům diskutovaným v hospodě docela zásadní nebezpečí.
Dobrej článek. Malá vychytávka proti ztátě rybníka je odkup byťˇ nejmenší parcely od jedneho z majitelů pozemku na kterém se rybník nachází.Může to vykoupit MO nebo srdcař.Potom spekulant co to chce jen pro sebe nebo na komerční lov nemá šanci.
Určitě je dobré se zajímat co se v MO děje a svou účastí na schůzích se podílet na rozhodování
Ještě jedna poznámka ke členským schůzím.Myslím,že účast na nich bývá žalostná.
Jsem z Olomouckého kraje a v minulosti už jsme pár revírů ztratili jen proto,že MO není schopna se domluvit s pronajímatelem.Teď se na těchto vodách pakují soukromníčci.Chce se mi až brečet co se u nás děje. :-(
Hezky a srozumitelně napsané. Budu muset změnit domovskou základnu na to místo, kde je můj nejoblíbenější revír a rozhoduje se o něm.
Mnoho lidí neustále hledá chyby u druhých a svaluje tak na ně vinu za vlastní pasivitu a neschopnost. Je to tak jak píšeš Davide. Jen chci dodat pro ty, kdož bývají zklamaní z toho, že se jim nepodařilo jejich nápady prosadit, že pro každý návrh musí hledat nejprve většinovou podporu! A aby návrhy byly co nejrelevantnější přál bych si mnohem lepší dostupnost informací ze svazového života. Žádně utajené zápisy, usnesení, uzávěrky, zprávy … Jsme spolek a ne organizace působící v režimu přísného utajení.
mof243> Přesně tak!!!
jsi jeden z mála který chápe chod MO-ÚS-RADY ostatní jen brečí na netu nebo u vody :-)
Myslím,že pokud chceme něco změnit,tak o tom musíme mluvit (např. na výroční členské schůzi).Tím že budeme mlčet a nadávat někde u vody nebo v hospodě,ničeho nedosáhneme.Je potřeba,aby každý dal najevo svůj názor. :-)