Jitřní sluneční paprsky zalévají jezero líbezně zlatavou září. Přinese nám tento rodící se den také rybářský úspěch?

 

Počasí – jako encyklopedické heslo

Počasí je okamžitý stav v ovzduší na určitém místě. Jedná se o souhrn všech atmosférických jevů pozorovaných na konkrétním místě a v určitém krátkém časovém úseku nebo okamžiku. Tento stav se popisuje souborem hodnot meteorologických prvků, které byly naměřeny meteorologickými přístroji nebo zjištěny pozorovatelem (jde např. o teplotu vzduchu, stav oblačnosti, rychlost a směr větru, déšť, sněžení apod.). Obecný typ počasí v oblasti se nazývá podnebí nebo klima. Rozdíl mezi klimatem a počasím je především v tom, že počasí se může měnit velmi rychle, zatímco změna klimatu je obvykle velmi pozvolná. Změny počasí jsou způsobeny především zemskou rotací. Je zajímavé, že ohromné masy vzduchu a vody vlivem zemské rotace mají na severní polokouli tendenci pohybovat se ve směru hodinových ručiček, zatímco na jižní polokouli se pohybují směrem opačným. Stav a vývoj počasí jsou velmi důležité faktory, ovlivňující prakticky veškerou lidskou činnost. Počasím se zabývá věda zvaná meteorologie, která je také chápána jako fyzika atmosféry.

 

Atmosférické jevy a braní ryb

S určitým typem počasí jsme konfrontováni, kdykoliv jdeme k vodě. O některých atmosférických jevech se přitom říká, že působí na braní ryb příznivě, o jiných naopak, že aktivitě ryb nesvědčí. Podobu počasí však určuje neuvěřitelné množství nejrůznějších faktorů a jako nedokážeme nikdy počasí předpovědět se stoprocentní jistotou a přesností, tak také nikdy nemůžeme dopředu s určitostí vědět, jak nám budou ryby brát. Existují však jisté zákonitosti a modely chování ryb za určitého počasí, kterým bychom se měli snažit porozumět, pokud chceme být úspěšnými a všestranně založenými rybáři. Pojďme si nyní připomenout několik základních atmosférických jevů a řekněme si k nim, jak mohou – ať už příznivě, či nepříznivě – ovlivňovat braní ryb.

 

Tlak vzduchu

Atmosférický tlak je důležitým faktorem, ovlivňujícím braní ryb. Je všeobecně známo, že ryby nemají rády prudké změny tlaku vzduchu – výjimkou je snad jen období letních bouřek. Příznivý většinou není ani příliš vysoký tlak vzduchu, který je v zimě často spojen s holomrazy, v létě pak s tropickými teplotami. Naopak příznivě na ryby většinou působí ustálený až o něco vyšší atmosférický tlak. Rybám nemusí vadit ani nižší atmosférický tlak, nesmí však být spojen s nestálým a příliš chladným počasím. Na škodu nemusí být ani pozvolné klesání či naopak pozvolné stoupání tlaku vzduchu. Naopak prudký pokles spojený s rychlým ochlazením rybám nesvědčí. V létě, kdy prudký pokles tlaku s sebou přináší sychravé a větrné počasí spojené s ochlazením, se prakticky úplně zastaví potravní aktivita ryb, hlavně těch, žijících převážně u dna. Ty se novým tlakovým podmínkám přizpůsobí až za několik dnů. Změny tlaku mají také vliv na vertikální migrace ryb. Při prudkém snížení tlaku se ryby, pohybující se u hladiny a ve sloupci, stahují do hlubších míst, kde v omezené míře nadále přijímají potravu. Naopak na prudké zvýšení tlaku ryby reagují tím, že migrují ze dna směrem k hladině. 

 

Při stoupajícím tlaku či za horkého letního dne se hejna kaprovitých ryb pohybují těsně pod hladinou.

 

Podle výšky tlaku vzduchu se dá i počasí poměrně dobře předpovědět. V oblasti vysokého tlaku vzduchu panuje stálé slunečné počasí, při nízkém tlaku je zase zataženo a často i deštivo. Kolísání tlaku vzduchu může být předzvěstí příchodu bouřek, pozvolné stoupání či klesání tlaku vzduchu pak ukazují na změnu počasí, ať už k lepšímu, nebo horšímu.

 

Vítr

Obecně se dá říct, že vítr je ve většině případů rybářův přítel. Mezi jeho pozitivní vlastnosti patří například to, že prokysličuje vodu, vytváří v ní přirozený zákal či aktivuje podvodní proudění a s ním spojené víření dna. Zároveň však jde o velmi složitý a komplexní fenomén, který je vždy provázaný s dalšími klimatickými činiteli. Ne každý vítr nám proto při rybaření pomůže. Jen velmi obecně se dá říct, že příznivý je vlahý a teplejší vítr jižního, jihozápadního či západního směru. Tento vítr má mírnou intenzitu a provází ho ustálené počasí bez výrazných teplotních výkyvů, déletrvajícího deště a prudkých změn tlaku vzduchu. Mírný vítr je mimořádně příznivý při lovu hladinových ryb, které očekávají, že vítr srazí do vody potravu v podobě hmyzu. Při prudkém větru a vlnobití se naopak aktivita hladinových ryb zastavuje. Nepříznivý je zejména silný vítr východního či severního proudění. Ten bývá zpravidla studený a ochlazuje vzduch i vodu. 

 

Lovit přívlačí za podzimního větrného dne není rozhodně nic zcela komfortního.

 

Dravci, včetně okounů, však ve vlnách většinou berou dobře.

 

Mírný vítr probouzí k aktivitě i pstruhy, kteří loví náletový hmyz, sražený větrem na hladinu.

 

Teplota vzduchu

Teplota vzduchu je pro člověka asi nejdůležitější atmosférický jev. Když si pustíme předpověď počasí, na prvním místě nás zpravidla zajímá, jestli bude teplo nebo zima. Teplota vzduchu je pochopitelně důležitá i z hlediska braní ryb, především proto, že výrazně ovlivňuje teplotu vody, a tedy množství kyslíku ve vodě, a také se na ni vážou další atmosférické jevy. Samotná teplota vzduchu však většinou o úspěchu či neúspěchu lovu nerozhoduje. Důležité je také to, v jakém období roku chytáme. Zatímco v zimě zjednodušeně řečeno platí, že čím vyšší teplota, tím lépe, v létě tropické dny s maximálními teplotami aktivitě ryb nesvědčí. Čím je teplota vyšší, tím nižší je hladina kyslíku rozpuštěného ve vodě. Proto v horkém letním období berou ryby hlavně brzy ráno a pozdě večer, případně i v noci. Za horkých letních dnů se dravci (zejména sumci a candáti) stahují do hloubek, kde je voda chladnější. Kaprovité druhy se zase zdržují v zastíněných místech, asi metr pod hladinou. Povrchové ryby se v tuto dobu zdržují nad hlubinami, nebo pod zastíněnými břehy. Zjara a na podzim, kdy přes den většinou nedochází k tak prudkým teplotním výkyvům, bývají ryby často aktivní po celý den. To může být spojené i s dalšími vlivy – například horším kondičním a výživným stavem ryb na jaře nebo vytvářením nutných energetických zásob na podzim. Proto se dá říct, že teplota vzduchu a vody má o něco větší vliv na aktivitu ryb v zimě a v létě, než na jaře a na podzim.

 

Horký a bezvětrný letní den nevěstí z hlediska našich loveckých šancí rozhodně nic dobrého.

 

Jinak se jen velmi obecně dá opět konstatovat, že vhodné je ustálené počasí s mírnými teplotami, nikterak nevybočujícími z normálu. Tedy hovorově řečeno: žádná velká kosa, ale ani žádnej velkej hic.

 

Srážky a oblačnost

Srážky jsou částice vody, vzniklé kondenzací vodní páry, které padají z oblohy či kondenzují přímo na zemském povrchu. Existuje mnoho různých druhých srážek. Mohou mít podobu dešťových kapek, sněhových vloček, krup, zmrzlého deště nebo jinovatky. Srážky mají také různou intenzitu – je propastný rozdíl mezi prudkými přívalovými dešti způsobujícími povodně a drobným podzimním mrholením. Vzhledem k tomu, že rybám poměrně vyhovuje i ustálené vlhčí počasí s nižším tlakem vzduchu (pokud není příliš chladno), nemusejí být mírné občasné srážky nikterak na škodu. V zimě určité ryby dobře berou i v drobném sněžení při teplotách kolem nuly nebo těsně pod bodem mrazu. Naopak dlouhotrvající a silné deště spojené s chladným počasím na braní ryb příznivě nepůsobí. Jedna věc však asi platí obecně: ryby snáší srážky jakéhokoli druhu jistě mnohé lépe, nežli my suchozemci. 

 

Srážky mohou mít podobu dešťových kapek...

 

...nebo třeba i zimní jinovatky.

 

Srážky vznikají v mracích, a proto s nimi bezprostředně souvisí i oblačnost. Pro ryby se zdá být nejideálnější slabá nebo proměnlivá oblačnost – zejména vysoká oblačnost, charakterizovaná kupovitými mraky ve spojení se slabým nebo mírným větrem probouzí ryby k aktivitě. Nízká, kompaktní oblačnost přináší změny počasí k horšímu či dlouhodobě špatné počasí, a proto působí většinou nepříznivě. 

 

Chování ryb při bouřce

Samostatnou kapitolou jsou pak bouřky a bouřková oblačnost. Toto počasí je spojeno i s výrazným kolísáním tlaku vzduchu, což má zásadní vliv na aktivitu ryb. Můžeme si to dobře demonstrovat na příkladu prudké bouře z veder, která přichází navečer po tropickém letním dni: Extrémně vysoký tlak začíná s příchodem bouřkových mraků prudce klesat, chvíli před začátkem deště se však ustálí, což vybudí ryby k první vlně aktivity (braní před bouřkou). V průběhu intenzivního deště či krupobití začne opět prudce klesat, což působí na ryby spíše nepříznivě (proto také minimum úlovků zaznamenáme přímo v průběhu samotní bouřky). Po skončení bouřky (pokud déšť nepřináší citelné a déletrvající ochlazení) se tlak opět normalizuje, což přináší druhou vlnu zájmu ryb o naše nástrahy (braní po bouřce). To celé dělá z bouřky atmosférický jev, který nedává mnoha rybářům spát a cítí během něj šanci na ulovení i opravdu trofejní ryby.

 

V jarním období neovlivňuje počasí denní aktivitu ryb tolik, jako v létě či v zimě. „Strupatí“ cejni mohou ochotně brát i v sychravém a chladném počasí.

 

Podoba počasí patří mezi zásadní faktory, které ovlivňují chování a aktivitu ryb. Porozumění různým přírodním dějům a schopnost přizpůsobit jim strategii lovu a chování u vody by proto měly patřit k základní výbavě moderního sportovního rybáře. Jako nám však ani sebepříznivější meteorologická předpověď nezaručí bohatý úlovek, tak zároveň prakticky neexistuje počasí, ve kterém by se nedala chytit ryba. Nebojme se proto ani nepříznivého počasí a vyrazme k vodě, kdykoli je to jen trochu možné. Jedním z nepsaných přírodních zákonů je totiž i to, že životní úlovek přichází zpravidla v okamžiku, kdy ho nejméně očekáváme.

 

Počasí má mnoho tváří. My bychom však bez ohledu na jeho vrtochy měli vyrazit na ryby, kdykoliv je to jen trochu možné.

 

Text: Tomáš Lotocki

Foto: autor, Josef Ptáček