Proto naši předkové věděli stejně dobře jako my, rybáři moderního věku, že čas, kdy vzduch je těžký a dusný, kdy se na obzoru formují husté černé mraky nadmuté vodou a nabité elektrickou energií a kdy se sršivé blesky doprovázené údery hromů pomalu přibližují jako těžká vojenská kavalerie, je zároveň obdobím, kdy různé druhy ryb dokáží jevit o naše nástrahy vskutku nebývalý zájem.  

 

I tato letní rybářská idyla se může v krátkém okamžiku proměnit doslova v boj o holý život.

 

 

Bouřkové počasí se nejčastěji vyskytuje v letním období a i srpen, kterým nejteplejší období roku vrcholí, je často ve znamení bouřek a prudkých přívalů deště. Bouřka, jak už bylo řečeno, může být dobrým přítelem a pomocníkem rybáře, zároveň se však jedná o velmi záludný a nebezpečný jev, před kterým se musíme mít na pozoru. Už mnoho neopatrných rybářů zaplatilo podcenění bouřky těžkým úrazem či dokonce životem. Proto se kromě samotného rybaření v bouřkovém počasí zaměříme v tomto článku i na naše chování a zásady bezpečnosti, které musíme dodržovat, pokud nás bouřka zastihne u vody. 

 

Co je to bouřka?

Bouřka je soubor elektrických, optických a akustických jevů vznikajících mezi oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí. Bouřky jsou vázány na bouřkové oblaky; každý oblak je tvořen jednou bouřkovou buňkou. Bouřky jsou doprovázeny mnoha závažnými atmosférickými jevy. Mezi ty mírnější patří  déšť, sníh, sněhové krupky, bleskové výboje v oblaku a hřmění. K závažnějším patří nárazový vítr, kroupy, bleskové výboje mezi oblakem a zemí nebo dokonce tornáda. 

Vzhledem k zvláštnosti a intenzitě těchto jevů se lidé od nepaměti bouřek báli a přičítali je činnosti různých božstev. Římané v nich spatřovali Jupitera metajícího blesky ukované Vulkánem. Američtí indiáni v nich zase viděli hromového ptáka, který slouží Velkému duchu. Ovšem ani současného člověka nepřestávají bouře fascinovat. Svědčí o tom i činnost takzvaných lovců bouří, kteří se navzdory nebezpečí vydávají zkoumat a zachycovat na kamery a fotoaparáty projevy bouřek a tornád.

 

 

Blížící se temné mraky by pro nás měly být signálem k přerušení lovu a nalezení bezpečného útočiště.

 

Když to přijde...

 

Jak se chovat při bouřce

Český král z rodu Přemyslovců Václav II. se velmi bál bouřky, před kterou se prý schovával do skříně a pod postel. I přes toto napohled dětinské chování to však byl schopný a úspěšný panovník. Rybář, pokud chce být též schopný a úspěšný, musí mít v sobě vytrvalost a odolnost vůči různým přírodním a povětrnostním vlivům. Tyto vlastnosti však nesmí přejít v hazardování s vlastním zdravím. Před bouřkou je třeba mít velký respekt, i když samozřejmě nikdo nechce, abychom při příchodu hromů a blesků napodobovali našeho dávného vladaře. Je však důležité vědět, že bouřka u vody může být životu nebezpečná, a pokud nás při rybaření zastihne, musíme se řídit určitými zásadami bezpečnosti. 

 

Pohled na oblohu asi nevěstí nic dobrého – každý rybář by však měl během lovu sledovat změny počasí a riziko bouřky rozhodně nepodceňovat.

 

Důležitou roli hraje už samotná prevence. Je třeba sledovat předpovědi počasí, a pokud jsou hlášeny zvlášť silné bouřky doprovázené například prudkým nárazovým větrem, je lepší nechat si na ryby zajít chuť. Platí to zejména, pokud se chystáme na lov z loďky. Pakliže na vodu přesto vyrazíme, je třeba neustále sledovat okolí. Bouře může přijít rychle a nečekaně, a pokud nás zastihne někde na otevřené vodě daleko od břehu, můžeme mít velké problémy. Je proto třeba stále sledovat oblohu, ale například i směr a rychlost větru, a při jakékoli podezřelé změně neriskovat a rychle přirazit ke břehu. 

Pokud nás přesto zastihne bouřka přímo u vody, platí jedno bezpečnostní pravidlo: rychle se schovat. Ideální je urychleně se vzdálit od břehu a ukrýt se v domech nebo ve vozidlech. Pokud to není možné, hledáme bezpečný úkryt například v hustém a nízkém lesním porostu nebo v úzkém údolí. V žádném případě nevyhledáváme útočiště na okrajích lesa, na vyvýšených místech, pod vysokými stromy nebo v menších staveních bez hromosvodu, jako jsou třeba staré hájenky. Při bouřce také nepřenášíme žádné kovové předměty, bezpečné není ani fotografování nebo telefonování. 

Pobývat přímo u vody je během bouřky životu nebezpečné. Velké riziko hrozí při koupání, brodění vodou, ale i pobytu na příbřežních podmáčených místech. Ve vodě se šíří bleskový proud podobně jako v půdě na rozsáhlé ploše. Už nízký bleskový proud může u plavců vyvolat šok, v jehož důsledku se mohou utopit. Za bouřky také v žádném případě nemanipulujeme s rybářskými pruty. I ty představují na poměrně rovné vodní ploše body se zvýšenou intenzitou pole a tím i místa s větší pravděpodobností úderu blesku. Pokud je nestihneme stáhnout před bouřkou, zanechejme pruty na místě a vraťme se pro ně, až nebezpečí pomine. Ještě větší riziko hrozí, pokud nás bouře přece jen zastihne v loďce na otevřené vodě. K nebezpečí zasažení bleskem se přidává i silný nárazový vítr, obvykle doprovázející bouřku, který může loďku převrhnout. Zde se tedy mísí hned dvě vážná rizika – vítr a možnost zasažení bleskem. Každopádně je třeba během bouřky nevstávat ani neobsluhovat pruty. Před bleskem se nejlépe ochráníme tím, že si dřepneme se skrčenýma nohama co nejhlouběji do lodi a vyhýbáme se dotyku s jakýmikoli kovovými částmi plavidla. 

Pokud jsme svědky úrazu, je nutné umět poskytnout postiženému základní pomoc. První pomoc při zásahu bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.

 

Braní ryb za bouřkového počasí

Jak už jsme si říkali, chytat ryby přímo v bouřce znamená vážně hazardovat s vlastním zdravím. Na druhé straně právě období bouřek bývá rybářsky štědré a platí to jak pro čas před bouří, tak i po ní. Často právě příchod bouřky probere ryby z letní letargie a ty začnou rázem jevit zájem o potravu a tedy i o naše nástrahy. Neplatí to samozřejmě vždy – s bouřkou jsou spojeny i další atmosférické jevy, jako je vítr a prudká změna tlaku vzduchu. Je také značný rozdíl mezi bouřkami na studené frontě a bouřkami z tepla. Na všechny tyhle změněné podmínky ryby různým způsobem reagují a neplatí přímá úměra, že příchod bouřky znamená automaticky více záběrů. Obecné však platí, že bouřkové počasí, zvláště v letním období, patří mezi to rybářsky příznivější. Pro zjednodušení si chování a potravní aktivitu ryb rozdělme na čas před bouřkou a po bouřce. 

 

Zčernalé nebe věstí příchod bouřky.

 

Letní nebe nabízí i krásné vizuální efekty, před silou některých atmosférických jevů se však zároveň musíme mít na pozoru.

 

Před bouřkou

Období před bouřkou je charakteristické především poklesem tlaku vzduchu. Někdy bouřky ohlašuje i silný vítr a prudký pokles teploty. Zejména v létě před bouřkou z tepla však naopak vítr spíše utichá a vzduch je dusný a horký. Nastává typický klid před bouří, kdy krajinu zalévá až jakési magické a hypnotizující ticho. Ryby, jak známo, nemají rády prudké změny tlaku vzduchu a teplotní zlomy, na něž reagují sníženou potravní aktivitou. Čas před bouřkou je však výjimkou, při níž změna počasí dokáže naopak mnohé druhy ryb vyburcovat z malátnosti a apatie. 

Je všeobecně známou věcí, že teplé a dusné počasí je jako stvořené k lovu úhořů. Temná podmračná noc předznamenávající příchod bouřkových mraků je skutečně asi tím nejlepším časem, kdy si můžeme zblízka prohlédnout bělavé hadovité tělo tohoto podivného predátora. Úhoř však není jediným dravcem, kterého naše rousnice nebo nástražní rybky zaujmou. Také sumec je v těchto chvílích při chuti – pokles tlaku vzduchu ho vyláká k hladině, kde se lačně pídí po něčem k snědku. Jeho hlasité pukavé zalovení také občas přeruší onen elektrizující klid před bouří. I ostatní ryby se však většinou činí, a tak klid před bouří poněkud kontrastuje s živým děním pod vodní hladinou. Důležité je však nenechat se unést množstvím záběrů a umět před bouřkou včas utéct. Někdy je opravdu těžké odejít od vody ve chvíli, kdy jsou ryby na potravním vrcholu, ale je třeba znovu opakovat, že bezpečnost je v tomto případě na prvním místě. 

 

Úhoř je jednou z ryb, která je v dusném počasí, jež předchází bouřce, nejaktivnější.

 

Pohodu u vody nám mohou kromě blížících se černých mračen znepříjemňovat i hejna krvelačných komárů, kteří se před bouří ještě hladověji vrhají na naše ruce, obličeje a všechny odkryté části těla. Jeden můj kamarád, lovící ryby na Zámecké Dyji v prostředí Lednicko-Valtického areálu, což je místo známé komářími kalamitami, dokonce dává na základě svých mnohaletých zkušeností rovnítko mezi aktivitu komárů a braní ryb. Čím více ho prý ty „bzučící potvory“ žerou, tím větší má naději na dobrý úlovek. I na tomto příkladu je vidět, že rybařina je i o odříkání a úspěšný lovec musí umět ledacos přetrpět.

 

V čase před bouřkou se však zvyšuje šance na ulovení i naší největší ryby – sumce.

 

Po bouřce

A pak nastane chvíle, kdy zemi začnou bičovat provazce deště a oblohu křižují hrozivé blesky následované mocným zahřměním. Jak už bylo řečeno, tuto světelnou i zvukovou show bychom měli sledovat z domova či jiného bezpečného zázemí. I ta nejprudší bouře se však jednou přežene a chvíle po bouřce je dalším z vhodných okamžiků, kdy se vydat k vodě. Nebuďme však netrpěliví a nevycházejme, dokud bouře skutečně neodezní. Opravdu bezpečné je to až v okamžiku, pokud je od nás bouřka vzdálená aspoň 10 km. To poznáme podle toho, že interval mezi bleskem a zahřměním činí minimálně 30 sekund. 

 

Duha na obloze je neklamným znamením, že bouře přešla, a my se můžeme pomalu vrátit zpět k vodě.

 

Po příchodu k vodě poznáme, že se mnohé změnilo. Tatam je dusná a tíživá atmosféra před bouřkou. Vzduch se pročistil, což pomohlo nám lidem i rybám. Vítr, který většinou doprovází bouřku, prokysličil vodu a rozvířil i dno. Déšť také do vody spláchl množství zeminy a spolu s ní i přirozené potravy ryb. Na tekoucích vodách se přechod bouřky většinou projeví mírným zákalem, který je pro braní ryb zvlášť příznivý. V těchto chvílích můžeme lovit prakticky cokoli. Aktivita kaprovitých ryb je signálem i pro dravce, aby opustili svá stanoviště a vydali se za potravou. V tomto čase můžeme na umělé vláčecí nástrahy s úspěchem lovit okouny, štiky, candáty nebo boleny. Často nám tyto krátké chvíle nahradí všechno to letní soužení, kdy se potíme u vody a marně se snažíme vyburcovat letargické ryby k záběru.

 

Čas po bouřce je pro dravce signálem k opuštění svých stanovišť a vydání se za potravou – aktivní jsou okouni...

 

...i štiky.

 

Bouřka má zkrátka pro nás rybáře dvě tváře. Jedna nabízí bohatý úlovek, zatímco ta druhá, odvrácená, je životu nebezpečná. Pokud se však u vody chováme rozumně a s respektem vůči životodárné, ale též ničivé síle přírody, většinou se nám lov v bouřkovém počasí vyplatí. Ale někdy také ne.

Nejen rybáři mohou mít v čase bouřek své žně; teplé a deštivé počasí může přinést i úrodu hřibů.

 

Každý rybář už jistě zažil u vody den, kdy to podle počasí vypadalo, že ryby budou skákat snad i na prázdné háčky, a pak byl zklamán jejich nulovou odezvou, kterou si nijak nedovedl vysvětlit. Ale právě tyto chvíle neúspěchu a zklamaných nadějí jsou jen jednou ze stran téže mince, která dodává sportovnímu rybaření lesk a krásu. Kdybychom totiž dokázali vždy dopředu určit, jak budou ryby v daném počasí brát, ztratila by rybařina veškeré kouzlo. Byla by asi stejně dobrodružná jako střelba vzduchovkou do terče, který nejde minout. A proto nikdy nevěšme hlavu ve chvíli, kdy se u vody potíme v dusném předbouřkovém počasí bez záběru. Brzy přijde déšť, po něm znovu vysvitne slunce, a na konci duhy, kterou naše nejbližší hvězda vykouzlí na obloze, bude jistě zářit naše rybářská mince z té správné, na úlovky bohaté strany.

 

Text: Tomáš Lotocki

Foto: autor, Tomáš Rozsypal