Pečivo je delikatesou pro většinu bílé ryby.

 

Klady pečiva 

Pečivo ovšem není jen o bílé rybě, důležité je, jak s ním rybář dokáže pracovat. Vždyť se jedná o jednu z nejklasičtějších nástrah i pro kapry a amury. Proč tomu tak je? Částečně proto, že pečivo je díky své „světlosti“ poměrně dobře viditelné. Za druhé je snadno dostupné, nějaký ten rohlík je doma vždy po ruce. Další výhodou je velká variabilita nastražení, dá se prezentovat na spoustu způsobů a kombinovat s jinými nástrahami. Mimo to má pečivo schopnost ve vodě bobtnat a tím i zakrývat háček. Celkově to je navíc i levná a přitom účinná nástraha. 

Kůrka chleba a těstíčko z chlebové střídky byly nástrahy mého dětství. Fungovaly tehdy, fungují i dnes. A budou fungovat i v budoucnu…

 

Pečivo láká i kapry, bohužel je málo selektivní nástrahou.

 

Kdy a jak pečivo nasadit do hry?

Pro někoho rybářská sezóna začíná tehdy, až se kloudně oteplí, pro jiného již v lednu. Hned od začátku roku přichází na řadu nejzákladnější nastražení pečiva - tou je rohlíková či chlebová střídka namáčknutá na ramínko háčku. Po nasáknutí vodou zvětší svůj objem a schová hrot háčku. V tu ránu je z něj velmi žádané sousto pro veškerou kaprovitou rybu. K ochutnávce ji láká nejen svou nadýchaností, ale i vůní, světlou barvou a pomalým pohybem. Když k střídce navíc přidáte mrštného hnojáčka nebo masňáka, nejlépe červeného kvůli kontrastu, nástrahu vytuníte k naprosté dokonalosti. Červík se přidává i proto, že když přehlédnete nenápadný záběr, tak pořád máte naději, že je na háčku ještě něco poživatelného. Nemusíte si přitom lámat hlavu otázkami: „Strhla to? Nestrhla…“ 

Nastražení střídky je pravděpodobně nejatraktivnějším způsobem nasazení pečiva. Bohužel (někdy bohudík) je zároveň i nejméně selektivní.

 

Kombinaci pečiva a červa neodolají ani bojovné parmy. 

 

Umačkaný rohlík

Další možností je chytat na kousek rohlíku, který před nastražením lehce skousnete mezi zuby. Čím víc je rohlík umačkaný (tedy skousnutý), tím lépe drží na háčku a zároveň pohromadě. Tato varianta je mým favoritem pro jarní lovy. Pokud chcete sousto ještě víc vylepšit, doporučuji ho namočit do nějakého dipu (nebo do sirupu). Tekutý dip či sirup lze nahradit i práškovým dipem. Ryby vždy ocení, když jim trochu osladíte jejich hořký život! Následně zase ony osladí život vám svým zájmem o nástrahu.

 

Nadipovaný toastový chléb je pro ryby mnohem atraktivnější.

 

Při této příležitosti si vzpomínám, jak jsem jednou, těsně po rozmrznutí hladiny, trpěl u vody. Všude kolem mě se chytali velcí cejni, ale já nebyl schopen docílit sebemenšího ohnutí špiček. V zoufalství jsem již několikrát nastražený rohlík namočil do lahvičky s nápisem Scopex. A najednou se karta obrátila! Začal mi chodit jeden záběr za druhým a kletba nehybných prutů pominula.

 

I velcí lopaťáci mají své dny.

 

Lisovaný rohlík

Téměř v každé starší rybářské literatuře byla alespoň zmínka o lisovaném rohlíku. V novějších publikacích se ale veškeré zmínky vytrácejí. Je to proto, že každý autor se snaží představit nějakou horkou novinku a nový trend v rybaření. Na starou klasiku tudíž už moc prostoru nezbývá.

Výroba pařeného rohlíku je jednoduchá, stačí rohlík napařit (nad rychlovarnou konvicí, v mikrovlnce) dát mezi destičky a zatížit. 

Když mě, coby malého kluka, tatínek do výroby napařovaného rohlíku zasvěcoval, nechával mě sedět na prkýnku, abych svou vahou rohlík vylisoval. Připadal jsem si tehdy náramně veledůležitě…

Výhodou lisovaného rohlíku (oproti výše představeným variantám) je mnohem vyšší odolnost vůči rybím atakům. Sousto je více kompaktní a trvanlivější. Zvláště rád na něj chytám na podzim kapry, kdy kostku lisovaného rohlíku nastražuji hlavně pod háček. Cejni tou dobou už tolik neberou a nějaké uždibnutí drobnou rybou slisovaný rohlík v pohodě přečká. Samozřejmě i takto připravený rohlík nasává vodu, ale mnohem pomaleji než střídka. Po určité době je z něj lákavě nabobtnalé sousto. Můj loňsky vánoční kapr by mohl vyprávět…

 

Klasika nad klasiku - lisovaný rohlík.

 

Pokud vám takto připravený po lovu rohlík zbude, stačí ho zalít potravinářskou esencí (obyčejná z drogerie) a zaprášit barvivem. V drogérii najdete esence i takové, které se od těch běžných rybářských hodně liší. Můžete tak zkusit lovit kapry na příchuť punče či meruňky. Mně třeba skvěle funguje i višeň a mandle. Navoněné kostičky pak stačí nechat vysušit. U vody si do kostky vrtáčkem vyvrtáte dírku, nastražíte pod háček a máte skvělé rohlíkové „boilies“. Této úpravě dávám přednost, protože mi odpadá práce s navlíkáním rohlíkových pecek na niť.

 

Milovníky pečiva ve všech podobách jsou perlíni.

 

Další experimenty 

Pečiva „rohlíkového typu“ existuje nekonečná škála. Ať už je to ten klasický či grahamový, raženka, houska, bageta, veka atd. Dá se z nich rovněž vytvořit velké množství variant nástrah (rohlíkáči, řepkáči, perníkové boilies atd). Přiznám se, že v tomto směru jsem tak trošku konzervativec. Sám se držím obyčejného rohlíku a ten také vnucuji rybám. Ale můžete zkusit experimentovat, třeba ten grahamový rohlík může být ještě o level lepší.

Pokud se chcete soustředit na větší ryby, nastražte pořádný kus pečiva, např. půlku rohlíku. Ne, že by menším rybám nechutnal, ale prostě takové objemné sousto hned tak neoždibou. Na větší porci se dají lovit hlavně tloušti, boleni, kapři a amuři. Když se podíváte na tlouště, má opravdu prostorná ústa, a tak ani velké sousto mu nedělá žádné potíže. 

 

Tloušť má pořádně prořízlou pusu, v pohodě nasaje sousto o velikosti krabičky od sirek.

 

Jednoho letního dne jsem stál zabrozený pod mostem a pokoušel se z koryta, co se táhlo podél pilíře, uvláčet nějaké pstruha či pěkného tlouště. A že jich tam bylo… Ale ačkoli jsem wobblery střídal jako na běžícím pásu, nic podstatného se nedělo! Z bezmocné letargie mě vytrhlo hlasité mlasknutí. Všiml jsem si, že po proudu ke mně připluly kousky pečiva. Aha, o most výš asi někdo krmil divoké kachny a labutě. Po prvním soustu na hladině zbyl jen pořádný kruh. Na jednou začaly mizet i ostatní kousky. V tu chvíli jsem si uvědomil, jaké krásné ryby jsem měl na dosah prutu. Jen se mnou nechtěly spolupracovat. 

Pokud máte spadeno na tlouště ze dna, ideální sestavou je jen větší broček a úměrně velký háček (obdobný jako u chytání na třešně). Jen na opatrné ostroretky je lepší velikost háčku rapidně zmenšit (optimální je vel. 8) 

 

Vzhledem k miniaturním ústům ostroretek je třeba chytat na úměrně malé háčky a drobnější kousky pečiva.

 

Lov z hladiny

Pokud raději lovíte na plovoucí pečivo boleny, amury a kapry, tak vám jistě budou drancovat nervy oukleje i jiná rybí drobotina (přes den i nenechaví racci). Rozhodně je tedy vhodné nastražovat opravdu velké kusy, aby pečivo ustálo ataky menších ryb. Je také dobré sousto trošku zpevnit, buď ho víc skousnout, nebo také omotat ho několikrát vlascem, pěkně do kříže jako při převazování balíku. Háček se zapichuje do patky. Jen je třeba hlídat, aby se vlasec moc nešmodrchal, aby se na něm po záseku nevytvořil uzlík. Když rohlík necupují malé ryby, stačí jej několikrát prošit háčkem. 

Pro lov z hladiny se dá použit jakékoli pečivo. Lov „na mlaskačku“ má pro mě neopakovatelné kouzlo. I když většina rybářů při něm asi feeder nepoužívá, já se toho nebojím, pokud je prut dostatečně tvrdý, mám jistotu, že pečivo proseknu a rybu trefím. 

 

Ač je bolen považován za dravce, plovoucímu pečivu málokdy odolá.

 

Toastový chleba

Rohlík nebo chleba máte coby nástrahu jistě vyzkoušený, ale co takový toastový chleba? Dali jste mu někdy šanci? V obchodech lze bohužel koupit „tousťák“ už jen nakrájený a po čase dochází k jeho rychlému oschnuti, a tak potom hůře drží na háčku. 

Jestliže kupujete slané krmení, tak zkuste i toastový chleba seznámit se solí a vytvořit si vlastní nástrahu. Jediné co je k tomu třeba, je voda, sůl, tousťák, noviny a něco na zatížení. Jak na to? Osolíte vodu (na půl litru vody asi jednu polívkovou lžíci soli), vložíte do ní chléb, a pak ho dáme do novin. Povrch zatížíte. Ráno chléb v novinách vezmete k vodě. S vodou chléb nasaje i sůl a jeho chuť se stane výraznější. Navíc se změní i jeho původní vlastnosti - chléb je stále měkký, ale zároveň i hutný. K nastražování se používají okraje s kůrkou.

 

Toast namočený do slané vody podstaně zvýší svou účinnost.

 

Výhodou toastové střídky je, že se podobně jako ta rohlíková ve vodě nadnáší. Ovšem někdy je potřeba, aby plavala. Jak toho docílit? Jednoduše! Stačí, když mezi dva kousky toastového chleba vložíte plovoucího boilie, nebo jen kousek pěny.

 

Toast nadnášený plovoucí pěnou se hodí do vod s bahnitým nebo zarostlým dnem.

 

Sendvič

Další mou úspěšnou nástrahou jara je - sendvič. Pečivo na háčku různě kombinuji, ať už s kukuřicí nebo s červy. Sendvič je pro mě taková nástraha poslední záchrany. Mám pocit, že si má ryba lepší možnost vybrat to, na co má zrovna chuť. 

Toastový chléb se také dá upravit na chutnou „sendvičovou pochoutku“. Dělá se to tak, že se odříznou kůrky, a střídka chleba se válečkem vyváli. Poté se placka potře melasou nebo jinou sladkou pochutinou a nahoru zase přijde vyvalený plátek chleba. Hotový sendvič se ještě jednou vyvalí válečkem. Ze vzniklé hmoty se už pak jen vykrajují potřebná sousta. Ta se následně nastražuji na vlas. Takto upravený „tousťák“ vydrží mnohem déle, než když jen kousek střídky nakrátko ponoříte do melasy.

K lovu lze rovněž použít vymačkané kuličky ze střídky. Nastražují se podobně jako několik zrnek kukuřice na vlas. Při jejich nadipování získáte lákavá kapří sousta. Jako vykrajovátko používám injekční stříkačku, z níž jsem odřízl konec.

 

Toustový sendvič vyrobený za pomoci injekční stříkačky.

 

Pečivo jako doprovodná nástraha

Další účinná nástraha časného jara je sýr. Sýr Nivu si rozpustím v mikrovlnce, přidám margarín a vzniklou pastu zasypu to na kostky nakrájenou střídkou. Takto připravené těsto nastražuji do pružinky pod háček. Parmy i tloušti mají sýrový toast nesmírně rádi. Zvláště u tloušťů je zajímavé, že pokud jsou jen trošku při chuti, hltají sýr jako šílení a vůbec se na něj nemusí vnaděním navykat. Tato nástraha je hodně aromatická a je cítit daleko po vodě. Takže se skvěle uplatní zvlášť v jarní přikalené řece. Výrazný odér potravy rybám stojí za povyjetí výš proti proudu.

 

Sýrovo-toustové těsto

 

Pečivo jako návnada

Pečivo není jen dobrá nástraha, je rovněž i perfektním krmením. 

Vzpomínám na své dětství. Nespotřebovaný chleba jsem vždy schraňoval, poté jsem je hodil do kbelíku s vodou, trošku ho vyždímal a šup s ním do batohu. A rychle na ryby! Pamatuji se, jak jednou v Receptáři Přemek Podlaha uváděl, že se do takto připraveného chleba na ryby má přisypat kakao. Takže jsem pak měl období chleba s kakaem. A výsledky rybolovu? Mnohem lepší! Aby ne, bylo to vlastně poprvé, kdy jsem, i když celkem nevědomky, začal ztmavovat krmení. Kakaem obarvený chléb měl ovšem konzistenci plastelíny, takže nijak zvlášť neuvolňoval drobné částice. Dost možná to bylo i tím, že jsem do krmení přisypával kvůli zahuštění i mouku... 

Nicméně s chlebem, rohlíky nebo toastem se dá pracovat i efektivněji. Klasickou strouhanku asi znáte. I ona je poměrně podceňovanou, ale úspěšnou návnadou. A co strouhanka z toastového chleba? Zkuste „tousťák“ rozmixovat začerstva. Vznikne strouhanka s ideální vlhkostí, která po vmáčknutí do krmítka perfektně drží a ve vodě se krásně rozpadá. Drobky ze střídky se drží u dna a ty z kůrky stoupají vzhůru, čímž přitahují ryby ze sloupce k nástraze.

 

Toustový chleba v krmítku.

 

Příště: Dipy a esence

Text a fota: Dušan Poliak (Duši)