Dalším důvodem bylo to, že jsme s kamarády občas zajeli na jižní Moravu a s úspěchem jsme na zdejších řekách vláčeli především boleny a candáty. Vzal jsem si proto při příští vyjížďce i muškařský prut a nějaké, narychlo uvázané strímry. Nebylo to žádné speciální vybavení, jen běžný prut AFTMA 5–6 délky 275 cm, který používám na pstruhy. Šňůru jsem nechal plovoucí DT. Ostatní spolucestující v autě se na mě dívali trochu s despektem, zvláště když v přeplněném autě byl neskladný mušák jen na překážku.

kapitální bolen Zpočátku jsme všichni vláčeli, ale moc úspěšní jsme tentokrát nebyli. Vzal jsem tedy svůj mušák, pošeptal mu „přišel tvůj čas”, nasadil strímra a za nechápavých pohledů místních začal prohazovat proud. Muškaření zde zřejmě není až tak časté, a tak jsem byl nechtěně středem pozornosti. Dokonce i rybářská stráž mě přišla zkontrolovat. Vše bylo ale v pořádku, a tak jsem mohl pokračovat v lovu.

Návazec jsem pro začátek neupravoval a nechal jsem tam patnáctku, kterou už jsem tam měl. Byla to samozřejmě chyba, která se projevila hned asi po třetím hodu, kdy přišel mohutný záběr a bolen mě mušku okamžitě utrhl. Převázal jsem na devatenáctku, ale ten den brali boleni obzvlášť agresivně, a tak jsem z osmi záběrů neproměnil ani jeden. Všechny záběry přišly při rychlém stahování napříč proudem, což se mi osvědčilo i v budoucnu. Dopustil jsem se tehdy několika základních chyb, před kterými bych vás chtěl varovat.

1. Používat přiměřenou sílu vlasce. Záleží samozřejmě mimo jiné na čistotě vody, roční době, aktivitě ryb, jejich předpokládané velikosti, či výskytu vázek. V současnosti používám vlasec o průměru 0,22 mm a trhání mušek je tak výrazně omezeno.

2. Prut při stahování strímru nemám v jedné lince se šňůrou, ale mírně do strany (asi 5–10°), což při prudkém záběru eliminuje utržení nástrahy.

3. Při stahování strímru se snažím dívat mimo jeho dráhu a sekat jen mírně, až když cítím záběr v ruce, nikoli když vidím zalovení. Potom rybě doslova vytrhnete nástrahu z tlamy dříve, než ji stačí dobrat. Slovo sekat je v tomto případě poněkud zavádějící, protože bolen se často zasekne sám, a potom stačí po cuknutí jen lehce přizvednout prut.

Poučen těmito počátečními chybami jsem při další návštěvě tohoto revíru už několik bolenů nejen zasekl, ale i zdolal. Určitě vás bude zajímat, na jaké mušky boleni berou. Jistě jich bude nepřeberné množství, ale já jsem úspěšně odzkoušel dva vzory.

Strímr vázaný celý ze zimní srsti srnce mudlerovým způsobem.

Tělíčko sestříháme do tvaru rybičky nůžkami. Ocásek vážu z šedého králíka. Tato muška výborně plave a při stahování krásně čeří vodu, což mají boleni rádi.

Strímr z bílého králíka.

Bílá barva je pro boleny zřejmě velice zajímavá. Tuto mušku vážu jako klasický strímr. To znamená ocásek v délce králičích chlupů, dabované tělíčko, překroužkované stříbrnou lametkou a křidélko taktéž z králíka.


Oba dva vzory vážu na strímrové háčky s prodlouženým raménkem velikosti č. 2 a 4. Větší strímry by se mně, při mnou používaném prutu AFTMA 5–6, špatně nahazovali. Tento prut zde zmiňuji záměrně proto, abych ukázal případným zájemcům z řad pstruhových muškařů, že nemusí hned kupovat speciální pruty či šňůry, a mohou zkusit tak jako já štěstí s tím, co mají. Nejsem s tímto vybavením samozřejmě žádný přeborník v dlouhých hodech, ale ryby chytnu, a to je to hlavní. Při mých jen občasných vyjížďkách na revíry, kde se boleni vyskytují, mi moje vybavení zatím stačí.

Pokud vás ovšem tato rybolovná technika chytne a budete se jí věnovat častěji, pak si časem silnější prut případně WF šňůru můžete pořídit a vaše šance budou zase o něco větší. To už nechám na každém z vás. Chtěl jsem se v tomto příspěvku jen podělit o své zkušenosti v bolenovém muškaření a pomoci tak případným zájemcům o tento druh rybolovu vyvarovat se některých chyb, kterých jsem se já sám dopustil. Těm, co jsou už v tomto směru dál, jsem asi nic nového nepřinesl, ale to ani nebylo mým cílem.