Od kamaráda Jardy (který má o místní vodě přehled a je opravdu šikovný především s přívlačí a muškařským náčiním) vím, že okouni jsou při chuti. Věřím, že právě od Jardy se na našem blogu brzy objeví zajímavé příspěvky z jeho výprav. I díky těmto informacím byla má volba jasná. V rychlosti jsem naložil neoprenové prsačky, smáčkový prut, krabičku se smáčky a nymfami a muškařský dřevěný podběrák od Pana Tvrdka, který mě na výpravy provází už 13 let a byl mou první výhrou na rybářské soutěži.Vše v rychlosti nakládám do auta a říkám si, kéž by se takto "na lehko" dalo jezdit i na feeder (někteří z vás to jistě umí, nicméně mně se to nikdy nepovede).

 

 

 

 

U vody jsem během chvíle - 3 km v autě nejsou žádná vzdálenost. Nad nedalekým jezem sedí dva rybáři na klasickou položenou. Tuším, kdo by to mohl být a tak se se zastavuji na rychlý pozdrav a zjištění situace a aktivity ryb. Přiznám se, že chci hlavně zjistit, zda jsem v okolí poslední dva týdny o kapra nezavadil pouze já nebo zda v tom nejsem sám. Jeden z pánů rybářů chodí na ryby 2x denně, vždy ráno a večer, střídá revíry kolem našeho města a potvrzuje mi, že posledního kapra (no, spíše kapříka) viděl před 10 dny. Ačkoli se ryby ukazují, z nějakého důvodu krmení, rybáře a jejich snahu dokonale ignorují. Pro mě je to určitě důvod k zamyšlení, co by se s tím dalo udělat. Teď už ale nechci ztrácet čas a vyrážím pod kaskádu tří malých splavů rozmístěných asi na kilometrovém úseku řeky. 

 

 

 

Dnes jsem vzal pouze cívku se silonem 14 mm, připravuji naviják, prut a navazuji karabinku, do které připínám ozkoušeného mikrosmáčka, svého favorita v bílé barvě na čeburaškové hlavičce o váze 2 g. Hlavní výhoda čeburašky je v pohybu nástrahy, který je díky ní mnohem volnější a přirozenější.

Přicházím na místo pod jezem a házím smáčka rovnou do bublin pod ním. První dva hody bez odezvy, ale na třetí již přichází záběr a za chvíli zbavuji háčku prvního hltavého dorostence. Následuje 20 minut, kdy ryby berou spolehlivě, jako na běžícím pásu. Takový lov okounů je opravdu pohlazením po duši poté, co se v poslední době na feeder příliš nedařilo. Mezi okouny přišel i jeden bojovník v podobě menšího tlouště, nicméně i ten mi na UL proutek při zdolávání dělá velkou radost. Po zmíněných 20 minutách najednou jako když utne. Bílého smáčka nechávají ryby bez povšimnutí a tak dochází ke střídání - bílého posadím na lavičku náhradníků a do hry jde růžový. Přemluvím na něho asi tři další juniory a vím, že je čas změnit místo.

 

 

 

Posouvám se níže po proudu, dokud nedojdu k dalšímu malému jezu. Smáčka se tentokrát snažím úskoky vodit těsně před zvedající se hranou malého vývařiště (vany). Okouni na sebe nenechají dlouho čekat. Hned první razantní záběr přinesl okouna 29 cm. Dělám pár fotek a pouštím ho zpět. Dva hody na to přichází záběr jako přes kopírák. Chvilku mám podle tahu podezření, že by to mohl být další tlouští dorostenec, nakonec je na břehu okoun 31 cm. Pruhovaný krasavec naježený ze souboje neodolal tentokrát mému bílému favoritovi. Začínám pociťovat příjemné mrazení v zádech, opět dělám pár fotek a pouštím protivníka zpět pod splav. Následně chytám už jen pár malých okounů. Na břehu cestou dál nachytám plnou igelitku plechovek a odpadků. Malý škraloup na tomto pěkném podvečeru. Když to neodvezu já, nikdo jiný se k tomu asi mít nebude.

 

 

 

 

Přicházím ke třetím splavu. Prohazuji s lehkým soumrakem bubliny i hranu jezu. O kousek níže rejdí cejni v mělké vodě, až jim vykukují ocasní a hřbetní ploutve nad hladinu. Hledí si pouze svého a nic je nedokáže vyrušit. Já prohazuji vanu jezu ještě několikrát, ale ryby mě tu absolutně ignorují. Nakonec zde končím s bilancí jednoho okouna, který se ještě těsně pod břehem zbavil háčku sám. Pomalu se rozhoduji sbalit náčiní a igelitku s odpadky a vypravit se zpět k autu pomalou procházkou kilometr proti proudu.

 

 

 

Shrnutí lovu

Bylo to dvouhodinové osvěžující zpestření posledních dní. Zvolil jsem jednoduchou taktiku, která se mi osvědčila i na spoustě jiných míst. Lehký UL prut, naviják s 14 mm vlascem a lov na malé smáčky na lehkých čeburaškových hlavičkách. Celkem mi to přineslo přibližně 25 ryb a spoustu zábavy. Ryby byly opravdu při chuti a nemusel jsem složitě hledat ani barvu ani velikost nástrahy, jako při jiných lovech, kdy musí člověk vyjít rybám hodně vstříc, aby je přesvědčil k záběru.

 

V závěru bych rád o něco poprosil všechny, kdo se kolem vody pohybují. Je opravdu nutné po sobě u vody něco nechávat a přidělávat tak práci jiným kolegům, kteří to po vás, v rámci chvil, které chtějí příjemně strávit u vody, musí posbírat a uklidit? Nechci být moralista, ale když někdo nechá příjemné prostředí vám, tak mu ho dopřejte také. Kolem vody je nás mnoho a proto věřím, že stejně tak snadné, jako je u vody něco nechat, je i odnést něco navíc.

 

 

 

Hodně zdaru a pěkných úlovků v tomto podzimním období, které by mělo být pro nás všechny nejúspěšnější. 

 

Použité náčiní: 

• Prut Fox Rage Ultron Jig & Spin

• Naviják SPRO Addiction

• Smáčky Nastrahy.cz

 

Tento článek a další naleznete na: http://www.honzovorybareni.cz/