"Twisterová" palačinka o síle 0,1–0,3 mm, z níž krájíme ocásky na naše marmyšky. Jak takovou palačinku získáme? Twistery a rippery nakrájíme na plátky, volně je rozmístíme na talíři a dáme na 5 až 6 minut roztavit do mikrovlnné trouby. Vzniklou tekutou hmotou na talíři zakroužíme, aby se barvy promísily, a necháme vychladnout. Například minulý týden jsem na tento fluo–žlutý ocásek nastražený na měděné marmyšce ulovil bolena 61 cm.
Na háček marmyšky můžeme nastražit de facto cokoliv, pakliže to bude svým rozměrem odpovídat jeho velikosti. Od červené patentky, přes filety z mrtvé rybky až po kousek molitanu, navoněný vhodnou aromatickou esencí. Jak je z toho zřejmé, na marmyšky používáme nejen nástrahy ryze přírodní, ale i umělé. Jen některé z celé této nepřeberné škály nástrah však mají širší záběr, resp. dá se o nich říct, že jsou univerzální.
Do skupiny „univerzálních” nástrah přírodních rozhodně patří patentky, larvy masařek (bílý červ) a hnojáčci. Do skupiny „univerzálních” nástrah umělých pak podle mých zkušeností pouze zapáchající imitace červů „Power Wiggler” (PowerBait). Všechny tyto pamlsky jsou účinné po drtivou většinu sezóny (na pstruhových vodách již od dubna, jinak od června až po listopad), hnojáčci a Power Wiggler dokonce celoročně. Navíc, a to je velmi důležitá informace, zabírají prakticky na všechny druhy ryb, které se marmyškami běžně loví.
Bílý červ (larva masařky)
V kombinaci se zlatou, zlato–černou, zlato–červenou nebo černou marmyškou je v teplých měsících roku při klidném vedení u dna s občasnými přestávkami výborný na plotice, hrouzky, okouny, cejny, cejnky, kapry a karasy, ale třeba i podoustve a parmy. V horních vrstvách vody jsou pak tyto kombinace účinné na oukleje a tlouště. To samé v bleděmodrém platí i o umělém Power Wigglerovi. Koncem září až počátkem října však účinnost těchto kombinací klesá (výjimkou je okoun), a tak je třeba hledat jiné variace.
Patentka (larva pakomára)
Jedná se o velmi účinnou nástrahu, zejména pak máme–li k dispozici oblíbenou červenou patentku (jak známo, patentky nemusejí být jen červené, ale i hnědé či olivové). Na háček marmyšky jich opatrně, abychom tyto tenké larvy nepřetrhli, můžeme nastražit až deset. A pak už s celou nástrahou pracujeme... Marmyška s patentkou patří k „top” nástrahám na stojatých vodách i tekoucích vodách nížinného typu. Spolehlivě ji dobírá většina bílých i kaprovitých ryb, dokáže zmást i pěkně urostlého okouna.
Hnojní žížaly
Celoročně spolehlivé především na okouny, ale také na cejny, candáty, štiky, marény a pstruhy. V zimním období, když jsou vody pročištěné, je nastražuji na marmyšky v barvě prostého olova nebo zašlého stříbra. V tůních pak používám hlavně techniku lovu pod špičkou prutu, která touto dobou dokáže přesvědčit k záběru okouny a štiky.
Tím ale s výčtem osvědčených nástrah rozhodně nekončíme, ba naopak. Naše cesta marmyškovým labyrintem teprve začíná. Na candáty, štiky a okouny stojatých vod (a někdy také boleny) bývá účinná zlato–stříbrná či měděná marmyška (plochý a lehce protáhlý tvar) s nastraženým plátkem z boku bílé ryby. Blýskavé filátko můžeme nahradit mrtvou slunkou či malou běličkou. Vloni v listopadu takto jeden známý ulovil na Jesenici okouny 43 a 40,5 cm, což nepotřebuje další komentář.
Na velké cejny, karasy a kapry může v létě zabrat malý hranolek obyčejného molitanu, na který naneseme jednu až dvě kapky aromatické esence. Například v případě cejnů a plotic mám dobrou zkušenost s karamelovým aroma (kombinuji s fluo–žlutou, žlutou, zlatou, černou nebo světle zelenou marmyškou). Jinak na různé ryby různě zabírají i další „parfémy” – třeba sumcový smraďoch Top Secret.
Další doporučené nástrahy
- utržený kousek rohlíku nebo chleba
- barevné nitě nebo gumička
- twisterový ocásek
- proužek vystřižený z tenké placky, kterou jsme získali rozpečením nepoužívaných twisterů a ripperů
- vlasy z paruky
- zrnko vařené rýže nebo kousek vařené špagety
- kousek drůbežího játra
A tak bychom mohli pokračovat... Záměrně jsem vynechal „slavné” oko z okouna, které tak rádi právě na okouny používali naši otcové. Nastražení oka z jakékoliv ryby totiž považuji za projev určitého sadismu a neúcty k mrtvé „duši”. Tím spíš, když oko okouna, svého času oblíbený doplněk marmyšek, v účinnosti rozhodně překonají jiné „pochoutky”.
Důkazem, že marmyškování není klasickou přívlačí, nýbrž že má blízko i k plavané a mušce, jsou dnes marmyšky vázané jako klasická muška. U nás takové marmyšky – nutno dodat, že se jedná o relativně mladý objev – váže například kolega a můj kamarád Honza Pánek. Poprvé, jak také jinak, se však o něco dříve objevily v Rusku u místních specialistů na marmyškování. Takovéto marmyšky, s nimiž se na tekoucích vodách loví mušákem nebo winklepickerovými pruty podobně jako na krátkou nymfu při muškaření, momentálně považuji za vrchol této rybolovecké disciplíny.