Mám lov dravců ráda. Byla to pro mě jasná výzva! Několik mých výprav skončilo naprostým fiaskem. Předpokládala jsem, že stanovištěm královny revíru bude nejzarostlejší část rybníka.
Jednu sobotu jsem se opět za ní vypravila. Opět bezúspěšně! Pouze jsem obohatila sbírku utržených kačen o další tři kousky. Na štiku jsem rezignovala. Respektovala jsem její: Dneska ne! Navázala jsem brko a do „oka“ mezi rostlinami poslala pár kosťáků na kapra. Záběr! Zásek. Přitahuji a ryba mi nějak ztěžkla. Jasně, „tráva“. Ztěžka jsem dotáhla „břemeno“ asi tři metry od břehu. A pak jsem nestačila zírat. V čisté vodě se ukázala kapří hlava a v dááálce za ní obrovská ocasní ploutev štiky. Pak se podivný rybí mutant dostal na mělčinu. Spatřila jsem gigantickou štiku držící v tlamě kapra. Než jsem stačila cokoli udělat, štika kapra pustila a zmizela. Vyděšeného kapra jsem snadno vytáhla. Měřil 44 cm, a protože neměl žádné výrazné poškození, pustila jsem ho zpět. Měla jsem pocit, že si svobodu prostě zaslouží. Sbalila jsem vercajk. V jakési pokoře jsem poděkovala Petrovi a jela domů.
Na podzim se rybník vypouštěl. Slovilo se hned několik štik. Ta největší měřila 117 cm. Byla jsem zklamáná. Čekala jsem od královny víc…
Skutečná královna se ale našla až později - při bagrování bahna. Visela mrtvá na metr dlouhé lžíci nakladače. Rybí hlava z ní přečnívala na jedné straně a pořádná část ocasu na druhé.
Nenechala se chytit, ani slovit. Byla opravdovou královnou až do svého konce…
Text: Monika
Ilustrační fota: Redakce Chytej.cz
velka skoda jej :(