Aktivně vyhledán a... "zneškodněn"!

 

Stíny horkého léta 

Poprvé jsem je vyslídil jednoho horkého dne. Polední slunce zahnalo ryby na okraj stínů převislých větví, kde se líně vyhřívaly pod hladinou. Byly asi dvě hodiny po poledni. Plížil jsem se po břehu, abych zkontroloval zakrmené místo ve stínu vrby, když jsem náhle spatřil rybí těla slunící se nehybně pod hladinou. Nebyla to však nějaké tělíčka drobných rybek. Naopak patřila kaprům s délkou více než půl metru. 

Kapraři by řekli: „Pcha, tolik povyku pro pár tříkilových kapříků!“ Souhlasím. Nicméně mezi menšími kousky se nacházel i monstrózní lysec, který ostatní v hejnu přesahoval o dobrou třetinu.

Víc než pět minut jsem nehybně pozoroval úžasné přírodní divadlo. S očima upřenýma na vyhřívající se lenochy jsem přemýšlel, jak dostat svou nástrahu do epicentra dění, aniž bych předtím nedostal infarkt. Okolní příroda se však proti mně spikla. Větve nad hlavou, keře po obou stranách, ostrý svah do vody a z něj vyrůstající vysoká tráva. I kdyby se mi zázrakem podařilo přesně nahodit, měl jsem jen jediný pokus. Hop nebo trop!

Po vydatném vynadívání jsem se odplazil zpět ke svému náčiní a začal vybírat to nejvhodnější z nejvhodnějšího. Do dlaně mi padnul jemný proutek v délce 9 stop, se kterým obvykle chytám v zarostlém terénu okouny. Byl doplněn dvoutisícovkou navijáčkem s šestnáctkou vlascem. Zdálo by se, že zvolené náčiní nekoresponduje s velikostí pozorovaných ryb, ale ve štíhlém těle proutku se ukrývá dynamika, navijáček má citlivou brzdu a vlasec už také něco vydržel. Krátký prut mi navíc svou délkou nebránil v nahození pod převislé větve. Plazil jsem se jako ještěr do dohozové blízkosti, abych mohl sousto naservírovat přímo před rybí čumáky. Buď a nebo…

A bylo to tady! Poslední hluboký nádech na uklidnění třesoucích se rukou. Švihem posílám jediné zrnko kukuřice na hranici osvětlené a zastíněné vody. Nástraha klesá ke dnu a dikobrazí osten se zpožděním zaujímá svislou pozici. Menší kapři se nedají klesajícím žvancem vyrušit ze siesty, zato největší z nich se beze spěchu začne nořit. Připomíná trup torpédované lodě…

Napětím přestávám dýchat. Voda je natolik čistá, že mi umožňuje pozorovat obrovský stín sunoucí se nade dnem. Jakmile ryba sjede do hlubší vody, ploutvemi rozvíří nějaký nános a ztratí se mi z dohledu. Jen drobné bublinky stoupající k hladině označují prostor, kde se asi nachází.

 

Lov kousek od břehu přerdpokládá neviditelnost a neslyšitelnost rybáře.

 

Bušení srdce před útokem a jde se na zteč!

Zdá se to jako věčnost! Civím na špičku splávku a každou vteřinu očekávám, že se potopí pod hladinu a začne ujíždět pryč. Nic se však neděje. Má fantazie zase jednou předběhla skutečnost. A přece…

Splávek se nakloní a zvolna se dává do pohybu. Švih! Proutek se prohne tak, až jeho ohyb cítím v sedle u navijáku. Prstem krotím splašené protáčení cívky. Okolní větve olizují blank prutu. Rychle dolů! Po zadku sjedu svah. Šup! Stojím po pás ve vodě. 

Vyplašení kapři mizí jako slepice po náletu jestřába. Má první myšlenka je: „Proboha, já ho zasekl!“ Poslední myšlenka po třičtvrtěhodinovém tuhém zápase byla: „Proboha, já ho dostal!“

Byl to příběh se šťastným koncem jak pro mě, tak samozřejmě i pro starého lysáka, který se zase stal vůdcem kapřího hejna.

 

Krasavec chycený kousek od břehu v metrové hloubce na ultrajemné náčiní.

 

Zpětná teoretická rekapitulace

Šel jsem tehdy cíleně po kaprech, o tom nebylo pochyb, ale mnou použitý cajk určitě nebyl přiměřený souboji, který jsem byl nucený podstoupit. Nikdy na ten zápas nezapomenu. Dlouhé minuty se mi zdálo, že zaseklý kapr bude světovým rekordem v kategorii jemné plavačky. Úlovek samozřejmě žádný světový rekord nepřekonal, ale mou radost ze zdolání pokazit nemohl. Přetahovaná s lysákem v délce 84 cm o hmotnosti přes dvanáct kilo také nebyl k zahození. Pokud bych už dříve nezačal používat metodu aktivního vyhledávání ryb, určitě bych o tento úžasný zážitek přišel. 

A co Ty? Jsi připraven se vydat na lov kaprů bez stojanů, pípáků, bivaků a boilies? Do začátku Ti nabídnu pár rad, které mohou pomoci s vyhledáním a ulovením kapra na jemnou výstroj… 

 

Při troše opatrnosti se dají běžně chytat ryby kolem tří-čtyř kilogramů.

 

Zůstaň mobilní a nezapomeň krmit!

Zdokonaluj své rybářské výsledky tím, že se naučíš jemným variantám rybaření. Vylepšíš tak techniku nahazování, záseku i zdolávání. 

Alfou i omegou úspěchu je ale samotné vyhledávání ryb! Musíš být mobilní a aktivně po rybách pátrat – dívat se a přednostně si všímat míst, která by mohli kapři opakovaně navštěvovat. V žádném případě si nemysli, že stačí lokalitu projít jen jedinkrát! Vyhledávání ryb znamená spoustu pochůzek okolo vody. Dobrou metodou je i lehké zakrmení nadějných fleků, aby si kapři zvykli na občasný přísun pochoutek „z jiného světa“. Dál s použitím polarizačních brýlí kontroluj zakrmená místa, ale přitom se nenech spatřit nejen od ryb, ale ani od rybářské konkurence. 

Buď připraven na to, že se kapři rádi zdržují a hledají potravu v místech s bujnou vegetací – tam také většinou bývá minimální rybářský tlak. Je dobré i zde navnadit artiklem, jakmile jej ryby spořádají, pak další předloženou návnadu či nástrahu už přijmou bez obvyklé ostražitosti. Není ale radno na jediné místo nasypat kopec krmení, toho se spíš ryby můžou zaleknout. Daleko úspěšnější metodou je namíchání budoucí nástrahy do krmného partiklu a častější prokrmování po menších dávkách. 

Stalo se mi, že masivní koberec kukuřice na dně ryby zradil natolik, že nastal velký problém, aby s zase vrátily na další ochutnávku. Zpátky se připlížily až pod rouškou tmy a spořádaly krmení v době, kdy jsem ve spánku snil o rychle mizejícím splávku z hladiny.  

 

Tady sice kapři budou, ale jejich zdolání je dost nepravděpodobné!

 

Kam vítr – tam kapři! O překážkách to samé...

Kapři vždy následují teplé letní větry – to měj na paměti při vyhledávání a zakrmování potenciálních lovných míst! Nezapomeň zároveň na důležitost stínů pobřežní vegetace a příkrost břehů. Pokud si vybereš flek, kde není žádné zastínění nebo převisy, bude daleko těžší dostat plaché ryby k nástraze. 

V místech se silným rybářským tlakem budou ryby nedaleko úkrytů, ale ani tady není třeba aktivní vyhledávání ryb vzdávat. Hledej hlavně traviny a rákosí, nánosy dřeva a rostlinstvo na hladině, ale i stoupající bublinky – to vše může naznačit přítomnost kaprů. Pokud zakrmuješ v místech s s plovoucími rostlinami, udělej si nějakou značku na břehu. Rákosová pole a ostrůvky okřehku vypadají velmi podobně a můžeš se snadno splést. Zvláště v případě, že zahrmuješ hned několik míst. Já si vždy zapíchnu u prokrmeného místa kousek klacíku, abych je později snáze našel.

 

Kam asi budou po záseku směřovat...

 

Jaké použít vybavení?

Technicky vzato, můžeš použít standardní náčiní, zvlášť pokud zakrmované ryby už vyslídily a zvykly si na pravidelný přísun potravy. Co se týče mě, tak k vodě nosím jen základní výbavu – prut s navázaným klouzavým splávkem, což mi dává možnost, abych se kolem vody snadno a rychle přesunoval. Používám vlasec o průměru 0,16 – 0,22 mm a háčky ve velikostech 6-10, krabičku bročků a několik štíhlých splávků – dikobrazích ostnů. Výtlak splávků a broky měním podle hloubky místa a vzdálenosti, do které potřebuji nahodit. Rovnice je  jednoduchá – potřebuji dostatek zátěže, abych nástrahu dostal na požadované místo a udržel ji bez pohybu na dně i přes případný tah vody a větru. Sestava musí být jemná, ale dostatečně zatěžkaná, abych ji nahodil přesně na zakrmené místo s hodujícími kapry. Splávek se musí dostatečně vznášet, aby ho případný proud či vítr neposunoval po hladině, nebo nestahoval pod ni. Už proto je lepší používat průběžný štíhlý splávek. Jemnější sestava s menším háčkem přinese víc záběrů. Vyvážení sestavy musí být přesně „na hraně“. Během chvíle přesně poznáš, jak na ni kapři reagují. 

Sedíš-li schovaný v rákosí a pozoruješ hodující ryby pod špičkou prutu, je to ta nejvyšší škola v přírodě. Nenahradí ji žádná vyčtená a teoretická moudra. Musíš to zkrátka prožít! Věř mi, podobné zkušenosti a znalosti nezískáš ani čekáním na signál pípáku a číháním na záběr v bivaku…

 

Doprovodnými úlovky při šoulačce za kapry budou i amuři a další druhy ryb.

 

Jak zvolit správnou nástrahu?

Nikdy neupřednostňuji nástrahu, která by měla být vyloženě a zaručeně „kapří“. Vždy vybírám nějakou univerzální - jako rousnici, konzervovanou kukuřici, měkčenou peletku, pečivo. Ale netvrdím, že jen tyto nástrahy kapři zaručeně a bez otálení přijmou. Je také velmi dobré použít masné červy, kukly, konopí a vařenou pšenici (i pro zakrmování), které upoutají pozornost ryb všech velikostí slídících u dna. 

Nicméně se stává, že nástraha pro ně nemusí být z nějakého důvodu atraktivní, může třeba panovat špatné počasí, nebo se ryby jednoduše nedostaví na zakrmené místo. Stává se to třeba i jen proto, že je ve vodě dostatek přirozené potravy a ryby předloženým rybářským mlsem zkrátka opovrhnou. 

Jen si představ, kolik „nerybářské“ potravy se nachází na dně běžné vodní nádrže. Proto vždy přidávám do krmného partiklu i několik zrnek kukuřice, bílých červů nebo rozlámané kousky vodou nasátého pečiva. Tím své krmení současně učiním nápadnějším. Přes polarizační brýle mohu v čistější vodě kontrolovat, zda už se ryby o něj začaly zajímat. Dalším indikátorem přilákaných ryb návnadou může být nakrmení peletami, které jsou pořádně nasáknuté rybím olejem. Jakmile v nich kapři začnou rýt, uvolňuje se z krmení přebytečný olej a na hladinu vystoupá ve formě „mastných skvrn“. Při jejich objevení o sobě dají kapři vědět, aniž bych musel stát blízko vody a zírat přes polarizačky pod hladinu!

 

Překvapit může i pořádný karas!

 

Sedmero rad závěrem:

1) Vybavení a nástrahy - nachystej si s sebou splávky bezpečně uložené v tubě. Vyber různé kombinace barev i „tonáží“, abys měl připravené varianty do rozličných přírodních a klimatických podmínek. Vezmi si širší škálu návnad a nástrah – pelety, pečivo, kukuřici, žížaly a masňáky. Každá se může hodit! 

2) Nikdy neodcházej k vodě bez polarizačních brýlí! Připravil by ses o možnost najít ryby a určit místa, kde se vyplatí krmit.

3) Vybuduj si důvěru kaprů! Pokud se zakrmování budeš věnovat nějaký čas, ryby přijmou nástrahu s daleko menší obezřetností. 

4) Vždy se přesunuj „na lehko“! Může přijít moment, kdy budeš na jednom místě marný, a pak přijde čas na přesun. Změnou stanoviště se zvyšuje šance na úspěch.

5) Zůstaň skrytý a tichý! Využívej stínu a porostu na břehu. Někdy budeš pořádně překvapený, jak blízko jsou kapři ochotní připlavat za potravou. A jak blízko je budeš chytat, pokud zůstaneš v utajení!

6) Chytání se splávkem má obrovskou výhodu v tom, že vedení vlasce k nástraze vede vertikálně. Při chytání na položenou nebo na feeder je vedení horizontální – tím se úměrně zvyšuje nebezpečí vázek.

7) Pokud v lovišti není přemíra překážek, chytej na co nejjemnější náčiní. I velkého kapra lze při souhře okolností zdolat na pavučinkový vlasec a na háček velikosti 10. Dostatečně kvalitní náčiní je však podmínkou!

 

Vyhledávání kaprů se bez polarizačních brýlí neobejde!

 

Příště, až budeš sedět u prutu hodiny a z nudy budeš přemýšlet, co kapři právě dělají a kde jsou, vzpomeň si na mé rady. Aktivní vyhledávání ryb je zrovna v kurzu a pomůže Ti zažít nová dobrodružství u vody. Vždyť i já se díky němu málem stal „světovým rekordmanem!“ :o)   

 

Při aktivním vyhledávání ryb nevynechávám místa pod převislými větvemi a pod strmými břehy - zde se vyplatí krmit i chytat.

 

Text a fota: ToRo