Chytej.cz

Den „D“ - 16. červen! necteno

12.6.2015 | Přívlač | 6.313 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 3

Den „D“ - 16. červen!Zahájení dravců, tedy 16. červen, bývá pokaždé mým nejkrásnějším dnem rybářské sezony. A to i přesto, že se každým rokem znovu a znovu přesvědčuji o tom, že to zároveň bývá nejchudší den na záběry. Určitě je to tím, že voda doslova vaří přemírou dravčí potravy. Zahájená totiž spadá do období, kdy je už vytřená bílá ryba, a tudíž predátoři bývají přežraní k prasknutí. Přesto je tento den jakýmsi předělem sezóny, po něm už rybář může chytat téměř všechny druhy ryb a může si zvolit i libovolnou metodu lovu a není odkázaný pouze na lov kaprovitých ryb...

 zahajena.jpg

Už aby nastala zahájená!

 

Zahájená včera a dnes

Když tak zavzpomínám na loňskou zahájenou, musím konstatovat, že patřila k těm výjimečným. Tehdy nebyla skoro žádná zima a již v březnu se dalo chytat jen v tričku. Teplé jaro zapříčinilo, že skoro všechny druhy ryb si odbyly tření o měsíc dříve. Zahájení tak bylo (alespoň z mého pohledu) bohaté na záběry. Konkrétně se jednalo hlavně o záběry sumců a candátů. Takovou četnost útoků dravců jsem doposud za svůj rybářský život nezažil! 

Letos to bude jiné. Ačkoliv zima byla také mírná, přesto nízké noční teploty ohřev vody zpomalily na minimum. Výtěr ryb tedy probíhal v téměř standardním období. Podle toho soudím, že zahájení bude probíhat podle klasického scénáře. No, uvidíme… 

 

Zahajuji se sumci!

Když už jsem výše zmínil sumce, tak u něho pro začátek zůstanu. V období od zahájené do konce září je mou cílovou rybou. Už jen proto, že ostatní dravci přece jen berou lépe až v chladné podzimní vodě. Podstatnou roli v lovu sumců po zahájení hraje právě teplota vody, na níž je přímo závislé tření bílé ryby i sumců samotných. Alespoň u nás, na Severní Moravě, jdou fousáči do tření právě v období kolem zahájení. Už proto i záběry od nich bývají spíše sporadické, a když už nějaký nástrahu sbalí, většinou se jedná o dravčí miniatury. Vzpomínám si, že jsem tak díky naprosté netečnosti sumců, jedno zahájení trávil chytáním úhořů, jelikož žádný jiný dravec ani náznakem neprojevil zájem spolupracovat. 

Na jedné naší lokalitě mám možnost skoro každý rok tření sumců pozorovat. Pokaždé to bývá vzrušující podívaná! Pokaždé ji doprovázejí výkruty a víry od roztoužených ryb. Občas se ukáže na hladině i mramorovaná ocasní ploutev. Jsem velmi zvědavý, jestli mi sumci podobné představení předvedou i letos. Například loni sumčí svatební rituál probíhal již koncem května, a proto jsem měl od nich po zahájení spoustu záběrů.

Již v dřívějších příspěvcích jsem se zmínil, že v mém případě převážně sumce chytám na bójku. Loňský rok však byl díky nebývalé sumčí aktivitě nakloněný k experimentování. Jednu sestavu jsem proto nahazoval do tradiční vzdálenosti (cca 40 - 80 metrů) od břehu, druhou montáž jsem naopak kotvil v příbřežních partiích ve vzdálenosti nepřevyšující 15 metrů od souše. Překvapením pro mě byl výsledek testu. Blízko břehu jsem měl mnohem víc záběrů od větších sumců, než na sestavu v dálce. Vrcholem mých pokusů bylo vyvěšení cejna na šestimetrovém prutu. Světe div se, i tak blízko břehu jsem zdolal nejednoho sumíka. Sice už se jednalo o velikostně mnohem menší kousky, ale byl jsem za ně rád, přesvědčil jsem se totiž o tom, že se dá sumec ulovit téměř kdekoli. Což v případech, kde se na revírech nesmí zavážet v mnoha ohledech usnadní jejich lov. Ona je to někdy docela makačka, když sám jen s pomocným prutem musím dostat dvě bójkové sestavy na vzdálenější místo. 

Loni jsem získal i další zkušenost a ověřil si ji v praxi. Zjistil jsem totiž, že jakmile se s končícím létem pomalu ochlazovala voda, tím víc ubývalo u břehu záběrů. Už proto budu letos zkoušet přelstít sumce u břehu hned po zahájené.

 

zahajena.jpg

Sumci jdou po zahájení dobře na přirozené nástrahy i na ty umělé.

 

S vyvěšenou na fousáče

Odehrálo se to koncem června. Večer jsem seděl u své oblíbené štěrkovny. Mezi 18.00 až 22.00 hodinou jsem zdolal čtyři sumíky kolem metru. Po ulovení posledního se mi již nechtělo pracně nahazovat bójku pomocným prutem, neboť tato akce po tmě vždy zabere jednou tolik času než ve dne, a tak jsem se rozhodl nastražit rybu na vyvěšenou jen pod špici. Na rezervním prutu jsem měl navázanou klasickou štikovou montáž s vlascem o průměru 0,28 mm. Jen jsem sundal lanko, navázal přívěs z bójky a nastražil cejna. V místě nastražení byla hloubka pouze kolem metru, tak jsem umístil nástražku těsně ke dnu. Chvíli byl úplný klid a asi po dvaceti minutách se ryba rozjezdila. Několikrát svými výpady vytáhla i pár centimetrů vlasce s cívky. Při jednom výletu cejna se na hladině udělal vír, současně jsem uslyšel slabé puknutí. Sekundu nato přišel razantní záběr a nádherná jízda. Jen jsem lehce přiseknul a začalo tóčo. Na jemném prutu jsem cítil každý kopanec fousatého protivníka. Asi po deseti minutách přetahování se mi podařilo dravce přitáhnout ke břehu, a po odeznění série kotrmelců šel z vody. Měřil jen něco málo přes metr, ale souboj, který se mnou sehrál, byl hodně vyrovnaný. Až do září se mi stejnou metodou podobných kousků podařilo vylovit hned několik. Přitom jsem „vyvěšenou“ využil vždy jen po záběru na bójku, kdy se mi ji už nechtělo instalovat, a tak jsem spíše jen vyplňoval zbývající čas do půlnoci. 

Možná jednou z příčin, proč mi sumci brali pod špičkou, mohl být fakt, že jsem pokaždé v podvečer místo zakrmil šrotem. Pak už byla jen otázka času, kdy na krmení najedou cejni a plotice. A za nimi i fousáči… 

Určitě tedy není na škodu sumce zkoušet chytat nedaleko břehu. Dlužno dodat, že se rybář při takovém lovu nemůže ani pořádně vysmrkat, chce to zachovat absolutní tichost v naprosté tmě. Já se dokonce i při kouření cigarety pro jistotu otáčel od vody.

 

zahajena.jpg

Sumčí mimino ulovené pod špičkou prutu.

 

Nespolehliví vlčí dravci

S candáty je to kolem zahájené poněkud komplikované, většinou jsou těsně po tření a mlíčáci hlídají hnízda. Upřímně řečeno, až do července po nich moc nepasu. Candát je dravec, který svůj apetit k jídlu a aktivitu vždy prozradí sám, a to nájezdy do mělčin za rybičkami. Takže až tyto signály zaregistruji, začnu těmto rybám věnovat víc pozornosti. 

Loňskou zahájenou jsem popsal jako výjimečnou. Platilo to i v případě candátů, kteří šli agresivně po rybkách už od začátku června. Na zahájení jsem na ně byl připravený! Na vláčenou mrtvou rybičku a na gumu jsem jich loni přesvědčil opravdu hodně. Ten první přišel hned v den „D“...

 

zahajena.jpg

Candát je na zahájenou (i po ní) vždy vítaným úlovkem.

 

Zahajovací candát

16. června jsem líčil na sumce a nějaké jsem i vytáhl. Po desáté večer jsem zahlédl, že mám nezvykle živo přímo pod nastraženými sumčáky. Pokaždé se u břehu udělal velký vír a nic dál. Žádné rybičky odsud neprchaly, tak jsem úkaz přisuzoval kaprům, kteří se zřejmě pásli na zbylém šrotu po lovu nástražních cejnů. Kolem 23. hodiny jsem vytáhl další sumčí mimino, takže mi už ve vodě zbyla jen jedna sestava. Vzal jsem prut používaný k chytání cejnů, splávek jsem opatřil chemickým světlem a kukuřičku na háčku nahodil do míst, kde jsem viděl aktivitu ryb. Vůbec nic se nedělo. Když se po chvíli nedaleko znovu udělal vír, začal jsem mít tušení, že se asi jedná o dravce. Stáhl jsem proto nahozený sumčím a pak si přivil pomocný prut na přívlač. S gumou jsem začal prohazovat příbřežní partie. Bylo za deset minut dvanáct. Asi na pátý nához přišel záběr! Vedená guma náhle ztěžkla a odpor ohnul špičku prutu. Intenzivně jsem zasekl! Vzápětí jsem svedl souboj s velkým candátem. Měl osmdesát centimetrů a přivodil mi nádherný adrenalinový zážitek, se kterým jsem nepočítal ani ve snu nepočítal. 

Znovu jsem se přesvědčil, že se vždy vyplatí být připravený kombinovat, nebo i zcela změnit způsoby lovu. Proto i když jdu na sumce s bójkou, mám sebou i pár kousků umělých nástrah a také něco pro mlsné letní kapry.

 

zahajena.jpg

Zahajovací candát.

 

Vodní tygr

Je to skoro k nevíře, ale štika bývá tím nejhůře ulovitelným dravcem po zahájení. Prakticky mizerně bere po celé léto. Spatřit lovit štiku v letních měsících bývá dost ojedinělé, tedy až na nějaké výjimky. Už proto cílený lov „zubatých“ odsouvám spíše do chladnějších měsíců. Když už bych se na ně v létě vydal, tak hned časně zrána, nebo naopak až na večer. Přes den se mi stejně podaří přelstít většinou jen štíhlata sotva dosahující míry. 

Dá se říct, že vše co se píše v literatuře platí pouze na určitou lokalitu nebo na určitý rok. Loni jsem například dostal nejvíce záběrů od větších štik při lovu sumců na bójku. Útok žíhaného dravce přicházel okolo páté hodiny odpoledne, kdy ještě slušně pálilo slunce. Na hladině přitom nebyl široko daleko žádný stín. Štiky tedy trávili den v prosluněné vodě a nebyly, jak se takřka v každé literatuře dočtete, schované ve stínu nebo v překážkách. Kdybych takhle od nich při lovu sumců dostal jen jediný záběr, řekl bych, že to byla náhoda, ale těch záběrů od štik bylo mnohem víc. Určitě to souviselo i s tím, že loni jsem nastražoval bójky mnohem dříve, než tomu u mě obvykle bývá zvykem.

 

zahajena.jpg

I štiky mají své dny...

 

Štika na bójku

Přišel druhý den po zahájení! V horku, které panovalo jsem vyrazil k vodě až po obědě. Byl jsem připraven na to, že se uvelebím někde ve stínu stromu a budu se do večera bavit lovem kaprů. Samozřejmě jsem měl vše připravené jak na sumce, tak i na „vyvěšenou“. Napřed jsem nahodil jeden prut na kapra a druhým jsem se snažil chytit nějakou nástražku na štiku. Při prvním záběru jsem zdolal slušného cejna. Jeho úlovek rozhodl, že na hladinu poputuje bójka už v „předtrmínu“. Bylo sotva něco druhé hodině odpolední, když nastražený cejn rejdil pod bójkou. Ještě jsem se divil, že se mu chce v takovém parnu vůbec plavat. Další tři hodiny jsem se bavil na plavačku s kapříky a amury.  V průběhu číhání na ponoření splávku jsem si pojednou všiml, že bójka se přestala téměř pohybovat. Najednou se prudce rozjela. Bum! Ozvala se rána, jako když se otevírá šampaňské. Ale poté nastalo ticho. Má první myšlenka byla, že sumec strhl cejna a musím montáž vytáhnout. Ale sotva jsem sáhl po prutu, přední část bójky se začala pomalu potápět. Po chvilce pomalé jízdy, zmizela i zadní část bójky. Na nic jsem nečekal, uchopil jsem prut a razantně zasekl. Trefený dravec mi dopřál pár vteřin silného tahu, ale najednou odpor povolil, bójka vyskočila na hladinu a bylo po všem. 

Po stažení sestavy jsem jen smutně koukal na posekaného cejna. Podle hloubky zářezů od zubů jsem odhadoval, jak asi byla uniklá štika velká. Můj odhad byl okolo metru! 

Při další návštěvě toho samého místa se mi přihodila na vlas stejná situace. Přišel záběr a tentokrát zásek do černého. Ovšem na rozdíl od předešlé vycházky se mi tentokrát alespoň štika ukázala. Během souboje vyskočila vysoko nad hladinu, zatřepala hlavou a byla zase pryč! Můj odhad jsem mohl poupravit na nějakých 80 centimetrů. 

Podobných záběrů jsem měl loni několik a z různých míst. Jen ty opravdu zdolané štiky byly pouze dvě…

 

zahajena.jpg

Na velké kusy si obvykle musíme počkat až do podzimu.

 

Jistota zahájené - úhoři

Z mého pohledu je úhoř nejlépe spolupracující dravec v letním období. Ačkoli se na něj hájení do 16.června nevztahuje, mohu s jistotou říct, že se dá chytat takřka na tutovku. Výhodou zahájení je, že se dá místo rousnice nastražit mrtvá rybička a tím se zvýší šance na ulovení slušného hada. Rousnice je často atakovaná „monťáky“ a kaprovitou rybou. Mrtvou rybičku nastražuji vždy ke dnu, a to ať už při lovu na splávek, nebo na položenou. Chytám jen v blízkosti břehů, kam úhoři vyjíždějí za vykuleným potěrem a jinými živočichy. Pokud hraje do karet i stabilní počasí bez výrazných výkyvů tlaku, úspěch je takřka jistý. 

Zažil jsem sezóny, kdy od zahájení ať jsem dělal, co jsem dělal, prostě žádný dravec nejevil zájem. V té době jsem raději ustoupím od snahy chytat „pravé predátory“ a soustředil se lov úhořů. Ti mě ve štychu nenechali!

 

zahajena.jpg

Náladovější a vybíravější rybu než je okoun na zahájení neznám.

 

Pruhovaný hltavec

Okouni jsou hned zahájení tak náladoví a vybíraví, že se jim moc nevěnuji. Bývají aktivní jen brzy zrána a potom až před soumrakem. To se ale stačí rychle nacpat potěrem a o další potravu už nestojí. Tak to s nimi je po celé léto. Ovšem když se přiblíží podzim to je jiná! 

Potom se je rád se snažím přemluvit. Okouni ale musí mít svůj den „D“. Když to klapne, tak má rybář pocit, jakoby prožíval krásný sen. To víceméně platí o všech rybách, protože všechny mají svůj den „D“, potom je jen na rybáři, aby v tento den byl ve správný čas na správném místě.

 

zahajena.jpg

Úhořům věnuji každoročně dostatek pozornosti.

 

Zahájená – den jako každý jiný, ale…

Závěrem mohu konstatovat, že ačkoliv se nesmírně těším na jakékoli zahájení (pstruhové i dravcové), výsledky lovu téměř nikdy nesplní mé představy. Úlovky jsou spíš o hodně skromnější než v následujících dnech. Bývá to mimo jiné i z toho důvodu, že u vod bývá „přelidněno“ a ryby z toho všeho ruchu mají úplně jiné starosti, než se vrhat na nástrahy. O to ale vlastně ani nejde. Zahájení se dá považovat za takový malý rybářský svátek, který trávím u vody. Mohu přitom využít celou škálu rybolovných technik a chytat všechny druhy ryb, což je samo o sobě hlavní příčina toho, proč jsem na tento den tak natěšený že pokaždé nemůžu dospat.

 

zahajena.jpg

Zahájenou si nenechá ujít spousta rybářů.

 

Tak ať vám na zahájenou (a po ní) koušou!

 

Text: Petr Ramian alias Petula

Fota: autor a archiv redakce

   

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

14 hodnocení, v průměru 4.9 hvězdiček

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Úterý 16. června 2015 v 11:28@ Palivec

Nenašel jsem po včerejším lijáku žádnou tekoucí chytatelnou. Zavěsil se mi na povrchový vob malý(40) bolen, ale je asi nešťastně zamilovaný a chtěl ukončit život předčasně. Já mu to neumožnil Na stojatých sedí krmiči kaprů. Sranda je, že bolena jsem nechytil dlouho, ani nepamatuji. A chtěl jsem.

Neděle 14. června 2015 v 9:55® cujo

Po posledních dvou sezónách jsem se zařekl, že se zahájení účastnit nebudu. Vzhledem k pracovnímu vytížení chodím k vodě až po práci a z toho co se mi posledních pár let naskýtalo za pohled mi bylo blbě. Zlikvidovaný porosty kolem vody, zdecimovaný a dost poškozený ryby namrskaný kolem břehů, popř. drobotina naházená v trávě, to mi za to nestojí a vždycky si říkám, kam se najednou poděli ti mravokárci a zastánci šetrného přístupu k rybám a okolní přírodě. Asi zůstali akorát u komplu . . . . Asi je to důsledek masové propagace a módního trendu, kterým přívlač bezesporu je. Když nás před pár rokama chodilo vláčet „pár“ tak to bylo o něčem jiném . . . . .

Tento příspěvek byl editován Neděle 14. června 2015 v 10:57 uživatelem cujo.
Sobota 13. června 2015 v 6:36® Klobasa
Klobasa

Naprosto přesné, chybí mi tam jen tloušť a bolen co vděčně žerou naštěstí kdykoliv.