Bílí červi jsou top nástrahou i návnadou na většinu rybích druhů.

 

Masňák je No.1!

Masňáky milují snad všechny typicky feederové druhy ryb. Jak ty velké, tak i malé, což je mimochodem někdy důvod,  proč od jejich nastražení na háček raději upustím. Nicméně si nedovedu představit, že bych šel na ryby bez krabičky masňáků.

V obchodech jsou k dostání červi barevní a bílí (v odstínu slonové kosti). Aby byl masňák barvený, krmí ho na „farmách“ přibarveným krmivem. Krmivem je myšlen odpad masných výrobků, převážně kosti se zbytky svaloviny. Některá dodávaná barviva mohou být dokonce částečně karcinogenní. Myslete na to, až budete nastražovat žluté a fluorooranžové červíky. Možná že to ryby i tuší, protože s těmito pestrými červíky jsem nikdy extra velké úspěchy neslavil. Zato červení masňáci fungují skvěle! Nastražení několika bílých červů s jedním červeným je téměř feederová klasika.

Nicméně položme si otázku: dostáváme z červíků maximum? Já tedy jen málokdy. Většinou koupím krabičku červů a jdu na ryby. Ovšem obsah takové krabičky může být všelijaký... 

 

Přírodní nebarvený masňák je klasika!

 

Jak poznat ty správné?

Čerstvého červa poznáte podle velikosti tmavé skvrny na konci hlavy. Kromě toho je velký a měkký na dotek. Není od věci se podívat i na stav pilin – pokud jsou žluté a vlhké, celá krabička jistojistě zapáchá čpavkem. Takoví masňáci už mají to nejlepší za sebou. Nutno podotknout, že to nemusí být vinou prodejce, v tomto stavu červi často dorazí už do obchodu. To samé platí i o červech, kteří se prodávají na litry. Ti se dodávají pečlivě zabaleni v igelitových pytlících bez přístupu vzduchu. Sami si dovede představit, jak takový pytlík po otevření zavoní. Takový přidušený červ je po vybalení natažený jak špagetka, ale po chvíli se na čerstvém vzduchu rozpohybuje. To že jsou červi expedováni bez přístupu vzduchu prodlužuje jejich životnost, podobně jako chlad a sucho. Zapařené piliny ovšem příliš suché nikdy nebývají.

Sami to určitě znáte - je pátek odpoledne a jste rádi, že v prodejně měli alespoň nějaké červy. Potom se moc nepřemýšlí nad tím, v jaké kondici jsou. Vezmete jakýkoli...

 

Kapr lépe bere na živé a mrskající se červy. Nepohybliví a mrtví ho moc neberou...

 

Dají se ještě zachránit?

Když už si přivezete červy domů a nejsou úplně čilí, můžete se je pokusit oživit. Jednak tím prodloužíte jejich životnost, a také máte jistotu a hlavně dobrý pocit, že při lovu nabízíte nástrahu, která nijak nezapáchá a tváři se i atraktivně. Červíky, co jste přinesli domů, přesypte do nějaké nádoby a nechte je v teple chvílí rozhýbat. Když se již „rozjedou“, zbavte se substrátu, s nímž jste je přinesli. Pokud byli masňáci ve větších pilinách, stačí je nechat prolézt přes síto. Pokud nemáte síto na prosívání krmení, červíci hravě prolezou i klasickým sítem na těstoviny, co určitě najdete v kuchyni. To ovšem chce mít hodně tolerantní drahou polovičku, které následně nadělíte sítko nové a lepší. Pod síto nesmíte opomenout dát nějakou nádobu. Podobně třeba nechávám červy vylézt i ze zbytku krmení, pokud je nasypu rovnou do krmítkovky. Jestliže jsou červi v „pilinovém prachu“,  lze je prosít i jemnou síťkou podběráku. Nebo na zahradě využít větřík a přesypávat červy z jedné nádoby do druhé tak dlouho, dokud všechny nečistoty neodfoukne vítr.

 

Dobře vyčištění červíci jsou základem úspěšného rybolovu.

 

Takto očištěné červy můžete uskladnit, anebo je nechat ještě jednou proběhnout přes piliny. Pokud nemáte doma křečka či jiného hlodavce, kterému by jste mohli piliny odebírat, postačí i kukuřičná krupice, strouhanka či krmítková směs. Při čištění červů je nutné poznamenat, že není rozhodně vhodné masňáky umývat - namočení červi se totiž dříve zakuklí.

Očištěné červy uložte do lednice. Někdo je dává do nádoby samotné, ale toto řešení nedoporučuji, protože se za krátký čas může začít z ledničky linout nelibé aroma. Kromě toho červi, jak dýchají tak i současně vlhnou, což zkracuje jejich životnost. Navíc jsou mokří masňáci výbornými lezci a zdolají snadno a rychle i naprosto hladké povrchy. Lepší variantou je zasypat červíky pilinami nebo již zmiňovanou krmítkovou směsí. Tyto materiály poslouží jako pohlcovače pachu a vlhkosti. Nicméně ideální jsou piliny, neboť krmítkovku je potřeba častěji měnit, protože díky přebytečné vlhkosti začne kysat.

 

Masňáci se mohou nechat vyčistit i přes hustější podběrákovou síťku.

 

S masňáky u vody

Teď již nezbývá než vyrazit na ryby. Masňáci jsou skvělou nástrahou a možná ještě lepší návnadou. Pravda, coby krmení jsou trošku finančně nákladní, ale na druhou stranu přinášejí výsledky. Věřím, že spousta rybářů si řekne: „Kdybych měl každou vycházku přidat do krmení půl litru červů, stálo by mě to měsíčně tolik a tolik!“ Ano, asi by měli pravdu. I já se nad touto otázkou zamýšlím a rozhodně nesypu červy bezmyšlenkovitě do každé vody, přestože vím, že použitím „živé“ složky posunu své krmení úplně jinam. Když si jsem jistý v kramflecích, tak výpravu v pohodě odchytám i bez masňáků v krmení. I když tuším, že bych si s červy zachytal víc, resp. chytil bych toho víc. Ale mně osobně je jedno, jestli chytnu 15 ryb bez červů nebo 25 ryb s nimi. Stačí mi většinou to, co chytím. Když budu mít víc času posedět, nebo mě lov díky častým záběrům od menších ryb přestává bavit, nastražím stejně nějakou víc selektivní nástrahu. 

Naproti tomu (třeba na jaře), když si nejsem záběry úplně jistý, je dobré mít červíky u vody s sebou. To už může být ten rozdílový hráč, díky němuž si zachytám a nebudu se nudit. 

Vždyť se říká, že krmítková směs slouží k tomu, aby se za její pomocí dopravili červi do vody. Co se vnadění týče, nedoporučuji masňáky přidávat rovnou do krmítkové směsi (není to případ jen masňáků, ale i kukuřice či pelet). Nikdy totiž na začátku lovu nevíte, jak ryby budou brát a jak se situace bude vyvíjet.

 

Živá složka vždy krmení vylepší.

 

Masňák na háčku

Červík je skvělá nástraha! Jeho účinnost je takřka celoroční, i když ve studené vodě brzy ztrácí na své pohyblivosti. Tak jako tak s masňáky vyrážím k vodě i v zimě. 

O tom, jak správně nastražit masňáka, je asi zbytečné se víc rozepisovat. Zkrátka, za kůžičku za hlavou a na tenký háček, aby obsah červíka nevyhřezl. Háček musí být úměrný nastražovanému počtu červů. 

Pro spoustu rybářů je toto nastražení konečná, ale existují i jiné možnosti, např. udělat z nich plovoucí nástrahu tím, že se k nim připíchne kousek polystyrenu, medovky nebo něčeho jiného, co plave.

Zima a jaro jsou dobou, kdy potřebujete mít co nejmenší sousto na co nejmenším  háčku. A právě taková plovoucí, resp. nadnášející se, nástraha může být to pravé ořechové.

Plovoucí červy si můžete dle potřeby připravit u vody! Stačí k tomu mít pouze krabičku s víčkem a do víčka vystřihnout otvor. To z jednoho důvodu – mokří červíci dokážou skvěle lézt po hladkých stěnách. V případě, že tam bude otvor, tak jak k němu dolezou, spadnou zpět. Červy v krabičce zalijete vodou, aby jí tam bylo cca stejně jako je vrstva tělíček červů. Po asi 15-25 minutách červi budou plavat po hladině. Pakliže tento proces chcete urychlit, stačí mít s sebou něco perlivého na pití, po dolití „bublinek“ je hotovo už za pět minut.

 

Shluk červíků na háčku přiláká i pěkné kapry.

 

Mrtví masňáci

Když už jsem v souvislosti s jarním lovem zmínil plovoucí červy, je třeba zmínit ještě jednu možnost - tou jsou mrtví masňáci. Nemyslím tím nějaké ty zdechlinky, co po prosetí pilin zůstanou na sítu, ale záměrně připravené mrtvolky. Takto červy upravuji ve dvou případech.  Zaprvé: když mám jakýkoliv zbytek červů, o kterém vím, že mi do dalšího lovu nevydrží, a tak mi alespoň příště dobře poslouží v krmení. 

Zadruhé: „červí nebožtíci“ jsou výbornými nástrahami právě začátek jara. Představte si - ledy povolily, aktivita ryb stále nic moc a voda je stále velmi studená. Živý červík vhozený do takové „ledárny“ se smrskne a je z něj jen jakési podivné a tuhé sousto. 

Když jsem o záměrně mrtvých červech poprvé četl, tak autor příspěvku uváděl, že hlavní výhoda spočívá v tom, že nikam mrtvolky neutečou, nezavrtávají se do sedimentu a nerozbíjí koule krmení. S tím posledním souhlasím, nicméně nikdy jsem se nesetkal s tím, že by se červíci někdy zahrabávali do dna. A to, že by červ někam daleko utekl, to se mi také nějak nepozdává. Jak vím, že se červ nezavrtává do dna? Chovám raky, kterým někdy zpestřuji stravu masňáky, mám tak skvělou možnost pozorovat, že červíci vždy pouze „běhají“ po akváriu. Nicméně v souvislosti s tímto jevem, bych uvedl, že opravdu existuje velký rozdíl mezi čerstvým červem v kondici a červem dlouho skladovaným ve špatných podmínkách. Druhý jmenovaný se ve vodě vydrží pohybovat sotva minutu.

 

Masňáci jsou účinní celoročně, nejraději na ně chytám v zimě a na jaře. Později je vyměním za sezónní nástrahy.

 

Zpět k mrtvým červům. Jak jsem výše naťukl - živý masňák je ve studené vodě jen tvrdé nepohybující se smrsknuté „cosi“. Mrtvý červ je naopak krásně natažený a měkký. Ne nadarmo se traduje, že ryby chtějí zjara všechno měkké.

Jak takové červy připravit? Stačí je spařit horkou vodou, a pak prudce zchladit vodou studenou. Pokud nejdete na ryby hned, stačí je strčit do mrazáku. Spaření červíci však mají po úplně jinou konzistenci, než červi pouze přemrzlí, z nichž zůstane pouze jakási kůžička. Nicméně u této jednoduché úpravy, může dojít k tomu, že když chvíli zaváháme, tak červy máme opět tvrdé - tentokrát uvařené. 

Metoda tzv. „na jistotu“ spočívá v  tom, že červy dám do studené vody a do ní postupně dolévám vřelou. Obsah míchám a v okamžiku, kdy už v lázni neudržím prst, jsou červi akorát.

 

Na podoustve v časném jaře zabírají mrtví masňáci.

 

Kukly

Abych došel, až ke konci vývoje červů, je třeba ještě zmínit kukly. Samozřejmě není kukla jako kukla. Bývá „to“, to tmavé, tvrdé a oválné, co najdete v kelímku. Není „to“ nijak vábné a dost pravděpodobně „to“ i plave. Ovšem správně připravená kukla může být úplně jiná káva. Připravují se následovně - červy záměrně umístím do tepla, a pozoruji, jestli se nezačnou kuklit. Přes noc chci spát, a tak je dám do lednice. Ráno je zase vyndám. Čekám na správné zabarvení kukly. Ten správný odstín je krémová hnědá. Jen je potřeba kukly jednou za čas oddělit od ostatních, ještě nezakuklených jedinců. Ideálně se to provádí tak, že červíky s kuklami nasypeme na plavačkové síto na červy nebo na síto na návnadu (s malými oky) a necháme červy prolézt opět do nádoby položenou pod sítem. Potom oddělené kukly ze síta stačí propláchnout od zbytků pilin a jiných nečistot, vložit do sklenice a zalít vodou. Některé kukly budou sice plavat, ale většina klesne ke dnu. Ty plavoucí sítkem odstraním. Ty pod vodou jsou již mrtvé a dál se vyvíjet nebudou. 

Pokud neplánujete rybářskou docházku v dohledné době, doporučuji mrtvé kukly spíše zamrazit. Nemrazte je na sucho v pytlíku, ale dejte je do nějaké krabičky s vodou, zamrzlé přímo v ledu se uchovají lépe.

 

Nastražené kukly.

 

Doufám, že tento článek poslouží jako inspirace, jak udělat něco navíc. Toho se není třeba bát. Brzy zjistíte, že při správné prezentaci nástrahy funguje prakticky cokoli. I obyčejné nastražení červa na háček lze nějak ozvláštnit. Masňák v kombinaci s kukuřicí je kaprová klasika, červíky s burisony mají rádi cejni, červy s chlebovou střídkou zase pro změnu líni...

 

Línci milují hamburger - červy s chlebem.

 

Text a fota: Dušan Poliak (Duši)