Hlavní ryby zimy a předjaří - cejnek malý a plotice

Zimní lovy

Feeder je ideální disciplínou, která nám umožní, když ne přímo nachytat, tak alespoň sáhnout si na rybu v tom nejméně přívětivém ročním období. Obecně jsou ryby letargické, nechce se jim moc plavat, natož ani hltat potravu ve velkém. Jen tu a tam se rozhodnou něčeho uzobnout a ochutnat. Vlastně jsou na tom podobně jako rybář na břehu - chladem ztuhlý lovec trpělivě očekávající záběr. Občas si dýchne do dlaní, aby trochu rozpohyboval zmrzlé prsty a přemýšlející, jestli mu to stojí zato? Kdybych mluvil jen za sebe, tak pronesu: Stojí! Doma nic nechytnu, a co také doma furt dělat, že?

V dnešní době rybařina umožňuje zjemňovat natolik, že pokud skutečně budeme lovit tam, kde ryby jsou, tak při většině vycházek lze reálně dosáhnout úlovku. Co se nástrah týče, nedělám z nich bůhvíjakou vědu – základem je rohlíček, masňák, hnojňák. Prostě zimní klasika! S tímto nepočetným arzenálem rybích pochutin mohu vyrazit k vodě a dá se dočkat patřičné odezvy od ryb. Jistotou je vzít do míst, kde jsem chytal už mockrát a téměř vždy dosáhl úlovku. Ale není to trošku nuda? Mám pokaždé choutky dotknout se třeba jiných druhů ryb, nebo cílím na kapříka či nějaký větší kousek. Nemám rád stereotyp, a proto i v zimním období se chci odlišit od ostatních a třeba ulovit „něco víc“.

Nástrahy, resp. atraktanty, které představím, nejsou žádnými horkými novinkami. Zná je asi většina kolegů s pruty, jen některé z nich už jsou v dnešní moderní době víceméně „překonané“ a tudíž i opomíjené.

Každý ulovený kapřík na začátku sezóny mě potěší.

Kukuřice nad zlato!

Patří k nástrahám, s jejichž pomoci se dá dopracovat k „lepším“ rybám. Zrna kukuřice z plechovky jsou atraktivní sama o sobě, a prakticky v průběhu celé sezóny nemám důvod je nějak dál upravovat nebo je zalívat a máčet v „bůhvíčem“. Prostě pro ryby je zajímavá taková, jaká je. 

Jenže zima je tak trošku jiný „level“. Ryby mohou být netečné i k tomu, co by běžně konzumovaly. Prostě se jim teď moc nechce, a tak je potřeba nějak je vyprovokovat. A proto si kukuřici do ledové vody trochu dochutím. Samozřejmě na rybářském trhu již existují ochucené druhy, ale u většiny těchto výrobků je jedno velké „ale“. Kupovaná ochucená kukuřice má větší a tvrdší zrnka, což z ní dělá celkem selektivní nástrahu. Jenže zrovna toto „plus“ já teď, v zimě, nepotřebuju. Nejeden rybář by mi však mohl odpřísáhnout, že ani v sezóně na tuto kukuřici nic nechytil. Na trhu jsou však i varianty kukuřičky, které se měkkostí blíží „bonduelce“ a jsou kromě dochucení i krásně barevné. Ovšem hůř se shánějí a také jejich cena nebývá zrovna nízká. S těmito výrobky jsem se setkal zatím jen u specializovaných anglických firem. Pokud oželíme barevnost, stačí do vybrané plechovkové kukuřice (u mě vítězí zn. Bonduelle) nakapat potravinářskou esenci. Jak jednoduché, jak prosté, jak účinné. Pokud chcete, aby kukuřice uvolňovala esenci lépe a byla i zakonzervovaná, pak stačí přikápnout do zrnek maličko vodky.

Co se týče významu barvy kukuřice, setkal jsem s tím, kdy její odstín hrál prokazatelně roli pouze na jedné vodě - na naší pstruhovce. Vzhledem k tomu, že na pstruhových vodách lze používat jen nástrahy rostlinného původu, tak prakticky celoročně jsou tak kapři pod palbou žlutých zrníček, což se projevuje tím, že prostě kukuřici začali ignorovat, anebo byli velmi opatrní dokonce i při nastražení pod háček. Měkké nástrahy (těsta, těstoviny), zde použít nejdou z důvodu početného výskytu ouklejek pruhovaných. Takže jsem kukuřici potřeboval nějak odlišit, nakonec jsem dával jedno zrnko bonduelky a k ní zrnko červené jahodové kukuřice Cukk. Ne že bych s touto dvoubarevnou nástrahou nestíhal obsluhovat dva pruty, ale alespoň dva, tři záběry jsem si téměř pokaždé vymodlil. Nikdy jindy jsem se však již s vlivem barevností zrníček nepotýkal, a tak si myslím, že plnohodnotného efektu lze dosáhnout jen aromatizováním nástrahy. Kromě toho přírodně žluté zrnko je v tmavé krmné směsi hezky kontrastní. Chcete-li experimentovat, dá se ovonět i již výrobcem aromatizovaná nástraha. „Firemní aróma“ bude pravděpodobně na jiném nosiči než běžná potravinářská esence, a tudíž se vůně budou šířit „vícero směry“. Každopádně důležité je, aby daný nosič byl na alkoholové bázi, protože se alkohol ve studené vodě šíří velmi dobře.

Zrnko kukuřice si dá v zimě líbit i cejn.

Další alchymie...

Barvení a vůně mají za účel zvýšení atraktivity nástrahy. Dalším vylepšením je zvýraznění chuti. Toho se dá dosáhnout kořením. Mezi rybáři je asi nejpopulárnější a nejslavnější Robin red. Málokdo ví, že tato směs koření vznikla původně z úplně jiného důvodu než k lovu ryb. Původně byla totiž namíchána pro chov okrasného ptactva a účelem bylo, aby „opeření mazlíčci“ měli červenější peříčka. A co že to ten Robin red vlastně je? Jedná se o směs papriky, pepře a dalších tajných ingrediencí. Tak či tak, rybách „ptačí krmení“ chutná a to je to hlavní! Samozřejmě nelze paušalizovat, některým méně a některým více. K milovníkům Robin redu patří kromě kaprů i další pro feederově zajímavé druhy ryb, zejména cejn, cejnek a plotice.

Loni jsem si zjara dělal zálusk na kapříka. S jedním prutem jsem měl v plánu pobavit se s cejny, tak jsem nastražil červíky s burisonem. Na druhý prut jsem nabil malinkou Robin redovou peletkou určenou pro kapříka. Nakonec vše dopadlo úplně jinak. Na první prut tu a tam přišel cejn. Ovšem prut s peletkou byl od začátku v jednom kole, tahal jsem na něj jednoho cejnka za druhým! Spousta záběrů přišla, když jsem teprve vypínal špičku...

 Podobný účinek mají (ve správné chvíli na správném místě) i jiné kořeněné pelety např. s příchutí česneku, klobásy, či „něčeho“ podobného maggi.

Má tradiční alchymistická dílna pro časné jaro.

Domácí kořenění

Krátce jsem odbočil ke komerčním výrobkům, ale už jsem zase doma. Ve spížce najdeme nepřeberné množství koření, které lze použít - ať již na nástrahu nebo do krmení. Z tekutých dochucovadel bych vyzdvihl sojovou omáčku a zejména maggi. Tyto omáčky se hodí na nástrahy i do krmných směsí. Ze sypkého koření vítězí paprika, kari, koriandr. V našich zeměpisných šířkách jsou poměrně opomíjené čokoládové návnady a nástrahy. Mají pověst, že u nás většinou moc nefungují. Když už se s nimi totiž někdo rozhodne experimentovat, tak to povětšinou zkouší až v teplejším období sezóny. Nicméně nasazení čokolády je vhodné právě do studené vody.

Variant jak oživit nástrahy či krmení je celá řada. Nejsnazší cestou, jak si ověřit účinnost daného koření, je zkombinovat ho s rohlíkem. Rohlík je bezvadný nosič a je pro ryby dost atraktivní i bez dochucení. 

Samozřejmě lze si ochutit i krmení. Jen je potřeba být opatrný. Méně je někdy více, zvláště vezmu-li v potaz, že pokud to přeženu a nemám s sebou další směs, tak už těžko krmení spravím. Poslední záchranou pak může být rozředění krmné směsi hlínou z krtince, tedy za předpokladu, že zem nebude úplně promrzlá. Před začátkem míchání směsi si preventivně obsah rozdělím na půl, teprve pak jednu polovinu začnu kořenit. A kolik je to správně množství? Těžko říct, nikdy jsem to neodměřoval, takže přiměřeně - od oka. 

V zimě u vody nejsou žádné „závody“, takže se o ryby s nikým přetahovat nemusím. I z tohoto důvodu zbytečně neriskuji a s množstvím koření to nijak nepřeháním. Snažím se, aby dodaný komponent byl cítit někde v pozadí a jen jakoby dotvářel celkový čichový vjem celé směsi. Ryby mají vynikající čich, tudíž když ho cítím já, ony ho určitě nepřehlédnou.

Rohlík je skvělý nosič Pro domácí dochucení.

Další koření

Abych se opět vrátil ke kukuřici. I ona se dokáže celkem obstojně zkombinovat s kořením, zejména s kari. Kari je známé žluté koření indické kuchyně, je to vlastně směs více druhů koření. Toto složení se může měnit, nicméně mělo by obsahovat u, pepř, chilli, kardamom, koriandr, zázvor, římský kmín, muškát, i. Kurkuma je žluté barvivo, pepř a chilli je hojně užíváno v kaprařině, koriandr milují plotice, skořici cejni. V kari jsou zkrátka samé dobré věci. V Anglii je to top doplněk na zimní lov kaprů

Samotná příprava není nikterak náročná, kukuřici z plechovky stačí slít a zasypat kari. Kukuřici si takto obvykle připravuji už večer před výpravou. Do rána koření kukuřici dobře prostoupí a nezůstane jen na povrchu. Takže i když čekám na záběr delší dobu, pořád se kari jen tak nevymyje. Mimo to, když jsem výše zmiňoval i hru s barvami, kari zrna obarví pěkně do oranžova.

Plechovková kukuřice na kari.

Pár fíglů

Nicméně fantazii se meze nekladou. Vzpomínám si, jak za mých dětských let měl nejeden rybář tajný trumf na podzimní násaďáky. Byla jím hrozinka či hrášek naložený v rumu nebo ve slivovici. Tyto „lihové“ nástrahy nachytaly v kombinaci s pětatřicítkou vlascem a srkačkou pěknou kupu ryb. Proč by tedy nemohly fungovat v kombinaci s jemnou feederovou montáží a zrnkem kukuřice. 

Angličané rádi experimentují s whisky nebo ginem, nelijí však alkohol do sebe, ale máčejí v něm boilie. Já si ovšem jejich návod trošku „počeštil“ a rybám dopřávám kukuřici v „rybářské univerzální medicíně“ (v RUMu) a vzhledem k tomu, že jsem z Moravy, tak i ve slivovici. Přináší to i tu výhodu, že kukuřice zalitá silným alkoholem vydrží opravdu dlouho a nemusím řešit, co se zbytkem načaté plechovky. Zvláště to platí přes zimu, když se vnadí střídmě, to pak k vyklopení celé plechovky do té trošky krmítkové směsi nenajdu odvahu.

Když už jsem zmínil kukuřici, napadá mě ještě jedna varianta, na kterou se dá dostat záběr, když už vše ostatní selže. Doteď jsem se zaměřoval jen na to, jak rybu vydráždit k záběru chutí či vůni nástrahy. Ale onen spouštěč záběru může být i její pohyb. Ze zrnek stačí vymáčknout měkký vnitřek a pak nastražit pouze slupky. Taková nástraha neleží jen pasivně na dně, nýbrž se mezi proplouvajícími ryby vábně zvedá, což nejednu rybu vydráždí k tomu, aby nástrahu pozřela.

Domácí vs. komerční

Výše popsané úpravy nástrah nemusí být vždy těmi nejlepšími variantami. K úspěchu se dá dopracovat i s použitím obyčejného pečiva. Většina rybářů má tendenci používat komerční nástrahy nebo posilovače. Někteří je používají dokonce hned ze startu a automaticky. Prostě důvěra v tyto produkty je u některých kolegů bezedná. I když se výsledky lovu srovnávají většinou jen těžko, zvlášť když vše musí být použito ve správnou chvíli a na správném místě, existují rozdíly s posilovači ve studené a teplé vodě, na řece či stojáků a rovněž hraje roli i správné množství. Stejného efektu můžeme dosáhnout i s použití koření „co dům dal“. Zásadní rozdíl bude v tom, že náklady budou nižší.

Nicméně jsou dny, kdy upravované nástrahy a návnady mohou zvrátit nedobrou situaci. Mohou tak být pomyslnými esy v rukávu, když jsou ryby netečné, nebo pokud bere jen menší sorta ryb. Tehdy nastane správný čas na změnu a experimenty.

Ke konzervaci a ovonění pomohou i potravinářská aromata.

Praxe

Abych byl konkrétní. Zrovna v den, kdy jsem potřeboval nafotit fotky k tomuto příspěvku, tak jsem pobral všechno, o čem jsem výše psal a šel k vodě. Musím říct, že ten den fungovala kukuřice ve slivovici na 1* a kukuřice v kokosové esenci na 1. Kořeněné věci nějakou rybu také přemluvily, ale trvalo to docela dlouho. Musím přiznat, že za kukuřici jsem byl opravdu rád, protože na tradiční nástrahy jako masňáci a rohlíček sice záběry také byly, jenže od ryb v dlaňové velikosti. A s účinností ochucené kukuřice jsem byl natolik spokojený, že jsem ani nevyzkoušel svou oblíbenou „čistou“ bonduelku.

Nicméně je třeba počítat s tím, že každá voda je jiná. Proto to chce zkoušet a zase zkoušet. Jsem si téměř jistý, že už příště a na jiné vodě může být všechno jinak...

Tentokrát zabodoval rohlíček posypaný sladkou paprikou.

Text a fota: Dušan Poliak (Duši)