
Plné krabice a co dál?
Co kdyby to náhodou fungovalo? Za těch pár kaček stojí! To jsou obvyklé úvahy všech nových majitelů. Jenže... Pak přijde čas praktické zkoušky a s ním i překvapení. Jak gumku nastražit? Jak s ní chytat? Občas se zažije šok, když nástraha nepracuje podle představ. "To jsem zas vyhodil prachy zbytečně!", pomyslí si lovec a lákadlo rychle zasune mezi „uloženky“ a vytěsní jej z hlavy.
Pro všechny rybáře, kteří nechtějí ve výběru tápat, nabízím pár rad. Nebudu popisovat správný nákup běžných gumek – twisterů a ripperů, ale soustředím se na nástrahy, které jsou mému srdci nejbližší. Jsou to SMÁČCI...

Co je smáček?
Je to napodobenina štíhlé rybičky, která při stejnoměrném tažení vodou vůbec nic nedělá. K tomu, aby se stala žádoucí pro ryby, potřebuje oživit. Bez šikovných rukou to nepůjde, jen ony dokážou kousku zatížené gumky vdechnout život a vyčarovat jí dráždivý pohyb. Teprve potom jsou neodolatelné pro všechny druhy ryb. Napřed je ale nutné vybrat tu správnou nástrahu. Aby to nebylo tak jednoduché, existuje hned několik kategorií výběru...

I. Podle tuhosti materiálu
Tuhost hmoty se měří ve stupnici Sha. Zkouška pro náš výběr smáčků bude jednodušší. Uchopíme ho za hlavičku mezi dva prsty a postavíme ho ocáskem kolmo vzhůru.
A) Smáček z měkkého materiálu se při této zkoušce ohne do oblouku a ocásek se svěsí dolů. Při rozkmitání doslova obživne a neustále se vrtí ze strany na stranu. Využití těchto“živých“ nástrah je vhodný hlavně do klidných vod. Snadněji se dokáží rozpohybovat. Při jejich uchopení dravec neztrácí důvěru a při ochutnávání měkké gumy ji poctivě dobere.
B) Tuhý smáček na první dotek takovou důvěru nevzbuzuje. Při zkoušce mezi prsty trčí vzhůru jako svíce a aktivní je jen rozeklaná vidlička, nebo ploška na samém konci ocásku. Tvrdost nástrahy je přínosná pouze v silných proudech. „Tuháče“ vodím rychlými a táhlými přískoky, přičemž vynechávám chvění a zastávky na jednom místě (výjimku tvoří vracáky za velkými balvany). Ryba z proudu útočí prudce a nemá čas něco ochutnávat. Víc než nějaké plandavé mikrovibrace ji upoutá samotná silueta kořisti a útočí na ni bez rozmyslu.
II. Podle velikosti
A) Nejmenší komerčně vyrábění smáčci mají 1“ (2,5 cm). Obvykle lovím na dvoupalcové (5 cm) rybky, ze kterých si vyrobím i menší velikosti. Dělám to tak, že si poškozeného nebo roztrženého smáčka za hlavičkou zkrátím. Mnohdy z něj zbude jen ocasní vidlička. V případě, že je nástraha moc vysoká „ve hřbetě“, provedu zeštíhlující řez a odříznu kousek bříška. Získám tak měkkou miniaturní nástrahu imitující potěr.
B) Naopak největší smáčci mívají délku až 15 cm. Jsou to skuteční obři mezi gumovými rybkami a dokážou vyprovokovat k záběru nejednoho trofejního candáta, štiku nebo tresku. Většinou se dělají s výřezem v břišní dutině, který má dvě funkce. Za prvé – je v ní částečně skrytý háček, takže nemusí překonávat odpor gumy a lépe pronikne do dravčí tlamy, za druhé – výřez změkčuje nástrahu, bez něj by byla tužší.
III. Podle tvaru těla
A) Klasická štíhlá rybka – nerozšířenější typ smáčků. Ocásek je zakončen buď vidličkou, ploškou, nebo jde do ztracena.
B) Kopýtko – při plynulém tažení pomáhá pohybu sklopené kopýtkovité zakončení ocásku. Lepší akci pomáhají i žebrovitá vybrání na bocích nástrahy.
C) „Vrbový list“ – nástraha napodobující dodělávající rybku nebo jen cár masa. Nastražuje se na speciální háček.

D) „Bobří ocas“ – placatý a plochý ocas dodává nástraze agresivní pohyb nahoru a dolu. Je vhodný pro kolísavé vedení, vertikální přívlač a dropshot.
E) Ripper – skvělý model na větší druhy dravců – na candáta, štiku, bolena (při rychlém vedení) a tresku polaka.
F) Dorada – při běžném smáčkování nevynikají žádným extra živým pohybem a o to víc se musí oživovat. Jsou proto vhodnější pro vertikální přívlač a dropshot.
G) Specialitky – tyto nástrahy se ani dost dobře nedají považovat za pravé smáčky. Napodobují rozličné vodní tvory ve škále od věrných kopií až po naprosté fantazie. Patří sem různí raci, krevety, čolci, žabky, nymfy, pijavice, žížaly, červi, závojnatky, aj. Spousta z nich mi slouží spíše jen pro experimentování. Některé jsou účinné jen místně nebo sezónně. Z mého pohledu má ze všech jmenovaných výjimečné postavení a mimořádnou účinnost jen nymfa a ráček, se kterými se dá lovit univerzálně po celý rok.


IV. Podle barvy
A) Průhledná – do čistých a mělkých vod za slunečna. Výborná varianta do pozdního podzimu a zimy. Vhodná pro chytání lososovitých ryb.
B) Tmavý hřbet a perleťové boky – věrná napodobenina bílé ryby. V malé velikosti imitace potěru. Pro většinu dravců je naprosto přirozená.
C) Bílá – super odstín na štiky a okouny!
D) Žlutá a béžová – oblíbená barva okounů a candátů.
E) Růžová, oranžová a červená – inspirace do beznadějných situací. „Mrkev“ tradičně funguje na vysazené duháky a siveny. Při kvetoucí a málo průhledné vodě je skvělá na candáty.
F) Fluozelená – úspěšný a mnohokrát vyzkoušený odstín na okounovité dravce. Neodolá mu ani štika a čerstvě vysazené lososovité ryby.
G) Fialová a modrá – účinná barva do chladných vod na sklonku roku.
H) „Vyjetý olej“ – zaujme okouny, tlouště a v tmavohnědém provedení i potočáky.
I) Černá – zajímavá a účinná varianta pro letní lovy v mělčinách za plného slunečního svitu.
J) „Neonka“ – barevná mutace napodobující dodělávající rybku. Proto se nastražuje tak, aby plavala bříškem nahoru. Červený pás naznačuje krvácení ze žáber. Výborná na všechny dravce!
K) Věrná kopie určitého druhu rybky – pokud dravci loví konkrétní kořist, tak není nic lepšího, než se jim do apetitu trefit co nejpřesnější napodobeninou jejich potravy.
Závěrečné shrnutí
O výběru smáčků nepochybuj! Vyber jen ty, které se ti líbí, a důvěřuj jim! V případě, že ve vodě nějací dravci jsou, určitě se dočkáš jejich zájmu. Když ryby berou z nějakého důvodu moc opatrně a nástrahu jen pronásledují, teprve pak proveď výměnu za jiný model, nebo alespoň vyber jinou barevnou variantu. Jen když budeš věřit sobě a nástraze – budeš úspěšný!
Text a fota: Milan Rozsypal
dam> Mohl bys trochu rozvést tu nymfu s polycelonem? Nějak si nedovedu představit jak to ve vodě pracuje, když to neoživujou prutem.
Palivec> Přiznám se, že jsem těmto „plovákům“ na chuť nikdy nepřišel. Moje první zkušenost s nimi byla ihned negativní. Klečel jsem schovaný za stromem a čekal až mi konečně sebere lipan suchou z hladiny, když tu odněkud přilétl ohromný šplouchanec a bylo po lipanech,na celý den :-( Jinak si myslím, že při dalekých hodech na řekách i stojácích smysl určitě má, asi bych taky upřednostnil sbiro…nástraha se tak dá samozřejmě dostat dál, což je určitá výhoda. Ovšem nechápu, že to lidi nahodí, dají prut do vidličky a sedí a čekají až ten blbec duhák dojede a sežere to…z týhle metohy je mi trochu šoufl:-) Stejně tak jsem sledoval na nedávných závodech rybářské kapacity, které dají před nymfu polycelon, sednou a čekají dokud se neohne špička…kupodivu nachytají více než spousta vynikajích vláčkařů:-))) Jinak tobě nemusím povídat, že tak chytají všude ve světě, uvážou tři mouchy a pustí to proudem…to my příjde ale normálnější způsob…aktivnější :-)) Ale o tom jsi ty psal:-)
Palivec> No nejde o to, zda jsem či byl závodník, ale že nemám tu potřebu ani důvod. Ale umím si to za níže uvedených podmínek představit. Ty s tím chytáš jaké ryby a kde?
Palivec> Já také jenom v dobrém, nevím co na mém příspěvku vidíš špatného!
jepice>
Palivec> Závodníci to neprovozujou, protože to nepovolujou pravidla závodů. Jinak by to podle mě provozovali, hlavně na těch pohárovejch závodech na duhákodromech, kde maj pět metrů do prava a pět doleva a tak se alespoň závodí, kdo dál nahodí. Já jsem právě myslel někam to lidově řečeno jebnout do řeky a nechat to unášet proudem a občas pocukávat. David už je hlavně zkušený trenér. V jižních Čechách už vyšly jiné hvězdy jako třeba Dáňa Nová nebo Honzík Jíšků :-)
jepice> Tak já nejsem závodník, ani bývalý, jako Havlíček. Když to on neprovozuje, tak to asi není OK. David mastí ty na těžkých háčcích (wolframová hlavička). Na to jedou závodníci. A přetížené rotačky, co padnou ku dnu a hned rotují. Ono to funguje, viď. SK reprezentace, mistr světa v družstvech i v jednotlivcích. Davidové Maixner a Havlíček jim asistují.
Délka návazce? Hmm, podle podmínek ve vodě (hloubka, rychlost, zakalení), mé nálady, nálady ryb a odzkoušení. Skleněné sbiro je dost málo vidět, takže většinou vyhovuje i krátký. Ale v praxi asi o 0,5 do 1 m. Na potocích to moc neházím, spíš spouštím a potom přitahuji. Na na větší vodě a se Skeletorem 3 m od jsem měl návaze i o dost delší.
Palivec> To jsem rád, že to někdo provozuje. Jak to je s návazcem, děláš ho dlouhej, nebo stačí třeba metr?
jepice> Já ne a pokud bych tak chytal, tak jen s nymfou. U smáčků jedině s hodně lehkými a tvrdšího prutem, aby se k nastraze dostala energie k oživení. Nymfa jí potřebuje méně…
jepice> Já to praktizuji, ale s malými sbirami ze skla a akrylátu.
Malá nezatížená nástraha přece jen pracuje ve vodě jinak, jako těžká na háčku s jigovou hlavou, nebo s kovovou kuličkou.
https://www.raubfischjagd.de/…la/a-114236/
http://www.sports.sk/…za-5ks.xhtml
Užívám je o hmotnosti od 1 do 8 gramů. Montáž „normální“, tedy jako zarážka sbira slouží minizvrtlík. Tahám za tím i „gumové“ nymfy, mušky,vosí larvy a brouky a jiné potvory (Berkley). Ještě, že jsi mi připomněl, že musím doplnit zásoby. Na to, co to je, je to dost drahé.
Zkoušel někdo z vás chytat na smáčky (nymfy, ráčky nebo jiné gumy) na mělčích vodách v kombinaci se sbirolinem? Jaký typ by jste doporučili?
Dobrý námět, já osobně chytám na gumy teprve od minulého roku a zatím mám málo poznatků. Jediné na co mi to opakovaně bralo a asi to nebyla náhoda jsou bílí perleťový smáčci berkley, chytám jen pstruhovky řeky, rybníky…
Diky , za me super clanek