Plavačkáři, kteří až dosud byli zvyklí přilákat kapra intenzivním vnaděním na dosah své udici, se najednou musejí vyrovnávat s novou skutečností. Jak už totiž bylo naznačeno, kapři již prakticky nepasou za potravou, tudíž je naprosto nutné změnit taktiku lovu (co platilo v létě, koncem října už na řekách sotva obstojí).
Podle místních podmínek se kapři v říjnu shromažďují v prohlubních mimo hlavní proud, v hlubších tišinách pod jezy, v pomalých partiích za výraznějšími překážkami (např. koruny stromů, široké mostní pilíře...) či v jílovitě–bahnitých výmolech v těsném sousedství vodní vegetace. Chceme–li ulovit chladem otupělého kapra (a kdo by nechtěl, když šupináč je v pozdním podzimu tak krásně zabarvený), musíme v první řadě najít právě taková místa. V uvedených hloubkách se kapří skupinky zdržují prakticky až do jara, kdy je vyžene hlad na prohřátější mělčiny. Nás ale nyní jaro nezajímá.
Vnadíme velmi střízlivě
Jakmile toho tedy dosáhneme (pokud známe svou řeku, tak by to neměl být problém), měli bychom jeden až tři dny obětovat tomu, abychom zjistili dobu, kdy jsou ryby nejaktivnější, resp. kdy vůbec či kdy nejlépe přijímají potravu (na konci října to obvykle bývají časy mezi 10. až 15. hodinou).
Poté začneme vnadit. Vnadíme kousek nad shromaždištěm ryb a hlavně opatrně, daleko střízlivěji než v létě. Velké krmné dávky by totiž kapry (ale i ostatní kaprovité ryby) rychle zasytily, navíc by dost možná jejich značná část zůstala nezkonzumována, čímž bychom dané místo na nějakou dobu zcela vyřadili ze hry.
Osobně používám vnadící směs jednoduchou (strouhanka + kukuřičný šrot, nebo rozmočený chléb + kukuřičný šrot, nebo chléb + speciální směs Sensas). Do toho přidám nějaké partikly (vařená rýže a trochu lněného semínka, lze však i měkkou kukuřici), a pak zakrmuji. Asi hodinu před očekávanou dobu braní kaprů hodím do vody několik koulí velikosti mandarinky (5 – 12 koulí – počet závisí na teplotě vody, její velikosti, na pravidelnosti krmení, na početnosti plotic a cejnů atd.). Později přikrmím až po 90 minutách, ale už jen opravdu malinko. Tento postup, což je důležité zmínit, uplatňuji na řekách s šířkou toku 8 – 20 metrů, na větších nelovím.
Hlavně jemně...
Jelikož studená voda se na podzim pročistí, a samozřejmě také proto, že záběry už jsou čím dál tím méně energické a výrazné, je nutné mít udici velmi jemnou, i když se jedná o bojovného kapra. Co znamená jemnou, hovoříme–li o podzimním kaprovi? Vlasec o průměru 0,10–0,12 mm (výjimečně 0,14 mm), háčky pevné, ale co nejmenší, splávky maximálně do 3 gramů, prut minimálně 3,60 m dlouhý. Jelikož používáme slabý vlasec, musíme mít kvalitní naviják s citlivou a spolehlivou brzdou. Nikdy totiž nesmíme zapomínat na to, že kapr i v době, kdy již není v přijímání potravy aktivní, dokáže urputně bojovat. Nespolehlivý naviják by byl akorát vodou na jeho mlýn, velmi pravděpodobně by nám tenký vlasec brzy urazil.
A na co je chytat?
Jelikož hovoříme o plavané, okruh použitelných nástrah do studených vod je poměrně úzký. Pokud teplota vody dosud neklesla pod 5°C, můžeme ještě zkoušet bílé červy. Jinak ale volíme měkčí nástrahy těstovinného původu (např. lisovaný rohlík, chlebové těsto), některé tradiční částice (kukuřice), burizony a další. S žížalami jsem na podzim ve vztahu ke kaprům nikdy velké terno neudělal, pochutnávaly si na nich jiné ryby – plotice, okouni, tloušti nebo malé štiky.
PS: Docela rád bych znal zkušenosti jiných rybářů s plavačkovým lovem kaprů na podzimních řekách. Napište...