Větší kusy nejčastěji chytíme až po tření.

Jarní oťukávání

Na jaře je s tloušti těžké pořízení! Přitom bývají v čisté a studené vodě velmi často dobře vidět. Už od malička jsem slýchával rybářskou zásadu, že rybu, kterou vidíš – neulovíš! Toto pravidlo však platí pouze někdy. Pokud ale platí, je dobré uvažovat o změně způsobu lovu a vytáhnout plavačkovou sestavu nebo muškařinu. Cílevědomého vláčkaře by to však nemělo odradit a měl by pokračovat v započatém lovu. 

V dubnu se otevírají pstruhové revíry a je mezi nimi spousta lokalit, kde se tloušti běžně vyskytují. Voda v těchto pásmech bývá chladnější, takže tření tloušťů je posunuté až do června až července. Ryby se mnohdy vytírají na více etap. 

Na pstruhových revírech je tloušť (dle řádu) rybou nežádoucí a škodlivou. Ale jeho výskytu stejně nezabráníme. Vyskytuje se hlavně na pomezí pstruhových a mimopstruhových pásem a do vyšších úseků většinou nezasahuje. Má zde své místo odnepaměti. 

V těchto jarních měsících tloušti berou velmi opatrně a preferují menší nástrahy. Nejčastěji proto lovím na malé rotačky a woblírky. Jenže i malé nástrahy jsou někdy příliš velké. Takže se dostávám k velikostem „ultratitěrným“. To jsou třpytky nejmenších možných rozměrů až do velikosti 00. Wobblery pak kolem 1 cm délky. Skvělou nástrahou může být i malý streamer, který při vhodně zvoleném pohybu často tloušti atakují častěji než předešlé nástrahy. 

V tuto dobu přesto zažívám první rybářská zklamání. Tloušti jsou ve vodě dobře vidět, takže je mám jako na dlani. Jenže jejich reakce jsou hluboko pod úrovní mých zbožných přání. Nástrahu dokážou doprovázet pár metrů bez toho, aby se jí dotkli. Někdy ji naopak zlehka oťukávají zavřenými pysky, ale opravdu zaútočit nechtějí. Tloušti jsou ryby velmi zvědavé, ale obezřetnost je u nich na prvním místě! 

Zde velmi často pomůže zmiňované zmenšování nástrahy. Ryby nemají tolik důvěry k větší lesknoucí se nástraze, a tak řídké útoky vyprovokuje spíše menší sousto. Důležitým aspektem úspěchu je vhodná barevná kombinace nástrahy. Lesklé nástrahy ryby mohou (ale nemusí) úplně ignorovat, ale podstatně víc je bude zajímat spíš tmavší a nenápadnější kořist. Nikdy však nepohrdnou nějakým pestrým detailem – např. barevným korálkem na konci tělíčka nástrahy, tečkou na křidélku rotačky apod. Stává se, že žádná nabízená variace není ta pravá, a tak nezbývá nic jiného, než důsledně zkoušet a vyměňovat další a další nástrahy. 

V tuto dobu vynikne práce při ovládání nástrahy v kombinaci s celkovým zjemněním vybavení. Určitě se vyplatí volit velmi tenký vlasec, který není tolik vidět, a tudíž nedává rybám důvod k nedůvěřivosti. 

V jarních měsících neplatí nic dlouho. Jestliže jeden den akceptovali tloušti nějakou nástrahu, druhý den už to nemusí platit. Jejich lov je hra trpělivosti. Kdo nedokáže získat vnitřní souhru, nebude úspěšný. Jarní přívlač tloušťů je zatěžkávací zkouškou, co rybář snese. Ale rozhodně není na škodu si ji vyzkoušet. Pokud nebudete úspěšní a tloušti opravdu nebudou spolupracovat, je možnost vyrazit na pstruhy. Ti bývají v braní spolehlivější, takže si spravíte chuť i sebevědomí.

V době tření mají tloušti jiné starosti, než spolupracovat s rybáři.

Letní rybačka

V létě se loví tloušti přívlačí nejlépe a nejčastěji! Ovšem i zde se vyskytnou situace, které „zavání peklem“.

Klasikou je dlouhodobě vysoký stav vody a její ochlazení, kdy tloušti odloží tření. Jakmile jsou skoro v nejlepším, přijde opět vysoká a kalná voda a milostné hrátky jsou přerušené. Dokonce se někdy může stát, že se tloušti vůbec nevytřou, což je patrné na množství potěru v řece na konci léta. Potravní řetězec tak je pro další rok citelně narušen. 

Hodně poznatků o stavu vody a její osádce poznám při závodech, kdy se s podmínkami musím vyrovnat. Vyberu pár nejdůležitějších...

V září aktivita tloušťů graduje, tehdy se dají ulovit ty největší ryby.

Změna počasí

Poslední dobou se počasí v létě neustále střídá. Těch opravdu ustálených dní bývá jen pár. Na braní tloušťů se to samozřejmě dokáže citelně podepsat. Jakmile dorazí studená fronta, je vymalováno! Ryby neustále cestují a nedrží se svých obvyklých stanovišť. Nicméně tyto změny pozic se dají vysledovat. Mělčiny obsazují hlavně menší ryby. Zato ty větší jsou neustále v pohybu. Pokud je slunečno, najdou se tam, kde by je rybář očekával, a také se tam dají (u)lovit. Jakmile začne pršet, nebo se ochladí, tloušti ihned opustí místa, kde je relativně nejlepší přísun potravy a přesouvají se do hlubších tůní, kde se loví jen těžko. Co s tím? Nezbývá než trpělivě prochytávat každý centimetr vody a hlavně přesně nahazovat do míst, kde tloušti mají svůj úkryt. Když jsou zalezlí pod travou nebo ve větvích, není to ještě takový problém - přesné hody a dobrá práce s nástrahou je dokáže z takových úkrytů vytáhnout. Pokud jsou ale sjetí v hlubokých tůních, je to podstatně horší.

Nástrahy

Existuje jich neskutečné množství. Nejen druhů, ale i kombinací tvarů, barev, velikostí a materiálů. Je otázkou času, kdy každý z lovících si vytřídí těch svých pár nejúčinnějších modýlků. Tím si trochu výběr zúží a netahá sebou k vodě úplně všechny nástrahy.  Co ovšem dělat, když ani „favoritky“ nefungují? 

Osobně nejdříve zkouším změnit barvu nástrah. Mám nepřeberně variant k experimentování. Je dobré sledovat okolí a vžít se do role tlouště. Zkrátka popřemýšlet, co zrovna asi může baštit. Těch možností už tolik není. Buď se ve vodě objevuje potěr, hmyz nebo semínka rostlin. Každou nástrahu za pomocí lihové fixy domaluji dle fantazie. Stačí ovšem malý, možná i nepatrný, detail a nemusí fungovat, anebo zrovna ano. 

Dále se zabývám velikostí nástrahy. Buď zvolím menší, nebo větší a výsledek se dostaví. Na začátku léta chytám na miniaturní nástrahy, protože ve vodě je čerstvý potěr. Postupem doby nástrahy zvětšuji s ohledem na velikost odrůstajících rybek. 

Tloušti se samozřejmě živí vším možným, takže i v září není problém použít rotačku velikosti 000. Velmi ale záleží na typu vody. Pokud je řeka hlubší a není v ní dostatek mělčin, tak mininástrahy nejsou moc platné. Naopak na mělkém toku nebudu lovit s rotačkou č. 2 nebo wobblerem v délce 7 cm. 

Nikdy není dobré zůstat pouze u jediného typu nástrahy. Přestože miluji rotačky, tak se jí nebudu zuby nehty držet, když ji ryby odmítají. Proto ji ihned měním za wobbler, plandavku, gumku či streamer.

Důležitou součástí lovu je i pohyb nástrahy. Lov tloušťů je neustálým hledáním ideálního chodu nástrahy. Stačí nepatrná změna rychlosti nebo směru, a ryba se může o nástrahu začít zajímat. Je dobré sledovat, zda nástraha pracuje hned po dopadu do vody a ne až opustí předpokládané stanoviště ryby. Tloušť díky své zvědavosti vyjede za nástrahou a ta, pokud perfektně nepracuje, v něm vzbudí zradu. Při dalším náhozu, byť přesném, se už o nástrahu nebude zajímat a spíš zajede ještě hlouběji do úkrytu.

Tím jsem se dostal k přesnosti hodů! Troufám si tvrdit, že můžu mít stovky výborných nástrah, ale pokud se neumím přesně trefit do místa předpokládaného stanoviště tlouště, tak je šance na jeho úlovek minimálně poloviční. Kolikrát se zlobím sám na sebe, že jedním zkaženým hodem přijdu o rybu. Na přesnosti doporučuji hodně zapracovat, je to jeden z rozhodujících prvků úspěchu při lovu tloušťů!

V létě bodují nástrahy napodobující hmyz.

Vybavení

Pokud tloušti berou mizerně, většinou přejdu k zeslabení kompletní výbavy. Zjemním prut, vlasec, nástrahu, brzdu navijáku... Prostě úplně vše. 

Stává se, že ryby pouze oťukávají nástrahy a na klasické vybavení je nejsem schopen ulovit. Na špičce jemnějšího prutu se často projeví už opatrné „olizování“ nástrahy. Vítězí trpělivost, a tak nikdy nepřisekávám. Pokud má ryba opravdu zájem, tak nástrahu dobere, a pak stačí pouze zatočit rychleji kličkou navijáku. Při „olizování“ je dobré nástrahu na chvilku zastavit a pak ji opět uvést do pohybu. Tato změna chodu nástrahy rybu dokáže vydráždit k útoku. Někdy to je ovšem hra o nervy. Vím, že je ryba u nástrahy, ale jede s ní dlouhé metry než se rozmyslí. Nikdy si nejsem jistý konečným výsledkem.

Opatrnost

Vím, že se neustále opakuji, ale je to nutné. Ryby o nás často ví dřív, než my o nich. Velice záleží na přístupu k vodě a ještě víc na pohybu v ní. O poznání víc brodím směrem po proudu. Chce to posunovat se velmi pomalu a pozorně při tom prochytávat břehové partie.  Na středu toku se tloušti drží spíš výjimečně. Pokud brodím proti vodě a proud v místě není zrovna silný, vlnky často plaší ryby. Po vodě dolů nešířím takový nežádoucí ruch a ryb se dá nachytat podstatně víc. Hlavně se nikdy nesmí do vody zbrkle vletět - to je na čas po záběrech.

Splavy jsou skvělým lovištěm po většinu roku.

Doba lovu

Velmi často se stává, že tloušti nejsou aktivní hned po ránu. Mlžné opary nad hladinou nejsou zrovna tím, co by v tlouštích probouzelo apetit. Jakmile je slunce výš, ryby vytáhne za potravou. To samé platí i o večerním chytání. Ryby jsou většinou vidět při sběru hmyzu na hladině, ale jejich aktivita při braní vláčecích nástrah je podstatně nižší. Proto radši chodím na jelce během bílého dne. V parných dnech to však také nemusí být úplně ideální. Je potřeba to vyzkoušet.

Podzimní zklamání

Jakmile se voda v řekách citelně ochladí, nastane tlouští migrace do hlubších partií. Vždy mě překvapí. Jsem zvyklý chodit na oblíbená místa a najednou házím, měním nástrahy a zjemňuji, ale je mi to k ničemu. Ryby už opustily letní stanoviště a úlovky výrazně poklesnou. Pokud se prodlouží babí léto, stěhování ryb se zpomalí, ale i tak už to není ono. Mohu se namáhat, jak chci. S chladnoucí vodou tloušti pomalu snižují aktivitu. Naštěstí si můžu spravit chuť na jiných dravcích, kterým začíná pravá sezóna.

V tuto dobu už víc používám větších nástrah. Malých tlouštíků se chytne opravdu málo. Tloušti se zdržují ve větších skupinách, ale velikosti ryb v nich bývají dosti podobné. Nad rotačky začínají mít navrch wobblery a gumky. Chod nástrah už nesmí být tolik agresivní, ale i tak musí upoutat. 

S nástupem zimy se pomalu s tlouští přívlačí loučím a o to víc se začnu těšit na další sezónu. Vždy si dávám závazek, že se na ni připravím líp než na tu odcházející. Vyplatí se nezahálet.

Podzimní ochlazení vody apetitu tloušťů nesvědčí.

Text: David Maixner (Dam)

Fota: autor a přátelé