Babí léto - ranní mlhy a žloutnoucí listí.
Rád bych nastínil pár svých tipů, jak ryby přelstít v podzimním čase. Zásadou číslo jedna je - hledat ryby na opačných místech než v létě! Tudíž se vyhýbat zastíněným místům a chytat v prosluněných lovištích. Druhou zásadou je – když nejsou aktivní ryby, o to víc musíte být aktivní vy! Třetí zásada zní: Když nejdou větší ryby, soustřeďte se na ty menší!
Když neberou větší ryby, zkuste třeba okouny. Ti jsou při chuti skoro pořád!
Na scéně kapr…
Podzim je pověstný masivním vysazováním do revírů a jejich krátkodobým hájením. Do vysazení čerstvých ryb musíme „kouzlit“, abychom ulovili již divokou rybu, která jistě poznala zradu v podobě háčku. O období po vysazení se raději nebudu zmiňovat, vlastně není ani co vymýšlet, protože naivní kapříci berou na cokoli a kdykoli.
Jak tedy vyzrát na zdomácnělé kapry? Když se na revírech rok co rok dívám kolem sebe, uvědomuji si, že velká část kaprařů si vůbec neuvědomuje, že léto je nenávratně pryč a voda se ochlazuje každým dnem a nocí. Rybí aktivita je mnohem nižší, ale mnozí „kaprobijci“ svůj způsob lovu nastalým podmínkám ne a ne přizpůsobit. Pořád si jedou tu svou cestu -kobercové zakrmování, pelety, tvrdá kukuřice, boilíí. Ano, občas se jim podaří chytit nějakého kapra, ale můj laický odhad je asi takový: čtyři rybáři + osm prutů + jeden týden lovu + desítky kilogramů návnady ve vodě = jeden až čtyři chycení kapři. Zkrátka docela bídné výsledky....
V podzimním čase je zapotřebí vše přezbrojit na jemno, jelikož i kapr se chová jemně. Místa k lovu volím opačně nežli v létě, vyhledávám hlavně prosluněná místa, nejlépe s hranicí mezi hloubkou a mělčinou. Top technikou je plavaná, jen ji podstatně zjemním. Kapr už nevyvíjí takový odpor při souboji jako v prohřáté vodě a také záběry jsou mnohem opatrnější. Za nástrahy volím hlavně červy a hnojáčky, na škodu není ani pařený rohlík nebo plechovková měkká kukuřička. Vše v malých dávkách na krmení, a také na háček. V ranních a podvečerních hodinách lovím víc na hloubce a přes poledne se snažím nahazovat na hranu mezi hloubkou a mělčinou. Kapři ve slunných dnech rádi navštěvují mělčiny. Mé obvyklé skóre v těchto dnech bývá následovné: jeden rybář + jeden prut + jeden den + pár deka krmení = pět až šest kaprů! Myslím si, že pro takový výsledek se vyplatí být trošku víc aktivní. Nikomu svůj názor nevnucuji, záleží vždy jen na tom, s jakým úmyslem vlastně rybář k vodě jde.
Co dělat, když ani takto kapři neberou? Má rada je prostá - rybu je třeba najít! Proto často měním místa lovu. Dlužno přiznat, že většinou rybu najdu hned na poprvé. Kdo zná dobře revír, na kterém loví, tak má výhodu, že zná místa s proměnou hloubky a ví o překážkách ve vodě. Právě poblíž těchto míst se kapři budou zdržovat. Pokud se dodrží míra zakrmení, míra jemnosti náčiní a velikost nástrahy, kapr dříve nebo později zabere. A ne jeden...
Násaďák z výlovů
Podzimní amuři
I tato ryba si zaslouží pozornost! Její zásoba potravy v podobě vodní vegetace - trav, okřehku, řas, spadaných čerstvých lístků, se v podzimní části roku rapidně ztenčuje. Proto amur nyní nepohrdne pečivem z hladiny, které v letních dnech zcela ignoroval. Opět platí pravidlo, že se nic nesmí přehánět, a proto i nastražené sousto by mělo být menší. Amuři se dobře loví hlavně v podzimních slunných dnech a za bezvětří. Naopak v zatažených a větrných dnech se s nimi setkám jen výjimečně.
Dobrým tipem je použít místo plovátka korkový špunt. Přes poledne mi často přijde záběr od této ryby i ze dna na plavanou s napařeným rohlíkem. Rozhodně se vyplatí na ně vyrazit v začínajícím podzimu. Později, když se voda ochladí k deseti stupňům, aktivita amurů klesne na nulu. Osobně amury nejčastěji lovím od září do poloviny října, při teplém podzimu i do začátku listopadu. Chce to jen objevit slunící se ryby u hladiny, čehož si ve většině případů nejde nevšimnout. Pokud u hladiny nejsou, ani na ně z hladiny nenastražuji a snažím se je nalákat ke dnu na rohlík. Opět přitom volím místa s hranicí mezi hloubkou a mělčinou.
Čím více k podzimu, tím méně berou amuři na těžko.
Páni sumci
Na podzim se těším kvůli lovu fousáčů snad nejvíc! Avšak není podzim jako podzim a každý rok je vše jinak. Sumec se obvykle prozradí sám. Pokud slyším po tmě zálovy nebo pukání, je jistota, že sumec ještě za pec nezalehl a je stále aktivní. Pokud je u hladiny klid, je třeba nastražovat do sloupce nebo ke dnu. Opět si vybírám místa s hloubkou dva až čtyři metry, na která přes den delší dobu svítí sluníčko. I sumec se občas na podzim zvedne do sloupce, aby si nahřál tělo. Ve slunných dnech se proto dá přelstít i přes den.
Opět jeden tip. V případě sumce není zapotřebí s velikostí nástrahy nic přehánět. Sumec dá spíše přednost rybě okolo dvaceti centimetrů před větší nástražkou. Zajímavostí je, že na podzim chytím převážně ryby slušnějších velikosti, o malé sumečky zavadím jen zcela výjimečně, což je pravý opak léta. Nejvíce záběrů mívám za šera, po tmě je se záběry podstatně slabší.
Co dělat, když na podzim sumci i přes všechnu snahu neberou? U této ryby bych sám rád znal odpověď.
Na podzim už berou hlavně větší sumci
Štiky, candáti, okouni…
Všeobecně známá věc - podzim je to pravé období a vrcholem žravosti vodních predátorů. Způsobů jak úspěšně tyto ryby lovit je mnoho a osobně si myslím, že pokazit výsledek lovu může jediné – počasí! Léta letoucí co se rybařině věnuji, jsem nezažil jiné okolnosti, než vliv počasí, který způsobil, že dravci přestali ze dne na den brát. Počasí je hlavní věc, která mě na podzim při lovu dravců zajímá, hlavně výkyvy v teplotách a tlaku. Pokud je dlouhodobý setrvalý stav všech hodnot, tak je o zábavu postaráno a o záběry není nouze. Týká se to hlavně štik a okounů. Pokud se však o deset a více stupňů ochladí, přidá se déšť a severák, bývá většinou po chytání. Nastává čas paběrkování - hledání dravčíka, který se i v nepřízni počasí vykrmuje. Změna počasí k horšímu zlepší apetit snad jedinému dravci a jim je - candát. Mé zkušenosti svědčí o tom, že právě v tomto nevlídném počasí candátům šmakuje! Je přitom zcela jedno, jestli je den nebo noc. Zásadní je pouze candáta najít! Většinou ho naleznu právě v takových místech, kde mi vítr vane přímo do tváře a poblíž břehu se nachází zlom do hloubky. Pro rybáře je chytání v protivětru utrpením, ale v závětří záběry od candátů prostě nebývají. Celkem spolehlivě je chytnu v těch největších vlnách, které bičují mé lovné místo. Hranicí náhozu bývá právě zlom u dna. Obvykle se na zlomu vyskytuje hranice čisté vody míchající se s kalem způsobeným vlnobitím. Chytám zde u dna převážně na mrtvou rybku na položenou. V takovém nečase se vlastně ani nedá nic jiného pořádně praktikovat. Lov bývá o zdraví (hlavně tedy v listopadu), ale výsledky přináší.
Když se zadaří!
A co dělat když nám dravci neberou? Jedinou účinnou radou bývá chození a vyhledávání jejich stanovišť. Účinných způsobů lovu je na ně dost, jde opravdu jen o to, najít je a pokusit se je vydráždit. Jelikož nelovím z lodě, nepoužívám sonar, tak si každou rybu musím poctivě vyšlapat, a pak ji trpělivě přemlouvat k záběru. Někdy jsem úspěšný více, někdy méně, o to větší je adrenalin v krvi, když přijde záběr a já nemám tušení, co vlastně visí na háčku a jak velké to vůbec je.
Chvíli zde a pak zas jinde!
Co dodat závěrem?
Podzim opravdu bývá nejpestřejším obdobím v roce, A to nejen v pestrosti úlovků, ale i v pestrosti přírodních barev. Každý slunný podzimní den strávený u vody je zážitkem sám o sobě, a když se k němu přidá i nějaký ten záběr a zdolaná ryba, co si potom může rybář více přát. Nás podzimních rybářů je navíc docela málo, na což má vliv hájení vysazeného kapra, a také ne každý se třeba ze zdravotních důvodů vydá k vodě. Přesto jsou tyto dny z mého pohledu ty nejkrásnějšími v sezóně. Ranní rozpouštění mlhy, teplé paprsky vycházejícího sluníčka střídající ranní jinovatku a chlad, polední opalování, večerní západ slunce a to vše s doprovodem různých odstínů barev přírody. Nebe i okolí se krásně odráží od hladiny a pořád je na co koukat. To je podzim…
Podzim je ve znamení žloutnoucího listí
Text: Petr Ramian alias Petula
Fota: autor a přátelé
petrikveprik> tady je problém v tom, že se na „svazovky“ prodávaj papíry nečlenům, i když dražší. Nasrat, ale o to, umožnit členům kvalitní rybařinu, o to Svazu, potažmo ÚS nejde, chtěj kumulovat zisk a ten přerozdělovat, tu na odměny, tu na sportování, ale členové co platí, ti je v podstatě nezajímají, tam to maj jistý. Kdejakej Rusák, Polák a podobná svoloč získá povolenku snáz, než člen, jen si nepatrně připlatí.
petrikveprik> To už je však úplně jiné téma
malamut>
Petula> no to je další kuří oko.. obecně všechny organizace které měly „nějakou lepší či větší“ vodu se odtrhly a ví proč..:-) Nejen FM. Např. Studénka, Hustopeče…a tak bychom mohli pokračovat. V konečném důsledku máš papíry na severomoravský kraj, ale můžeš jen na pár vydrancovaných vod, kde mohou všichni. CRS papíry prodá všem.(i členům z organizací co se trhly). Hádej co ty organizace co se trhly – myslíš že Ti prodají papíry? Např. Hustopeče jsem zkoušel několikrát a neprodají ti ani hovno. Max drahou hostovačku přes prázdniny.. Petulo – bud rad ze si vubec muzes na ten FM koupit papiry!!! :-))) Nekde ti je neprodaji ani kdyz chces zaplatit 2× tolik..
Petula> jak bývá zvykem :-)
malamut> Napsal jsi to přesně a výstižně.:-)
Známý známého a všichni se mají dobře jak z násadou s pravidly zákazy brigádami a hlavně koho potrestat a vysmát se mu jak to jde jednoduše. Napsal bych více ale již jsem se setkal že informace se šíří rychle a pak to musím vysvětlovat na úřadě. Jsou to lidé,kteří žijou právě z nás co do toho dělají a tohle se nezmění do té doby,kdy se to nevymění. Jelikož jsme stát kde se nic nedělá pořádně tak ta mladší generace se nakonec učí tyhle věci právě od nich. A tak to pak dopadne. Lovu zdar všem pohodovým rybářům.
Petula> no jo, jsem si to vygůglil, jsou samostatně hospodařící, ale maj tam takový zajímavý pravidla. Náš VČÚS taky vymejšlí píčoviny, hovno dělaj, maj svý jistý, tak vymejšlej, on by vůbec ten Svaz potřeboval překopat, tohle třístupňový uspořádání je dost neprůhledný a chaotický, a dá se říct, že tak nějak k hovnu.
malamut> Psal jsem,že se od nás jako celku odtrhli.Uvidíme co na nás US nachystá na příští rok,jediné co vím je,že kalich trpělivosti už v našich řadách přetekl,jaké ovoce sklidíme se ukáže.
Petula> já žiju tak nějak v představě, že F-M je v severomoravským kraji a tedy tam platí severomoravská krajská povolenka. Pokud je to jinak, pak se s tím buď naučíš žít, nebo se to pokusíš změnit svou aktivní účastí na VČS.
malamut> kvůli tomu si mám koupit novou povolenku?Tím si nepomůžu,to můžu jít na soukromák.
Petula> a to nemůžeš zajet třeba na revíry F-M MO, když tam se dravcovat může? To snad není daleko.
malamut> Mají zákaz lovu kaprovitých ryb,takže pouze možnost lovit dravce,myslím si,že to je dobrý poměr,kdy je dravec hájený 6,5 měsíce i někde déle a kaprovitá ryba pouze 2,5 měsíce,podstata je,že k vodě se může po celý rok ne jako u nás,že v tom nejkrásnějším měsíci v roku se můžeš koukat leda z okna jak je to počasí nádherné.
Petula> v tom případě je fakt jediná možnost se tím zabývat na VČS. Tam kapraři moc nechodí, tak je celkem šance prohlasovat jiný řešení. V tom F-M, když je hájenej kapr do konce roku, to se může jen vláčet nebo rybičkovat? Nemůžou ani plavku nebo feeder?
Vždy je to jen záležitostí MO.Znám organizaci,kde jsou ke všem rybám spravedliví rovným dílem a rybáři s tím problém nemají.Jde o Frýdek Místek,který se od pohlupavé Ostravy odtrhl,věděl proč.Dravec tam má hájení dle RŘ a KAPR od 15.10. do konce roku,lov dravců povolen.My jako Ostrava jsme měli vždy hájení KAPRA od 15.10.-15.11. lov dravců byl povolen,jenže kapráři protestovali,že měsíc je dlouho,tak dali hájení 14 dní,ale všeho,takže vlastně kvůli kaprům a kaprářům.
malamut> Další podstatná věc je ta,že MO Ostrava hájí všechny stojáky krom Harty,ano tam mají ubytovací zařízení,takže jim pěkně vydělá a další věc je,že každý z těch papalášu na US má prsty v nějakém soukromáku,takže kdo chce lovit tak může,jde jen o kšeft,logiku jako vždy to nemá žádnou.A v řekách?U nás se do řek už roky nesadí,pominuli těch pár nějakých ryb pro zacpání úst,ale to má do opravdového vysazování daleko.
malamut> Vím,že nechceš chápat o čem je doopravdy řeč.Nejde o nic jiného než o Kapra.Viděl jsem výsadbové plány a realitu letos a úplně stejně kopírovala ty v předešlých letech.Ať si to výkrmové prase jménem kapr hájí třeba půl roku po vysazení,ale ať nehájí rybu,kterou nesadí.Když se na jaře sadí dravec,taky kvůli tomu není hájený KAPR a to je to o co tu jde.
Petula> jít kupředu neznamená snad nenechat ryby v klidu ani den v roce. V HK se taky hájilo, na písákách a ostatních stojácích, na řekách se mohlo chytat. Nevím jak je to tam teď. Ale řeky byly hájený od 16.3. do 15.6. a určitě jim to neškodilo. Ale pokud jste nespokojení, můžete se v hojném počtu dostavit na VČS, od toho se přece koná. A když si vezmeš pstruhovku, tak nedravcuješ jen tři a půl měsíce, to se dá vydržet, můžeš tou dobou třeba sáňkovat.
malamut> A já myslel,že jdeme ku předu a ne zpět.Pokud by jsme se měli vracet zpět,tak povolme lov pstruhů na rybky a další věci,jenže o tom to není.Tady se vše motá kolem jedné ryby a tou je KAPR.Ta ryba mi začíná zvedat žluč jen po jejím vyslovení a to při tom rád kaprařím.Jde prostě o nešťastný způsob který letos naše MO Ostrava zvolila a to jen kvůli přání papalášů z US.
petrikveprik> v kartě máš uvedený oblíbený způsoby lovu i plavačku a feeder, to snad můžeš provozovat celoročně. V dobách ne úplně dávných existovala tzv. „všeobecná doba hájení“ a nikdo se nad její existencí nepozastavoval, natož aby se pohoršoval.
petrikveprik> diskriminace nic víc to není!!! může kaprář na jaře na kapry,když je dravec hájený?Může!!! Můžu jako dravcař k vodě na dravce když je kapr hájený?Nemůžu!!!Diskriminace!!!
Petula> přesně. Již tak je ta sezona krátká, čekám vždy jak blb na 16.6. a pak nasypou na pozdzim ty „slepice“ a kvůli tomu nesmíme zase chytat (nic). Nechápu, proč vůbec existuje pojem „roční“ povolenka, když na PP je to spíš půlroční a na MP rovněž. Na rovinu – ta kaprařská lobby mě pěkně sere.
Každá vysazená ryba by měla dostat možnost odpočinku po vysazení a na aklimatizaci v novém prostředí a to ne jen KAPR.Bohužel třeba letos u nás je teď na podzim hájená i ryba,která se vysazuje na jaře a proto nemůžeme k vodě vůbec,diskriminace-tak to vidím já a to jen kvůli KAPRA
Super by bylo kdyby se po nasazení dalo hájení třeba klidně na měsíc. Tak to zamrzne, no a … Aspoň ve vodě něco zůstane :-)
Podle mě je taky OK, když MO udělá opatření, aby se čerstvě vysazená ryba hned nevychytala…
lukino050505> pšenice není luštěnina, tedy nenadýmá. A pokud se násaďáci nažerou a neberou, je to spíš k jejich prospěchu, nemaj po dvou týdnech potrhaný tlamičky a v klidu přežijou zimu.
Chytám na mělčí řece, a tam jsou červi a hnojáčci v podstatě nepoužitelní – oukleje a hrouzci je ihned atakují a strhají z háčku. Pokud má někdo nějaký návod, jak tomu zabránit tak budu rád.
Jinak můj letošní zážitek s nasazováním – na místě sypání ryb z auta do vody u břehu rybí hřbitůvek. Desítky mrtvých ryb včetně kaprů cca 35–40cm.
Pěkný článek, já osobně mám taky podzimní přírodu velice rád a to u vody nebo v lese. Ty barvy jsou úplně fantastický. K tomu podzimnímu vysazování; teď už jsou povětšinou vody znovu otevřený, ale katastrofa byl jsem na dvou místech a to na jednom nasypaný K1, takže za dvě hodiny 15 kaprů, ale největší měl asi 18 cm. Na tom druhém místě zase kdybych si vzal smetáček a lopatičku, tak jsem podél břehu nasbíral tak 5 kg pšenice, ale nemáčené tvrdé. Prý to tady dělají pokaždé; na týden zavřou vodu, nasypou ryby a denně sem jezdí s kolečkem pšenice, ze které to rozhazují do vody. Kapři se nažerou a zalehnou; fungují potom až na jaře. Navíc musí být s tý syrový pšenice pěkně nafouklý.