Chytej.cz

Co dělat, když ryby v létě neberou ?! necteno

14.9.2014 | Tipy & triky | 15.557 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 2

Co dělat, když ryby v létě neberou ?!Tento článek bych chtěl věnovat rybářům patřícím do kategorie aktivních lovců. Lidově řečeno: typičtí „bobkaři“ v něm mnoho užitečných informací nenajdou. Osobně patřím do kategorie rybolovců, kteří se nehoní za váhovými ani množstevními rekordy, ale naopak mám radost, když mi do nástrahy „brnkne“ cokoli oploutveného. Zkrátka, když se najde nějaká ryba, která se mnou hodlá kdykoli spolupracovat. Někdy, třeba v parném létě, to bývá docela problém, protože v tento „hluchý“ čas bývá aktivita ryb téměř nulová...

 

p1.jpg

V létě jsou přes poledne vody bez rybářů

 

Když nejsou aktivní ryby, musí být aktivní rybář!

Jak se říká: někdy se musí jít štěstí (v podobě záběrů) naproti. Jen málokdy se mi v létě podaří vstát z postele na čtvrtou ranní, takže pokud nechci čekat až na setmění, kdy se aktivita ryb v horkých dnech zvedne, musím rybařit v tom největším vedru. Když řeknu, že nejlépe se mi osvědčilo chodit k vodě v pravé poledne, nejeden rybář si zaťuká na hlavu. Díky vycházkám k vodě právě v tuto dobu jsem si uvědomil, jaký význam má slovo aktivní lov. Okolní rybáři sice mají nahozeno na těžko, ale zívají nudou, jelikož jsou to převážně „lovci trofejí“ a s menší rybou se nespokojí ani náhodou. 

Pravdou je, že mě vždy bavilo měnit místa lovu, včetně způsobů rybolovných technik, a to mi vlastně zůstalo dodnes. Jelikož chytám vše a nespecializuji se pouze na jeden druh ryby, popíši své způsoby lovu v letních parných dnech. Ano, aktivní lov v mém pohledu je neustálé chození kolem vody, objevování vhodných míst, hledání ryb, měnění způsobů lovu i nástrah.

 

p2.jpg

Největší šanci na záběr skýtá okolí vodní vegetace

 

Pstruzi

Začnu rybím druhem, který nemá žádný pevný řád, co se týče příjmu potravy. Ale i tato ryba právě v horkých poledních hodinách ráda odpočívá a máloco ji donutí k aktivitě. Jedná se o pstruha - potočáka i duháka. 

Mně se osvědčila následující metoda, při které ani nezáleží na tom, jakou potravu nástraha imituje, ale spíš na tom, jakou má velikost, a pak jak ji dokážu naservírovat rybě k tlamce. V poledních hodinách si vybírám na řece úseky, kde jsou břehy obrostlé lopuchy a jejich listy vytvářejí stín na hladině. Právě v těchto příbřežních partiích se pstruzi v poledních hodinách rádi zdržují. V těchto místech se snažím mouchu nahodit právě na převislé listy lopuchů a po spadnutí nástrahy z listu do vody přichází její razantní sebrání číhajícím pstruhem. Většinou to bývají pstruzi lepších velikostí! Moment překvapení a takřka žádný čas na prohlédnutí kořisti bývá důvodem prudké reakce pstruha, i když potravní aktivitou právě nehýří. Dalo by se takhle chytat i v jiných partiích řeky s jinou pobřežní vegetací, ale do lopuchů se moucha jen tak nezamotá a tím je lov snadnější a pohodlnější. Z much používám nejčastěji rezavého chrostíka se zeleným tělíčkem nebo jakoukoliv větší chmýřenku. 

Na řece ještě chvíli zůstaneme, jelikož se podělím o zkušenostech s poledními tloušti.

 

p3.jpg

Pstruh z lopuchů

 

Tloušti

Další velmi nedůvěřivou rybou, obzvláště v době letní hojnosti potravy, je tloušť. Kolik letních výprav jsem za jelci podniknul, už ani nespočítám. A stejně tak nespočítám, kolik výprasků jsem od nich schytal. Až jsem přišel na to, jak je obelstít a docílit slušných výsledků v poledním čase. Základním kamenem úspěchů byl pouhopouhý čerstvý rohlík! Čerstvý znamená z téhož dne, kdy podniknu výpravu. Vybírám si na řekách úseky, kde se pod peřejí tvoří táhlejší tůň. Předpokladem je, že se v dané lokalitě tloušti nacházejí, což asi pro nikoho nebude zvlášť těžké zjistit, nehledě na to, že tloušti bývají téměř ve všech našich řekách. K lovu volím delší prut, vlasec 0,16 mm, 1/0 háček, Na něj napíchnu rovnou polovinu rohlíku za rožek tak, aby byl jeho hrot schovaný uvnitř. Nástrahu nahodím do peřeje a s odklopeným navijákem nechávám splouvat po vodě, dokud mám plovoucí pečivo v dohledu. Většinou se k rohlíku sjedou malí tloušti, kteří se ho snaží rozbít, ale díky čerstvosti rohlíku nejsou ve svém ukusování tak úspěšní. Toto dění vždy sledují zpovzdálí ti zdatnější a hodně nedůvěřiví jedinci, kteří mi pravidelně seberou až zbylý rožek rohlíku s háčkem. Při servírování menších soust mi sousto velmi rychle rozebrali mrňousové a na velké nic nezbylo. Teprve až po nastražení půlky rohlíku se dostavily slušnější výsledky v lovu zajímavějších kousků. Zajímavostí je, že tato metoda lovu mi funguje právě v těch největších vedrech a poledních hodinách, naopak ráno a večer se tloušti pečiva ani netknou. Chleba jsem zkoušel také, ale nebyly s ním takové dobré výsledky jako s čerstvým rohlíkem. 

A ještě do třetice zůstaneme na řece. Poradím, jak na hady v létě přes poledne...

 

p4.jpg

Tlouští pranice o rohlík

 

Úhoři

Jistě znáte, když v létě ne a ne zapršet, voda v řekách bývá zapadlá a sotva teče. Navíc je průzračná, takže při příchodu, o vás vědí všechny ryby široko daleko. Tohle nejsou zrovna ideální podmínky pro lov úhořů. Přesto se dají cíleně lovit! Chytám je pod splavy, kde nahazuji sestavu tvořenou vlascem 0,20-0,25 mm se třemi většími broky, háčkem a rousnicí přímo do vývařiště. Přesný důvod, proč se tam vyskytují, a nejsou zarytí někde v bahně či mezi kameny, neznám. Ale lovím „polední“ úhoře právě v těchto místech. Ráno a večer už záběry mívám spíše na volné vodě. Broky místo průběžného olova používám kvůli vázkám v kamenech, olovo totiž vždy snáze zapadne do spár mezi kameny, zatímco broky se dají z takové vázky vysvobodit. Nutno ještě podotknout, že po náhozu chytám buď na cit, nebo zavěsím číhátko a vytvořím asi půlmetrový průvěs. S číhátkem si sice rád pohrává tah vody, ale úhoř o sobě vždy dá dostatečně vědět, že má o rousnici zájem. Špička prutu se začne ohýbat a cukat. Jenom pozor na řádně seřízenou brzdy! Dost často se stává, že nástrahu vezme parma, která se s ní vůbec nemazlí a umí při záběru sebrat nejen rousnici, ale i prut! 

Nyní prozradím pár svých tipů na stojaté vody.

 

p5.jpg

Úhoř z vývařiště

 

Kapři

Všichni moc dobře známe, jak je na tom s braním v létě kapr. Natož pak přes poledne. Já na tuto rybu chodím převážně v období od května až do konce září, konkrétně v čase mezi 11:00 -13:00 hodinou. Základem slušnějších výsledků při lovu je znalost revíru a místní obsádky kapra. Na každé vodě funguje něco jiného, ale jedno mají ryby společné. Najít kapra, který bude alespoň trochu aktivní v přijímání potravy, musíme v příbřežních partiích a ve stínu. Pokud je ve vodě překážka, jako třeba padlý strom je to vždy významný bod k dobru. Takové místo je TOP po celý den! Tedy kromě chvíle, kdy na něj naplno dopadnou sluneční paprsky. Lovím kapry převážně na plavanou, a jelikož si nechci místo poplašit chycenou drobotinou, na háček dávám větší sousto, např. tři zrnka vařené kukuřice. Zakrmuji naopak drobným partiklem, který rybu naláká, ale neuspokojí. Záběry bývají jemné a opatrné. Po ulovení jednoho kapra mám vždy jistotu, že další kousek nepřijde dříve jak za půl hodiny. Dalším velice účinným typem nástrahy je rousnice. Vůbec se nebojím napíchnout dvě až tři žížaly na háček. 

Všeobecně známý lov z hladiny není také špatná volba, ale na kapry spíše platí ve večerních hodinách. Naopak lov amurů z hladiny přes poledne funguje spolehlivě.

 

p6.jpg

Polední kapřík

 

Amuři

Znáte to, před očima znuděně projíždějí obrovské šupinaté válce, s kterými nic nehne. Jen tu a tam je na chvíli vyplaší přelétající pták či dopad krmítka na hladinu... 

Marně jsem si lámal hlavu, jak líné amury přelstít. Vše dokázali ignorovat a mně nezbývalo než je jen pozorovat. I tato nečinnost mi pomohla k poznání, že vždy se najde jeden člen ze skupiny amurů, který tu a tam něco z hladiny sebere. V době, kdy na hladinu sedá chmýří z topolů, tak sbírají právě tuto „vatu“. Sledováním jsem zjistil, že se amuři rádi zdržují v místech, kde se na hladině drží chuchvalce chmýří. Stačilo jen přesně nahodit bublinu s kouskem rohlíku na háčku, aby pečivo dopadlo na střed „topolového koláče“ a pak už jen čekat. Když koláč začal okusovat amur, bylo víc než pravděpodobné, že nasaje i můj rohlík. 

Cíleným lovem amurů v letních dnech bývá chytání na vrbové lístky. Stačí jen najít na revíru místo, kde se naklání vrba nad vodu a do tohoto místa (podotýkám ne dál jak dva metry od břehu) zhoupnout malý háček se dvěma lístky z vrby. Potom zbývá popojít o deset metrů s odvinutým vlascem dál a čekat na nasátí a jízdu. Pokud zahlédnete, že amuři již před vrbou krouží, záběr přijde do deseti minut. Amur z tohoto místa málokdy odpluje jinam a zdržuje se zde po celý den. 

Na takovém místě amur nebývá sám, společnost mu zcela jistě bude dělat štika.

 

p7.jpg

Amuři a kapři budou v poledne tady!

 

Štiky

Jak už jsem naznačil, nežli chytat s rizikem u nějaké ponořené překážky, dávám přes poledne přednost nakloněnému stromu nad hladinou, což je rovněž skvělé stanoviště pro odpočívající štiky. Ovšem přemluvit netečného dravce k útoku na nástrahu se zdá být nad lidské síly. A přece to jde! Jde to na rybičku se splávkem, přičemž je docela jedno, jestli živou nebo mrtvou. Vždy pod převislý strom nahodím rybku s půlmetrovým ponorem. Pokud se nic neděje, tak do pěti až deseti vteřin od náhozu znovu přehodím. Jestliže se štika ve stínu skrývá, tak po opakovaném pokusu většinou rybku atakuje. Když se tak nestane, po třetím náhozu se přemístím pod jiný strom, kde provedu stejné úkony. Zajímavostí je, že na umělou nástrahu se mi podařilo takhle přelstít snad jen dvě štíhlata. 

Má sestava se skládá z kaprového splávku, lanka, háčku - vše bez zátěže! Rybičku vždy napichuji za pysk. Vlastní dopad rybičky na hladinu bude mít zřejmě stejný efekt, jako při popisu lovu pstruhů z lopuchů. Moment překvapení bude hlavním spouštěčem útoku.

Jako závěrečný bonus nabídnu příběh, který dokládá, jak mi náhoda pomohla k cílenému lovu poledních štik v parném létě.

 

p8.jpg

Štiky se přes poledne skrývají ve stínu

 

Štika „poledňovka“

Bylo horko na padnutí a od rána jsem rybařil na jedné nádrži. U vody mě držela jen jiskřička naděje, že v podvečer se začne něco dít. Kolem poledne jsem složil pruty a šel se podívat do břízek po kozácích. Hříbky jsem nenalezl žádné, ale zato jsem objevil nádhernou štiku odpočívající pod nakloněnou korunou stromu nad vodou. Rybičky jsem ten den sebou neměl a po kontrole bagáže jsem zjistil, že nemám ani krabičku s umělými šidítky. Rozhodnutí bylo jasné, sbalit se a ráno při rozbřesku musí kačka s rybkou plavat v objeveném místě. Mé myšlenky se staly druhým dnem realitou a já kolem šesté ráno máčel plotičku pod korunou stromu. V hlavě mi probíhal scénář, jak místní krokodýl zabere, a já se s ním hrdinně utkám. Do 11:00 jsem však neviděl ani zalovení, ba ani štiku! To se mi ještě podařilo při nahození rybky přehodit vlasec přes trčící haluz. Počkám na poledne a budu balit, rozhodl jsem se rozmrzele. Tehdy jsem ještě neměl nejmenší tušení, co je teprve přede mnou... 

Při smotání vlasce jsem nejprve musel vlasec uvolnit z větve. Pořádně jsem škubnul prutem! Haluz povolila a osvobozená rybička se splávkem dopadla na hladinu. Vtom se ve vodě udělal vír a špička prutu se ohnula. Jen tak tak jsem stihl zareagovat a povolit brzdu. Naštěstí vše dobře dopadlo a mohl jsem se radovat z osmdesáticentimetrové štiky. Byla ulovena doslova „haluzově“! Tím mě také přesvědčila o tom, že lov „poledňovek“ nemusí být náhoda. Dnes toto chytání považuji za jednu z nejúspěšnějších cílových metod.

 

p9.jpg

TOP flek na polední štiky

 

O polední aktivitě ryb se toho nikde moc nenapsalo. Možná i proto, že v tento čas u vody moc aktivních rybářů nepotkáte. Pro člověka je v poledne prioritou oběd, stejně jako ráno snídaně a večer večeře. Myslíte, že ryby oproti lidem pouze snídají a večeří? Já vím, že i obědvají! Kdo z vás bude chtít, může se osobně přesvědčit. Budu rád, když vám mé tipy budou k užitku. Chce to jen chodit, hledat a zkoušet! Petrův zdar!

 

p10.jpg

Zkuste to tady!

 

Text: Petr Ramian alias Petula

Fota: autor a přátelé

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

18 hodnocení, v průměru 4.8 hvězdiček

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Úterý 4. listopadu 2014 v 18:24® Petula
Petula

Ono nic nového pod sluncem v tom článku není a Ameriku tím taky neobjevím,ale kdo má v hlavě víc než naplnění mrazáku či hon za lochneskou,tomu napoví hodně.:-)

Úterý 16. září 2014 ve 14:19@ Petr Vik

No, nemám strach, že by tehle článek hrál do karet taky šňůrkobobkařům – neměli by přeci kam postavit bivak a provaz na propocené trenky :-)

A nechytej na mrtvou rybku :-)