Japonská kuchyně na český způsob
K přípravě je potřeba dostatečné množství čerstvě ulovených ryb nebo alespoň jedné, která ovšem bude hodně veliká. Zastánce hnutí „ChaP“ nyní prosím, aby přestali číst! :-)
Ideální stav nastane, když se podaří ulovit (nebo koupit) velkého kapra, amura, tolstolobika nebo sumce. Lze použít i několik velkých cejnů či jiných větších druhů ryb. V nouzi se samozřejmě upotřebí i menší ryby – plotice, cejnci, karasi – u nich je ale základním problémem, že při jejich zpracování je více nevyužitelného odpadu, než kolik se získá čistého masa. Navíc je český rybář je „omezen“ sedmi kilogramy ryb denně, a skladování drobnější ryby v mrazáku, než jich bude dostatek ke zpracování, je docela nevhodné, protože „přemražení“ masa je vždy na úkor kvality klobásků. Nejlepší tedy je chytit jednu až dvě velké ryby a bez přechodného zamrazení je okamžitě zpracovat!

V našich podmínkách se rybí klobásky mohou udělat třeba z tolstolobce, kapra nebo sumce
Jak na to
Rybu (ryby) omyjeme, vykucháme a stáhneme z kůže. Odstraníme přebytečný rybí tuk (např. seřízneme kapří hřbet, prorostlou vrstvu z břicha tolstolobika, odstraníme celý sumčí ocas, apod). Dále odstraníme hlavu, ploutve, páteř a žebra. Syrové rybí maso nakrájíme na kostky, které se vejdou do mlýnku na maso nebo do kuchyňského robota. Rybinu následně pomeleme. Úmyslně použijeme šajbu s malými otvory, aby neprolezla ani jedna kůstka. Veškeré kostičky se zachytí před sítem na konci šneku a také na noži, kde se z nich vytvoří úplný „věnec“. Přes otvory šajby se tak propasíruje jen čisté maso.

Ryba se napřed musí zbavit kůže

Odstraní se přebytečný tuk a maso se nakrájí na menší kousky

Ty se pomelou spolu s vepřovým masem na mlýnku
Dalším krokem je pomletí vepřového bůčku, u něj je dobré použít šajbu s většími oky. Jednak půjde mletí mnohem lehčeji a navíc budou mít hotové klobásky na řezu krásnou mozaiku. Oba druhy mletého masa důkladně smícháme dohromady. Přidáme vejce, koření, sůl a vychlazenou převařenou vodu a opět vše prohněteme. Chuť vzniklé směsi podrobíme zkoušce – kousek si opečeme na pánvi a ochutnáme. Podle toho zjistíme, zda je správně slaná a kořeněná. Pokud je vše v pořádku, můžeme začít plnit střívka.

Do mletého masa se přidají doprovodné ingredience + převařená vychladlá voda

Vzniklou směsí se naplní vepřová střívka, klobásky se nechají přes noc uležet a může se udit...
Kompletní ingredience
Základní receptura k výrobě rybích klobásek je následující. Potřebujeme: 6 kg mleté syrové rybiny, 4 kg mletého a odblaněného vepřového bůčku (libovější použijeme k tučným druhům jako jsou sumec, tolstolobik, kapr a naopak prorostlejší na „sušší“ ryby – štiku, bolena), dále 6 ks syrových vajec, 5 g rozmačkaného česneku (může být klidně i dvojnásobek, protože likviduje příchuť i pach rybiny a dodává klobáskám pikantnější chuť), 200 g soli (množství určitě dodržet, neboť přesolení klobásek nelze napravit!), 20 g mletého černého pepře, 10 g drceného kmínu, 4 g majoránky, 25 g pálivé papriky, 60 g sladké papriky, 1,5 litru převařené vlažné vody. Kromě soli můžeme všechny ingredience namíchat přesně na míru chuťových buněk - od toho se před plněním střívek dělá „pánvičková“ zkouška prejtu. Pokud máme ryb více, či naopak méně, musíme si poměry ingrediencí optimálně přepočítat a doladit.
Příprava na uzení a samotné uzení
Vzniklou masovou směsí (neboli prejtem) naplníme vepřová střívka (kde je seženete a co s nimi dělat poradí každý řezník a uzenář). Vzniklé polotovary klobásek necháme odležet (nejlépe přes noc) na chladném místě - pozor na zvědavé kočky, mlsné psy, nenechavé hlodavce a hmyz!
K uzení použijeme dokonale suchá polínka z jasanu, dubu, třešně, švestky nebo olše, která jsou pokud možno zbavená kůry. Roztopíme oheň a prázdnou udírnu necháme minimálně jednu hodinu vysychat při teplotě nad 100°C. Mezitím si klobásky navineme na tyčky nebo pověsíme na háčky. Až je udírna dokonale vyhřátá a zbavená přebytečné vlhkosti, vložíme do ní klobásky. Aby se co nejlépe prohřály, udržujeme po jednu hodinu teplotu na 80 – 90°C. Pozor: teplota nesmí přesáhnout 100°C, jinak se vyškvaří sádlo z bůčku a z klobásků vyteče! Následně udržujeme teplotu v rozhraní 50 – 70°C po dobu zhruba 6 hodin – záleží na objemu klobásek (průměru použitých střívek). Po vyndání klobás z udírny je necháme zchladnout a „vydýchat“. Poté lze začít debužírovat.
Rybí klobásy můžeme také zavařit do sklenic s rosolem z vepřových kůží, můžeme je i zamrazit, nebo je v chladné místnosti nechat vyschnout (opět pozor na kočky, psy, hlodavce a hmyz!) Poslední možnost je podle mne nejchutnější – už za pár týdnů jsou v chuti i vzhledu k nerozeznání od originálních čabajek a ani zapřísáhlý odpůrce rybích pokrmů nepozná, že obsahují rybinu. Přestože je výrobní postup trošku pracnější a zdlouhavější, vzniklá delikatesa předčí všechna očekávání!

Vyuzené rybí klobásky můžeme jíst ohřáté, nebo i za studena - apetitu se meze nekladou!
Přeji vám hodně štěstí při rybolovu, nadšení při výrobě domácích klobásek, trpělivost při uzení a samozřejmě i bon appetit (dobrou chuť)!
Text a fota: Andrea GUZEJ
Díky za inspiraci. Zajímavý nápad, určitě ho příležitostně vyzkouším. Surovina ani udírna není problém ale bude třeba sehnat střívka… Cca 2–3× do roka, míchám velmi podobnou směs ale zatím mě nenapadlo naládovat ji do střívek. Tedy jsem to řešil drobet jinak :-)
hmm paráda – tak a přestávám pouštět. Do klobásek bude dobré všechno :-)) Díky – zajímavý recept.
Mysak1> což je u klobásy celkem chyba, pokud se nedá sušit, nazval bych ji uzenkou, ale stejně zkusím :-)
malamut> Tady zřejmě plní funkci spojky,protože rybí maso „nedrží“. Vajec bych se nebál jen nedoporučuji skladovat sušením.
Recept vypadá zajímavě (možné využití tolstolobiků po výlovech. Jen prosím, PREJT patří sice taky do vepřových střívek (sdíraných či praných) ovšem výsledkem jsou poté jetrnice (správně jaternice). Klobásy se skládají ze spojky(tady rybí maso) a vložky (tady bůček). Po staru se spojce říkalo PRÁT či dokonce BRÁT. Nic ve zlém, bude-li materiál vyzkouším a dám info. :-))
Určitě vyzkouším, jen by mě zajímalo, zda jsou nutná vejce.