Chytej.cz
NOVINKA 2018/2019 RedBass KICKER

Tlouští pobláznění (6.díl) necteno

5.10.2014 | Přívlač | Jelec tloušť | 3.076 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 0

Tlouští pobláznění (6.díl)Dnes si povíme něco nástrahách, které budou fungovat při lovu tloušťů. Jejich správný výběr bude hodně rozhodovat o úspěchu, ale také neúspěchu u vody. Při výběru nástrah je nutné se držet určitá pravidla, ale zároveň se nebránit drobným improvizacím. Co to znamená? Osobně nikdy nezačínám lov s nějakou velmi výraznou, nebo pro mě novou nástrahou. Vždy se držím tradičně osvědčených nástrah. Testovat začínám až tehdy, kdy „vystřílím náboje“ a hledám další možnost ke zvrácení mizerného výsledku...

 

Nástrahy

První hod s nástrahou musí být velmi promyšlený. Hlavou se mi vždy honí pochybnosti, zda jsem nástrahu vybral správně a zda budu odměněn brzkým záběrem. Ovšem může přijít opačný výsledek, kdy nástraha nevzbudí důvěru dravce a žádný útok se nekoná. 

Nesprávně zvolená nástraha rybu odradí nebo vyplaší. Kolikrát to může způsobit i osvědčená nástraha. Na vině může být mimořádná průzračnost vody a konkrétní klimatické podmínky. Zvlášť při slunečných dnech a křišťálově čisté vodě je výběr nástrahy dost složitý a může se stát, že jediný hod nevhodnou nástrahou zlikviduje celé nadějné místo. Důležité je neztratit hlavu a na dalším místě se z předchozí chyby poučit a nabídnout rybám něco jiného. Bezradnost při výběru nástrahy se může přihodit i tomu nejzkušenějšímu rybáři. 

 

p1.jpg

Která nástraha bude tloušťům šmakovat?

 

Karabinky a lanka

Téměř všechny nástrahy pro lov tloušťů opatřuji karabinkou, buď s obratlíkem nebo i bez něj. Rotační třpytku a plandavku si bez obratlíku nedovedu představit. Snad jen při velikosti rotaček 000 jej nepoužívám. Při lovu v proudu se vlasec pohybem nástrah velmi kroutí a použití obratlíku tento nešvar dokáže eliminovat. Velikosti karabinek jsou ty nejmenší, které jsou na trhu. 

Pro woblery a někdy i twistery používám jen samotné karabinky bez obratlíku. S lanky to při lovu tloušťů myslím zcela vážně. Mám vyzkoušené, že existují lanka, která jim vůbec nevadí. Samozřejmě je používám pouze tehdy, když předpokládám v lokalitě výskyt štiky. Je zbytečné se nechat připravit o nástrahu štičkou, která pak může mít i problémy háčků se zbavit. Pokud je ale voda křišťálová a ryby berou opatrně, lanko okamžitě odstraním. Lanka si vyrábím sám. Je to otázka minuty a mám při lovu klidnější svědomí.

 

Rotační třpytky

Rotačky jsou pro mě už léta nejoblíbenějšími nástrahami na tlouště. Možná může někdo namítnout, že jsou to pouze kousky „pohyblivého“ plechu, které vypadají všechny stejně, ale není to tak. Spousta rybářů rotačky rozlišuje jen podle velikostí a případně podle barvy křidélek na: stříbrné, zlaté a případně měděné. Existuje mnoho výrobců třpytek, existuje spousta variací i tvarů křidélek. Jsou i tisíce možností, jak si rotačku upravit a vylepšit. Tím se dokáže změnit chod, úhel otáčení křidélka, barvu, velikost háčku a ještě spoustu dalších úprav. 

Rotační třpytky používám vždy jako úvodní nástrahu, kterou vyšlu vstříc její misi. Před lovem si vždy pořádně prostuduji lovné místo. Je velmi důležité najít stanoviště tloušťů ještě před náhozem ze břehu nebo před vstupem do vody. Tak si mohu připravit taktiku pro lov. Vždy přemýšlím, v jakém úhlu nástrahu do vody pošlu a jak ji povedu je sloupcem. Velikost a barvu nástrahy volím hlavně podle konkrétní situace. Na menším toku rád začínám s velikostí 00 a postupně ji buď zmenšuji, nebo zvětšuji. Nebo také zůstanu u této velikosti po celou dobu lovu. Barvu rotačky nikdy nevolím příliš agresivní. Stříbrná rotačka v parném prosluněném dni nemusí být zrovna tou nejlepší volbou. Nad barvou je opravdu potřeba víc uvažovat. Pro začátek je lepší začít s barvou, která není tolik výrazná, a nemusím se bát, že provede víc škody než užitku. Určitě si ji vyzkouším jen tak mimo lovené místo, Alespoň poznám, jaký je rozdíl v barvách, které se mi budou zdát pro ryby přijatelné. Pokud se mi nezdá klasické zbarvení rotačky, použiji k doladění lihové fixy. Kolikrát stačí jedna černá čárka na křidélku, a ryby se rázem začnou o nástrahu zajímat. Tady se už jedná o již výše zmíněnou improvizaci.

 

p2.jpg

Rotačka je mou favoritkou v honbě za tloušti.

 

Křidélka rotačních třpytek mají mnoho různých tvarů. Krátce představím dva hlavní typy

 

Typ Aglia 

kterých se ještě najde spousta dalších odnoží. Prvním typem je křidélko, které má oválný, nebo spíš vejčitý tvar. Nazývám ho podle nejznámějšího výrobce – fy Mepps - ,,Aglia“. Tento tvar využívám pro lov tloušťů ve velikostech 000, až i po č. 2 až 3. Nejčastěji používanými jsou velikosti 00 - 0. Tento druh křidélka má úhel rotace k ose až ke 45°. Při svém otáčení kolem osy křidélko jemně šustí a šíří vibrace, které ryby silně dráždí. Hlavním dráždidlem je ovšem samotný pohyb plíšku, který se otáčí podle rychlosti vedení nástrahy vodním sloupcem. Svůj podíl na tom má i síla proudu. A to jak při vedení proti vodě, tak i po proudu. Aglia má tu schopnost (pokud je správně sestavená a vyvážená), že rychlost a pravidelnost otáčení křidélka se dá velmi dobře regulovat. Většinou skvěle rotuje i při velmi pomalém tažení, nebo při pouhém podržení v proudu. Aglia nevypadává z rytmu ani při vedení po proudu. Její odpor vůči vodě je i v tento moment plně dostačující a tím se dá dosáhnout relativně pomalého vedení i v tomto směru. Osobně s ní rád takhle lovím, i když to nejde všude. Nejčastěji je používám při lovu tloušťů za různými překážkami, kde je potřeba nástrahu na malou chvilku otočit a zastavit. To tento typ rotačky zvládá perfektně! Určitou výhodu vidím i v možnosti zatížení rotačky na vlasci před ní, nebo i v samotném tělíčku nástrahy. Zátěž je nutná v případě, kdy potřebuji nechat rotačku vyklesat do větší hloubky, nebo ji podržet hlouběji v silnějším proudu, popřípadě s ní nahodit do vzdálenějších míst. Musím si však zavčasu uvědomit, že zátěž před rotačkou způsobuje nižší přesnost náhozu a také, že se celá sestava občas zamotá. Nevýhodou také může být fakt, že někdy dojde k případnému odření nebo zeslabení vlasce v místě upevnění zátěže – bročku. Jakmile budě zátěž těžší než nástraha, tak se také určitě změní i chod rotačky - což ovšem nemusí být nutně na závadu. Velmi často se ale stává, že tloušti připomíná brok na vlasci kořist, na kterou útočí rybka (třpytka) a snaží se buď brok sezobnout, nebo se zbavit konkurenta. Pokud převládají plané záběry na bročky, pak je lepší zatížit tělíčka rotačky. To už ovšem neudělám u vody a musím si je připravit doma. Většinou je zapotřebí rozebrat celou třpytku a to není vždy jednoduchá práce. Se zatíženou rotačkou pracuji trochu jinak. Po vodě ji vedu rychleji, neboť klesá rychleji ke dnu a hrozí její uváznutí. Při vedení proti vodě si pomůžu mírným pozvednutím špičky prutu.

S agliemi se parádně prochytávají okraje břehů. Velmi dobře se u nich reguluje správný ponor i rychlost vedení. Často s jejich pomocí lovím i jiné druhy ryb.

 

p3.jpg

Rotačka typu aglia s listem pokresleným lihovými fixami na tlouště platí.

 

Typ Long

Druhým základním typem tvaru křidélka je tzv. ,,Long“, nebo jak se lidově říká - vrbový list. I tento typ má v nabídce spousta výrobců i firem. Velikost longů pro lov tloušťů je totožná jako u aglií. Liší se „úzkou“ rotací křidélka, které doslova kopíruje tělíčko rotačky. Ve větších velikostech sice nabírá tupější úhel, ale nikdy není tak velký, aby kladl vyšší odpor vodě jako u aglie. Díky svým vlastnostem je long předurčen pro chytání v proudných partiích. Nečiní mu však problém pracovat ani v tišinách a na stojácích. Pokud je vrbový list dobře vyvážena, tak šlape na jedničku i v naprosto stojatých vodách.

Nejčastěji longy používám při prochytávání proudů. Nahazuji třpytku těstě ke břehu a špičkou prutu ji pozastavím a nechám rotovat na místě. Než ji kloudně rozjedu, mívám největší část záběrů! Pokud ryba nezabere ihned, pokračuji v navíjení. Velmi často se stane, že tloušť nástrahu sleduje a zaútočí až cestou. Pokud není úplně přesvědčený o poživatelnosti sousta, tak umí do rotačky několikrát drcnout zavřenou tlamkou. Někdy ani kloudný záběr nepřijde a zůstane jen u tohoto „ochutnávání“. Takovou rybu nechám chvilku odpočinout a věnuji se dalším místům. Po chvilce se vrátím, změním nástrahu za jinou a pokusím se opět „nedůvěřivce“ přelstít. Často se vyplatí nástrahu zmenšit a také ji ztmavit. 

S longy je možné lovit i velmi rychle. Vrbový lístek umožňuje projet vodu větší rychlostí a tím upoutat pozornost ryb. Při dalším hodu už vedu třpytku mnohem pomaleji a většinou jsem odměněn záběrem. Funguje to hlavně na větších tocích s čistou vodou. Rychle vedený long má připomínat právě lovícího menšího dravčíka, který se vrhnul do hejnka potěru. Toho si zaručeně povšimne větší dravec, který se určitě také nachází poblíž vyhřívajícího se potěru...

 

Úpravy rotaček

Při nezájmu ryb lze rotačky barevně zatraktivnit. Barevným obměnám se dají podrobit nejen listy, ale i tělíčka třpytek. Tělíčka třpytek bývají většinou tvořena z různých kovových válečků nebo kuliček. Často bývají doplněny o pestré korálky různých velikostí a barev. Někdy právě barva korálku může hrát hlavní roli při rybolovu. Tloušti mají rádi na konci rotačky rudý korálek. Někdy však přijdou okamžiky, kdy jim vyloženě vadí a je třeba ho zabarvit. V naprosto čisté vodě a za slunce rozhodují zdánlivě malicherné detaily. V tento čas se mi zúročí obvyklé tahání desítek různorodých nástrah ve vestě. Výhoda připraveného rybáře spočívá v tom, že má kam sáhnout a rychle zareagovat na náladu ryb.

 

p4.jpg

Rotačky se hodí k prochytávání okrajů vod.

 

Plandavky

Hned v úvodu přiznám, že plandavky nepatří mezi mé favority na tlouště. A to i přesto, že jejich škála je ohromná a dokážou vykouzlit jedinečné pohyby. I tak je využívám spíš sporadicky. Vlastně dělám jedinou výjimku! Bývá to tehdy, když navštívím široké toky a tloušti se nacházejí daleko od břehu. Tady má nasazení plandavek v mém podání opodstatnění. S plandavkou dohodím velmi daleko a navíc ji dokážu zvednutou špičkou prutu velmi přijatelně vodit v proudu. Plandavka díky své konstrukci ve vodě skvěle pracuje a při občasné změně směru se umí i optimálně zastavit. To mají tloušti velmi rádi! Pokud potřebuji dohodit s malou plandavkou velmi daleko, tak na rub plíšku nalepuji wolframové korálky, tím se váha nástrahy podstatně zvýší. Na menších tocích plandavky na tlouště nepoužívám a dávám přednost rotačkám či wobblerům.

 

Wobblery

Myslím si, že se ani nedá spočítat, kolik na světě existuje barevných, tvarových a velikostních kombinací wobblerů. Věřím, že určitě drží primát v druhové rozlišnosti mezi ostatními vláčecími nástrahami. Chytám na ně velmi rád. Ne nadarmo mám jednu stranu vesty plnou rotaček a druhou wobblerů. 

Pro lov tloušťů používám wobblery od 1 do 7 cm. Samozřejmě velcí tloušti se vrhnou i na větší modely, ale to už se většinou cíleně nechytají tloušti, ale jiní dravci. 

Wobblery se vyrábějí v plovoucí, vznášivé a potápivé verzi. Částečnou nevýhodou bývá jejich objemnost a lehkost, která zkracuje náhozy. S wobblery se (zvlášť při větrném počasí) hůř nahazuje a také přesnost nemusí být nejlepší. Nicméně tyto negativa se dají zvládnout úpravou zátěže nebo síly vlasce.

Wobbler je vybaven nořítkem (lopatkou), které podle konstrukce při přitahování nástrahy umožní ponor do určité hloubky. Správný tloušťový wobbler by měl být věrnou napodobeninou potěru, který je pro ně opravdu velkým lákadlem. V tomto ohledu třpytky poněkud zaostávají.

Práce s wobblerem je většinou i radostí. Pokud vidím, jak krásně ve vodě pracuje a dráždí ryby, tak mě lov neskutečně baví. Po nahození wobbler tahem ponořím pod hladinu. Někdy není nutné ihned začít navíjet, neboť se nástraha rozpohybuje a ponoří jen tahem proudu. Hloubku ponoru koriguji špičkou prutu a navíjením. Nástraha se dá i úplně zastavit, a to je pro ryby opět velmi dráždivé. 

S wobblerem se dají výborně protahovat tůně i příbřeží. Reaguje výborně na jakýkoliv pohyb s prutem, takže snad neexistuje místo, které by se s ním nedalo prochytat. Plovoucí wobbler má navíc výhodu, že ho po nahození mohu nechat splavat do míst, kam nejsem schopen nahodit (pod podemletý břeh, převislou vegetaci, pod mostek). Po zacvaknutí překlapěče a našponovaní vlasce, wobbler ihned „maká“. Taková problémová místa se jen tak někdo prochytat neodváží, takže nabízejí šanci na ulovení zajímavé ryby. 

Potápivý wobbler je těžší, a proto se s ním dál a přesněji nahazuje. Dokáže poměrně rychle vyklesat do požadované hloubky.

 

p5.jpg

Malý Wobbler výborně funguje v čase výskytu potěru.

 

Gumky

Občas v průběhu sezóny nastane období, kdy tloušti nechtějí jiné nástrahy než měkké. Většinou to bývá po zkalení vody, nebo při pozvolném příchodu zimního období. Tloušti mají rádi gumky jak přírodní, tak s reflexním zbarvením. Správně vedený twister pro ně dokáže být velkým lákadlem. 

Mezi gumky počítám i smáčky a nymfy. Tyto nástrahy vyplnily velkou mezeru ve škále měkkých nástrah. Při použití optimální zátěže představují raněnou malou rybku nebo larvy vodního hmyzu. Co by takové nástraze odolalo! 

Vedení těchto nástrah není o moc odlišné od ostatních gumek. Jen je dobré jim v nepravidelných intervalech dodávat pohyb jemným pocukáváním špičkou prutu.

 

Umělé mušky a streamery

I při vláčení se dají tyto nástrahy uplatnit! Je to záležitost hlavně chladnějšího období sezóny a nízkých stavů vod s křišťálově čistou vodou. Pro tento lov je dobré znát něco o výskytu hmyzu v povodí a vzhledem k období mít navázané správné velikosti mušek a streamerů. Pro úspěšné chytání je nutné použít co nejjemnější vybavení. Potřebujete pruty s jemnou špičkou, vlasec do 0,12mm a naviják s perfektně pracující brzdou. Lovím takto hlavně v době, kdy na klasické vláčecí nástrahy tloušti nereagují. Každý vláčkař by měl umět vyřešit i tyto situace.

 

O nástrahách se toho dá napsat spousta. Nejlepší variantou je jít k vodě a chytat. Teorie totiž praktické zkušenosti nikdy netrumfne!

Přeji vám prožití spousty krásných a neopakovatelných zážitků. A myslete na to, že ryby jsou živí tvorové a zacházejte s nimi jako s nejlepšími kamarády. Všechny si to zaslouží, jejich opatrné puštění zpět do živlu je příslibem dalšího ulovení při další návštěvu revíru. Dodatek pro „rybožrouty“: Tloušť je plný drobných kostiček a určitě si na něm moc nepochutnáte!

 

p6.jpg

Velcí jelci zaútočí i na nástrahy určené štice nebo candátovi. Nic se však nesmí přehánět...

 

Text a fota: David Maixner (Dam)

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

9 hodnocení, v průměru 4 hvězdičky

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat
K tomuto záznamu není vložen žádný příspěvek.