p1.jpg

 

Řád neřád!

Hned v úvodu si dovolím přirovnat rybářský řád s jízdním řádem MHD. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když budu tvrdit, že co je v obou dokumentech napsáno, není nikdy přesně dáno. S rybářským řádem si extra starosti nedělají samotní rybáři, stejně jako si žádné starosti nedělají řidiči a pasažéři s řádem jízdním. 

Když slyším slovo řád, vždy si vzpomenu na herce Krampola a jeho scénku o japonské železnici. Vypráví, v ní, že když se v Tokiu zpozdí vlak o minutu, tak dráhy vrací cestujícím jízdené. Zatímco u nás se klidně stane, že vlak nepřijede vůbec, železnice nevrátí nikomu nic a lidé se vrací domů se slovy: „Kurňa, zítra je taky den!“ Tato parodie vlastně názorně ukazuje, jak by něco mělo fungovat, ale nefunguje. Můžeme si za to my! Nad kdejakým nešvarem jen mávneme rukou - však život jde dál... 

 

Co revír, to jiný mrav (řád)!

Jelikož vlastním povolenku na Severní Moravu, budu se vyjadřovat pouze k řádu vydanému pro tuto oblast. On by vlastně rybářský řád měl být pro všechny rybáře v naší zemi stejný, ale díky různým dodatkům, výjimkám a omezením, není...

Rybařím už nějaký ten pátek, takže jsem si na nejrůznější čachry machry s paragrafy zvykl. Lituji jen adepty rybářského sportu, kterým školitelé v průběhu kurzu vtloukali do hlav, že RŘ je vlastně zákon a všichni se jím musí bezpodmínečně řídit. Ve většině případů tomu tak není, jelikož k nové povolence dostanou další brožurku - dodatek k RŘ, kde se doví, že ne vše v RŘ je platné a že jsou učiněny nějaké změny. Bohužel ani v tomto okamžiku noví rybáři nemají zdaleka vyhráno, jelikož další změny oproti RŘ a dodatku na ně číhají v soupisu revíru. Tam se dočtou, že tam či tam je zas něco jinak, než jim bylo řečeno během školení. Ale i to ještě není poslední instance! Další změny, které vyšly v platnost v době, kdy RŘ s dodatkem byly v tiskárně, najdou pod tabulí s označením revíru na dané lokalitě, nebo si je musí sami najít na internetu (za předpokladu, že tuto informaci zodpovědná MO vůbec uveřejní)!

Podobnou snůšku zmatků rybáři najdou přímo v paragrafech, které někdy postrádají logiku a dají se vysvětlovat všelijak. Není divu, že si rybáři nařízení vykládají podle svých potřeb. A tím se dostáváme k samotnému obsahu RŘ. Pojďme se na něj podívat očima prostého rybáře...

 

Lov ryb

(9) Osoba provádějící lov je povinna vyznačit v povolence k lovu datum lovu, rybářský revír, počet, druh a hmotnost ulovených ryb.

Nechci se k tomuto ustanovení moc věnovat, jelikož jej považuji za absolutní nesmysl. Myslím tím konkrétně povinnost zapisovat docházku před započetím lovu. Vím moc dobře, kde údajné statistiky končí a komu mají nějakým způsobem pomoci dopátrat se ničeho...

 

Lovné míry

Léta letoucí jsou takřka v celé republice jiné míry u některých druhů ryb, nežli nám přikazuje zákon. Domnívám se, že by si většina druhů ryb zasloužila míru navýšit a ty ostatní jako je např. kapr míru srovnat i v zákoně na dlouholetých minimálních 40 cm. Když se toho mohl dočkat lipan, který vždy měl míru 27 cm a nově má v zákoně 30 cm, tak by se to mělo napravit i jinde.

 

Denní doby lovu

To je téma na rozsáhlou diskuzi. Bohužel není s kým! Výjimky udělené ministerstvem povedou pouze k vyrybnění těch 7 až 8 revírů v republice, které tuto výjimku mají. Důvodem je neúnosný rybářský tlak! Názorů na lov nonstop či zachování stávajícího noční pauzy je víc než dost, ale dopátrat se toho, který je ten lepší se dá jen stěží. Nikdo si netroufne odhadnout, co by se dělo s revíry, kdyby se kompletně na všech lovilo v letních měsících nonstop.

 

Doby hájení

Vše by bylo v pořádku až na jednu nejasnost, hájení má zajistit pro ryby klid k přirozené reprodukci. Nechápu tedy, proč hájíme druhy ryb, které se u nás nevytírají - třeba úhoře. Ne, že bych vodním hadům nechtěl přestávku dopřát, ale existují ryby, které by si ji zasloužily víc. Patří k nim naše původní druhy, které se u nás vytírají přirozeně a jejich stavy na revírech dlouhodobě klesají. Patří k nim třeba okoun a lín...

 

Hájení po vysazování

Další velkou neznámou je hájení 2x do roka vyhlášené hospodářem revíru kvůli vysazování ryb. V praxi to vypadalo tak, že třeba od 15. 10. do 15. 11. byl v rybářském revíru hájen kapr, ale lov dravců byl povolen. Norma byla jasná a nebyl problém tak jednoduchou věc pochopit. Bohužel výbor si na svém oznámení málem vylámal zuby, jelikož funkcionáři chtěli vysazovat rybu takřka do všech revíru ve stejném termínu, což by znamenalo uzavření všech vod na 15 dnů a to včetně lovu dravců, kteří se obvykle sadí na jaře, kdy jsou všeobecně hájení. Můj dotaz byl jednoduchý: „Až budete na jaře vysazovat dravce, uzavřete také všechny revíry?“ Odpověď byla stručná: „To proboha ne, to by nás kapraři sežrali!“ Nakonec to dopadlo, že na oněch 15 dnů byl povolen lov dravců. Zmatků ovšem bylo mnoho a seriózní informace téměř žádné. Jeden den visela na revíru tabule: „Zákaz rybolovu od – do“, a hned druhy den tam bylo fixem dopsáno:  „Lov dravců povolen, včetně lovu do čeřínku!“ Kdo přišel k vodě jinou přístupovou cestou, než kde tabule nebyly klidně chytal kapry s údivem, že tak krásně berou... Po upozornění na zákaz lovu kaprů se „hříšník“ bránil, jak to má vědět, že nějaký zákaz platí. Prostě blázinec! 

Mě namíchli tím, že dravci mají půlroční hájení ze zákona a v době, kdy ho stejně nevysazují a zároveň v období, kdy je před zimou nejaktivnější, ho hodlají hájit znovu.

 

Povolené způsoby lovu

(4) Místa k lovu nesmí být vyhrazována. Při lovu ryb na udici z plavidla musí být pojíždění a přistávání plavidla prováděno tak, aby zbytečně nerušilo ostatní osoby provádějící lov ze břehu.

Konkrétně u tohoto bodu vždy dostanu záchvat smíchu. Toto je snad bod, se kterým si neláme hlavu absolutně nikdo! Vždy se mi vybaví vzpomínky na některé revíry, kde se byli rybáři schopní o místo poprat. A nikdy nechyběla ta varovná hláška: „Tohle místo je moje!“ Nebo kdy v zátoce seděl dědula s kačenama na štiky a mezi splávky mu z loďky rybáři vábili sumce. A to vše je nic proti zastánců tohoto ustanovení - samotné profi RS, která při kontrole klidně lodí najede přímo mezi nahozené pruty...

 

 

(5) Lov ryb na udici, na plavanou, na položenou nebo čeřínkováním může být prováděn jen za předpokladu, že osoba provádějící lov je u udic přítomna tak, aby s nimi mohla bez prodlení manipulovat. Nesmí být použit systém samoseku.

Opět smích! Už bych ani nespočítal, kolik sporů jsem zažil kolem tohoto bodu. Z mého pohledu znamená „bez prodlení“ svírat přímo prut!

 

(6) Používání plavidel při lovu ryb upravují zvláštní právní předpisy.

Ruku na srdce, kdo z rybářů četl zvláštní právní předpis k tomuto bodu? Určitě jich moc nebude...

 

1) V mimopstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu:

a) lov na položenou nebo lov na plavanou,

b) lov přívlačí nebo hlubinnou přívlačí v době od 16. června do 31. prosince,

c) lov na umělou mušku nebo lov muškařením,

d) lov čeřínkováním v době od 16. června do 31. prosince.

Opět sporný bod RŘ, kdy se dá velmi snadno praktikovat přívlač za pomoci muškařského náčiní s cílem lovit hájené dravce.

(4) Přisvojené ryby osoba provádějící lov zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, číslo revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojené druhy ryb uvedené v odstavcích 2 a 3 zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. Ostatní druhy ryb zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.

Takže kdy vlastně mám psát datum a revír? Před započetím lovu, nebo až ulovím rybu?

 

V rybářském revíru se zakazuje lov:

b)  vybraných druhů ryb, které nedosáhly nejmenší lovné míry, z důvodu ochrany těchto druhů ryb,

To by mně zajímalo, jak mám ovlivnit, aby mi braly ryby pouze mírové a větší.

 

e) z lodí obytných, z plavidel veřejné dopravy a ze zvláštních plovoucích zařízení využívaných k přepravě materiálu,

Bez komentáře! Těch obytňáků všude plave spousta a loví se z nich ostošest.

 

 

Lov na bójku:

Za bójky se nesmí používat neopracovaný polystyren a neopracované plastické hmoty (včetně PET lahví). Bójka smí být nastražena pouze tak, aby byla zachována nejméně vnitřní třetina vodní plochy volná pro plavbu, není-li stanoveno jinak.

Právě pet láhví je všude na vodě nejvíce, zvlášť Vranov je jimi pověstný...

 

Chování při rybolovu:

Po příchodu k místu lovu prohlédne osoba provádějící lov místo, z něhož hodlá lovit. Pokud je znečištěno, tak odpadky před zahájením lovu ryb uklidí. Osoba provádějící lov je povinna udržovat na místě pořádek a po skončení lovu případné odpadky po sobě uklidit. Je zakázáno ponechávat odpadky na břehu, nebo je odhazovat do vody. Za hrubé porušení tohoto ustanovení je považováno, pokud by osoba provádějící lov ryb takto zacházela se skleněným odpadem.

Používání plovoucích a jiných předmětů označujících krmná místa a místa lovu se zakazuje, a to mimo tyčových bójek, které nesmí být napevno ukotveny do dna a po ukončení lovu ryb musí být vytaženy z vody.

Opět mi cukají koutky. Kéž by se někdy podařilo naplnit tento bod rybáři stoprocentně! I jim samotným by se určitě u vody líbilo víc. Označené lovné místo převážně opět PETkou bývá z pravidla na lovném místě celoroční záležitostí, kdo by se obtěžoval tu flašku vytahovat ven.

 

Zacházení s ulovenými rybami:

Při vylovování ryby je osoba provádějící lov povinna zacházet s ní šetrně. Rybu, která se vrací zpět do vody, je potřeba uvolnit z háčku bez zbytečné manipulace, pokud možno ve vodě. Pokud vězí háček hluboko v jícnu ryby, je nutno jej odstřihnout (odříznout). Za hrubé porušení tohoto ustanovení bude považováno vytahování ulovené ryby po břehu nebo její nešetrné vracení zpět do vody. Usmrcování ryb se provádí omráčením silným úderem tupým předmětem na temeno hlavy a přetnutím žaberních oblouků nebo přetnutím míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou. Pokud osoba provádějící lov ulovenou rybu usmrtí, očistí a zbaví vnitřností, nesmí zbytky vhazovat do vody, nebo je ponechat na místě.

Těm jedincům, kteří rvou háčky rybám hluboko z jícnu, bych povolenky bral bez kompromisu! A stejně i těm, kteří kvůli malé rybě nechtějí namáčet podběrák, a proto si ji přitáhnou po břehu až k židli, aby ji po vyháčkování výkopem vrátili do vody.

 

 

Chudák začátečník

Když vše výše uvedené shrnu, tak je jasné, že začínající rybář, který není dosud dostatečně znalý RŘ, musí mít ze všeho zamotanou hlavu a snadno se dostane do pozice, kdy se buď naučí vykládat RŘ po svém, nebo se alespoň bude dohadovat o sporných bodech. Nakonec se z některých z nich vykrystalizují ti, kterým tento chaos začne vyhovovat, a budou v konfliktu neustále. Jisté je, že v každém případě selhává ČRS, jelikož není schopný zákony s ministerstvem srovnat tak, aby byly snadno pochopitelné a neomylně splnitelné. Další orgán, který selhává je následně RS. 

Kdy se konečně dočkáme jednoduchých a stručných pravidel? Nevím, stejně tak netuším, kdy se dočkáme toho, že dodržování těchto pravidel bude řádně kontrolováno se všemi důsledky za jejich porušení. V nedohlednu je také doba, kdy samotní rybáři začnou pravidla respektovat bez snahy něco překrucovat ve svůj prospěch.

 

Dodatek dodatků 

Takže tohle byly připomínky k RŘ. Nyní si na paškál vezmu dodatku k RŘ vydaný pro Severní Moravu. Obsahuje totiž další nebezpečí nejrůznějších přehmatů.

1) Na všech revírech je nejmenší lovná míra kapra zvýšena na 40 cm. Úlovek uvedených druhů ryb (kapr, štika, candát, amur – nebo jejich kombinace) je omezen na 10 ks za kalendářní měsíc. Roční úlovek uvedených druhů ryb (kapr, štika, candát, amur – nebo jejich kombinace) je omezen na 40 ks. Uvedené limity platí na všechny revíry územního svazu ve společném hospodaření dohromady. Po vyčerpání ročního limitu lze zakoupit další povolenku.

K tomu bych dodal, že do seznamu ušlechtilých ryb může dát amura jen blázen!

 

2) Na MP revírech může hospodář 2× ročně 14 dnů hájit revír z hospodářských důvodů. 1× v období od 1. 1. do 30. 6 a 1× od 1. 9. do 31. 12. Vyhlášení označí na přístupových cestách tabulemi.

V podstatě se jedná o výše popisovanou záležitost s vysazováním kaprů.

 

3) Na revírech označených v popisu revírů jako revír s omezenou docházkou je omezen počet docházek na 2 dny týdně. Týden začíná v pondělí a končí nedělí. Nevyužité dny v jednom týdnu nemohou být přesouvány do týdnů příštích. Toto omezení neplatí pro členy místní organizace pověřené hospodařením ve jmenovaném revíru.

Začátek soukromého hospodaření za peníze nás všech! Nehledě na to, že se jedná o malinké revíry, kde tlak na daný revír tvoří převážně členové MO, která tam hospodaří. Hold, místní potřebovali omezit přepolňáky a svaz jim to umožnil!

 

4) Na některých revírech (uvedeno v popisu revíru) je stanoveno, že kapr o délce 70 cm a víc musí být bez prodlení a s maximální šetrností vrácen zpět do rybářského revíru, ve kterém byl uloven.

K70 nebudu sáhodlouze komentovat. Podle mě je to stupidita první třídy z důvodů diskriminace všech ostatních druhů ryb. Když k tomu připočtu, že kapr se vysazuje v největších počtech a většinou i nad plán. Určitě se tak děje na úkor nižší výsadby dravců, což logiku postrádá úplně...

 

Závěrem

To byl jen malý výpis dalších pravidel, ale mohl bych pokračovat soupisem revíru, kde se někdy mění pravidla úplně. Jen na ukázku si myslím, že tento článek postačí k vytvoření si názoru, že nám u vody vládne docela chaos, který je občas podporován zákonem, jindy přehlížen kontrolním orgánem. Nutno dodat, že na začátku toho řetězce stojí hlavně sám rybář.

Co říci závěrem. Určitě jsem nevyjmenoval všechny „boty“ řádu, ale ty podstatné asi ano. Nezbývá mi nic jiného, než si přát, aby se kompetentní osoby, které mohou úpravy ovlivnit, začaly problémy zabývat a rybářskou legislativu uvedly do formy jednoduše srozumitelné. Zmatečných zákonů máme v republice víc než dost. Náš zákon o rybářství je oproti nim ještě na dobré úrovni. I přesto umí mnohé potrápit...

 

A jaký je váš názor milé rybářky a rybáři?

 

Text: Petr Ramian alias Petula
Ilustrační foto: Radek Havlíček