Prapůvodní čína
Pod kulinářským pojmem „čína“ si každý představí směs kousků různého masa, zeleniny a dalších ingrediencí, které se na pánvi prudce orestují a následně se servírují s čínskými nudlemi nebo rýží. Pokrm se následně dochutí sladkokyselými nebo pikantními omáčkami. Originální orientální čína se dělá nejčastěji z vepřového nebo drůbežího (v Koreji také z psího) masa, velmi často se však připravuje i z rybiny. Za tímto účelem poslouží ryby z místních zdrojů. V přímořských oblastech jsou to mořské ryby (např. tuňák, makrela), ve vnitrozemí nejčastěji sumcovité ryby (pangasové). Důležité je, aby použitá ryba byla tučnější, a také, aby její svalovina neobsahovala přespříliš otravných kostiček.
Asijská kuchyně na český způsob
K přípravě potřebujeme následující ingredience: citrón, koření na ryby, chilli sladkou omáčku, kečup, mandlové lupínky, mrkev, petržel, řapíkatý celer, máslo, zakysanou smetanu a samozřejmě vhodnou rybu.
Pro přípravu rybí číny tak, jak má vypadat, se z našich ryb hodí jen pár druhů – určitě je to sumec, dále kapr, amur a také tolstolobik. Pokrm se dá vytvořit i z jiných druhů jako třeba z cejna velkého, ale u něj hrozí, že přemíra kostiček může pokazit celkový dojem. Naopak například candát má svalovinu téměř bez kostí, ale jeho sušší maso „lístkuje“ a může se během přípravy rozpadnout na neforemnou drť. Držme se tedy doporučovaných druhů…

K přípravě rybí číny se ideálně hodí sumec
Postup přípravy
Rybinu zbavenou kůže nakrájíme na kostky o velikosti půlky krabičky od zápalek. Kostky osolíme, pokapeme citrónovou šťávou, přidáme sladkou chilli omáčku a koření na ryby. Dále doplníme kečup a mandlové lupínky. Do mísy s naloženým masem přidáme nahrubo nakrájenou kořenovou zeleninu – mrkev, petržel a celer. Vše dobře promícháme a uložíme do chladna minimálně na jednu hodinu – ideální však je, nechat čínu uležet alespoň 12 hodin, aby maso natáhlo vůni i chuť všech doprovodných ingrediencí.
Na pánvi s nepřilnavým povrchem rozehřejeme máslo a vložíme do něj uleženou směs ryby a zeleniny. Rybí kostky mícháme a prudce je restujeme ze všech stran. Maso se za chvíli zatáhne a až na povrchu chytne zlatavý nádech, pokrm je hotový.

Potřebné ingredience - sladká chilly omáčka, rybí koření, mandlové lupínky, řapíkatý celer, petržel, mrkev, kečup, máslo a zakysaná smetana.

Rybinu nakrájíme na kostky o velikosti půlky krabičky od zápalek.

Maso na pár hodin naložíme do směsi zeleniny a dalších ingrediencí.

Po naležení smažíme ze všech stran na másle.

Vhodnou přílohou je rýže a zeleninová obloha.

K číně rovněž patří čínské nudle.
Rybí čínu servírujeme s rýží nebo čínskými nudlemi spolu s čerstvou zeleninou. Můžeme ji doplnit o lžíci kysané smetany nebo řeckého jogurtu. Přeji vám dobrou chuť!
Text a fota: Andrea Guzej
Palivec> Ty toho nakecáš :-) Snad ne z hladu a jestli, tak si udělej něco made in Czech, made by Palivec :-D
Palivec> „Pod kulinářským pojmem „čína“ si každý představí směs kousků různého masa, zeleniny a dalších ingrediencí, které se na pánvi prudce orestují a následně se servírují s čínskými nudlemi nebo rýží.“
Řekl bych, že autorka netvrdí, co je čínské jídlo, ale co si většina lidí pod tím pojmem představí… Ale proč nekritizovat, když je to tak snadné…
Autorka asi netuší, co je to „made in China“. „Made in …“ je „vyrobeno v…“. Ale ona to vařila snad doma, nekoupila to v konzervě vyrobené v Číně. http://www.made-in-china.com/
Já jsem myslel, že takové věci jsou jasné každému.
Ono i tvrzení, že "Pod kulinářským pojmem „čína“ si každý představí směs kousků různého masa, zeleniny a dalších ingrediencí, které se na pánvi prudce orestují a následně se servírují s čínskými nudlemi nebo rýží. ", je pěkná pitomost. A velká. Čínských jídel je spousta, ne jen to, co si myslí autorka. Ke všemu jsou blbosti i pojmy čínská kuchyně, či asijská kuchyně. Každý Číňan vám řekne, že univerzální jedna čínská kuchyně neexistuje. Je kantonská, pekingská,šanghajská…Ona je totiž Čína dost velká na to, aby měla jednu kuchyni. I takový krcálek, jako je území ČR, má těch tradičních kuchuň spoudtu, podle terotoria. Samozřejmě, že kulinářští odborníci jako autorka považují za národní kuchyni českou wiener schnitzel, pizzu a bramborák, checheche.