lipan Ale dost už bylo těch negativních vlastností, vždyť tahle nádherná ryba má tolik kladů, že těch pár maličkostí každý z nás rád přehlédne. Stačí se jen podívat na krásně stavěné podlouhlé tělo torpédovitého tvaru, jež má hřbet červeno-fialový, místy přecházející až v barvu černou, boky a břicho stříbřité (u starších a větších exemplářů bývá zlatavé až oči přecházejí). Hřbetní ploutev je ozdobou a pýchou každého lipana. Její červenofialová barva vlaje jak královská standarta při sebemenším pohybu lipaních fešáků. Tlamička těchto mlsounů je malá s lehce předsunutým horním pyskem a je dokonale uzpůsobena k zobání těch nejlepších dobrot jak ze dna, tak ke sbírání z hladiny.

Další věc, která nás na první pohled jistě zaujme, jsou lipaní oči. Jsou opravdu velké a dávají jasně tušit, čím se lipani při výběru potravy řídí. Vizuální vjem je pro lipany zásadní. Bohužel tito krasavci žijí poměrně krátkou dobu, a to tak 5-6 let. Do té doby jsou schopni dorůst do 1 kg váhy - samozřejmě záleží na úživnosti vody, klimatických podmínkách a dalších aspektech.

Kde lipany hledat?

V zásadě platí, že všude, kde voda trochu proudí a kde jsou nějaké nerovnosti dna. Znamená to, že bychom měli věnovat zvýšenou pozornost:

  • zlomům a propadýlkům dna, kde lipani číhají těsně pod hranou
  • proudky, nebo hranice mezi proudem a tišinou
  • vracáčky a tišinky za kameny či jinými překážkami
  • přítoky a výtoky z tůní

Samozřejmě existuje celá řada výjimek, takže někdy narazíme na lipany v největším proudu, někdy naopak na úplném "stojáku", ale to je právě na té rybařině to nejkrásnější, totiž že nikdy nevíme a neumíme úplně všechno. Z mých zkušeností vím, že největší kusy berou buď jako úplně první, nebo naopak jako poslední. Proto chytíme-li několik menších jedinců na jednom místě, nezoufejme a buďme trpěliví. Ten "velkej" určitě dorazí na svačinku jako poslední.

Pokud ryby sbírají hmyz z hladiny, tak se vetší kusy projevují nenápadněji (menší kroužky než malé ryby), které jsou horlivější, jak už to u "mládí" bývá. Při lovu na suchou mouchu je nutné neházet rybám mušky přímo na hlavu. Naopak je dobré házet tak metr až metr a půl nad ně, aby muška mohla přirozeně doplout až do zorného pole lipana, který jí bude věnovat svoji pozornost a její cestu bude pozorně sledovat. Nebude-li mít pochybnosti o její "pravosti", snad námi předloženou nástrahu vezme. Slovíčko "snad" je zde na místě, neboť: "Do žen, melounů a lipanů nevidíš!"

Osobně jsem nachytal své největší lipany na nymfy držené nakrátko, neboť vetší kusy raději "zobou" u dna, které mají přece jenom blíž a nemusí se tolik namáhat nahoru k hladině. Nejsem fandou velkých řek. Moje pozornost patří středním a menším řekám. Zde je pár mých oblíbených "lipaních" toků a mušky, které mě zatím nezklamali. Záměrně uvádím jen ty "nej", neboť vyjmenovávat všechny by bylo dlouhé (a myslím i zbytečné). Každý má ty svoje favority, kterým věří. V neposlední řadě záleží na ročním období, vodě, povětrnostních podmínkách, které úspěšný rybolov tolik ovlivňují.

Otava

  • černé rogalo
  • Zlatoočko
  • Ocelová jepka
  • Bílá jepka

Mže

  • Patentka nebo rozenec pakomára červené barvy
  • Olivové jepky

Úhlava

  • Rudořitka s oranžovým tipem
  • Blešivec karoténový
  • Žížalka
  • Lipanovka
  • Rudořitka

Svatava

  • Chrostík nebo patentka červené barvy
  • Prokurátor zlatý
  • Chrostík zelený nebo černý

Střela

  • Chrostík červený
  • Nepostradatelná
  • Prokurátor zelený
  • Chrostík skořicový
  • Lipanovka

Všechny mušky jsou vázány na háčcích velikosti 18-20, pouze na podzim, když padá listí a ryby jsou neklidné a těkavé, používám velikost 16. Při chytání na nymfy používám dva kratší návazce vlasce o síle 0.12-0.08, při chytání na "suchou" používám vlasce o síle 0,12-0,16mm.

Při boji lipan užívá všechny možné způsoby boje, ať už je to typické "bagrování" dna, převracení a točení, tak i výskoky nebo bleskurychlé úprky. Je proto dobré (obzvláště u větších exemplářů) ponořit špičku prutu do vody a lipana zdolávat tahem prutu a šňůry. Je to bezpečnější a pohodlnější, než rvát pumpujícího lipana s měkkou tlamičkou z proudu a riskovat tím jeho ztrátu.

Na závěr bych ještě rád podotknul, že bych se přimlouval "všemi deseti", aby se lovná míra lipana zvýšila ze současných 30 cm alespoň na 33 cm. Vím, že spousta rybářů bude proti, ale už jenom vzhledem ke krátkému věku lipana bych byl pro. A kdo měl jednou na prutu lipana kolem 40 cm jistě pochopí, proč bych si to přál.