Krátké představení

Ryba, o které bude řeč, se oficiálně nazývá jelec tloušť. Pro mnohé kolegy je vysoce ceněným sportovním úlovkem, který dokáže svou opatrností, vybíravostí, ale i bojovností potěšit srdce i mysl. Další rybáři ji ale berou jako podřadnou rybu, jejíž „blátivé“ maso je plné kostí a do vody ji vracejí téměř s odporem. Ovšem existuje i početný zástup rybářů – „masařů“, kterým méně kvalitní rybina nevadí, a tak chycený tloušť už nikdy svou rodnou tůň nespatří...

 

Mé první setkání

Dodnes si na ně pamatuji! Asi to byl osud. Můj i tloušťův. Od první chvíle se z nás stali přátelé, ale paradoxně i soupeři. Má přednost spočívá v trpělivosti a nezlomnosti ve snaze tlouště ulovit. A předností tlouště zase je, jak trpělivě a nezlomně dokáže odolávat mému usilovnému snažení. 

 

Tloušť mě provází celý můj rybářský život.

 

A nyní k samotnému setkání. Bylo to někdy těsně před začátkem prázdnin. Právě dozrávaly třešně a já pročesával proudy Tiché Orlice obyčejnou rotačkou. V té vzpomínce je i trocha nostalgie, protože má výbava na přívlač byla více než skromná. Hlavně v krabičce na nástrahy jsem měl spoustu volného místa. Na druhou stranu jsem alespoň neměl problém při výběru lákadel.

Má rotačka se nestíhala zastavit. Buď letěla vzduchem vstříc „nejlepšímu“ místu, nebo se už vodou vracela ke špičce starého teleskopu. Na obloze tehdy nebyl ani mráček a já se už v duchu viděl na plovárně. Rybám se v tom horku vůbec nechtělo spolupracovat. Čekal jsem záběr od štičky nebo okouna, ale třpytka se zatím ani jednou nesetkala s rybí tlamkou. 

U protějšího břehu jsem občas zahlédl stíny větších ryb. Přiznám se, dost mě dráždily, ale stejně se žádná za mojí nástrahou nevydala. Pomalu mě plané házení přestávalo bavit. Pak jsem na dalším místě potkal rybáře. Kdysi jsem ho s kamarádem sledoval z mostu, když zrovna podebíral pěknou rybu. Byl to vyhlášený místní borec. Napadlo mě, že bych se ho mohl držet a třeba se od něj něčemu novému přiučit. Jen jsem netušil, jestli na mě bude mít náladu. Naštěstí měl.

Nejdříve mi ukázal svůj prut. Kvalitou se nijak zvlášť nelišil od toho mého. Možná byl jen o kousek delší. Na vlasci se houpal malý splávek v barvě, která se ani nedala identifikovat. Kus pod ním byl navázaný háček - takový ani malý a ani velký. 

Domorodec sáhl do košíku a nabral do dlaně hrst třešní. Prohodil s nimi tůň, u které jsme právě byli. „A teď se dívej!“ pravil. Jednu z třešní napíchl na háček. Konečně mi začalo svítat. Do té doby jsem znal rybolovné metody jen z knížek, ale nikdy jsem lov na třešni neviděl na vlastní oči.

Nahozený splávek se srovnal na hladině a sotva ujel po proudu metr - už byl pod vodou! Následoval zásek a silové zdolání ryby. Tak jsem si mohl poprvé prohlédnout velkého tlouště. Rybě do půl metru moc nechybělo! To byla opravdu adrenalinová nálož pro začátečníka, kterým jsem tehdy byl. Hned jsem se zvědavě tázal, proč mě takový kus nezabere na rotačku. Rybář se zasmál a vysvětlil mi, že moje třpytka by asi rotujícím křidélkem umlátila každou rybu. Pak dodal, že by to „fackování“ snesla leda tak hloupá štička. 

Dnes už vím, že tak příšerná má nástraha zase nebyla, ale do ideální nástrahy na tlouště měla opravdu hodně daleko. 

Hned druhý den padly veškeré mé úspory za nákup několika menších rotaček. K řece jsem letěl, jakoby ji měl někdo přede mnou vychytat. Naštěstí se to nestalo! 

A tak po několika náhozech, které mířily nazdařbůh, jsem ulovil svého prvního tlouště na přívlač. Nebyl to zrovna obr, ale byl můj a úplně první k tomu! Rybu jsem si na břehu důkladně prohlédl a pak ji pustil se slovy: „Pošli staršího bráchu!“ Pustil jsem ji proto, že jsem to předešlý den viděl i u zkušeného rybáře. Když totiž tlouště hodil do vody, poznamenal, že je to ryba dobrá tak na zavináče, ale i tak práce nestojí za námahu. Neměl jsem důvod nevěřit... 

Ten den jsem ulovil tloušťů hned několik a mé srdce se pro ně nadchlo. Samozřejmě rád chytám i jiné druhy ryb, ale lovit tlouště už mě asi nikdy neomrzí.

 

Delší představení

Jelec tloušť je v našich řekách nejrozšířenější kaprovitou rybou. Pro mě je fascinující už jen stavba jeho těla - je totiž silné až masivní. Doslova z něj čiší síla a energie. Tělo má oválný profil se symetricky rozdělenými částmi - hlavou, trupem a ocasem. Hlavu zdobí poměrně prostorná ústa, která dokáží v mžiku pozřít potravu poměrně slušných rozměrů. Válcovité tělo zakončuje svalnatý ocas s prostornou ploutví. Tloušť umí při „zabrání veslem“ do vody pěkně zrychlit.

Netroufnu si svatosvatě prohlásit, že tlouště najdu ve všech typech našich vod, ale daleko od pravdy určitě nebudu. Nejčastěji obývá řeky od konce pstruhového pásma až po ten nejpomalejší spodní úsek. Najdu ho i v přehradních nádržích, kde žije hlavně v přítokových partiích, nicméně nedělá mu problém migrovat po celé nádrži. Velmi často obývá stará ramena řek, do kterých vplouvá v období zvýšených průtoků při jarním tání nebo po přívalových deštích. 

Nejčastěji se s ním setkám na řekách. Jeho konkrétní výskyt v místech se liší dle ročních období. Stanoviště mění během roku hned několikrát. Na jaře pří začínajícím se oteplení vody vyjíždí tloušť do mělčích vod. Obývá proudy i tůně pod nimi. Vyhledává úkryty pod převislými břehy a pod přerůstající travou. Zde najde nejbohatší zdroj potravě, a tam ho samozřejmě také hledám a lovím. 

Při začínajícím ochlazování v podzimních měsících se postupně stěhuje do hlubších a klidnějších partií, kde už není tak viditelný. Zde se totiž tolik neukazuje pod hladinou jako v teplejším období.  

Na jaře a v létě je jelec tloušť první rybou, kterou po příchodu k vodě vyhlížím. Často se prozradí m kroužkem na hladině při sběru hmyzu, jindy zahlédnu jen tmavý stín v tůni. Takový úkaz mě vždy potěší. Hned tuším, že asi bude zábava. 

 

Po příchodu k vodě pokaždé vyhlížím jelce.

 

Tloušť není vyloženě samotářská ryba. Od narození se drží v hejnech stejně starých ryb. Tloušti se zdržují pospolu i v dospělosti. Není jich ale už moc. Rozhodně samotu nevyhledávají ani vyloženě velké ryby. V každé tůni se vyskytují tloušti různých rozměrů. Na svou přítomnost většinou upozorní hlavně ti malí, kteří stojí těsně pod hladinou a sbírají z ní potravu. Občas jsou to právě tito dorostenci, kteří předběhnou své větší druhy a atakují nástrahu jako první. Když se u hladiny drží dorost, neznamená to, že pod nimi nečíhá velký kus. Jeho ulovení však nebývá zrovna jednoduché.

Jelec tloušť je pro mě nejen velmi chytrou rybou, ale také silným a vytrvalým bojovníkem. Jeho záběr na vláčecí nástrahu bývá velmi prudký. Při sevření uchvácené kořisti dokáže na místě zastavit. Tento moment ihned poznám ve svých rukách. Špička prutu se rázem s cuknutím ohne! Když tloušť rozpozná zradu, vzápětí se rozehraje divoký mač. Tloušť umí o svou svobodu zápasit s ohromným nasazením a jeho výpady jsou přímo vzorové. V ten okamžik je pouze na mně, zda úlovek zdárně zdolám nebo ne. Souboj s tlouštěm, ať malým či velkým, je vždy krásný a férový. Během boje málokdy tloušť vyhledává úkryty pod břehy nebo v padlých kmenech stromů. Většinou se snaží usilovně táhnout do hlubší vody.

 

Rybolovné techniky na tlouště

Rybolovných metod, jak se dostat tloušťům na kobylku, existuje fůra! Já preferuji hlavně přívlač. Jen občas si vychutnám i lov na umělou mušku. Určitě je ale vhodné se zmínit se o účinné plavačce a feederu. Jednotlivé metody zmíním v dalších dílech mého „tlouštího povídání“.

 

Na tlouště s přívlačí

Jelikož se zabývám hlavně přívlačí, tak pro mě bude nejsnazší touto technikou i začít. Přívlač je velmi specifickou disciplínou rybářského sportu. V posledních letech se díky sílící aktivitě na chytání bez protihrotů je i jednou z nejšetrnějších metod lovu. Každý rybář má možnost si vyzkoušet, jaké je to lovit „bez“, anebo s protihroty. Mohu vás ubezpečit, že pokud jste na to ještě nepřišli sami, tak na počet ulovených ryb to nemá pražádný vliv. Spíše naopak! V cestě do rybí tlamky nestojí žádný „brzdný aspekt“ a háček s větší lehkostí projede do tkáně. Navíc při správném a šetrném zdolávání není ryba nijak poškozená, jako tomu občas bývá při chytání s protihroty. Zaseknutou nástrahu snadno vyjmu z jakéhokoliv místa zaseknutí a úlovek vrátím zpět bez zbytečného zranění. To je pro mě hlavní zásadou při lovu!

 

Unavený soupeř.

 

S čím chytat?

Při přívlači tloušťů je nutné použít jemné vybavení. Osobně volím pruty s vrcholovou nebo střední akcí v délce 1,8 -3,0 m a s vrhací zátěží 1-15 g. Není potřeba zvlášť velkých navijáků – postačí modýlek „tak akorát“, aby vyvážil prut vzhledem k jeho délce. Na navijáku radši volím přední brzdu, neboť cívky bývají trochu větší a brzda je jemnější. Převod navijáku je optimální mezi 5,0 - 5,5:1.

Důležitý je výběr vlasce. Určitě nedoporučuji pletenky a ani fluocarbony! Nemají potřebnou průtažnost. Průměr vlasce používám od 0,08 do 0,14 mm. Výběr síly vlasce je rozhodující - jeho výběr záleží na typu vody, kde lovím. Zda chytám ze břehu či z vody, a také jak dlouhý prut a s jakou akcí používám. Samozřejmě záleží i na zvolené nástraze, předpokládané velikosti lovených ryb a případně na výskytu jiných dravých ryb.

 

Na co?

Zatím se jen okrajově zmíním o nástrahách na lov tloušťů. Vím, že jich je nepřeberné množství. 

Moji nejmilejší a nejčastěji používanou nástrahou je rotační třpytka. Má mnoho skvělých variant, které se navíc dají upravovat a předělávat tak, aby byly ještě úspěšnější. Optimální tloušťové rotačky jsou ve velikostech 000 až 1. Tu největší však používám spíše výjimečně. Nejvíce lovím s třpytkami vel. 00 a 0. Právě tyto velikosti se dají nejlépe přizpůsobovat podmínkám a případné chuti lovených ryb.

 

Rotačka je na tlouště klasika.

 

Když ryby moc rotačku nechtějí, tak se je pokusím přesvědčit wobblerem. Vhodných modýlků je opět nepřeberná řada. Rozměry na tlouště začínají v délce kolem jednoho centimetru a končí až někde u 7 cm. Nejčastěji lovím na woblírky o velikosti 3 cm. Barevná škála wobblerů je bezmála nekonečná. Každý rybář si většinou najde svůj oblíbený typ i zbarvení. Jde hlavně o lovcovu důvěru v navázanou nástrahu. 

V situacích, kdy je braní hodně sporadické, sahám po umělých muškách. Lovím s nimi podobně jako s rotačkou. Nahazuji je za pomocí zátěže před nástrahou nebo je zátěž umístěná přímo v nástraze. 

Nesmím zapomenout ani na drobné gumičky (twistery, nymphy, smáčky a kopýtka), které mi ve specifických situacích dokážou vytrhnout trn z paty. 

Celkem minimálně na tlouště používám i malé plandavky. Věřím, že by je ryby atakovaly, ale nemám k nim až takovou důvěru, jako k jiným umělým lákadlům. Přesto existují případy, že i na ně při lovu dojde. 

Se všemi vzpomínanými nástrahami se postupně setkáte v následujících dílech seriálku. Při výběru nástrahy je mou hlavní prioritou důvěra v ní. Mohu mít tisíc možností výběru, ale vždy mám už dopředu jasnou představu, kterou navážu jako první.

 

Háčky bez protihrotu rybám neublíží a držení mají stejně spolehlivé.

 

Základ úspěchu? Nenápadnost! 

Veškeré vybavení mám přizpůsobené tomu, že jelec tloušť je velmi opatrná ryba. Tloušť bystře vnímá vše ve vodě i v jejím okolí! Skvěle dokáže zaregistrovat jakýkoliv rušivý element, a to na poměrně velkou vzdálenost! Stačí jediná podezřelá vlnka na hladině, která ho upozorní na blížící se nebezpečí a dá si bacha. Stačí nechtěný stín, který padne na vodu a mohu se na „vyplašeném“ místě rozloučit se záběrem. 

Co z toho vyplývá? Prostá realita! Úspěšný bude pouze ten, kdo je neviditelný, neslyšitelný a dokáže pochopit tlouště. I to nejlepší vybavení je k ničemu, když se k rybám nedokážu dostat nenápadně a neumím jim nástrahu správně naservírovat. Možná právě proto spousta rybářů tlouště na přívlač nechytá - nemají tu potřebnou opatrnost a výdrž! 

Já ji naštěstí mám. To ovšem neznamená, že mě jelci čas od času nevyškolí. Na druhou stranu mi neúspěch dává možnost nové poznatky zpětně probrat a vyvarovat se dalších chyb. A při lovu tloušťů je opravdu potřeba hodně přemýšlet...

 

Takový kousek už umí pěkně ohnout špičku vláčáku!

 

Příště: Nálady tloušťů

 

Text a fota: David Maixner alias Dam