Co to je? Je to vlastně dvojitá rotačka, či chcete–li třpytka se dvěma rotačními listy na ose za sebou. Pokud taková rotačka pracuje bezchybně (např. český tandem EMTE), vydává nástraha natolik čitelné vibrační vlny, že ji dravec dokáže lokalizovat třeba i v tom zmíněném „špenátu”. A právě tato vlastnost ji v časech velmi špatné viditelnosti favorizuje před některými dalšími vláčecími nástrahami (např. twistery).

Foto: V. Fikar Abych ale uvedl konkrétní příklad... Včera večer jsem s kolegou Jirkou vyrazil na přehradu Skalka u Chebu, která teď opravdu nemá chybu – extrémní množství zadržené vody, horní mělká část je kalně hnědá s vyšším obsahem sinic, dolní úsek přehrady je už jenom temně zelený od přebujelých řas. Místy – podle směru větru – se tvoří široké pásy s až centimetrovou „špenátovou” slupkou na hladině. Skutečně! Před 10 dny jsem dorazil na jedno takové místo v naději, že zde za pomoci malých twisterů a „winklepickerového vláčáku” dobudu okouní slávy. Jenže chyba lávky! Malá banja s gramovou hlavičkou nepropadla (!) do vody přes zátěžový koberec sinic – to jenom na dokreslení momentálního stavu na Skalce.

Včera jsem tedy vsadil na wobblery, zatímco Jirka vyzkoušel „tandemku” EMTE, kterou ode mne na místě vyškemral. Měl jsem tři, a tak jsem jednu mohl oželet (počítal jsem s tím, že ji hned urve). Rozešli jsme se asi 20 metrů od sebe a pustili se do práce. Byla to rachota, alespoň z mého pohledu! Hodinu jsem pročesával vodu ve sloupci i u dna, zkusil jsem tři různé typy v odlišných barvách. Marně.

To Jiří už na čtvrtý pokus vytáhl z vody malého okouna (asi 18 cm) – zřejmě v rámci tréninku. On totiž patnáct minut poté dostal štiku (63 cm). Zapsal ji a šel si sednout na břeh ke mně, protože – jak řekl – už neměl důvod chytat dál.

A zatímco on seděl, já dřel jako černoch pod bičem otrokáře. Jenže jsem to „nevychytal”. Za to ale Jirka ano. Když si odpočinul tím, že mě celou tu dobu rozptyloval, postavil se vedle mě a nahodil...

Ten příběh má trapně banální konec. Na první hod pověsil druhou štiku (54 cm), kterou však pustil, jelikož podle našich pravidel byla podmírová. A tak to skončilo 3:0 ve prospěch tandemové rotačky – mé nástrahy v jeho službách.

Jelikož to ale nebyl první případ, kdy ve vodách typu „kakao” nebo „špenát” tandemka zabodovala, zatímco jiní ostrouhali mrkvičku, dovoluji si ji označit za tajnou zbraň do temných vod. Doporučit mohu například tuzemskou značku EMTE, která vykazuje perfektní chod na stojatých i tekoucích vodách, a to včetně plynulého vedení po proudu!