Chytej.cz

Tlouští pobláznění (3.díl) necteno

19.3.2014 | Přívlač | Jelec tloušť | 4.498 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 19

Tlouští pobláznění (3.díl)Rybářova schopnost najít stanoviště tloušťů patří k nejdůležitějším faktorům úspěchu při lovu. Ostatně to samé platí i při vyhledáváním stanovišť ostatních druhů ryb. V případě tloušťů je to, myslím, přece jen o něco náročnější...

Hledání

Najít vhodná stanoviště tloušťů a hlavně v nich nějaké kousky ulovit, není věc zrovna nejjednodušší. Když jsem začínal s přívlačí, tak jsem o těchto věcech moc nepřemýšlel. Bral jsem za absolutní samozřejmost, že buď něco ulovím, nebo holt půjdu od vody bez záběru. Čím hlouběji jsem do přívlače pronikal, tím víc jsem hloubal nad tím, že já nic nechytil, ale kamarád Škerda ano! Když se to opakovalo vícekrát, začal jsem se pídit, proč tomu tak je a co vlastně dělám za chyby. Určitě bylo dobře, že si kamarád tenkrát nenechal svá tajemství pro sebe a trochu zkušeností mi prozradil. Od ulovení mého prvního tlouště už uplynulo dost času, takže asi nadešla ta správná chvíle, abych se dál zdokonaloval.

 

p0.jpg

Kamarád Škerda mě učil chytat tlouště, jsem mu za to vděčný.

 

Tloušť u hladiny

Z literatury jsem měl vyčteno, že pokud se tloušti pohybují těsně pod hladinou, jsou prakticky neulovitelní. Znáte to: „Rybu, kterou vidíš – neulovíš...“ Rozhodl jsem se tento mýtus zbořit! Po dlouhých letech zkušeností musím konstatovat, že tvrzení zase není úplně přesné. Spíše platí, že tloušti u hladiny jsou jen těžko ulovitelní. Což znamená, že úlovku se dá dosáhnout, ale je to hodně těžká disciplína! 

Přítomnost tloušťů pod hladinou bývá nejčastější v slunečných letních dnech. Většinou panují maximální pařáky, které rybáře k vodě moc netáhnou. Mě naopak ztížené podmínky dovedou vydráždit k akci. Je to dřina okořeněná potem, ale co bych pro úspěch a pěknou fotku neudělal. 

Tloušti v horkém období vyjíždí k hladině kvůli sběru náletového hmyzu, nebo spíše pouze proto, aby lenošili na slunci. Potravu zdánlivě nepřijímají, tedy aspoň tu „viditelnou“. 

Prvním problémem rybáře je nehlučné přiblížení se na dohozovou vzdálenost. Ryby mají skvělý výhled na všechny strany, a jakmile se jim něco nezdá, hned se propadnou ke dnu. Vyplaší je i taková malichernost, jako podezřelý stín na hladině, nebo když se splaší drobné rybky u břehu. Vždy je proto dobré, zůstat dál od vody a krýt se v zastíněném prostoru. Opatrní tloušti tak nemají možnost zahlédnout rybářův stín ani jeho odraz, který by je upozornil na nebezpečí. Je také nutné vyvarovat se veškerých rušivých prvků na výstroji a samozřejmě prudkých pohybů. Tloušť totiž velmi dobře vnímá nejbližší okolí vody a tím, že stojí hned pod hladinou, výrazně se mu rozšiřuje zorný úhel. Bílá kšiltovka, žluté tričko, nebo i rudá nášivka na vestě, rybu vyplaší stejně jako špačka strašák ve vinohradu. Výběr oděvu před lovem vyhřívajících se tloušťů by měl co nejvíce ladit s přírodou. Vyvarujte se barvám světlým, pestrým nebo i příliš tmavým. Platí to i pro rybářské potřeby a pomůcky – máte-li například lesklé obroučky brýlí, zářící peán nebo stříbrný naviják - raději je nechejte doma! Tloušť i takové detaily umí odhalit! V mžiku zbystří a s dobrým lovem je definitivně konec. 

Jakmile se nenápadně dostanete na vhodné místo, vizuálně zkontrolujete, zda o vás tloušti nemají potuchy. Jestliže je vše ok, nastává druhá etapa, která opět není zrovna jednoduchá. Jedná se výběr té pravé nástrahy! Nikdy nezačínejte lovit na nástrahu s agresivním chodem a s výraznou barvou. Na slunící se ryby ve valné většině případů platí spíše menší nenápadná nástraha (rotačka velikosti 00, menší wobbler do 3 cm) v přírodní či tmavší barvě. Taková decentní nástraha tolik tlouště neplaší, ale naopak spíše upoutá jejich pozornost. 

Třetí etapou k úspěchu je správný úvodní nához. Většinu rybářů samozřejmě svádí poslat nástrahu k té největší rybě, ale v daný okamžik to nemusí být vždy to nejlepší řešení. Zvlášť v případě tloušťů platí, že čím je ryba větší, tím je mazanější. Vybrat si nevětší kus je pokaždé risk! Pokud se ho podaří přesvědčit k útoku, a pak se ho úspěšně podaří zdolat - je vše v pořádku. Tím však lov na inkriminovaném místě končí, protože velká ryba bude určitě silně vzdorovat a vše živé kolem rozplaší. To se ale vůbec stát nemusí, pokud zvolíte úvodní hod na menší rybu. Po jejím záběru a opatrném zdolání nemusí být místo úplně marné. 

Nástrahu není nutné vodit těsně pod hladinou. Tloušť je velmi vnímavý, takže se za ní vydá, i když se bude pohybovat třeba půl metru pod ním. Nikdy také nebývají všechny ryby hned pod povrchem - už několikrát mě dokázal překvapit záběr od velké ryby z hloubky. Na tuto variantu musí být rybář dobře připravený. Stejně tak i na to, že na nástrahu může zaútočit i jiný druh ryby, třeba okoun, pstruh nebo štika. 

Další nelehkou etapou je zdárné zdolání úlovku! Zde je potřebné použít všechen um pro řešení „krizových situací“ a rybu zdolat co nejtišeji kvůli možnosti dalšího lovu v místě. Pokud to situace dovolí, tak radši rybu zhoupnu do ruky, než abych ji nabral do podběráku. Podběrák použiji jen u větších kousků, protože „houpačku“ by nemuselo vydržet jemné vybavení. Je třeba si pohlídat, aby se (zvlášť v horkém počasí) na rybu nesahalo suchou rukou. Do vody se často z úkrytu nedá dosáhnout, tak je dobré sebou mít alespoň kousek navlhčeného hadříku a před uchopením úlovku si o něj otřít dlaň. Rybě tím ušetříte nemalé potíže, které u ní mohou nastat po puštění zpět. Já obvykle nosím k vodě cyklistickou rukavici, kterou mám neustále vlhkou.

Poslední etapou je pokus o ulovení další ryby (nebo více ryb) ze stejného místa. Pokud při zdolávání a vylovování udělal trochu rámusu, tak je lepší chvilku s dalším náhozem počkat a nechat situaci trochu uklidnit. Na změnu místa je vždy času dost. 

Totéž pravidlo svým způsobem platí i při ostatních způsobech lovu tloušťů. Třeba při chytání z vody je důležité brodit co nejtišeji, aby se po hladině nešířilo moc vlnek, které by ryby upozornily na blížící se nebezpečí. Rybářova postava bývá sice ve vodě více viditelná, avšak rybám by daleko více vadila jeho silueta na břehu.

 

p1.jpg

Tady budou tloušti v samých krajích břehů pod převislou vegetací a za překážkami v toku!

 

Tloušť v břehových partiích

Lov tloušťů v břehových partiích je pro mě tím nejoblíbenějším! Je to určitě proto, že velmi rád lovím z vody. Pokaždé to však nejde... 

Tloušti se kolem břehu vyskytují velice často. Není divu, najdou tam spoustu různorodé potravy a nezbytných úkrytů. Dříve jsem si neuvědomoval, kolik vhodných míst dokáže být skryto třeba pod převislou trávou. Tráva kolikrát přečnívá přes okraj pevného břehu i několik decimetrů a vytváří tak pro tlouště skvělý přírodní tunel, který je chrání před zrakem rybožravých predátorů z ptačí říše. Vůbec přitom nevadí, že pod clonou z vegetace je třeba pouze 10 - 20 cm hloubky. Ideální bývá, pokud je pod převislou trávou hloubka kolem půl metru, pak jsou si ryby už opravdu jisté svým bezpečím. 

Tloušťům stačí coby úkryt jakýkoliv převis - může to být větev stromu, keře, tráva, pařez, podemletý břeh, nebo třeba trs vzrostlých netýkavek. Prostě jsou všude tam, kde mají bezpečný ukryt a dostatek potravy. 

Pokud voda vyloženě nestojí a je zajištěn přísun potravy proudem, tak v takových místech bude spousta ryb. Dost rybářů přitom o přítomnosti tloušťů v těchto místech nemá ani potuchy. 

Při prochytávání příbřežních zón musím vždy volit taktiku přesnosti a opatrnosti, jinak ryby u úkrytů nikdy nechytím. Přístup k vodě musí být opět nehlučný. Místo prochytávám klasickým „vějířem“. Důsledně dodržuji základní pravidlo - nikdy neházím po vodě nebo proti ní k vzdálenějším a opticky nejlepším místům. Naopak začínám důkladným prolovením svého břehu. Tloušti mohou stát kousek ode mě a úlovkem taženým z větší dálky bych si je určitě poplašil. Hodů je potřeba provést do jednoho místa i několik - tloušť i přes svoji zvědavost a hltavost nemusí na nástrahu zareagovat hned napoprvé. Klidně se na vhodné místo po chvíli vrátím a znovu je zkouším proházet. Ryby jsou totiž neustále v pohybu a mění pozice podle nálady.

Jakmile začnu nahazovat ke druhé straně, tak se hned projeví, jak jsem na tom se zručností. O úspěchu rozhodují pouhé centimetry! Nástraha musí dopadnout velmi přesně na tenkou hranici převisu či břehu a vodní hladiny. Pokud se vám to nedaří, není potřeba si zoufat. Přesné a rychlé náhozy jsou otázkou tréninku. 

Vedení nástrahy napříč vodou je trochu odlišné od prochytávání vlastního břehu. Podstatně víc při něm budeme manévrovat prutem ve snaze na dálku nástrahu co nejvěrohodněji naservírovat tloušťům. 

Při lovu z vody je ideální brodit středem toku, tak mám možnost prohazovat oba břehy. Pokud ale musím postupovat jen při jedné straně, tak si vždy vyberu tu mělčí, kde je předpoklad, že výskyt ryb bude méně hojný. Ovšem i tato nehluboká místa ještě před vstupem do vody proházím a zkusím, jestli zde nejsou vyjeté ryby. 

Tloušti jsou většinou schovaní hned za okrajem trávy nebo těsně před ní. Pokud jsou při chuti, tak za nástrahou určitě alespoň vyrazí. Pokud ji nedoberou, tak je třeba po chvilce stejné místo protáhnout znovu, ale nástrahu jim nabídnout v trochu jiném úhlu. Úspěch se většinou dostaví...

 

p2.jpg

Ryba ze zarostlého okraje souše.

 

Lov v proudu 

V jarních a letních měsících tloušti rádi vyjíždějí na mělčiny, kde hledají potravu. Je zde o nějaký stupínek teplejší voda, a proto se tu nachází více zooplanktonu, hmyzu a hlavně rybího potěru. Tloušť jen tak něčím neopovrhne a rád si pochutná na všem, co mu dodá energii a sílu. Mělčiny většinou navazují na proudná místa, která jsou o něco hlubší. Pokud se zde navíc nachází větší kámen nebo jiná překážka je to bonus navíc. Může to být i pilíř mostu nebo lávky. Za překážkou vždy proud vymele menší prohlubeň. Často se divím, kolik se zde dokáže schovat ryb. Z těchto zdánlivě nenápadných hlubinek pak tloušti vyrážejí do mělčin za kořistí. Určitě se vyplatí těmto místům věnovat zvýšenou pozornost, neboť se tam dokáží ulovit i velcí jedinci. Podobná místa je dobré trochu nadejít. Hody se pak dají směřovat po i proti proudu. Nejlepší způsob prochytání je, pokud nástrahu v takovém místě lehce pozastavím a změním směr její dráhy. V tomto okamžiku nejčastěji přijde prudký záběr. Bývá dosti rychlý a nečekaný, i proto je dobré mít dobře seřízenou brzdu navijáku. Příliš utažená brzda v tomto okamžiku způsobí proříznutí tlamky a ryba se brzy vypne. Moc povolená brzda zase způsobí, že se ryba sice sama sekne, ale po výpadu do proudu se tahem vody setřepe. Takže brzdu je nutné (podle síly vlasce) seřídit tak akorát.

 

p3.jpg

Při chytání z vody se dají dobře prochytat oba břehy řeky.

 

Lov v dírách a tůních

Tento lov má hodně společného s lovem v místech, kde se ryby vyskytují při hladině. Tloušti většinou obydlují tůně po celé délce, šířce i hloubce. Často jsou rozděleni dle velikosti. Ti největší vždy obývají místa s nejkratší únikovou cestou do úkrytu a s nejlepším přísunem potravy. „Nejlukrativnější“ rybí stanoviště se dají odhadnout vizuálně. Pokud se to nepodaří hned, tak se k tomu dá dopracovat časem a zkušenostmi. 

Pokud se tloušť nachází jinde než obvykle, tak právě vyrazil za potravou dál od svého útočiště. Nikdy to ale neznamená, že jeho optimální stanoviště musí být zákonitě pod pařezem nebo pod převisem vegetace. Rád za potravou vyjede i do naprosté mělčiny na volné vodě, ale nikdy tam nepobude dlouho - na to je příliš opatrný! Podobná místa nejraději prochytávám odspodu. Snižuje se tím riziko poplašení ryb postavených výš proti proudu. Obvykle platí, že při horním okraji tůní už tolik ryb nebývá. Může se tam ale vyskytovat nějaká větší ryba - třeba štika nebo bolen. 

V tůních se dají lovit tloušti po celý rok. S blížící se zimou tam ryb ještě většinou přibývá, zvláště pak, pokud se jedná o vhodné zimoviště.

 

p4.jpg

Zimní tlouštík z hluboké tůně.

 

Tloušti na volné vodě

Lov tloušťů na volné vodě je těžká matematika! Nejčastěji se s ní setkám v časném jaru a pak v období tření ryb. Na jaře vyrážejí hejna tloušťů a tlouštíků, doprovázené proudníky, hrouzky a dokonce i okounky na cestu řekou. Hledají potravu a později se připravují na tření. Často jsem se přesvědčil, že právě doprovodné ryby způsobí, že tloušti jsou buď absolutně apatičtí, anebo bojují s konkurencí. Někdy jsou jejich nálady úděsné! Je strašné, když někde objevím nahoufované desítky ryb a přesto nedostanu jediný záběr! Občas spatřím jen ojedinělý výjezd za nástrahou a šup zpátky do hejna. Naštěstí se alespoň rozeberou proudníci nebo okouni, a tak je o zábavu postaráno. Doprovodné ryby poté berou pomalu vše, co jim nabídnu. Snažil jsem se přijít tlouštímu nechutenství na kloub, ale nic rozumného mě nenapadlo. Zkoumal jsem počasí, sluneční svit, čistotu vody, výběr nástrahy, sílu i druh vlasců, přístup k rybám a... vyšlo mi, že buď tloušti mají svůj den, nebo také ne!

Při lovu na větších tocích je úspěch hodně o „čtení vody“. Pokud chybí viditelné překážky v toku, tak je potřeba sledovat každé zvíření hladiny. Většinou ho způsobí ponořená překážka a za ní často číhají ryby. Velkou roli hraje správné vybavení - délka prutu, síla vlasce, vhodně zvolená nástraha a v neposlední řadě pomohou i slušné polarizační brýle. V těchto místech se velmi často zdržím déle v naději na pěkný úlovek, neboť většina rybářů podobné indicie přehlédnou a tudíž je vůbec neobjeví. Pokud zde není tloušť, tak se tam určitě pohybuje bolen. Na tuto eventualitu jsem připraven, protože jeho výpad může být dost prudký. 

 

p5.jpg

Bolen, který číhal za překážkou v toku.

 

Hledání na stojácích

Tento lov má opět hodně společného s lovem ryb pod hladinou. Na stojatých či pomalu tekoucích vodách (např. v nadjezí) budeme tlouště opravdu hledat hlavně v horní vrstvě vodního sloupce a poblíž břehů. Chytání větších tloušťů v klidné vodě bývá poměrně složitý, někdy mi přijde hodně „o náhodě“. Ryba o mně většinou dobře ví, a to jsem ještě ani nenahodil. O chlup lépe muže brát v časných ranních a v podvečerních hodinách. Na stojácích má tloušť spoustu času si nástrahu důkladně prohlédnout, a to je problém, který se asi nedá úplně eliminovat. Dobré je, pokud se ryby vyskytují v těsné blízkosti břehu, potom se dají „ostřelovat“ dalekými a přesnými náhozy a pak se spletou častěji. Záběr pak následuje hlavně v okamžiku, kdy nástraha projíždí hejnem potěru a tloušť na ni spíše zaútočí jako na potravní konkurenci. Většinou se ovšem dočkám spíše záběru od bolena, štiky nebo okouna. Lov tloušťů v klidných vodách provozuji jen ve výjimečných případech, kdy jsem k tomu donucen klimatickými nebo jinými okolnostmi. Řeka je prostě řeka a proud je proud...

 

p6.jpg

Úlovek z klidné vody, zabral těsně u podemletého břehu.

 

Lov u přítoků

Snad každého rybáře láká místo, kde do řeky vtéká malý či větší přítok. Pokaždé však nemusí toto místo oplývat větším počtem ryb. Záleží hlavně na tom, zda je přítok teplejší než hlavní tok, přináší více splavované potravy, anebo aspoň nabízí vyšší přísun kyslíku. Určitě se ale vyplatí podobná místa prověřit. Dá se to provést hned několika způsoby -  jednak ze břehu od strany přítoku, pak z vody, anebo také z protějšího břehu. U ústí přítoku se často skrývá větší kus (tedy, pokud už ho někdo neulovil a neodnesl). Nejkrásnější je, když takovou rybu chytím, pustím zpět a za nějakou dobu mi zabere znovu. 

Velmi často se tloušti zdržuji u výpustí čistíren odpadních vod nebo kanalizací. Zde mají zajištěný pravidelný přísun potravy. Existuje zde však jisté riziko, že při vyšší vodě nebo při výpadku čističky se náhle sníží obsah kyslíku a ryby v tu ránu začnou plavat břichy vzhůru. Tloušti z těchto úseků bývají větší než jinde, ale jejich lov bývá často jen pro silné nátury. Já si podobné zážitky rád odpustím. 

 

p7.jpg

Větší kousek od přítoku.

 

Snad se mi podařilo představit nejběžnější stanoviště tloušťů a nastínil strategie lovu na konkrétních místech. Určitě přijdete na to, že žádná popsaná taktika není úplně stoprocentní. Na tlouště se totiž nikdy nedá napsat přesný recept. Alespoň jsem poskytl malý návod, jak vyhledat vhodná místa, jak si je nerozplašit a jak se dá obdržet záběr od lstivého „velkohubého všežravce“.

 

Text a fota: David Maixner (Dam)

 

Příště: Záběr, vylovení, něco málo o nástrahách a chutích tloušťů

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

13 hodnocení, v průměru 4.5 hvězdiček

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Sobota 22. března 2014 v 10:37@ Palivec

dam> Tak to máš asi menší obzor, jako já. A asi si o dost. Nebo jiné kritéria. Nemá to být urážlivé nebo ironické. Každý žijeme jiný osud. Já se divím furt. A ty by jsi mohl být podle věku klidně mým synem. Před časem byla kdesi na českém segmentu webu debata o práci na síti a když jsem napsal, jak dlouho jsem „log in“, tak mi čeští idioti polovzdělaní napsali, že tehdy tady internet ještě nebyl, že jsem lhář. Že tu ještě nebyl internet je pravda. Oni idioti čeští nevnímají, že v D a USA byly akademické sítě. A vojenské… A já v emigraci vystudoval fyziku v D a živil se trochu fyzikou částic v USA. To vojáky i univerzity vždy interesovalo. Do USA jsemn přišel jako mladý (relativně) a byl jsem v Berkeley chvíli i v teamu pozdějších nositelů nobelprize. Mne se jejich objevy netýkaly. Jen jsem se o ty pány otřel jako „asistent obecný“.

Tento příspěvek byl editován Sobota 22. března 2014 v 10:38 uživatelem .
Pátek 21. března 2014 v 19:43® dam
dam

Palivec> je fakt, že dnes už se člověk tolik nediví, protože tě přes den dostanou jiné věci :-))

Pátek 21. března 2014 v 19:41® dam
dam

toro> já na ně chodím na místa, kde se vyskytuje sumec, ale asi to je dle lokality…pokud mu samozřejmě ubyde potrava, tak tlouštěm nepohrdne…vloni mě takhle dvakrát vytrestal asi 130,místo jsem vždy proházel pořádnými nástrahami a nic, ale sotva jsem zjemnil a zdolával tlouště kolem 30, tak mi ho bafnul skoro z ruky…málem jsem si naplnil prsačky :-)

Pátek 21. března 2014 v 18:08@ Palivec

dam> Divím se, že se divíš. Článek je vystavený na čelném místě ve výkladě, autor renomovaný vláčkař, téma zajímavé. Nedá se to přehlédnout. ToRo nějak absentuje, se mi zdá.

Pátek 21. března 2014 v 16:24® Bigpista
Bigpista

dam> Přelouskají a s jakou chutí. Nejradši bych se hned nasoukal do broďáků. Díky.

Pátek 21. března 2014 v 16:08® toro
toro

dam>Zduř, úbytek tloušťů střední velikosti asi nesouvisí jen s kormorány. Říkal mi kamarád, že se nachomýtl k výsledkům z ichtyologického výzkumu na spodním toku Moravy. Z nich vyplývalo, že se ve zkušebních odlovech našel početněji jen tlouští potěr, pak dlouho nic a nakonec pár starých veteránů okolo půl metru. Jelci od 10 – 40 cm byli opravdovou vzácností. Kromě kormoránů a volavek na tom stavu určitě podílejí i sumci, kterých tam je hafo.

Pátek 21. března 2014 v 11:57® dam
dam

Překvapuje mě, že si v dnešní době najde tento článek lidi, kteří ho přelouskají. Už má něco za sebou a David H. ho trochu oklepal. Možná je vybavení trochu někde jinde, nicméně fakta platí i dnes. Kormoráni jsou velký problém a udělali v populaci slušnou díru. Hlavně chybí střední velikosti. Naštěstí jsou už lokality, kam nelétají. Ale hledat je tam kde nejsou, to opravdu nelze :-) Já se dnes taky kloním spíše k větším nástrahám, ale ty podle mě nelze moc aplikovat na malých tocích, tam to vždy zůstane u jemného chytání s možným rizikem nevytažení vělké ryby, lae to k tomu přece patří…:-) No a říci, že nejlepší je lovit na trojku rotačku je taky trochu zcestné, ovšem proti gustu …:-)pak jsou třeba sumci na jedničku…

Pátek 21. března 2014 v 9:22® Téca

Líbí se mi, jak většina třpytkařů používá titěrné rotačky. Opravdu je nutné používat dvounulky, nulky nebo jedničky? Na svůj věk mám už něco navláčeno a ze zkušenosti můžu říct, že menší neznamená více. Osobně používám meppsky č.3. Na stříbrnou berušku dokážu vytáhnout ryby od 25cm do 65cm (od tloušťů, přes boleny až po štiky). Na počasí také nehledím, nemám čas a možnosti si vybírat. Vláčím kdykoli se to hodí, dopoledne, v poledne, odpoledne. V přímém slunci nebo když je pod mrakem. V tropických vedrech nebo v příjemném vánku. Úspěchy mám ve všech situacích takřka stejné :)

Pátek 21. března 2014 v 1:17® fro7909

to to je článok pre moju srdcovku Jalec hlavatý…článok no.1 je až neuveriteľné čo som zažil pri cieľenom love tej to ryby a dostať kus nad 50cm !!!2013/August Košice iba jeden 56cm 0,14mm vlasec rotačka meps 0 približne 7 minút zdolavanie teplota vzduchu cca 37 stupňov čas ulovenia 14.00 https://www.facebook.com/media/set/?… =3https://www­.facebook.com/me­dia/set/? set=vb.10000058781­2291&type=2 zdolavačka bola neuveriterľná!!!

Tento příspěvek byl editován Pátek 21. března 2014 v 1:32 uživatelem fro7909.
Středa 19. března 2014 v 19:52® Chorchus
Chorchus

Pěkný článek, letošní začátek sezóny jsem vyměnil plavanou za muškaření a vůbec jsem neudělal špatně. Byl jsem překvapen krásnou osádkou jesenů, tloušťů a parem a přenádhernou chytačkou.

DAM: absolutní souhlas s tím nenápadným oblečením i cajkem – viz 5-tá fotka od konce :-))). J.

Středa 19. března 2014 v 15:40® HaD
HaD

Petula> :-)))

Středa 19. března 2014 v 15:39® Petula
Petula

David H.> Dokonce už jsem přestal nakupovat vercajk od stejnojmenné firmy jako bojkot,h…o platné :-):-):-)

Středa 19. března 2014 v 15:37® Petula
Petula

David H.> Řeky bez stromů budou za par let řekami bez života.Strom k řece patří.Ale co vymyslet na kormouše,nad tím marně přemýšlím.Flinta je flinta,tu tleskáním nenahradíš.:)

Středa 19. března 2014 v 15:30® HaD
HaD

Petula> když vidím jak se všude kácí, možná se blýská na lepší časy :-)

Středa 19. března 2014 v 15:24® Petula
Petula

David H.> Taky řešení,ale chudáci stromy:)Věřím,že ochranáři dřív nechají vykácet všechny stromy kolem řek,aby na nich nemohli černoši sedět,než by je samotné začali regulovat.

Středa 19. března 2014 v 15:20® HaD
HaD

Petula> nebo kýbl lepidla a stromky jim natřít :-D

Středa 19. března 2014 v 15:13® Petula
Petula

David H.> Zákony jsou od toho,aby se porušovaly,né?:) Kdo má flintu ať se přihlásí a jdem na ně:)

Středa 19. března 2014 v 15:07® HaD
HaD

Palivec> rada jednoduchá – flinta a ty hajzlíky černý kosit, co to jde. Ale bez povolení asi blbě :-(

Středa 19. března 2014 ve 14:56@ Palivec

Dobré, ale ještě kdyby jsi Davide poradil, jak chytit tlouště tam, kde nejsou. Úseky řek, kde jsem se chodil bavit a které byly tloušti nabité k prasknutí, jsou prázdné. A nedaleko jsou skupiny bílých stromů. Jako vymalované. Posrané od kormoránů. Někteří už ani neodlétají, ale hnízdí tady…

Tento příspěvek byl editován Středa 19. března 2014 ve 14:56 uživatelem .