Chytej.cz
Jigy Teflon RUGBY LURE HOLDER

Kaprařská předzávodní predikce umístění necteno

16.10.2013 | Závody | Kapr obecný | 3.240 čtenářů | hodnocení: dobrý | komentáře: 4

Kaprařská předzávodní predikce umístěníV tomto článku bychom rádi přiblížili subjektivní pohled na úspěchy či neúspěchy při kaprařských rybářských závodech. Během posledních tří let jsme pořádali řadu podobných akcí a měli jsme tudíž možnost sledovat různý přístup závodníků. Již před samotným nahozením a vylosováním si většinou sami pro sebe predikujeme, jaké jsou šance jednotlivých týmů. Jsou to většinou jen naše soukromé odhady, kterými ještě dost často zamíchá los, ale ve většině případů nemívají až tak velký rozptyl od reality. Mezi rybáři (především kapraři) jsme si vypozorovali charakteristické skupiny závodníků, kteří k lovu přistupují naprosto odlišným způsobem...

 

Domácí borci

První skupinu tvoří tzv. „domorodci“, kteří revír navštěvují pravidelně a většinou to k němu ani nemají extra daleko. Tato skupina rybářů cítí, že „hraje na domácím hřišti“, a tak se snaží již po příjezdu rozdávat rady. Známé prostředí jim přináší celou řadu výhod. Vypozorovali jsme však, že se tito rybáři dopouští, díky svým zkušenostem, celé řady chyb. První z nich je, že odsoudí mnohá místa hned po losu, ačkoli k tomu většinou nebývá žádný důvod. Jedná se spíše o to, že se před losováním upnou na jeden konkrétní flek, a všechny ostatní jsou pro ně nevyhovující, protože by je nikdy ani ve snu nenapadlo, aby si na tato místa sedli. Setkali jsme se při závodech i s takovým extrémem, že místní rybáři při 24 hodinovém klání ani jednou nepřehodili, protože to údajně nemělo žádný smysl! Svou pasivitu pouze okomentovali slovy: „Kdybychom byli tam a tam, to byste teprve viděli!“

 

p2.jpg

Domácí většinou "nejlépe" vědí, co je na háčku nejúspěšnější a málokdy experimentují.

 

Druhou chybou této skupiny bývá sázka na vyzkoušené a osvědčené nástrahy, které byly na revíru při dřívějších výpravách úspěšné. V případě, že v závodě nefungují, tak jsou „domorodci“ bezradní, protože nejsou ochotní experimentovat. Nedokážou si připustit, že závodní podmínky mohou zvyklosti ryb změnit. Neustále a tvrdošíjně se drží osvědčených nástrah, montáží, vzdálenosti atd., aniž by reagovali na aktuální podmínky na konkrétním místě. Aktivita domácích rybářů během závodů bývá většinou lehce podprůměrná. Čas od času nakrmí, ale tím to většinou končí.

 

p1.jpg

Někdy ale tato taktika nese své ovoce...

 

Pesimisti

Další skupinu tvoří tzv. „pesimisti“. Jejich negativní postoj se projeví většinou už při losování a pak přetrvává po celý závod. Žádný „flek“ jim není dost dobrý! Po rozbalení rybářského vybavení obejdou ostatní závodníky a začnou rozsévat své pesimistické náhledy. Místo toho, aby se pokusili změnit zaběhlé návyky a vymysleli něco nového, stále jen bručí a stěžují si u pořadatelů nebo na pořadatele. Často jsou od nich slyšet poznámky typu: „Nemá náhodou támhle protihrot? Neházejí támhle ti do sousedního sektoru? Nekrmí moc?“

Zkrátka namísto vlastního rybaření investují svou energii do hledání nedostatků u soupeřů. Zpravidla se jejich zášť stupňuje s přibývajícími úspěchy okolních rybářů. Nezřídka závod zabalí ještě před oficiálním ukončením a nakvašeně odjedou. Tito jedinci, kteří nemají k závodům pozitivní vztah jsou u vody jen pro zlost a pořadatelé i závodníci si přejí, aby jich na akci bylo co nejméně.

 

p3.jpg

Místo rybolovu se mnohdy věnují hledání chyb u ostatních.

 

Rekreanti

Úplným opakem předchozí skupiny jsou optimističtí „rekreanti“. Bývají to pohodáři, kteří nezkazí žádnou legraci a mají rybářské závody jako zpestření rybářské sezóny. Obvykle se spokojí s každým vylosovaným místem. Hlavní kritériem spokojenosti je skutečnost, že si mohou vypít pivečko a ugrilovat krkovičku či jinou dobrotu. Rybařině se věnují intenzivně většinou jen přes den, protože v noci raději dají přednost schrupnutí. Už proto některé záběry, které přijdou v noci, končívají fiaskem. Případný neúspěch je ze strany těchto rybářů velkoryse tolerován. Za jejich pozitivní přístup k lovu však bývají poměrně často odměňováni zajímavými úlovky. V porovnání s výše uvedenými skupinami závodníků však jdou štěstíčku napřed s „pokrčenýma nohama“.

 

p4.jpg

Hlavně když je pohoda!

 

Amatérští profíci

Jsou to rybáři, kteří přijeli závodit a od začátku je to na jejich přístupu vidět. Po vylosování o svém místě přemýšlí a jasně si naplánují strategii chytání. V případě absence záběrů aktivně řeší problém a snaží se najít cesty k úspěchu. Bazírují i na maličkostech, což se ve většině případů vyplatí. Aktivně se věnují rybolovu celý závod. Pokud ryba alespoň minimálně přijímá potravu, bývají odměněni úlovky. Jedinou překážkou k nejvyšším metám (zvlášť na prestižních závodech), může být absence většího množství kvalitního (a tudíž „dražšího“) krmení. Již několikrát jsme mohli pozorovat situaci, kdy týmu došlo při dobře rozjetém závodě správné krmení a právě tento faktor se ukázal jako rozhodující při boji o medailové pozice.

 

p5.jpg

 

Opravdoví profíci 

O pomyslný krůček výše bývají „profesionální závodníci“. Tato skupina závodníků má většinou v kapse i ten poslední zmíněný triumf. Dostatek krmení i jeho kompletní sortiment. Díky této přednosti bývají často předem pasováni na vítěze závodů. Co jsme mohli mezi rybáři odpozorovat, tak většina rybářů věří, že za jejich úspěchy se skrývá pouze krmení. Pokud se však zaměříme nezávisle na jejich počínání na závodech, tak musíme objektivně přiznat, že krmení je jedna věc a schopnosti věc druhá. Osobně shledáváme faktor úspěchu ve schopnostech, zkušenostech a především v dřině. Nebudeme jmenovat žádný konkrétní tým, ale když jsme během 48 hodinového kaprařského maratónu zaměřili pozornost na firemní týmy našich tuzemských výrobců krmení a nástrah, viděli jsme závodníky se vším všudy. Od první do poslední minuty měli naplánovanou strategii! Hýřili aktivitou, že téměř neměli čas ani na jídlo. Musíme uznat, že to byl koncert, na který bylo radost se dívat, a za který byli po zásluze odměněni příčkami nejvyššími. Mezitím, co ostatní týmy naříkaly, že ryba vůbec „nežere“, skuteční závodníci na svých místech nepřetržitě pendlovali a vymýšleli možné příčiny nechutenství u ryb. Nejdříve vyzkoušeli snad všechny nástrahy ve všech velikostech a modifikacích co s sebou měli. Po půlcentimetrech zvedali nástrahu ze dna, v hodinových intervalech předmáčeli nástrahy, neustále dokrmovali. Měnili tvary háčků, délky a průměry návazcového materiálu. Mezitím co jeden převazoval, druhý vytvářel v různých vzdálenostech krmná místa s odlišným krmením. Pruty nahazovali do krmných míst s několika decimetrovou přesností. A když jim připadalo, že by po změně průměru mohli dohodit ještě dál, začali namotávat na cívky slabounké pletenky. A ačkoliv všechny závodníky celý den ubíjela teplota přes 30 ⁰C, tak ze sebe nesundali ani na okamžik prsačky. A jelikož bylo povolené vnadění pouze ze břehu, dostávali závodníci veškeré krmení do vody raketkou či kobrou. Když jsme se po závodě dozvěděli, že naházeli během 48 hodin tímto způsobem do vody cca 140 kg methodmixových koulí a cca 80 kg boiliesu a pelet, tak musíme před tímto výkonem smeknout. Osobně jsme si vyzkoušeli navnadit kobrou 50 kilo boiliesu a pelet za 24 hodin a druhý den jsme nemohli téměř zvednout ruce nad hlavu. V jejich případě tedy závody nepředstavují chvíle odpočinku, ale pěknou „makačku“.

p6.jpg

Profíci nemají obvykle s dostatkem krmení problém...

 

p7.jpg

A dostatek krmení dokáže často stáhnout ryby ze široka daleka!

 

Shrnutí

Jak již jsme úvodem poznamenali, jedním z důležitých faktorů úspěchu může být dobrý los. Dokáže ale někdo předem určit, které místo bude to pravé? I když jsme již pětkrát pořádali závody na jedné a té samé vodě, tak jsme nikdy nedokázali odhadnout, který flek bude ten vítězný. „Super“ místa, která tipují závodníci po obchůzce revíru ještě před losováním, to zpravidla nebývají! Mnohokrát jsme se setkali se závodníky, kteří se favorizovali díky sektoru a nakonec skončili hluboko v poli poražených a naopak. Není to tedy z našeho pohledu jednoznačně o dobrém či špatném sektoru, ale jak se který tým dokáže s tím či oním místem popasovat.

 

p8.jpg

 

Kritérium adaptace na sektor tedy vrací pravděpodobnost úspěchu zpět k charakteristikám jednotlivých skupin účastníků. Nejlepší adaptaci na konkrétní místo, a tedy i na úspěch, vzhledem ke své aktivitě vykazují jednoznačně profesionální závodníci. Pravidelně se proto umísťují na příčkách nejvyšších. Kolem středu konečných výsledků se nacházejí domácí borci a rekreanti. O jejich úlovcích však nerozhoduje aktivita, ale spíše vrtkavé štěstí. Na konci závodního pole pak končí, téměř s přesnou predikcí, závodníci - pesimisti. 

 

p9.jpg

 

Žádnou z těchto skupin nelze předem se stoprocentní přesností zaškatulkovat a odsoudit ke zdaru či nezdaru, ale vyzkoušejte si někdy na závodech podle těchto skupin závodníky rozdělit a budete zřejmě dost překvapeni, s jakou přesností lze tipnout konečné pořadí výsledků.

Text a fota: Active mix Fishing team (info@activemix.cz)

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

9 hodnocení, v průměru 3.2 hvězdičky

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Středa 16. října 2013 ve 22:33® jepice-zruseno

David H.> Při čtení vody taky hodně napomůžou předměty ve škole, jako byla např. hydrologie, hydraulika, hydrobiologie nebo revitalizace malých vodních toků. Je ale pravdou, že závody jsou v tomto smyslu zábavnější, ale donutí člověka nahodit třeba do záchoda, když si ho nalosuje. Další nevýhodou závodů je, že se volí úseky vody natolik uniformí, že pak ve výsledku jsou všechny fleky uplně spravedlivě blbý, a chytá se prdlačka … David možná zná osobně pražskou Vltavu v Chuchli, možná i jiné podobné úseky.

Středa 16. října 2013 ve 13:29® HaD
HaD

Taky si myslím, že článek určitě má co dát, byť je prvoplánově pro mnohé nezajímavý. Je potřeba ale vnímat celý obsah! Mě například závody daly opravdu hodně – především mi otevřely oči na „mých“ vodách, kde jsem začal chytat i tam, kde jsem dříve ani nezastavil a na neznámých vodách si umím často zachytat hned po příchodu, bez znalosti. Zkrátka naučí číst vodu. A je lety ověřenou pravdou, že mnohdy domácí pěkně vyhoří. A především ti, kteří si nevylosují svůj oblíbený flek a chytají tam, kde jinak ani nenahodí. A neumí se přizpůsobit. Hodnotím také 4, byť není kaprařina úplně můj šálek kávy.

Středa 16. října 2013 v 11:44® jepice-zruseno

Kaprařině se nevěnuji, ale vidím zde podobnost s jinými závody. Myslím si, že závody mohou být zajímavé hlavně pro zdravě postiženého rekreanta, kterej bere věci s humorem, připraví se v rámci jeho možností – ať už finančních nebo časových. Pokud si udrží dostatečný nadhled a je ochoten i riskovat a volit netradiční způsoby, může mile překvapit. Flek přitom nelze hodnotit jako dobrý nebo špatný, ale jestli někomu sedne nebo ne. Někdo umí líp na hlubší vodě, někdo na mělčí atd. Rekreant je navíc nadšený dykoliv porazí profáka, i s umístěním ve středu pole však bývá spokojený. Naproti tomu profík většinou postupuje naprosto systematicky, často má naučené pohyby a šiorokou výbavu, která mu umožní pokrýt všechny možnosti. Ze závodů je zvyklý, že si místo nevybírá a tak umí nachytat prakticky na všem. Nevýhodou je, že je pro něj pak umístění mezi prvními běžnou záležitostí a tak se někdy stane, že je po závodech zklamaný.

Středa 16. října 2013 v 11:21® lunimus

Teda … môžem povedať, že som dosť prekvapený, aké nízke hodnotenie má tento článok. Mám pocit, že to nie je samotným článkom, ale naším všeobecným názorom na pretekárov.
Isto, ani ja nemám ambície vyhrávať súťaže jednu za druhou. Dokonca ani nemám chuť sa nejakej súťaže zúčastňovať (aspoň nie sám od seba), ale hodiť pod celkom pekný článok 1–2 hviezdičky len preto, že autor je organizátor pretekov a „profi“ rybársky tím?
Som presvedčený, že ak by tento článok podpísal niekto z miestnych vychytených autorov, tak má minimálne 4 hviezdy isté.
Prečo hodnotíme hviezdami náš postoj k autorovi a nie obsah článku?
Osobne si myslím, že v článku sú pekne rozobraté jednotlivé prístupy rybárov k lovu všeobecne a nie len počas pretekov.
Z článku som si zobral ponaučenie, že keď mi ryba nejde, môže to byť tým, že práve nemá chuť na miestne osvedčené špecialitky a treba skúšať, vymýšľať, kombinovať atď. Ak som naučený, že na danom revíri majú kapre radi sladké, prečo v čase, keď na sladké nemám ani ťuk nevyskúšam napríklad mäsové a rybačku zavrhnem s tým, že dnes ryby nie sú pri chuti? Možno že práve majú veľmi žravú náladu, ale som im len netrafil správnu chuť.
To sa mi stalo napr. teraz nedávno. Bol som na Hrone a na kostné červy ani ťuk, hnojáky sem tam drobný záber … mal som pocit, že si dnes nezachytám, veď čo sa to predsa s rybami deje, keď na tomto mieste nechcú ryby ani len kostniaky? No miesto odchodu som skúsil zmeniť nástrahu. čuduj sa svete, zábery razom stúpli a zrazu som zázračne naťahal z vody X pekných rýb. No potom zrazu utlo a ani ťuk. Že by sa ryby už nažrali? Nie, len sa mi na lovné miesto natiahli sumce, ktoré nejavili záujem o práve nastražené „sladké“. Znovu som sa skúsil vrátiť ku hnojákom a pár sa ich pozrelo na breh.
Autor článku pekne zadefinoval, prečo sa niektorým rybárom darí a iným nie. Veľkú váhu síce spraví množstvo a kvalita krmiva, ale najväčšiu časť spraví práve schopnosť sa prispôsobiť podmienkam.
Za seba hodnotím článok a nie autora. Myslím, že som čítal aj o málo zaujímavejšie články, ale tento bol pre mňa tiež fajn čítaním, preto dávam 4 body.