Pokud by například těžařská společnost Sokolovská uhelná chtěla zaplavit vodou z Ohře všechny vytěžené lomy v severozápadních Čechách, přišlo by ji to na stovky milionů korun. Z tohoto důvodu se pochopitelně žádná firma do napouštění lomů a těžebních jam nepožene.
Vodní rekultivace jsou přitom považovány za nejlevnější a nejrychlejší cestu obnovy poškozené krajiny. Například v Karlovarském kraji, kde čeká na napuštění několik vytěžených lomů, je podporují města, ale i krajští radní. V poslanecké sněmovně novelu prosazovala ČSSD, proti byli poslanci ODS, US–DEU a KDU–ČSL. Poslanci KSČM byli nejednotní – část hlasovala pro, část proti.
Proboha kde by vzali tolik vody ??? Stačí se podívat na tu ohromnou jámu mezi Habartovem a Bukovany u Sokolova. Teče v okolí jeden jediný mizerný potok.Jako kluk si pamatuji i ten kopec co byl mezi obcemi.
Gudaska: Nechtěl bych se zastávat zdejších uhlobaronů, ale jsi si tím co tvrdíš opravdu jist? Víš o tom vůbec něco? Kdy vůbec vznikly ony „jámy“ víš? Kdo z toho měl tenkrát prospěch víš taky? A stejná strana by z toho měla mít prospěch i po rekultivaci? To nemyslíš vážně…
Pokud někdo něco těží, také z toho něco vytěžil, neb zdarma by to nedělal. Rekultivace je tedy jeho povinností a hotovo. V každém projektu jsou (a byly) na ni kalkulovány náklady. Pokud šly někam jinam, není to starost poslanců, ale krajských radních – prosadit rekultivaci právní cestou. Oni sami dobře vědí, kde asi ty peníze jsou. Vzhledem ke svému věku dobře pamatuji na jásání nad rekordy nejen ze sokolovska.