Strategie lovu

Očekávané úspěchy se dostavovali sporadicky. Za úplňku jsem naopak zůstával znechucen doma a raději se věnoval jiným činnostem. Stejně tak za chladných dnů a nocí jsem se k vodě vydával s nechutí. Zkrátka se mi mnohdy až dogmatická pravidla zaryla pod kůži a bez vlastního názoru jsem se jimi řídil. Úspěchy, které studijní materiál předpovídal, se dostavovaly výjimečně. Postupem času jsem však začal zjišťovat, že ledacos je jinak. Nedokážu dnes posoudit, zda to byl kdysi záměr některého z autorů, od kterého pak leckdo se školáckou přesností opisoval, či pouhou neúmyslnou (či úmyslnou?) chybou. Mám pocit, že čím déle se sumcařině, resp. rybařině věnuji, tím více výjimek nacházím a zjišťuji, že onen slavní citát od řeckého filosofa Sókrata: „Vím, že nic nevím“, je životní pravdou a to nejen v rybařině. I přesto se nyní pokusím stručně shrnout své poznatky, které jsem já a mí rybářští přátelé shromáždili za léta strávená u vody

Sumčí čas během roku

Hlavní sezóna lovu sumce souvisí především s teplotou vody a místními předpisy. V ČR jsou nejlepšími měsíci k lovu sumce červen až polovina či konec září. Braní v červnu a červenci je obvykle ovlivněno třením a téměř každý rok je v průběhu těchto měsíců zhruba čtrnáctidenní období, kdy je záběr sumce spíše náhodou. Zastihneme-li sumce při milostných hrátkách, je lepší si dát v lovu pauzu. Na vábničku sice zejména mlíčáci reagují dobře a agresivně, nicméně kvalita výtěru ovlivní i následující sezóny, a proto bychom je měli nechat v klidu. Konec srpna a začátek září považuji v tuzemsku za jedny z nejlepších měsíců pro lov sumců a často se podaří i opravdu veliká ryba. V průběhu října se frekvence záběrů snižuje, přesto však má ještě smysl k vodě vyrazit. Sumci se připravují na zimování a potravu přijímají celkem spolehlivě a šance na úlovek velkého  exempláře není vyloučena. Čím více se blíží rok k závěru, tím se ryby vydávají na lov méně často a naše naděje na úlovek se snižují. Sice jsem pravidelně dostával zprávy o sumcaři, který v prosinci, v době, kdy rtuť teploměru bývala pod nulou, chytal s úspěchy sumce kousek pod hladinou na přehradní nádrži Orlík, ale obecně platí, že je již téměř bezvýznamné k vodě chodit. Význam snad mají pouze lovy u dna u výtoků teplé vody z vodních elektráren, a nebo „vábnička pro otrlé jedince“. Já obvykle sezónu končím v ČR s vábničkou v ruce během listopadu. Na zahraničních revírech, v teplejších částech Evropy, se sumci dají lovit celoročně a řekl bych, že pro lov opravdu kapitálních kousků jsou chladnější části roku úplně nejlepší. Mnoho velkých ryb, které jsem s přáteli ulovil nebo o nich dostal zprávy, bylo uloveno v období prosinci až březnu. Květen a červen bývá na těchto lokalitách, jako je Pád, Francouzské řeky, Ebro apod. poněkud riskantní, protože můžeme zastihnout sumce při milostných hrátkách a toto nebývá dobou hojnosti sumčích úlovků. 

Sumci se dobře dají lovit i koncem října

Sumčí čas během dne

Ačkoliv sumec může zabrat v hlavní sezóně klidně v poledne a takový záběr slangově nazývám „poledňák“, existují top časy, kdy je záběr nejpravděpodobnější. Zhruba 70% záběrů z celého dne lze očekávat v letním období mezi 18:00 a půlnocí. V období, kdy je v ČR lov zakázán, záběrů přichází většinou podstatně méně. Ověřil jsem si to v letech, kdy to bylo na několika vybraných revírech umožněno a na světových revírech, kde je místy lov nonstop povolen. Za další nejnadějnější čas pro aktivní braní sumců považuji brzké ráno až do dopoledne, tedy dobu někde mezi 4:00 až 9:00 hod. Někdy se tato doba protáhne až do oběda, zejména v zamračeném počasí a může zabrat ten největšší exemplář. Dobře si vzpomínám na takový den, kdy jsme okolo desáté vytáhli rybu 220 cm a za další necelou hodinu sumce 246 cm!

Úžasný dopolední úlovek

Z celého dne je ale obecně večerní rybolov tím nejnadějnějším časem a podle toho by se měl rybář řídit a plánovat výpravy. Počátkem června a v červenci jsem nejvíce záběrů dostával mezi 21:00 a půlnocí, koncem léta to bývá o jednu až dvě hodiny časněji. Bývají však dny, kdy sumci vyjíždí na lov ještě dříve, a proto se při krátkých výpravách snažím mít své nástrahy na místě co už okolo 18:00 hod. V chladnějších částech roku, kdy záběrů díky pomalejšímu metabolismu sumce výrazně ubývá (příjímá potravu méně často a déle tráví), můžeme atak na nástrahu očekávat kdykoliv – rozdíly mezi denním a nočním braním se částečně vyrovnávají. 

Nejnadějnější dobou pro lov sumce je soumrak a noční hodiny

Každou chvíli to může přijít. A i když ne, kvůli těmto scenériím stojí za to být u vody...

Sumčí čas s ohledem na fázi měsíce

„Za úplňku zůstaňte doma! K vodě vůbec nemá smysl chodit!“ Tak tuto větu jsem četl v mnoha knihách v různých verzích a mnoho let se jí řídil. Setkání s jedním rybářem pro mě však bylo doslova šokem. Tvrdil mi, že největší sumce ulovil právě v období úplňku a nebo ve dnech těsně okolo něj. Nevěřil jsem, až do doby, kdy jsem s ním na sumce za úplňku vyrazil a okolo desáté večer zabrala monstrózní ryba. Díky chybnému záseku ulovena nebyla, ale ve mě se zboural další z mnoha mýtů o lovu sumce. Od té doby naopak úplněk vyhlížím a snažím se své výpravy plánovat tak, abych měl v těchto dnech „nabito“. Záběrů je v období vrcholné fáze měsíce sice méně, ale zato často přichází záběry od těch největších ryb. Za nejlepší období považuji dva dny před a dva dny po úplňku. Poté obvykle následuje několik dní klidu a pak začínají brát zase menší exempláře. Osobně si vysvětluji tento jev tím, že větší sumci mají rádi větší klid a za úplňku se těm menším skutečně na lov moc nechce. Vliv na braní za úplňku mají samozřejmě i další faktory jako je tlak, počasí, teplota vzduchu i vody atd. Nicméně pokud jsou jen trochu příhodné podmínky, vyrážím k vodě, aby se mi při východu obrovské „bílé koule“ rozbušilo srdce a do žil byla vpravena kritická dávka adrenalinu. 

Mé nervy i pruty bývají za úplňku napnuté k prasknutí.

Sumčí počasí

Mé současné heslo zní: „Sumce můžeme ulovit kdykoliv“. A je jedno, zda sněží, prší, létají hromy blesky či je dusno k padnutí. Platí pravidlo, že existují velmi dobré podmínky pro lov a velmi špatné. Na rybařině je ovšem krásné to, že „nikdy nevstoupíme do stejné řeky“ a výborné podmínky dnes fungovat mohou, avšak zítra již nikoliv (což jsem ostatně mnohokráte zažil). Oba dny byly stejné, jak kdyby byly psané přes kopírák, přesto jeden den přicházely záběry jeden za druhým a druhou noc, kdy bylo očekávání veliké, nepřišel ani jeden. Sumci již totiž mohli být nacpaní, nebo jednoduše cítili přicházející změnu počasí, o které ještě ani nejlepší meteorologové nevěděli. Dobrým počasím pro lov je obvykle stálý či mírně vzrůstající tlak a teplé stabilní počasí. Prudký pokles před bouřkou může sumce vyburcovat ke žravosti, ale ne vždy a prudký déšť doprovázený hromy a blesky většinou veškerou aktivitu ukončí. Stejně tak je můj optimismus vyplavován dlouhotrvajícím nepřetržitým deštěm a celistvou šedivou pokrývkou oblohy. Ale i v takových okamžicích není vše ztraceno a v obou případech jsem již úlovku menších ryb dosáhl. Velmi dobrým okamžikem bývá období, kdy nepříznivé počasí skončí. Například po krátké bouřce jsem obvykle sice mokrý jako myš, ale plný očekávání. Stejně tak dva až tři dny po dlouhodobých deštích, kdy je vody přikalená a její teplota začíná stoupat, jsou dobrým časem pro lov. Z hlediska teplotního preferuji stabilní teplotu vody či její mírný vzestup. Tendence teplot je v tomto případě důležitější, než absolutní hodnota. Velmi úspěšným lovem byl v minulosti okamžik, kdy jsem na italském veletoku začal lovit v období, kdy měla zpočátku voda necelých 11°C a během týdne se vyšplhala až na 16°C. Již druhý den jsme dosáhli za teploty vody 11,5°C úlovku více než třičtvrtěmetrákové ryby a za dva dny při teplotě 14°C téměř stokilové. Prudký pokles teploty vody mi ve většině případů kýžený úlovek nepřinesl. Výjimkou může být dlouhotrvající parné počasí, kdy voda dosahuje až 30°C a ryby díky sníženému obsahu kyslíku propadají letargii a ani z "technických" důvodů žrát nemohou. Zde může prudký pokles teploty, doprovázený dešti a okysličením vody, vyvolat u sumců doslova „žrací extázi“.

Pokud dlouhodobě prší, nechávám obvykle odpočívat všechny pruty i vábničku.

Tohoto velikána ulovil Míra Zídek za deště, z čehož vyplývá, že šance na úlovek je vždy!

Stanoviště sumce

Na sumce můžeme ve vodě narazit téměř kdekoliv. Na základě pozorování sumce v akváriu a po rozhovorech s podvodními fotografy a kameramany, jsem došel k závěru, že sumci v žádném případě nevyhledávají pouze nejhlubší místa v revíru. Mnohem více je láká pocit bezpečí, který v nich vyvolává jakákoliv vodní překážka, pod kterou si třeba pouze schovají hlavu. Padlý strom, podemletý břeh, křoví ve vodě, hrana na dně, prohlubeň, podemletý balvan, podvodní rostliny, potopená loď – to vše jsou místa, kde s největší pravděpodobností sumec bude odpočívat. Pokud nemá k dispozici přírodní úkryty, pak vyhledává hlubší místa s měkčím dnem, kde si neporaní citlivé břicho. Je však potřeba mít na paměti, že tato místa musí poskytovat dostatek kyslíku. Ten kupříkladu v parném létě u dna ve 40 metrech vůbec nebude a sumci budou stát někde ve sloupci a mnohdy zcela nepochopitelně hlavou kolmo vzhůru jako svíčky ve vodních rostlinách či korunách potopených stromů. Nebo mohou být kousek pod hladinou. Například na Orlíku jsem několikrát viděl stát sumce těsně pod hladinou ve stínu pod obrovskými hnijícími koláči zelené řasy. Místní „specialista“ toho poznatku dokonale využíval s mělce chodícím dvoudílným woblerem. 

Na řekách často můžeme sumce hledat za mostními pilíři a vedle nich, v rýhách na dně nebo ve vývařišti přímo pod splavem či pod vodními elektrárnami. Jsou-li na mělčích revírech v klidové zóně nad vodou stromy, které poskytují rybám stín, případně jdou křoviny až do vody, máme před sebou další velmi pravděpodobný úkryt největší ryby našich vod. 

V chladnější části roku se pak sumci shromažďují do hlubších míst s dostatkem kyslíku. Na řekách to bývají prohlubně, které mohou poskytnout zimoviště i několika desítkám ryb současně.

Sumci milují jakékoliv vodní překážky.

Místa vhodná k lovu

Představte si, že jste ve velké místnosti, kde je uprostřed velký prostřený švédský stůl plný dobrot. Po obvodu místnosti plné lidí jsou pak ukryty malé stolečky, kde sem tam leží chlebíček, dortík, ovoce... Kam se vydáte, když budete mít hlad? Jistě tušíte, kam mířím. Nejlepší místa pro lov sumce jsou právě ony rautové hostiny. Tedy zóny, kde se z nějakých důvodů koncentrují ryby, které sumce zajímají. Jeden můj kolega kdysi prohlásil, že na sumce nastražuje do těch míst, kde nejrychleji dostane záběry na feeder od cejnů či plotic. A bohatě se mu to vyplatilo. K mému překvapení se nikdy nejednalo o nejhlubší úseky revírů. Naopak. Sumci si bez jakýchkoliv problémů navečer či v noci vyjedou do vody, která je hluboká jen několik desítek centimetrů, a zde hodují. A velmi často zcela nehlučně, aby o své přítomnosti nedali vědět. Velmi dobrým lovištěm bývají i oblasti, kde navečer loví boleni. Jejich přítomnost je dána masivním výskytem ouklejí a drobných rybek a sumci tato místa v nočních hodinách s oblibou také navštěvují. Na členitých revírech se vždy snažím vybírat k lovu místa, kde se hlubina mění v mělčinu. Hrany sumci při lovu kopírují a ze zálohy útočí na kořist, která se většinou v mělčinách na noc ukrývá před predátory. Při lovu na revírech, kde jsou keře až do vody, případně potopené stromy a hloubka u nich dosahuje alespoň půl metru, nebojím se svou montáž vyvézt právě do těchto míst do bezprostřední blízkosti překážky a vůbec mi nevadí ani vzdálenost 1-2 metry od břehu. V takových místech se vyplatí lovit přímo z hladiny či na vyvazovanou se splávkem. Sumci tyto úseky při lovu s oblibou navštěvují a mě tyto fleky přinesly vůbec největší ryby.

Jeden z TOP míst, které vydalo za týden pět velkých ryb.

Dalším „TOP flekem“ jsou přítoky a to zejména v období, kdy se průtok přítoku zvýší. Do takových úseků jednak najíždějí ryby z revíru a naopak ryby z přítoku jsou do ústí proudem strženy. Na jednom takové místě v zahraničí jsem před lety zažil neuvěřitelnou noc, kdy se sumci doslova zbláznili a zhruba dvě hodiny zde masakrovali vše živé. Slyšet zalovit asi 50 sumců, z nichž měla jistě desítka okolo 100 kg, byl zážitek na celý život. V následujících dnech však proud přítoku zeslábl, což ukončilo veškerou aktivitu dravců a přežraní sumci odpočívali v doupětech.

Po většinu roku je nejnadějnější hloubkou pro lov 1-2 metry pod hladinou. Teprve pokud tato hloubka nepřinese úspěch, můžeme zkusit jít níž nebo až zcela na dno. V chladnějším období se potrava sumců stahuje do hlubších míst revírů a nástrahy by je měly následovat. V tomto období je velmi dobré si místa s větším výskytem drobných ryb zmapovat např. feederem a zde pak sumce lovit. 

Až budete místo k lovu sumce vybírat, snažte se vždy postupovat podle potravní logiky. Tam kde je potravy nejvíce, bude šance na úlovek největší. 

Informace o dobách a místech lovu berte prosím pouze jako vodítko pro výpravy. V žádném případě by se pro vás nemělo stát dogmatem tak, jako kdysi dostupná literatura pro mě. Stoprocentní pravidla naštěstí neexistují a to činí rybařinu krásnou a tajemnou. Vždy je potřeba dobrého odhadu rybáře a v neposlední řadě trocha toho rybářského štěstíčka.

Přeji mnoho úlovků a pěkné fotografie. Na udírnu prosím raději zapomeňte. Puštěný sumec je totiž vždy příslibem do budoucna na ještě větší a bohatší úlovky!

David Havlíček