Kde a co?
Protože podnovoveský revír dobře znám, vím, že se jedná o nadprůměrně zarybněnou lokalitu, která je mezi rybáři proslulá především velkými kapry. O tom se na vlastní kůži přesvědčilo v červenci loňského roku sedm týmů, které nachytaly během 72 hodinového závodu přes 13 metráků kaprů o průměrné váze přes 5 kg!
Závody v plavané jsou však na této vodě velkou neznámou. Bílá ryba se zde vyskytuje hojně, ale jen stěží se dá odhadnout, jak bude reagovat na velké množství krmení a závodní atmosféru. Z této velké neznámé jsem také vycházel při sestavování pravidel závodu, kde jsem v závěru uvedl, že lze očekávat úlovek za poločas přes 30 kilogramů. Smyslem této věty v propozicích nebylo přilákat závodníky, ale přimět zúčastněné, aby si vzali dostatečně velký (pokud možno závodní) vezírek. Na internetových stránkách však tato věta vyvolala mezi rybáři velkou diskuzní přestřelku. Dokonce několik nepříjemných „obvinění“ směřovalo i na mě - na organizátora, že uváděné hodnoty, které nemají s realitou pranic společného a takto nadhodnocená čísla nemám raději nikde zveřejňovat.
Oponovat? To by asi nemělo smysl. Polovina rybářů je přesvědčená, že je možné nachytat za tři hodiny přes třicet kilo ryb, ale zbytek nikdy neuvěří. Rozhodl jsem se v rámci testování oba názorově odlišné tábory rozsoudit.
Testování v praxi
Ve středu 8. 5. 2013 jsem si připravil čtyřmetrový bič na velmi jemnou plavanou a vyrazil jsem na revír. Při přípravě krmení jsem si nebyl příliš jistý, zda budou ryby preferovat sladkou nebo masovou bázi, tak jsem si nachystal obě varianty. Abych rybu na místě dlouho udržel a nemusel neustále vnadit, zvolil jsem krmení s dostatkem hrubých částic a pelet.
V kyblíku jsem rozmíchal sladkou směs z Active mixu Sweet, kukuřici a Candied pellets, kterou jsem také hned od začátku vnadil. Jako nástrahu jsem použil masné červy. Chytání jsem zahájil v 9.15 hod. Ryby najely na krmiště téměř okamžitě! První záběry od perlínů přišly během necelé minuty a trvaly ve vysokém tempu cca 20 minut. Jediným problémem byly háčky Kamakatsu (vel. 12), kterých jsem během úvodní „dvacetiminutovky“ ztratil hned pět (tři se zlomily a dva jsem pozbyl i s rybou)!
Kvalitu háčku se rozhodl otestovat i zhruba dvoukilový kapřík. Háček č. 12 se mu zasekl přímo do okraje tlamky. Pro mě tím začal nekonečný souboj, který trval více než čtvrt hodiny!
Zdolaný kapřík byl příjemným zpestřením mezi bílou rybou, ale v potřebném váhovém součtu představoval ztrátu, kterou se mi nepodařilo do konce první hodiny chytání smazat. Tak jsem měl v 10.15 hod. odhadem „jen“ 7,5 kg ryb!
Druhé kolo
Netušil jsem však, že mě o pět minut později čeká další překvapení. Úlovek mi odplaval po záseku s celým návazcem. A tak jsem musel běžet do auta vzdáleného padesát metrů od fleku a navazovat komplet celou montáž. V celkovém čase to celé znamenalo ztrátu 3,5 minuty bez chytání. Musím upozornit, že jsem měl s sebou doprovod, který pečlivě měřil čas a informoval mě, jak si stojím ve srovnání s plánem. Po další ztrátě několika dalších háčků mi došly „dvanáctky“ a byl jsem přinucen přejít na háčky č. 8 značky Owner. Tento „velký“ háček se hned od začátku jevil jako lepší volba. Ryby se nezažíraly a také méně padaly. S touto montáží se mi podařilo do konce druhé hodiny nachytat odhadem 10 kg perlínů. V 11.15 hod. jsem tedy byl stále 2,5 kg pod plánem.
Kolo závěrečné
Do poslední hodiny jsem nastupoval s vědomím, že se počet úlovků v každé desetiminutovce nesmí dostat pod 20 kusů. Tomu jsem musel přizpůsobit způsob krmení. Krmil jsem nepřetržitě celou hodinu. Jednou rukou jsem držel bič a druhou jsem dokrmoval.
Už jsem ale nekrmil koulemi, ale rozprašoval jsem sweetku do vzdálenosti 4,5 metru od břehu. Bylo to dost náročné, ale přineslo to své ovoce. V průměru jsem nachytal 23 ryb/10 min. Ale stačilo to ve výsledku?
V 12.15 hod. jsem vytáhnul poslední rybu a došlo na vážení celkového úlovku. Abych byl přesný, tak všech úlovků, které se mi podařilo umístit do vezírku. Při nutnosti rychlého zacházení s rybami se mi podařilo minimálně 10 kusů pustit mimo vezírek :-). Váha však i přes všechny mé nepodařené akce (zlomené háčky, přetržené vlasce, nepřipravené rezervní náčiní, nezasakované ryby, atd.) ukázala hodnotu 30,11 kg!
Závěrem bych tedy chtěl sdělit táboru „opozice“, že na Podnovoveském rybníce je možné za 3 hodiny nachytat 30 kilo ryb, i když budete lovit třeba jen a pouze bílou rybu...
František Helm
Juraj> Řekl bych ale, že tam právě organizátor ty výjimky musí mít a má vyřízené. Plus souhlas obcí kterými závod vede a já nevím co všechno ještě. Snad ty zákony nejsou jen tak pro srandu králíkům, no ne?
Doudleban> Trochu jsi to s těma autama netrefil. Kousek od nás se jezdí Horácká rally. Na normálních silnicích!!!! Rozdíl je stejný jako při závodech LRU. Trať je uzavřená a diváci musí být za páskou.
František Helm> Odkaz určitě nemám, probíralo se to v muškařském okénku, nejspíš tady možná ale i někde vedle. Zkusil bych se tedy poptat tam.
Doudleban> Vidím, že jsme to oba pochopili stejně… :-) Spíš jsem si to představoval, že předložím organizaci svoje pravidla. Organizace provede korekci, jestli je to v souladu s jejich stanovami a ryb.řádem, popř. upraví podmínky a hurá na závody. A pokud se mi nechce psát svoje pravidla, tak si vezmu pravidla od asociace…Možná naivní a příliž přímočará představa :-) Nevíš náhodou, kde bych našel tu studii o těch pstruzích… Díky
David H.> Na svazovkách jsem byl vždy jenom jako závodník, tak jsem to neřešil. V roli pořadatele jsem byl vždy jen na soukromákách…
František Helm> Já se ptám, když něco nevím, jinak by to nemělo smysl. Čekal jsem, že když se tím někdo zabývá, tak se po takových informacích bude pídit. O studii popisující mortalitu při lovu pstruhů už jsem tu četl. A jestli si to dobře pamatuji, tak u pstruhů při použití bezprotihrotových háčků to bylo kolem 5%. Proto by mě zajímalo, jak je to u ostatních druhů po jejich ozávodění.
Závodní a rybářský řád jsou vskutku jablka petržel. Rybářský řád obsahuje výňatky ze zákonů týkajících se výkonu rybářského práva. Závodní řád je pouze interní domluva uvnitř jakéhosi spolku. Co je nad čím, je naprosto evidentní. Proto jsem se ptal, jak je to s těmi výjimkami.
V analogii s automobilovými závody by to pak vypadalo následovně. Dám dohromady klub, napíšeme si závodní řád, odsouhlasíme, číslo na auto a hurá na silnice. Je jasné, že během závodů nemůžeme dodržovat povolenou rychlost, přednosti, semafory a tak, to je přeci logické.
František Helm> no to ani omylem. Musí na to být povolení – výjimka. A i proto jsem bojoval za zrušení u přívlače. Marně.
David H.> Dávat dohromady zasakovaná ryba = ponechaná ryba a 7 kg a dost… to mi nepřišlo zrovna logický :-) ale mylně jsem se tedy domníval, že závodní řád má přednost před rybářským, a že povoluje výjimky…
František Helm> Tvůj poslední příspěvek je lehce na vodě. Pokud vím, tiše se to toleruje, ale výjimky na to nejsou.
Doudleban> Taky by mně zajímala odpověď na tvojí otázku, která souvisí s mortalitou ryb při vezírkování??? Ty si k tomu už viděl nějakou kvalifikovanou studii??? Protože se většinou v diskusích setkávám pouze s: „Já si myslím… Jsem přesvědčen… Určitě je to… !!!“ a jsou to ve většině případů lidé, kteří na závodech nikdy nebyli a jen v diskusi vaří z vody… A co se týká rybářského řádu a závodního řádu, tak je to z mého pohledu srovnávat jablka a petržel…přece nepošlu závodníka v půlce poločasu ze sektoru domu s vezírkem plným ryb jen proto, že už má nachytáno 7 kg :-)prostě to beru jako fakt a nutnost, že se závody řídí svým řádem a běžné rybaření také… je to stejný, jako bys nutil jezdit závodníky při rally v obci 50km/h a 90km/h mimo obec :-)
mascha> Tvůj přístup k závodům ti určitě nehodlám vymlouvat a ani tě nechci přesvědčovat o opaku… (taky mám radost, když se s rybou zachází s maximální opatrností) Jen bych k tomu přidal několik osobních zkušeností…za celou dobu, co jsem se věnoval plavané aktivně, tak se mi nestalo, že by mi ryba po puštění neodplavala! Mám možnost trénovat plavanou na své vlastní tréninkové vodě o velikosti cca 0,3ha, kde je opravdu dost ryb. Před závody tam sedím i 5× týdně. Někdy ryby pozoruji, ale většinou je chytám. V nejnutnějších případech ryby i sakuji. A jediné, co jsem vypozoroval, tak v dříve používaných „tvrdých“ závodních vezírcích ztrácely ryby šupiny. Nebylo to ale nic extrémního – čas od času šupinka (primárně šupiny od malé bílé ryby). Radost jsem z toho samozřejmě neměl, ale z mého pohledu, to poškodilo obsádku této malé vody úplně minimálně. Na stavu ryb se mnohem více podepsala skutečnost, že mi nějaký „dobrák“ pustil do revíru štičky od 35 do 50 cm, které ozdobily rybky mnohem víc než vezírek…
hraji>V první řadě bych rád poděkoval za příspěvek k článku, ze kterého je vidět, že se v dané oblasti vyznáš a máš řadu vlastních zkušeností. A určitě některé, především ty zahraniční postřehy, vyzkouším. Chtěl bych se zeptat, jestli ses už setkal s desinfikováním vezírů přímo u revíru před závody v tuzemských podmínkách a jestli popř. nevíš, čím se tato desinfekce provádí…. (osobně si vezírek desinfikuji po každé návštěvě u vody solným roztokem s Preventinem) Předem děkuji za odpověď…
skwor> Ještě k tomu, co jsi viděl na závodech ve feederu. Něco už jsem odzávodil byl jsem i několikrát vážným, takže jsem se nebyl jednou podívat jako ty. Těch rybek, co se obrací jak píšeš je minimum a ne u každého závodníka. Přeborníci jsou v tomhle zejména cejni. Kdo je chytá pravidelně ve větším množství, tak ví, že i bezprostředně odháčkovaná (nezažraná) ryba se dokáže několik minut povalovat na boku u břehu, než elegantně odpluje. To samozřejmě ne každý jedinec, ale u tohoto druhu se s tím setkávám nejčastěji. Na spekulace odpovím hned. Vypustily jsme několik cejnů u kámoše do jezírka. Dva vypadali na umření. Plavou tam dodnes a je to měsíc.
František Helm> Článek jsem samozřejmě četl.
hraji> Kde bereš to přesvědčení, že kritikům zacházení s rybami při závodní plavané či feedru nevadí i ti omatlávačí mikropstroužků a okounků? Tón celého toho komentáře je podněkud zvláštní. Komu se nelíbí, co dělám, tak je extrémní (čti pomatený) ochránce ryb, který omatlává desítky pstroužků v listopadu, čímž jen dokazuje své pokrytectví.
Jinak souhlasím maschou, napsal to dobře. Nesouhlasím jen s tím, že na soukromých revírech je takový lov v pořádku. Možná z právního hlediska může být, ale etická stránka věci je úplně stejná jako na revírech ČRS či MRS.
Otázka na závodníky. Víte, jaká je mortalita u jednotlivých druhů ryb při jejich chycení, vezírkování, vážení a opětovném vypuštění?
Druhá otázka pro závodníky závodící na revírech ČRS (MRS). V mém rybářském řádu platném v ČRS pro rok 2013 se píše: ,,… Ryba uložená ve vezírku nebo jiném zařízení na uchování živých ryb je považována za ponechanou." Na dalším místě pak: ,,V mimopstruhovém rybářském revíru si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když loví na více rybářských revírech, nejvýše 7 kg všech druhů ryb." A do třetice: ,, Rybu, která se vrací zpět do vody, je potřeba uvolnit z háčku bez zbytečné manipulace, pokud možno ve vodě. Pokud vězí háček hluboko v jícnu ryby, je nutno jej odstřihnout."
Co jsem v řádu naopak nenašel, jsou výjimky pro závodníky. Jak to tedy je? Pro vlastníka průkazu závodníka automaticky přestávají některé zákony platit, nebo si musí každý závodník žádat sólo? A paltí to jen při závodech nebo i při trénování a focení plných vezírků do článků? A co závody, kde závodí i závodníci bez průkazů? Nebo se výjimky zařizují pro každý závod zvlášť?
mascha> Už jsi někdy viděl závodní rychlochytání ouklejí? Odpovím za tebe: „Nikdy!“
Protože kdyby ano, tak nemůžeš napsat takovouhle hovadinu: „Teď jsem četl článek o posledním mistrovství plavaček – chlapi na prvních místech chytali průměrně stopadesát až dvě stě ouklejí za hodinu. Za tři hodiny závodu při desítkách závodníků jsou to neuvěřitelný mraky ryb, který jsou popíchaný, omatlaný v ruce a lisovaný při vážení jen kvůli egu závodníků.“
Ti borci mají krátké biče 3–4m, háčky bez protihrotu a manipulují s prutem tak obratně, že jim rybky padají z háčků rovnou do vezírku, tudíž se jich VŮBEC NEDOTÝKAJÍ. Kdyby se drbali s každou rybou jak píšeš, tak se na taková čísla nikdy nedostanou.
hraji> Tvých názorů si vážím a skoro vždycky s nimi souhlasím, ale tady musím oponovat. V podstatě všechno už popsal mascha, ale přidal bych jeden svůj postřeh. Kamarád chytal závodně feeder (dokonce ani ne plavanou, tudíž množství malých rybek bylo menší). Jednou jsem se za ním byl podívat a když jsem viděl, jak od mnoha závodníků po vážení odplouvají krásné plotice břichem vzhůru, tak mě to utvrdilo v tom, co píšu níž… Prostě tohle sakování je zbytečné a nelíbí se mi to. Rybaření byť se sportovním přístupem sport není.
hraji> nesouhlasím s tebou hluboce co se týče pokrytectví i názoru na závody. Na rybách se snažím chytat ryby co největší, chytám pro zábavu, ale taky mi nedělá problém rybu odnést a sníst. To je cílem lovu, proto se necítím jako pokrytec, když odsuzuju závodní lov. Chytat malé ryby závodně je čuňárna. Jednotlivé disciplíny se liší svojí mírou prasáckosti – počítat kusy je ještě akceptovatelné, stejně jako vážit megakapry na boilís závodech. Měřit každého potočáčka na už horší a plavačkové či feederové závody jsou prasárna nejhrubšího kalibru. U přívlačových závodů bych osobně postihoval chycení podmírové ryby zápornými body – donutit trestem závodníky selektovat velkou zkušenou rybu, to je umění, a ne páčit z vody dlaňový naivní trouby.
Závody plavačkové jsou ultra zvěrstvo. Teď jsem četl článek o posledním mistrovství plavaček – chlapi na prvních místech chytali průměrně stopadesát až dvě stě ouklejí za hodinu. Za tři hodiny závodu při desítkách závodníků jsou to neuvěřitelný mraky ryb, který jsou popíchaný, omatlaný v ruce a lisovaný při vážení jen kvůli egu závodníků. Ještě kdyby se ty ryby pak naporcovali do salátu, přišlo by mi to míň úchylný než toto…
Závody o největší nebo nejtěžší rybu pochopím, stejně tak nějaké závody ve všestrannosti, třeba o největší počet druhů. Ale pro mechanickou těžbu bělic v závodní plavané neexistuje pro mne omluva…
Btw vím, že tento článek byl o závodech na soukromáku, gut, nechť si tam majitel dělá co chce. Ale pořádání závodů na revírech ČRS je fuj a závodníci můžou bejt rádi, že to zatím nenaštvalo nějakýho šikovnýho právníka, jsem si stoprocentně jistý, že dobrej právník by našel hned několik porušených zákonů.
Taky přidám svůj názor. Asi nemusím zdůrazňovat, že jsem nejen aktivní závodník, ale i trenér. Kardínální otázkou je poškozování ryb při jejich pobytu ve vezírku. V kolébce Anglie probíhá velký počet závodu na vodách označovaných „comercials“, tedy vodách k soukromém vlastnictví zcela konkrétní osoby, která investuje do obsádk ynemalé peníze. Na některých vodách se závody konají dokonce i 4× týdně. Na těchto vodách existují velmi přísné předpisy, týkající se používání vezírků (někde jen povinná koupel vezírku v desinfekčním roztoku, na některých vodách naprosto striktní zákaz používání vlastních vezírků, tam se pronajímají za poplatek vezírky přímo od majitele). Také jsou stanovena přísná pravidla pro množství ryb v jednom vezírku. Je třeba podotknout, že v Anglii je běžná délka závodního vezírku 2,5 metru (u nás 3 metry a nově dokonce 4 metry). Závodník smí do jednoho vezírku umístit 65 liber ryb, pokud toto množství překročí, následuje tvrdý trest. Naprostým stndardem je používání dvou vezírků, jeden na bílou rybu, druhý na kapry a jiné velké ryby. Co tím chci říct? Kdyby byla situace s poškozováním ryb jejich přechováváním ve vezírku tak drastická, nedovolil by to majitel, který ty ryby platí. Jaký je objem vezírku dlouhého 4 metry? 502 litrů. Když je v něm 30 ryb, vychází na jednu 16,7 litru volného prostoru. V reálu je to určitě méně. A tak zůstává otázka, nejsou zase čeští ochránci ryb v řadách rybářů extrémem? Proč jim nevadí chytit v listopadu desítky mikro pstruhů a každého vzít do ruky, proč jim nevadí chytit desítky okounů a dalších ryb? A omlouvat to bezprotihrotovými trojháčky? Já myslím, že všichni tito takzvaní ochránci by měli projevit svoji příslušnost k extrémním ochráncům ryb tím, že odevzdají povolenku a budou se na ryby chodit dívat do akvárií. Protože jinak je to jen pokrytectví.
František Helm> Jak probíhá vážení při egohonění v plavačce fakt nevím. Každopádně vím, že tohle sakování, kdy to pak dost ryb nerozplave je důvod, proč jsem začal místo slova závodník používat výraz egohonič. Nemám rád ani závodní přívlač, ale tam jsou v zacházení s rybou přece jenom o velký kus napřed.
František Helm> Proc by se nedalo chytat treba na kusy?
Doudleban> Proč? tak to sis ten článek asi bohužel nepřečetl…
David H.> Bohužel mě nenapadá v současné době jiná možnost, jak při plavané uchovávat úlovky. Jedině dát každému závodníkovi jednoho rozhodčího, který by neustále vážil každý kus…nebo nějaký prostorný „klece“, kde by si ryba neublížila…má snad někdo jiný nápad???…podle mě je to ale spíše otázku pro asociaci závodní plavané…
Jaksi mi uniká smysl takového počínání. 30 kilo perlínů? A to jako proč?
Ačkoliv jsem sám závodil, v přívlači, závodní plavanou téměř bytostně nesnáším. Narvat vezírek rybama a rybičkama, pořádně je odřít a poničit – to by podle mě mělo být přísně zakázané.
Juraj> Je pravda, že je to zavádějící. Přítomnost ostatních závodníků může být, dle mého názoru, ale i ku prospěchu věci. Je to 22ha a bílá ryba je tam opravdu přemnožená, tak jsem přesvědčený, že přítomnost více rybářů ⇒ více krmení, dokáže stáhnout více ryb… to je ale můj subjektivní názor. Zatím se tak velké množství krmení na bílou rybu do rybníka nenakrmilo…závody tedy ukážou, jestli je to reálné i v závodních podmínkách… (důležitou otázkou však zůstavají i rybářské schopnosti závodníků:-))
František Helm> Akorát to, že jsi tam zachytal sám, je zavádějící a když jsi tak dlouho závodil, tak to musíš vědět. V závodě je na stejný počet ryb 50 borců, kravál na břehu, ve vodě je přehršel špičkového krmení a živé, takže si to poděl přinejmenším třema a budeš na reálných hodnotách (pokud ryba vůbec bude kousat).
František Helm> Dělá se to furt stejně.
skwor> Závodil jsem na plavačku dost let. Je pravda, že už cca 2 roky jsem nikde na velkých závodech nebyl, a tak mi asi utekla ZMĚNA ve vážení a uchovávání úloků. Jak se to dneska tedy dělá při závodech s vážením ryb??? Za mých starých dobrých časů se chytalo do dlouhýho závodního vezírku a pak se to vážilo… Díky za odpověď
Ten milion rybek ve vezírku, no to je paráda… :-(
Pěkný reklamní článek.
Nikdy som na ziadnej sutazi nebol, ale mam otazku.
Ak si zvladol za 3 hodiny nalovit cez 30Kg ryb na vode, kde okolo teba v danom okamihu nebol ziaden rybar. Myslis, ze je mozne nalovit rovnako 30kg ryb v case, ked by na danej vode bolo X dalsich rybarov a dajme tomu za predpokladu, ze by ste vsetci pouzivali identicke krmivo v rovnakom mnozstve, vsetci lovili na 4m bic, vsetci mali rovnaky hacik atd?
Podla mna si si totiz v tomto svojom pokuse stiahol ryby z väcsej plochy, nez by si mal sancu stiahnut pocas sutaze. To nehovorim o tom, ze by sused napravo aj nalavo pouzili teoreticky kvalitnejsie resp. pre ryby v danom okamihu zaujimavejsie krmivo.
Neber prosim moju otazku ako rypavu otazku, len sa stale radim do kategorie zaciatocnikov a neviem odpoved, ale chcel by som vediet :)