Chytej.cz
NOVINKA 2018/2019 RedBass KICKER

Okouní rok - duben necteno

11.4.2013 | Tipy & triky | Okoun říční | 8.465 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 62

Okouní rok - dubenV dubnu je cílené chytání okounů docela ošemetná záležitost. Na jednu stranu pruhovaní dravčíci berou nadmíru spolehlivě a hltavě, ovšem opačnou stranou mince je fakt, že se kvapem blíží termín jejich tření a skvělé rybářské zážitky tak degraduje skutečnost, že se snažíme lovit ryby, které se co nevidět mají postarat o budoucí zarybnění revíru. Už proto je jen dobře, že existují mezi rybářskými organizacemi první vlaštovky, které prosadily na svých vodách jarní hájení okouna...

Duben u vody

Ve čtvrtém měsíci už jsou úplně nebo částečně bez ledu i hladiny na stojácich. Jen při mrazivých nocích se ještě může vzácně vytvořit tenký ledový škraloup, ale ten přes den vezme za své pod náporem větru či slunečních paprsků. Díky rozpuštěnému sněhu a ledu voda často zaplaví příbřežní zóny – tam, mezi zatopenými stébly trav a keříky, to nyní žije! Za sluncem a teplejší vodou se do mělčin stěhuje zooplankton, vodní hmyz a rybí droboť. Všechny větší ryby jsou nahuštěné kořisti v patách. A okouni nejsou výjimkou! Jejich početné tlupy šmejdí podél břehu a hltavě chňapají po všem, co je cítit masem…

 

p4.jpg

Při lovu na cit využívám dlouhý plavačkový prut nebo feeder


Nástrahy a rybolovné techniky, které frčí v dubnu

Veleúspěšnými nástrahami bývají v dubnu všechny druhy žížal. Určitě je to i tím, že vysoká voda, zaplavující pevninu, vyhnala ze země spoustu červů a ryby si na ně zvykly jako na přirozenou potravu. 

Dešťovky nastražuji na „kalhotky“, na menší háčky pak dávám jen jejich půlky. Hnojáčky napichuji po třech až čtyřech, aby bylo na háčku co nejvíc svíjejících se ocásků. Z bílých červů vytvořím shluk, tvořící osm až deset kusů. Kroutící se sousto o velikosti lískového oříšku je pro hltavé dubnové okouny hodně rajcovní!  

Úspěch v lovu přináší chytání „na krátko“. Lovným prostorem jsou převážně mělčiny a samé okraje vod. Rybář se musí přizpůsobit rybám, proto by měl u vody dodržovat naprostý klid, neměl by být křiklavě oblečený a měl by se vyvarovat prudkých pohybů. Okouni často operují v úplném kraji, někdy i v hloubce, kde je sotva na dlaň vody. Už z tohoto důvodu by měl rybář odcouvat dál od břehu, lovit na delší pruty a využívat přírodních krytů. 

Dubnu stále vévodí rybolovné techniky plavaná a feeder. Na plavačku chytám většinou v hloubce do jednoho metru. Proto používám tenčí vlasec (max. do průměru 0,15 mm) a nenápadný pevný splávek. Vzhledem k tomu, že voda už bývá dostatečně vyčištěná a nástraha je nehluboko pod hladinou, bývá jemnost a nenápadnost alfou a omegou úspěchu!

Zjemnit se musí i při chytání na feederové náčiní. Opět nejvíc využívám páternosterové montáže, které nástrahy drží těsně nade dnem a zabraňují jim zapadnout do nánosů dna. Nahazuji pouhým zhoupnutím a směrem podél břehu. 

Při plavané i feederovém páternosteru se vždy vyplatí občas s nástrahou pohnout, aby upoutala pozornost ryb.

 

Chytání na cit 

Přítomnost okounů v samém kraji vody se dá využít k zajímavému způsobu chytání – k lovu na cit. Rybolovná sestava je naprosto primitivní. K lovu na cit využívám čtyřmetrový matchový prut s menším navijáčkem a vlascem „čtrnáctkou“. Na konec vlasce navážu pouze háček velikosti 6 – nic víc! Na háček nastražím rousnici "na kalhotky" a opatrně ji zhoupnu do vody. Chytám převážně kolmo pod špičkou prutu. S několikagramovou žížalou se dá sice nahodit poměrně daleko, ale v tomto případě platí, že čím větší vzdálenost, tím horší kontakt s nástrahou. Dešťovku nechám pod špičkou zvolna snášet ke dnu. Během propadu se vyplatí chvílemi přibrzdit vlasec, aby nástraha klesala jakoby „po schodech“. Někdy na dno ani nestačí dopadnout... 

 

p5.jpg

Rousnice nastražená na kalhotky


Když přece jen rousnice na dno dosedne, nechám ji tam pár minut kroutit. Pokud se po uplynulé době nic zvláštního nestane, zase ji pomalu a s pauzami vytáhnu z vody. Následuje další zhoupnutí a nové vyklesávání. Záběr zaregistruji přímo na vlasci, který držím zlehka mezi prsty. Tím, že záběr není „ředěný“ žádným optickým indikátorem, je cítit do posledního nervového vlákna. 

Pokud vane ostřejší vítr a je tak znesnadněná identifikace záběru nebo samovolné spouštění nástrahy, připevním těsně nad háček brok, který sestavu zatěžká.  

Velkým pomocníkem při chytání na cit jsou polarizační brýle, s jejichž pomocí monitoruji rozmístění překážek pod hladinou, a také případný pohyb ryb. S jemnou sestavou se kromě mělčin dá prochytat také nejbližší okolí ponořených překážek – vyvrácených stromů, osamocených pařezů, kaskád balvanů i podemletých břehů. Rousnice se skrytým háčkem v těle minimálně vázne a je přitom naprosto přirozená. Okoun (ale i další druhy ryb) berou takto naservírovanou nástrahu bez špetky podezření a hodně důvěřivě. Podmínkou úspěšného lovu je, aby se stal rybář na břehu „neviditelným“ a nad hladinu vyčníval jen jeho prut. Pokud jsou okouni jen trochu aktivní, tak se mu odmění po svém – záběrem za záběrem.

 

Bodyguardi a královna

Do pstruhové zahájené zbývají ještě dva nekonečné týdny. Odpočítávám den po dni a cloumá se mnou čím dál větší netrpělivost. Nejlepším lékem na čekání je  - vyrazit na ryby! Sbalím lehkou výstroj – plavačkovou sestavu, pár drobností, krabičky s rousnicemi a hnojáčky – a hurá k přehradě!

Zrána je hladina jako sklo. Plížím se kolem mělčiny a tiše spouštím do vody nastraženou žížalku. Zvolená taktika funguje skvěle! Zdolám pár velkých plotic, okounů a dokonce i dvoukilového kapříka, kterému jsem pustil dešťovku přímo do talíře. Všechny ryby bez lítosti pouštím. Kapr z mého pohledu ještě nedozrál do konzumní velikosti, plotice nejím, a kromě toho už na sobě mají lehce vyznačenou třecí vyrážku. Okounům začne tření co nevidět. Výměnou za píchnutí háčkem mi neopomenou postříkat mlíčím rybářskou vestu. I když chytám pouze „nejedlé“ ryby, jsem spokojen. 

Rybářskou pohodu mi kolem deváté zkazí sílící vítr. Pod náporem vichru se lehká nástraha nedá kloudně spustit pod hladinu. Funí přímo proti mně, takže častěji vyplétám zamotanou sestavu z pobřežních travin, než doopravdy chytám. Vlnobití mi navíc znesnadňuje přímý kontakt s nástrahou. Takhle to nepůjde! Musím se přestěhovat do nějaké závětrné zátoky. S roztaženým čtyřmetrovým prutem by byl přesun lesem hodně zdlouhavý a namáhavý, proto mašíruji přes kopec a pole. Sotva za půl hodiny scházím do hluboké, několikrát lomené zátoky. Vítr se tříští o okolní zarostlé stráně, takže hladina je zde pořád poměrně klidná.

Prut opřu o kmen smrku a jdu obhlídnout vhodná místa k lovu. Břehy jsou celkem příkré a mizí v zelenomodré hlubině. Na svahu pod hladinou se nachází několik zajímavě vypadajících smrkových pařezů, připomínajících gigantické chobotnice. Pařezy jsou podemleté a tvoří ideální okouní schovávačky.

Při prohlídce terénu si vzpomenu na kamaráda Aleše, který se každoročně v dubnu, když se vyčistí voda, noří do přehrady s potápěčskou výbavou a sleduje život pod hladinou. Nejednou mi líčil své dojmy a poznatky o chování jednotlivých druhů ryb. Nejvíc mě zaujaly jeho zkušenosti s okouny, žijícími pod rozložitými smrkovými pařezy. Z jeho vyprávění vyplývalo následující: pokud pod pařezem není zaparkovaná štika, tak tam jsou skoro vždy pruhovaní dravčíci. Při obsazování dřevěné tvrze prý mezi nimi panuje jistá hierarchie. Pod vnějšími kořeny se drží menší ryby a směrem ke středu se nacházejí čím dál větší kusy. Přímo v epicentru pak trůní největší okoun! Obvykle je to obrovská jikrnačka - královna! 


p6.jpg

Smrkové pařezy slouží okounům jako tradiční úkryty


Díky tomu, že jsou okouni hodně zvědaví a moc se neplaší, Alešovi se několikrát podařilo zaplout až pod pařez a měl možnost prohlédnout si královny z pouhých několika decimetrů. Tvrdil, že mnohé z nich byly na loket dlouhé…

Při vzpomínce na kamarádovy zkušenosti jsem se rozhodl přednostně soustředit právě na „smrkové chobotnice“ pod vodou. U prvního pařezu jsem neuspěl, ani když jsem ho žížalkou obkroužil ze všech stran. Hrad byl očividně opuštěný. Teprve po změně místa se na mě usmálo štěstí.

V průzračné vodě klesá čerstvě nastražená rousnice ke dnu. Než na něj dosedne, zpod pařezu vystartuje trojice parádních okounů. Přestože voda zkresluje, odhaduji, že každý člen útočného komanda má dobrých pětatřicet centimetrů!

Dravci dorazí k rousnici. Nejbližší kus ji nasaje, otočí se na pětníku a prchá zpět pod kořeny. Jeho společníci ho zuřivě pronásledují. Není čas otálet se zásekem. Švihnu prutem. Fííí! Promáchnu do prázdna! Okounovi jen žížalou vyčistím koutek tlamy. 


p3.jpg


Rozechvělýma rukama navlékám čerstvou dešťovku a přitom zpytuji svědomí – jak jsem mohl promarnit tak poctivou jízdu!

Nová žížala klesá ke dnu. Pruhovaná trojice jí zase vyrazí vstříc. Útok tentokrát nedokončí, zarazí se těsně před svíjejícím se červem. Naježení dravci po něm koulí očima, ale se závěrečným výpadem otálejí. Zvolna se z nich vytrácí kuráž. Potom se beze spěchu otáčejí a mizí v přítmí pod pařezem. Potvory mlsný!

Pro změnu jim nabídnu shluk hnojáčků. Není to nic platné! Okouni už z úkrytu nevystrčí ani frňák. Stejnou kořist naservíruji na opačnou stranu pařezu. Rudý chumáč žížal se pomalu snáší sloupcem do třičtvrtěmetrové hloubky. Dopadne na dno mezi dva kořeny. Čekám minutu, dvě a… nic. Jakmile hnojáčky trochu popotáhnu, pod pařezem se pohne tmavý stín. K nástraze se blíží krok sun krok velká ryba. Když vyjede z šera, zalapám po dechu. Okouní královna! 

Je snad ještě o deset čísel delší než její soukmenovci, se kterými obývá společný úkryt. Výškou ve hřbetě a šířkou boků připomíná ráno puštěného kapříka. S naježenou ostnatou korunou se zvolna sune k čiperným žížalkám. K mé lítosti se zastaví sotva v píďové vzdálenosti. Mohutná ryba chvíli pózuje na prosluněné písčině a pak se ladným obloukem stočí zpět do příšeří pařezu. A to je naposled, co jsem ji spatřil... 

Zpětně jsem si lámal hlavu, co mohlo dravce odradit. Měl jsem pavučinkový čirý vlasec a háček byl zcela skrytý v tělech žížal. Dost možná bachratou jikrnačku vytáhla z bezpečí jen zvědavost. Kdoví, jestli by v břiše, vyplněném objemnými vaječníky, měla vůbec kde sousto uložit. 

Nedalo mi to a za týden jsem opět stanul na místě činu. Po okounech však nebylo ani památky. Tedy, abych byl úplně přesný, na kořenech pařezu po nich zbyly pentle čerstvě nakladených jiker. Královna i s osobními strážci zmizela, jako by ji voda pohltila…


p2.jpg

Takové krasavce můžete v dubnu spatřit pod hladinou, ale dostat je na břeh je docela oříšek


Jakmile teplota vody přesáhne 10-12 °C, okouni se začnou třít. Lepkavé pásy jiker rozvěsí po zatopených travinách, kořenech i kamenech v hloubce do dvou metrů. Na některých revírech lze pozorovat, že velcí mlíčáci hlídají své jikry podobně, jako to běžně dělají samci candátů. Po tření okouni berou čím dál lépe. Ryby jsou po výtěru oslabené, a tak se snaží rychle nabrat ztracenou energii. Neměli bychom však jejich žravosti zneužívat a raději je nechat v klidu zesílit. Už za měsíc budou díky čerstvě vykulenému potěru bílých ryb v plné kondici, a pak nás mile překvapí tuhým odporem, s jakým ohnou prut k hladině.  

 

p1.jpg

Velká okouní jirnačka těsně před třením


Pokračování příště 

Text a fota: TORO

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

24 hodnocení, v průměru 4.4 hvězdičky

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Středa 30. prosince 2015 v 15:54® Stickler
Stickler
Pátek 18. září 2015 v 15:54@ gorge

zdar, pre mna ako zacinajuceho rybara su vsetky informacie cenne. Aj vediet kedy radsej na tie ryby nechodit, daj im pokoj aby sa mohli v klude rozmnozit aby nam nova generacia mohla robit radost. Takze tento clanok a cely serial ma potesil a hlavne poucil. Pokial ide o rybarov, moj nazor je ze mnoho z nich by k vode ani nemalo chodit. Nachadzam hromady odpadkov na miestach kde kempuju kaprari, zbytocne vela ryb sa berie od vody atd. K vode ma dostala v prvom rade laska k prirode. Pekna vychadzka niekam na vodu, cas straveny pri rieke, vychody slnka ale aj extremne pocasie, vsetko su to zazitky ktora doma pri telke nezazijem. Az na druhom mieste je rybacka, ako prijemna aktivita na odreagovanie od roboty no a uplne na konci je masiarina, aby si zena nemyslela ze chodim za milenkou, treba nieco doniest aj domov:-)

Neděle 14. dubna 2013 v 11:17® jajco
jajco

regulus> A já právě taky nevím od kdy do kdy to bylo a proto jsem nehlasoval.

Neděle 14. dubna 2013 v 11:03® regulus
regulus

jajco> a záleží na tom??? Je to jen anketa. Je tam uvedeno „… které tu před lety bylo …“, abych řekl pravdu už si ani nepamatuju, kdy to bylo zrušený a od kdy do kdy už taky ne. Tuším, že to bylo od 16.března do 15.června, ten začátek si myslím, že mám dobře, ale s tím koncem si nejsu vůbec jistej.

Neděle 14. dubna 2013 v 7:34® jajco
jajco

David Havlíček> K té anketě,nešlo by tam připsat tu dobu hájení?

Sobota 13. dubna 2013 ve 20:57® PetrNZ1990

Nevím proč, ale v dubnu mi právě okouni nějak nejdou :(.. dnes jsem zkoušel malé smáčky a neukázal se ani jeden okoun(samozřejmě né na revíru). A přitom vím, že tam okouni jsou a je jich tam hodně..prostě nemaj chuť.

Sobota 13. dubna 2013 ve 14:33® HaD
HaD

jepice> byla spuštěna. Já hlasoval, že by mělo být všude. http://www.chytej.cz/ankety/148/

Pátek 12. dubna 2013 ve 23:12® jepice-zruseno

David Havlíček> Tak alespoň pro zajímavost anketku k hájení? Jsem pro obnovení jarního hájení kategorie: na všech vodách, pouze na tekoucích vodách, jsem proti jarnímu hájení. Sám na to nemám jednoznačný názor, ale myslím, že na teoucích vodách by se to zavést dalo. Třeba 1. dubna – 15. května na tocích bych byl určitě ochotný tolerovat, protože stojáky jsou už rozmrzlé. Zajímal by mne názor ostatních.

Pátek 12. dubna 2013 ve 22:51® HaD
HaD

MP-E65mm> určitě. Ale co tady zmůžeme. Je potřeba jít na schůze a tam křičet. Tady je to fajn diskuze o důlezitych věcech. Ale víc asi nic :(

Pátek 12. dubna 2013 ve 21:56® MP-E65mm
MP-E65mm

David Havlíček> mě je sumec jako takovej vcelku ukradenej. Ja na své domovině s ním problém nemám. Naopak, mám pocit, opakuji pocit, že jeho zastoupení je na úrovni minima. Takže to není hrozba. O to mě zaráží pravě ta 24 na mém revíru. Ale o tom to není, podstata je zda ho chránit s tou myšlenkou všeobecného hajení. Já si myslí, že nikoli.

Mimochodem, pokud mě paměť neplete a nedal bych za to ruku do ohně, tak původní všeobecné hajení ze zrušilo v roce 2004. Devet let, myslím dostačujíci doba na vyhodnocení zda toto hájení obnovit v kompromisní podobě. Nemyslíš?

Pátek 12. dubna 2013 ve 21:34® HaD
HaD

MP-E65mm> hele hodit něco na sumce je pohodička. Ještě nikdy, opakuji NIKDY, jsem neviděl žádnou odbornou studii na toto téma. Někde jistě přemnožení je. Ale vsadil bych se klidně o pivo, že se ve větším procentu používá jako alibi. Klidně o víc piv ;-) 24 nejsou argument. MZE potřebuje zdůvodneni pro vydání výjimky. Zájem rybářů by asi jako důvod nevzali ;-)

Pátek 12. dubna 2013 ve 21:10® MP-E65mm
MP-E65mm

David Havlíček> nechytej se stébla. Kapr je vysazován pravidelně do všech revirů o toh strach fakt nemám. Sumec dělá paseku pravě těm druhům u kterých ma to hajení především smysl. Ne všude. Kde sumec neni tam logicky nemůže dělat paseku. Ǎz budeš mluvit s Liborem zeptej se ho na sumce a Berounku. Na spoutě míst se dnes ruší lovná míra sumce, proč? Proč se chytá sumec 24h na předepsanou miru nástrahy. Jasný cílený lov sumce. A mohl bych pokracovat. Jenže já ti ho Davide neberu. Pokud se sadí s rozumem, tak v tom nevidím problém. A jsme opět u hospodaření. Já nevím, každý asi vnímá vyznam toho slova jinak.

Pátek 12. dubna 2013 ve 21:02® HaD
HaD

MP-E65mm> na letopočty jsem chabruz:( no a někde parma hájená není vůbec…

Pátek 12. dubna 2013 ve 20:55® MP-E65mm
MP-E65mm

David Havlíček> v tom máš samozřejmě pravdu. Nikdo není 100% . V jakém roce se zrušilo všeobecnem hajení? Můžeš mi to prosí připomenout? Ono v dnešní době celoroční hajení parmy nestačí. To není podaný ochranný maliček natož ruka.

Pátek 12. dubna 2013 ve 20:51® HaD
HaD

MP-E65mm> celá republika je snad regulace s přemnoženým sumcem? Uf, na tohle už začínám mít alergii.

Pátek 12. dubna 2013 ve 20:45® kingkubik

Mno ja by se v prvni rade chtel omluvit panu Rozsypalovi jelikoz chapu ze takovou odmenu za vyborne napsanej clanek urcite nezaslouzi ostatne musim pdodotknout ze za svym nazorem si stojim ale to snad neni nic hrozneho?totalizmus mame z krku a tak se nad nemusime bat vystoupit z rady a ozvat se.a jestli si tady nekdo chce nadavat a delat ramena tak to jsme se spatne pochopili!!!

Pátek 12. dubna 2013 ve 20:44® HaD
HaD

Kdyby nekdyby. Někdo s něčím vždy přijde. Ne vždy je to ale bez chyb.

Pátek 12. dubna 2013 ve 20:37® MP-E65mm
MP-E65mm

David Havlíček> s tím hajením přišel kdysi svaz. V tu dobu to mělo své opodstanění. Probůh,jinak by s tím nepřišel. Zrušil to. Důvody ty si mužu jenom domýšlet. Takže to není z mojí hlavy. V ty době taky nikdo nehleděl na kapra, lína potǎzmo sumce. Myšlenka je v tom pokračovat. Najít nějaký kompromis. Rozhodně ne ubližovat některým druhům. Trošku to převracíš.

Pátek 12. dubna 2013 ve 20:30® MP-E65mm
MP-E65mm

David Havlíček> Davide kdyby se hospodařilo, tak jak má, tak by tohle nemuselo vůbec být. A zrovna kapr a duhák žadnou ochranu nepotřebuje. Ne, bozi nejsme, ale vratme vodě to co tam patří. Kapr v takové to miře tam být nemá. Toho at si cpou do stojáků, pokud svazu resp. Organizaci ještě nějaký zbyly. No nějak mi totiž uniklo kam by se ten lín nebo kapr vytřel, myslíš na tu regulaci? U sumce nevím, přes toho jsi odborník ty :)) ale když to pozoruji ten nějak nestrádá. Naopak.

Pátek 12. dubna 2013 ve 20:17® Kazan

MP-E65mm> tak ona to není zas taková novina, jsou organizace co mají vytyčené úseky pro výtěr ryb na běžném revíru. Je to asi jen zas o lidech.

Pátek 12. dubna 2013 ve 20:12® HaD
HaD

MP-E65mm> moment, takže ryb, kterých je dost, tak ty můžeme mučit, rušit při tření apod. A jiné ne? Jsme snad bozi? Míro!

Pátek 12. dubna 2013 ve 20:10® HaD
HaD

MP-E65mm> já ho neodsuzuji. Naopak!!! Jen říkám, že plošné řešení neřeší vždy to, co řešit má.

Pátek 12. dubna 2013 ve 20:08® MP-E65mm
MP-E65mm

Ale to přece není vůbec potřeba. Oba moc dobře víme, že ty místa kde se ty sexuální orgie odehrávají stačí jednoduše zahajit. Zbytek revíru muže být v bězném režimu. Co se kapra týka, toho není potreba nějak hajit, ten bude i když voda v korytu vyschne. Jenže už slyším ty výmluvy jak je to strašně komplikovaný, že to přináší větší naroky na seznamovaní se v soupisu revíru a podobné blbosti. Hele já těch šest cedulí co je potřeba pro naší organizaci klidně zaplatím. Zajdu tam klidně i s gpskou a sejmu souřadnice. Jde všechno jen se musí chtít.

Davide, kapra není potreba hajit na tom se snad schodnem. U sumce, mám takový pocit že je poslední dobou takový trend ho jaksi z revíru dostat ven a ne ho hajit. Důvody zmiňovat nemusím. Co tam dál bylo, lín, já ti nevím jestli je vůbec schopen se v takový vodé jako je jizera vytřit. No a tlušť? Vůbec bych se nebál ten usek zahajit až do dravcové sezony, takže i on by to měl stihnout. Jenže to jsou všechno druhy, který až takovou ochranu nepotřebují.

Pátek 12. dubna 2013 v 19:30® Kazan

MP-E65mm> V dnešní době to hodně lidí řeší soukromákama a je pravdou že většinou si tam lovec zachytá lépe jak na svazovodě (finance ponechme stranou)

Pátek 12. dubna 2013 v 19:01® MP-E65mm
MP-E65mm

David Havlíček> proč teda kdysi to všeobecný hájení bylo? Oni ty chytrý hlavy zjistily, že po těch letech to vlastně bylo k ničemu? Ale no tak :)

Pátek 12. dubna 2013 v 19:00® HaD
HaD

Kazan> to samozřejmě vím. Jen opakuji – nechť si každý sáhne do svědomí, zda tak přemýšlí a hlavně koná. Asi nikoho takového se 100% důsledností neznám.

Pátek 12. dubna 2013 v 18:55® MP-E65mm
MP-E65mm

Kazan> jenže to by ta organizace nějakou stojatou vodu musela mít. :)

Pátek 12. dubna 2013 v 18:08® Kazan

David Havlíček> jj, přesně tak, není to jízlivost,je to pravda, však to píšu ve své poslední větě, že o tom můžeme diskutovat, že spousta ryb se bude teprve třít ;-)
Ono to není o jízlivosti, možná spíš o tom zvážit kdy kde a jak chytat. Ryby se netřou současně na všech revírech, dokonce ne na stejných místech v revíru. Kolikrát bohatě stačí se jen šoupnou o par desítek metrů ale to ostatně víš sám ;-)

Pátek 12. dubna 2013 v 17:53® HaD
HaD

Kazan, _ANTRAX_: Aby mělo všeobecné hájení smysl, muselo by začít na MP vodách v březnu a končit na konci června. A neodpustím si trochu jízlivosti – předpokládám, že největší moralisti to dobře vědí a na ryby chodí až na začátku července, v případě pomalého nástupu léta až v srpnu. Protože jinak co chudáci tloušti, sumci, kapři, líni a další ryby, které potřebují k výtěru teplejší vodu? Což na některých vodách může být opravdu o dost později.

Pátek 12. dubna 2013 v 17:47® Kazan

_ANTRAX> jj, kdysi bývalo hájení dokonce ještě delší. Ale pokud se budeme bavit o tom původním, do konce dubna, většinou byl organizacemi vyhrazen nějaký stoják kde hájení bylo zrušeno a tak si na své přišli ostatní. Je pravda že nejde srovnávat tekoucí vodu se stojákem (třeba pro lov se splávkem). Diskutovat můžeme i ukončení hájení v dubnu, kdy se nechá říci že je tření v plném proudu a sousta ryb do něj teprve ještě vletí.

novější starší
Stránky:   3 2 1