Chytej.cz
NOVINKA 2018/2019 RedBass KICKER

Tichý blázen necteno

19.2.2013 | Povídky od vody | Candát obecný | 5.070 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 6

Tichý blázenPátek večer: 20:00 hod. mi zazvoní mobil. Ozve se hlas mého známého, ale je mu sotva rozumět. Pár slov přeci jen zachytím. Jedná se o pozvání do baru. Předpokládám, že celá parta brzy bude pod "obraz boží". Zdvořile nabídku odmítám a můj pohled směřuje ven z okna. Za sklem se odehrává scénář z katastrofického filmu. Divoký vítr doprovázený prudkým deštěm bičuje krajinu. Bílý den se navíc pomalu chýlí ke konci. Mám dojem, že dnes bude moudřejší zůstat doma v teple pod peřinou a pořádně dospat předešlé probdělé noci...

Prudce se budím ze snu. Zaspal jsem! Kontroluji hodiny a ihned vyskakuji z postele. Automaticky na sebe začínám házet vrstvy oblečení, až se začínám cítit jako sněhulák a má pohyblivost tomu odpovídá také. Nacpu do tašky nejnutnější věci k lovu a rychlostí blesku mizím z bytu. Otvírám vchodové dveře bytovky a v momentě se do mě opře poryv větru doprovázený kapkami deště. Hlavou mi proběhne otázka, jestli to už vážně nepřeháním. Přesto pokračuji k autu. Samotná jízda k přehradě je divoká, vidím sotva na pár metrů a moje rychlost je tak srovnatelná s rychlostí couvajícího kamiónu s návěsem. Těsně před cílem cesty mě dokonce zastavuje policejní hlídka. Na dotaz, kam jedu odpovídám popravdě, že na ryby. Samozřejmě mi moc nevěří, tak mě alespoň podrobí důkladné kontrole. Po ní mě s ironickým popřáním šťastného lovu pouštějí dál. 

Vypínám motor auta a zhasínám světla. Pořád ještě vládne pořádná tma, ze které se linou zvuky běsnících živlů. Je to hotový horor. Opřu hlavu o volant a cítím, že je toho na mě docela dost. Dnes to bude pátá noc v pořadí, kterou hodlám strávit prochytáváním té nevděčné mělčiny. 

Vše zatím napovídá, že i pátá noc bude bez ryby. A ráno? Ráno na mě čeká práce! Je mi téměř do plače. Nakonec přece jen nasazuji na hlavu kuklu, přikrývám ji kšiltovkou a následně i kapucí. Vyrážím do deště...

 

p3.jpg

Po tmě candáti slídí po kořisti na zatopené louce.

Pomalu se blížím na místo, které mě snad dnes odmění za mou snahu pořádnou „zubatou příšerou“. Bez světla zdolávám svah, který mě dělí od cíle, když mě v momentě „předběhnou“ nohy a padám na rozmoklou zem. Tak to už je moc i na mě! Zatínám zuby a překonávám poslední metry k vodě...

Štíhlý wobbler na tenkém vlasci dopadá nedaleko zlomu, kde se mělčina pomalu svažuje do hloubky. Zařezávám ho pod hladinu a znova pociťuji to jemné chvění, které zvýrazňuje časté kopnutí nástrahy do dna. Desátý nához, dvacátý, padesátý… Pomalu se ze mě vytrácí poslední jiskřička nadšení. Myšlenkami se začínám ztrácet někam daleko od mých milovaných dravců a soustředění se přesouvá na déšť, vítr a zimu zalézající pod oděv. Tento myšlenkový pochod přeruší až fantastický stop-úder! Konečně jsem se dočkal! Konečně...

Po záseku, který se nedá nazvat jinak, než křečovitý se ihned ocitám v jiném světě. Chaoticky, ale přesto úspěšně, rozsvěcím čelovku a snažím se odhadnout pozici dravce. Rozvážný tah a čas od času prudký úder do špičky prutu mi vlévají do žil adrenalinový roztok a za to že se chvěji, už nemůže zima, ale vzrušení.

Dvě obrovské, nádherné oči problesknou nedaleko břehu a já se fascinovaně vydávám naproti mému soupeři. Zuřivé zatřepání jeho hlavy jsou pro mě tím nejkrásnějším přivítáním. Vlny mi posouvají dravce přímo do náruče a konečně mohu obdivovat majestátnost mohutného predátora. Neuvěřitelné! Konečně tě mám! Zbavuji rybu zaseknuté nástrahy a přemáhá mě pocit, že tento ostnoploutvý lovec se začíná loučit s místem, kde vyrůstal. Mám dojem, že ztrácí naději a úplně se odevzdal do mé moci. Hladím rybu po boku a už vím, že druhou šanci dostane.

 

p2.jpg

Do monstra mu ještě nějaký rok chybí.

 

p4.jpg

Portrét nočního dravce.

Z rozplývání nad úlovkem mě probere až zatřepání mohutného těla. Pokládám rybu do vody. Chvilku trvá, než se krasavec rozhýbá, ale jeho odchod je stejně úchvatný, jako první vynoření. Cítím, jak mým srdcem probíhá vlna štěstí a radosti. Cítím, že je droga, na které jsem nenávratně závislý...

 

p1.jpg

Kvůli těmto okamžikům jsem tichým bláznem.

 

Smysly se mi pomalu vracejí a začínám pociťovat chlad. V rychlosti balím a vracím se do auta. Teprve tam, v suchu, znovu nastává chvíle, kdy si uvědomuji, proč se ze mě stal lovec a pro některé možná jen tichý blázen...

Ano, stalo se to právě kvůli těmto okamžikům!

Text a fota: Ondrej Majoroš

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

18 hodnocení, v průměru 4.1 hvězdičky

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Středa 20. února 2013 v 18:47® johny.8.9
johny.8.9

Dany73> Tak v tom pripade vitaj v klube :)

Středa 20. února 2013 v 16:40® Dany73

johny.8.9> To je bez šance, už mě zavrhli… :-D

Středa 20. února 2013 ve 13:48® johny.8.9
johny.8.9

diky kolegovia…

Dany73> tvoju rodinku pozdravujem a verim ze im članok pomože aspoň z časti pochopit nase rybarske zmýšľanie :)

Úterý 19. února 2013 ve 21:52® cujo
cujo

už aby byla sezona vláčky, už se dostávám do stavu šílenosti a přemýšlím, jestli nepůjdu vodou tahat aspoň olovo… :-) A články mi moc nepomáhají, spíš naopak… :-)

Úterý 19. února 2013 v 15:18® Dany73

Povedené, i s tím romantickým závěrem v podobě druhé šance (také mívám tyhle slabší chvilky :-). Tento článek předávám svojí rodině, doufám že až si počte, mám klid od remcání že jsem ten největší „magor“ na světě. Nic ve zlém, máš můj velký obdiv za tu noční vytrvalost. Já naštěstí nemám problém s prací a kandátem za bílého dne, tohle by mě zabilo.. :-D

Úterý 19. února 2013 v 9:32® sidla
sidla

pěkný počtení po ránu, s tou prací jsem to měl min rok stejně tak, sumcování do půlnoci, v pul 2 jsem byl schopný byt doma a v 5 do práce, max 3dny – zlatý nepřetržitý provoz :-)