Hodnotit tak velkou akci, jakou je rybářský veletrh, na základě osobního pohledu jednotlivce může být věc velice ošidná. Výsledný verdikt bude záviset na tom, co ten který člověk očekával a jak byla jeho očekávání naplněna, na tom, s kolika jinými podobnými ji může srovnávat a na spoustě dalších věcí.

V případě posledního Moderního rybáře sehrál značnou roli i termín a to, že na začátku sezóny žádná firma netušila, že se takováto akce bude krátce před Vánoci konat.

Kdo tedy čekal nákladné expozice nabité modely připravenými pro příští sezónu, musel být zklamán. Firmy mají na svou prezentaci připraven určitý objem peněz a pokud se během sezóny objeví nová nečekaná výstava, pravděpodobně nebudou mít dostatek prostředků, aby se jí zúčastnily "se vší parádou" a bez šance vynaložené peníze okamžitě vydělat zpět. Daleko spíš budou z takovéto události profitovat ty firmy, které si svou účast zaplatí prodejem zboží. Proto je logické, že na Moderním rybáři převažovaly prodejní expozice a je třeba říct, že kdo chtěl, novinek našel dost. Navíc většina z nich nebyla v uzamčených vitrínách, takže si na ně mohl návštěvník i sáhnout, protřepat, či zatočit.

Pokud jde o samotné výstavní (či prodejní) expozice, tak rybařina zabrala jedno z křídel Průmyslového paláce, ve druhém byla výstava lodí Boat Expo a v prostřední hale všehochuť různých aktivit od prezentace rybolovné techniky přes možnost volit bivak, křeslo a lehátko roku až po malou restauraci či jak ono občerstvovací zařízení nazvat.

 

Rozhodně si myslím, že k vidění toho bylo dost a to jsem strávil na výstavišti 4 dny, během nichž jsem stále objevoval nové věci. Některé nemusely být nové jen tím, že jde o modely pro nastávající sezónu - stačilo, aby se jednalo o výrobky, které jsem si zatím nemohl v reálu osahat. Speciálně mě potěšil stánek firmy Zebco Europe, kde jsem si poprvé zatočil navijákovými legendami jako jsou Quantum Cabo, Van Staal nebo Fin-Nor.

 

Ale i jinde se našly zajímavé věci. A tak jsem pilně osahával a snažil se ukládat do paměti. Většina ostatních tak kupodivu nečinila a spíš jsem měl dojem, že jen korzují uličkami mezi stánky. Jenže to už je každého věc, jak dokáže čas strávený na veletrhu prožít.

 

Pro CHYTEJ.cz bylo novinkou to, že firma provozovala současně dva stánky. Součástí Davidova "impéria" se totiž stala firma Nástrahy.cz nabízející sortiment vláčecích nástrah, zejména smáčků a dalších "gum". David tak soustavně pobíhal mezi dvěma místy a aby se úplně neuběhal, pomáhali mu bratr Radek, Tomáš Rozsypal, Tomáš Krejča a Vláža, kterého si účastníci posledního srazu budou pamatovat jako famózního hráče na didgeridoo.

 

Celý veletrh provázelo množství slevových akcí, v některých případech šlo přímo o dumpingové výprodeje. Podle mého názoru je to důsledek toho, že ve firemních skladech se nahromadily přebytky zboží a rybáři si v minulých letech stačili nakoupit tolik nádobíčka, že teď už prostě tu potřebu nemají, obrat obchodu klesá a zboží leží v regálech. Některé firmy se proto snaží skladových zásob zbavit za každou cenu a tak se setkáváme s cenami produktů, které už se v příštích letech nejspíš nebudou v podobném měřítku opakovat.

Vrcholem všech výprodejů byla "expozice" Normarku výrazně se lišící od těch, jimiž se tato významná firma prezentovala v minulosti.

 

Součástí veletrhu byl i doprovodný program. Přednášky a další akce probíhaly po celé 4 dny a i my jsme se jako mediální partneři zapojili. David přednášel o lovu technikou Drop Shot, Tomáš Rozsypal se rozpovídal o lovu candátů na jihomoravských revírech a já jsem se spolčil s Honzou Liskou a podělili jsme se o své dojmy a poznatky z lovu ryb z rybářských kajaků.

 

V rámci doprovodného programu probíhaly v prostřední hale různá klání v rybolovné technice, konkrétně v disciplínách Skish a Arenberg. Osobně jsem si také párkrát hodil (poprvé od časů, kdy jsem trénoval žáky v kroužku na Zlatou udici) a jsem rád, že tady ta možnost byla. Jednak to pomohlo popularizovat tuto sportovní disciplínu, která je na rozdíl od lovu ryb na milimetry či gramy zcela neškodná a navíc jsem za pruty velice často viděl i velmi mladé rybáře (nejmladšímu byly 3 roky). Věřím, že takovému děcku přijde možnost zaházet si prutem daleko zajímavější než dlouhý pochod mezi regály, o jejichž obsahu zatím mnoho neví. Protože se ale snažím děti příliš nefotit, budete muset vzít zavděk snímky dospělejších lidiček a pana instruktora.

 

Utěšeně se rozrůstá i zastoupení muškařiny. V akci tu bylo možno vidět hned několik skvělých vazačů - Buko, Tomucha, brčal a kluci od Tommi Fly. Také nabídka vázacích materiálů se proti předchozímu veletrhu rozšířila. Za dokonalý by se současný stav asi ještě označit nedal, ale je to další krok kupředu.

 

Zmínit je třeba i výsledky soutěží o nejkomfortnější rybářský bivak, křeslo a lehátko. Cenu za bivak a křeslo si převzali zástupci firmy Mivardi, nejlepší lehátko pocházelo z nabídky FOXu prezentované na veletrhu firmou Tomas Carpio.

 

Poslední fotka první poloviny článku pak bude symbolizovat další důležitou funkci veletrhů - setkávání lidí. I pro mě jsou veletrhy čím dál zajímavější tím, že se tu setkám s řadou lidí, které jsem celý rok neviděl nebo se s nimi setkávám jen virtuálně prostřednictvím počítače. Pro spoustu návštěvníků proto nemusí být rozhodujícím faktorem pestrost nabídky a výše slev, stačí, když se tu mohou setkat se svými známými.

 

 

Novinky a zajímavosti

 

Když jsem poprvé napsal článek obsahující pohled na některé novinky z výstavní akce, překvapilo mě, kolik lidí to zajímá. Dokonce se mě někteří i s více než ročním odstupem ptali, ve kterém článku byl ten či onen prut nebo naviják. Proto se i teď pokusím ukázat pár věcí, které mi padly do oka. Musíte počítat s tím, že jsem v první řadě vláčkař, částečně feedrař a teprve potom se zajímám o zbytek rybařiny. Objektivní průřez vystavovaným sortimentem tím pádem nečekejte.

Vzhledem k tomu, že všude chodilo plno lidí, téměř jsem se nesnažil fotit pruty. Mezi vláčecími mnoho novinek nebylo, poprvé jsem se setkal například s pruty Sportex Instinct Predator (velice bych si rozuměl s kouskem 270 cm do 97 g).

Mezi feederovými pruty mě potěšila zesílená verze Team Daiwa Feederu, který jsem nedávno dával do Duelu. Vyměnil bych... Shimano přišlo s novým Firebloodem, který je v porovnání s jinými Shimany rychlejší i tužší a je to opravdu krásný prut. Potěšilo mě, že se i nadále prodávají Semy Amnesie a dokonce se rozšiřuje nabídka délek a gramáží. Také Browning a SPRO prezentovaly pár zajímavých kousků a jistě to nebude všechno. No a pro milovníky levných věcí s vysokou užitnou hodnotou musím zmínit Okumu Solitron. Tak mnoho za tak málo dostanete skutečně málokde - ale pokud byste o ni stáli, nedejte na má slova a ten prut si vlastnoručně osahejte.

Teď ale plynule přejdu k navijákům. Ty jsem fotil a vyfotil jsem jich docela dost. Jenom asi neudělám radost kaprařům.

Největší novinkou pro mě byly navijáky firmy Quantum. Se zájmem jsem si zatočil legendou jménem Cabo určenou hlavně na mořskou přívlač, ale pak jsem si vzal do ruky navijáček Quantum Exo PTi. Lehoučká věc s perfektním chodem a neskutečným designem. Tělo navijáku je samá díra (prohlásil jsem něco v duchu, že zde byl poprvé použit vzduch jako konstrukční materiál) a celá ta věc je dost šokující. Usazení kličky, podivuhodně tvárný a pružný oblouk překlápěče a vůbec kompletní dojem z toho stroje. Je to mašinka vyšší cenové kategorie, u nás lehce přes 6000 Kč, ale myslím, že Shimano a Daiwa se budou drbat.

 

Podobnou legendou jsou i navijáky Van Staal. Celokovové nesmírně odolné stroje v retrodesignu připomínajícím 70. léta. S nesmírnou zvědavostí jsem si zatočil... a není to ono. Je to sice masivní naviják bez vůlí, který určitě vydrží léta, ale chod postrádá hedvábnou lehkost a madlo kličky se se slovem ergonomie možná ani nepotkalo. Všiml jsem si, že firma už vyrobila jakousi modernizovanou pohlednější verzi, ale tady si můžete prohlédnout echtovní klasický Van Staal - velice zajímavý, mírně kontroverzní a ne právě levný stroj schopný v řadě případů přežít svého vlastníka.

 

Zajímaly mě i navijáky Fin-Nor. Jak jsem je znal z Internetu, budily dojem jednoduchých, bytelných a trvanlivých strojů. Vrcholem toho všeho je Fin-Nor Offshore Spinning - obrovský bytelný naviják s brzdou dimenzovanou na 30 kg. Je těžký, nabitý ocelí a bronzem a zvuk, který se ozve, když otočíte klikou proti směru, je nekompromisní náraz dvou kusů kovu, který vás nenechá na pochybách, že tohle je věc, se kterou můžete zdolat žraloka a pak ho s ní i vlastnoručně umlátit. V životě si ji nekoupím, ale připouštím, že je vskutku impozantní.

 

Daiwa, která se rve o místo toho, kdo určuje směr vývoje navijáků, představila na Moderním rybáři nové řady navijáků Exist a Luvias. Cenově jsou to nesmírně drahé stroje (Exist skoro 30 000 Kč) našlapané špičkovými technologiemi a v každém směru výjimečné. Je jen otázka, kolik rybářů si může tyto skvosty dovolit (na druhou stranu veletrhy jsou i o tom, že si právě nad něčím takovým aspoň chvilku "zaslintáme").

 

Shimano vrhá v nové sezóně na evropský trh dva zajímavé navijáky určené na přívlač - Vanquish a Sustain. Sustain je jakousi americkou obdobou známého Twin Poweru. Nová verze je celá černá a myslím, že bude nejednomu českém vláčkaři vrtat v hlavě.

Vanquish je konstrukční novinka, jedná se o naviják kousek pod úrovní Stelly s lehkým rotorem z materiálu CI4. Kus, který jsem držel v ruce, měl mimořádně hladký chod a pokud si ho udrží i při zátěži, jistě se zájemci navzdory vysoké ceně najdou.

 

Musím říct, že mě soudobý trend přechodu od kovových navijáků k lehoučkým zázrakům s těly z uhlíku a různých kompozitů nijak extrémně netěší. Ono je to v pořádku, ty navijáky jsou lehké, vydrží, práci odvedou, ale z mého pohledu není nad kus poctivého "železa" v ruce. A tak mám celkem pochopení pro strategii firmy Penn, která se zatím kovu celkem zdatně drží. Dlouho se držela i starého designu, ale v posledních letech poslala do světa zajímavé kousky jako jsou Atlantis nebo Battle (je na trhu už 2 roky, ale teprve teď ho mnozí začínají objevovat). Na veletrhu jsem si zatočil modelem Spinnfisher V (pro mě novinka) a dojem je rovněž výborný. Poctivá kovová mašina (foto nahoře, dole je Battle 5000).

 

Zájemci o relativně levný a bytelný naviják by se mohli pokusit prubnout Okumu RAW II. Za necelé 3000 Kč dostanete masivní stroj určený pro mořskou přívlač. Můj dojem je dost pozitivní a hrozně rád bych si tuhle mašinku vyzkoušel v praxi. Jestli by se chovala u vody jako na pultě, tak by mohla být zajímavá pro ty, kdo začínají se sumcovou přívlačí. Okumy jsou dost podceňované navijáky, ale s ohledem na svou cenu většinou nabízejí docela dost a tenhle možná i o něco víc.

 

Také firma SPRO se snaží rozšířit svou nabídku směrem do segmentu kvalitních a výkonných navijáků. Model Power Drive XL 880 je toho dokladem. Podle technických specifikací by měl jít za hranice toho, čím se u nás firma až dosud prezentovala. Je ale otázka, zda v této cenové hladině nedají zákazníci přednost výrobkům renomovanějších značek.

 

A na závěr naší procházky světem navijáků jsem si nechal naviják Mivardi Integra. To nejlepší, co firma pro přívlač nabízí, v cenové relaci kolem 1700 Kč. Naviják je téměř určitě vyráběn firmou Viva v Číně a je následníkem celkem úspěšného modelu Alure Spin (ten dnes seženete podstatně levněji). Integra mi přijde o něco lepší než Alure, má mělčí cívku (to je dobře, co tam pořád motat), ve stojanu se s ní točí docela hezky a nemusel by to být špatný naviják.

 

Obecně ale musím zdůraznit, že na pultě se dnes točí pěkně valnou většinou navijáků a rozdíly se ukážou až při reálném nasazení. Proto mé postřehy berte s rezervou. Další věc je to, že dnes občas kusové rozdíly v rámci jednoho typu převyšují rozdíly mezi cenově podobnými navijáky různých firem. Takže vybírat nebude nikdy snadné.

 

 

Podíváme se i na další novinky. Na stánku naší "nové divize" Nástrahy.cz byly k vidění nové vzory nymf, které mají oproti těm od Berkley kratší tělo a delší a hustší "fousy". Ve vodě chodí velmi svůdně a David si je moc pochvaluje.

 

Nové jsou i plandavky vybavené jednoháčkem (konečně). Jejich ostře lámané tělo vrhá odlesky na všechny strany a duhákům se prý moc líbí. Povrchy jsou navíc pokoveny zlatem a stříbrem (je fakt, že stačí velmi tenká vrstva) a tak by měly vydržet lesklé velmi dlouhou dobu.

 

No a do třetice - na stánku Nástrah byly vystavovány maďarské woblery Norizi. Jsou to baňaté woby s lomenou lopatkou, které prý chodí těsně pod hladinou a používají se k lovu sumců. Jsou na to už v základu vybaveny silnými trojháčky. Jejich futuristické vzezření člověka moc neláká, ale i tak mám docela chuť jeden pořídit a v příští sezóně ho prubnout. Kombinace malé potápivosti a výrazného chodu by mohla v noci za určitých podmínek zabodovat.

 

Kolegové z Vláčej.cz prezentovali jako novinku tzv. nanosmáčky. Určitě budou dobré pro všechny, kdo s oblibou loví "zooplankton na mikromrdky", ale v době, kdy má potěr odpovídající velikost, je možná slupne i větší ryba. Měl bych k tomu ještě další komentář, ale slíbil jsem Příchymu, že si svá hubatá moudra nechám pro sebe :-)

Raději přidám ještě fotku "jesenické marmyšky" osazené podivným rozpolceným twisterem. Zavlečení za očko brání stažení twisteru z háčku. Jak vidno, pořád se dá něco vymýšlet.

 

Poslední nástraha na přívlač je úhoř "jako živý" od Savage Gear. Prubnul bych ho na štiky, které viděly už skoro všechno.

 

Pokusím se prezentovat i nějakou novinku pro muškaře. Vázací nitě Veevus jsou prý mimořádně pevné. Musíte se ale na to přeptat u brčala, já tomu nerozumím, znám jenom Power Pro a Fireline :-)

 

Není nad to, když je novinka řádně označena - redaktor ji hned najde. Každopádně kaprový program firmy Extra Carp nevypadá špatně a stejně tak i jejich nový vlasec. Moc nevěřím, že by osmadvacítka měla skoro jedenáctikilovou nosnost, ale byl jsem ujišťován, že je to skutečně vlasec mimořádných kvalit. Uvidíme. Na jaře budu potřebovat nový vlasec na feeder, tak si z téhle řady něco vyberu a prubnu to.

 

Tím je můj přehled novinek a "novinek" vyčerpán. Předpokládám, že i vy jste na veletrhu v případě, že jste ho navštívíli, nějakou zajímavou našli. Klidně to dejte k lepšímu v diskuzi pod článkem a na nějakém příštím veletrhu na shledanou.

 

Text i foto:  M. Horáček - Osprey