Rybařina nabízí spoustu vizuálních zážitků a kdo se umí dívat, pravděpodobně dokáže i zachytit ojedinělé výjevy pomocí fotoaparátu. A funguje to i opačně - snímky (zejména ty dobré) otvírají lidem oči, učí je vidět a vnímat svět kolem sebe a nacházet krásu i tam, kde ji leckdo donedávna třeba neviděl. Proto si myslím, že fotografie má pro rybařinu obrovský význam a i když jsem velmi průměrný fotograf, budu se snažit ukázat druhým to, co na těch fotkách vidím.
Vyhodnocení fotosoutěže mi k tomu každý měsíc nabízí určitý prostor a třebaže výsledky samy jsou jednoznačně dány rozhodnutím poroty, doprovodný komentář, i když se snažím být objektivní a zohlednit názory porotců, bude vždy poplatný mému pohledu na věc.
A teď už k tématu. Dávno jsou pryč doby, kdy rybářské náčiní plnilo jen ryze účelovou funkci. Dnes je cajk mnohdy i opečovávanou pýchou svého majitele, který láskyplně leští kovové povrchy svých navijáků, rozplývá se nad ohybovou křivkou svého prutu, vychutnává si siluetu stojanu osazeného pruty proti hladině ozářené zapadajícím sluncem, sbírá wobblery, protože jsou krásné anebo váže mouchy, které nejsou o nic chytlavější než jiné, ale prostě skvěle vypadají. V rybářském cajku je ukryta krása a úkolem červnového kola naší fotosoutěže bylo pokusit se tuto krásu zachytit.
Musím říct, že se mezi soutěžícími celkem rychle vyděluje skupina lidí, kteří mají dar dívat se na věci hledáčkem fotoaparátu a prezentují pěkné a povedené snímky a za nimi následují ti, kteří to prostě jen tak "zkusí".
K těm druhým mám prosbu - zkoušejte to dál. Nevadí, že nevyhrajete. Ale jste přitom, můžete porovnat své snímky s obrázky šikovnějších kolegů a pokud o to budete stát, dozvíte se tu ledacos o tom, co dělá dobrý snímek dobrým snímkem. Možná se i postupně naučíte vidět věci jinak - podrobněji i komplexněji zároveň a časem zjistíte, že si umíte scény viděné i vyfotografované daleko víc vychutnat.
Tolik na úvod a teď k samotné soutěži. Ani teď nebylo rozhodování poroty snadné. Celkem bez obtíží jsme se shodli na sedmi snímcích výrazně převyšujících ostatní a nad nimi jsme se tradičně zhádali. Asi po dvou hodinách argumentace, kdo a proč si zaslouží některou z pomyslných medailí, jsme vyzvedli na stupně vítězů následující trojici:
Muškařské vybavení - Rendy - 1. místo
Hezké "kalendářové" foto od člověka, který už má dost nafoceno. Pěkná scéna, příjemné barvy, dobrá práce s hloubkou ostrosti a navíc - prostě se to lidem líbí.
Zajímavá a originální fotka. Má nápad, prospělo jí černobílé zpracování a krásně se tu pracuje s hloubkou ostrosti. Důležité je i čisté jednolité pozadí, které dává vyniknout tomu, co je na snímku důležité.
Vadou na kráse je nevyretušovaný flek způsobený nečistotou na snímači u pravého lokte dívky. Někdo si ho ani nevšimne, kdo ale podobné věci na svých fotkách retušuje každou chvíli, vidí to hned.
Další obrázky už jsou nedosahují kvalit předchozích, ale přesto jsou něčím zajímavé, nápadité nebo se na nich dá demonstrovat, čeho se mohl autor při focení vyvarovat.
Prut ležící u vody nebo dokonce ve vodě (kupodivu zejména muškařský) je vděčným objektem k fotografování.
Muškařské pruty - hned dva a trošku jinak.
Fotit jednou rukou, jak druhá ruka zdolává rybu, to je vždycky hromada starostí. Většinou pak člověk má problémy všechno do obrázku nějak rozumně zapasovat. Něco o tom vím...
Tady chybí trochu místa nahoře, trochu přebývá po stranách a protože se voda zvířená bojující rybou na dolní hraně nevešla pořádně do obrázku, asi bych ji vyretušoval. Mám dojem, že kdyby byl snímek pořízen na výšku, byla by možná naděje na lepší výsledek.
Tohle je poměrně zajímavý způsob, jak vyfotit wobbler. Snímek by si ale zasloužil pár úprav editoru. Je světlý, nekontrastní a podle horního okraje už prosvítá odraz stromů na hladině, který působí rušivě.
Tady chtělo jednotlivé části obrazu lépe narovnat. Snímek mohl být užší a montáž nemusela kolidovat s pruty na pozadí. Posunul bych ji doprava mimo osu obrazu, někam mezi pruty a rákosí.
Tohle nebyl úplně špatný nápad. Ale naviják i koncovka prutu doslova drhnou o kraje obrázku. Prostě to chce víc prostoru.
Navíc se do pozadí vloudil kus protějšího břehu. Daleko lepší by bylo ohlídat si, aby pozadí tvořila pouze vodní hladina.
Tohle opravdu byla situace hodná fotky. Zapadající slunce, ozářený vlasec na cívce, světla a stíny...
Chtělo to ještě víc si hrát s kompozicí - dole stojan kopíruje okraj snímku, zadní prut splývá s držákem rolničky. Ale myšlenka dobrá. Opravdu.
Podobně pojatý snímek. Určitě velmi dobrý nápad a scéna, která za fotku rozhodně stála. Asi bych se tam pokusil dostat větší kus země a vzhledem ke kontrastu scény bych zvážil možnost přechodu na černobílou fotografii.
Pěkný detail, dobře zvládnuté pozadí, ale špatně využitý prostor. Prut by měl ležet víc našikmo.
Často se najdou fotky, které jsou zajímavé prostě buď tím, že zachycují nějakou mimořádnou situaci nebo obsahují originální nápad. Prut, ze kterého vyrůstá strom, rozhodně zaujal.
Jako fotka je to ne zcela ideálně komponované, přesvícené, ale na rozdíl od jiných si ji budu nějakou dobu pamatovat.
Opět dobrý nápad a opět do zdárné realizace chybí pořádný kus. Pochválit lze ruku s navijákem pěkně vyrýsovanou proti vodní hladině. Obrovským problémem je ale nahromadění klíčových prvků uprostřed obrazu - hlava rybáře, nástraha, slunce, jeho odraz, horizont...
A u všech podobných snímků je potřeba vyrýsovat hlavu osoby proti světlému pozadí - nebi nebo vodě.
Robur> zdravím, tě, Robure. Nechci použít zdrobnělinu, protože se neznáme, ale věz, že ti to tu píšu jako dobrému příteli. Tato fotografie se nikdy nedostane na bednu. Napíšu ti proč. Ono to není tak jednoduché vysvětlení. V této fotografii je potenciál. Sám jsi ho viděl. A to je první problém. Druhý problém je v tom, kdo fotografie hodnotí. Tím bývá obvykle ten, kdo má nějaké zkušenosti s fotografií. Kdyby tomu tak nebylo, hned bys dostal druhé místo, jak z diskuze víš.
K prvnímu problému- správně sis spojil vidličku s židličku.(ou). Našel si výborný příběh, té fotografie. Aby se to dalo jako příběh vyprávět, nesmělo by se to ztrácet v okolí. Téma vyžadovalo použití nějakého delšího skla, odstup. Obíjet ti o hlavu, žes to neudělal by bylo prostě dětinské. Třeba si sebou vůbec neměl něco se světelným zoomem, odstoupit se prostě nedalo, protože tam třeba byl keř nebo strouha… Milion důvodů.
No a to je ten druhý problém. Každý, kdo trochu více cítí fotografii, je jasné, jaký je potenciál té fotografie a co se mělo udělat. A každý takový vidí, že potenciál je nenaplněn, možná zmařen diletanstvím. Vono to je, jak napsal Osprey, ve výsledku jedno. Fotograf odsune tuto fotografii hlouběji do výsledků, než by si možná, vzhledem k okolní konkurenci třeba i naprosto nefotografických fotografií, zasloužila. Tento typ fotografií bude vždy trestán, za nevyužitý potenciál.
Vem si, jak dopadl mates. To je přesně to samé. Jenom jeho fotografie o mnoho převyšovala ostatní. Proto, u snímku, který má potenciální kvalitu, hned naběhnou, adekvátně přísné, mechanismy hodnocení. To se muselo spustit u všech hodnotitelů. A to se stalo. Nic víc. Možná časem zjistíme, že to ani jinak nejde. Na lehkou váhu třeba také přijdou konkrétní návštěvníci a strčit jim tam tysona a chtít ho vidět na bedně jako vítěze si porota netroufne. Ostatně, je to blbost. Proto jsou váhové kategorie. Ty tady ovšem nemáme. A asi mít nemůžeme.
Samozřejmě ti přeji do budoucna více štěstí, někdy tu bednu dáš. Stačí téma méně náročné na použití lepší techniky k vítěznému snímku, štěstíčko, možná přidat trošku nápadu. Proč by to někdy nemohlo přijít.
je vidět, že moje foto na bednu nedotlačím:-D, ale fotka vznikla tuším již před 3 roky, moná víc, takže o soutěži ještě nebylo ani tucha. Vtip byl v tom, že jsem tam chtěl mít před 3 roky obě věci, tedy seslu i vidlu. Možná jsem mohl z vidličky udělat ořez, ale to jsem té židličce nemohl udělat, bo by byla smutná. Navíc v záběru je vpravo od sesle strom /kmen/, který je vyretušovaný.
najas> OK. Myslím, že pomoc oceníme.
A k tomu co jsi psal ospreyovi: ono je to poměrně obtížné poukázat na chyby na fotografii, aby tu „kritiku“ vzal autor pozitivně a nenaštval se. Je potřeba hodně diplomacie :-)
Ono je taky otázkou, v jaké fázi se člověk nachází. Mě když někdo v mých začátcích nějakou fotku věcně zkritizoval, za což bych měl být vděčný, byl jsem spíše uražený. Pak jsem si toho naopak začal vážit. Ono totiž upozornění na chybu mi pomohlo je následně nedělat a dělat lepší fotky. Dnes už pro změnu fotím minimálně a v podstatě se nemám čím pochlubit. Nicméně nějaká ta teorie :-D mi v hlavě zůstala.
najas> S těmi vynikajícími snímky to tak je.
A pokud jde o moje focení – viděl jsem pracovat lepší fotografy než jsem já, viděl jsem jejich výsledky. Jsem daleko za nimi a to je realita.
No a ty komentáře – primární je zdůvodnit, proč ta či ona fotka nevyhrála, v čem byla horší. A pak je tu ukazování zjevných chyb. Mě vždycky hodně pomohlo, když mi někdo řekl, co přesně jsem udělal špatně.
Ano, jsou lidi, co to neustojí. Často přemýšlím, kde je ta hranice.
Díky za názor a budu s tím nějak válčit dál.
osprey>Myslím, že nejde o to, aby mně něco vyhovovalo. Fotografie u článků by měly být vyvážené a tobě je zbytečné to psát. Ty to děláš dobře a všichni to tu vědí. Jde mi spíš o to, že fotografická „výuka“ by měla probíhat ve fóru Fotografování a vadí mi, že u soutěží se někdy používá ta tvrdá a trošku namyšlená palba do autorů. Sám vidíš, že je pak jen krůček k tomu, aby si dotyčný řekl: dlabu tedy na vás. Každý není takový diplomat jako ty. Ty klidně napíšeš, že občas něco cvakneš, a že se to snad jednou trochu naučíš. My se pak díváme na tvoje fotografie a říkáme si: ten Míra je buď tak rafinovaný nebo skromný nebo podceňuje svou práci. Nejdůležitější ale je, že máš nastavenou průměrnou laťku kvality a pod tu zkrátka nejdeš. A vynikající snímky? Já mám třeba jeden za dva roky, další stovky jsou jen vata.
David Havlíček>Na tak přímý dotaz musím po pravdě odpovědět, že profesionální fotograf nejsem. Jsem původně výtvarník, asi 17 let jsem šéfikoval docela slušnému reklamnímu oddělení, pak podnikal 25 let v polygrafii a teď jsem na stará kolena šťastně skončil na univerzitě v grafických dílnách. Než bych vypisoval dlouhý název svého postu, říkám, že jsem tiskař. Svoje CV neprozrazuji proto, abych si tady honil triko. Fotím celý život, ale specializuji se především na kytky v horách a cíleně na květenu Českého středohoří. Měl jsem pár výstav v Česku, a jednu v Českém centru v Drážďanech, taky jsem si udělal radost vydáním velkého nástěnného kalendáře. Když ten balík informací shrnu, tak jsem takový mírný poloprofesionál. Podobných soutěží se nezúčastňuji, jsem docela stydlín a říkám si, že moje fotky nejsou, z mého hlediska, tak dobré, abych je někde prezentoval. Nejde o strach, ale o přísné hodnocení vlastní práce. Pokud si myslíš, že bych vám nějak prospěl, nemám s tím žádný problém.
najas> Ještě jedna věc – pojetí, kdy ve článku jsou všechny fotografie v autorské verzi (pouze úprava velikosti a následné mírné doostření u všech stejné) a sem tam nějaká ukázka možné úpravy ti vyhovuje?
najas> Beli luk> Mates>
Díky za příspěvky. Mě potěšily, souhlasím a v první řadě tu jde o ten prostor, kde jsme se mohli všichni sejít.
Mě tohle rozhodování dalo moc. Spousta mučivých úvah, váhání, rozhodování, pokory i nutnosti sebrat odvahu a vyjádřit se a vybrat vítěze. Je to těžké, ale v jistém smyslu to obohacuje.
Rád bych, aby celý tenhle kolotoč běžel dál. Začínají se tu scházet zajímavé osobnosti, padají tu názory, které stojí za to číst a bylo by dobré v tom pokračovat.
Pokud jde o profesionalitu – nejsou to profesionální fotky (snad až na řídké výjimky), není tu profesionální porota, ale všichni se společně můžeme se svými fotkami posunout kousek dál. A snad si ty naše úvahy přečtou i jiní a něco jim to dá.
najas> Obávám se, že kdyby to tady hodnotil skutečný profesionál v pravém slova smyslu, většinou by ani na stupně vítězů fotky nezbyla, protože profíci, až na výjimky, nepřispívají. Hodnotí to tedy amatéři, kteří už sem tam něco cvakli a něco málo si o tom přečetli. Profíkům ale dveře nezavíráme a jsi-li profesionál, rádi Tě při příštím výběru oslovíme s užším výběrem. Co Ty na to?
havel> Díky
„Živote bído – přec tě mám rád“…asi opravdu stárnu, protože bych se podobných diskuzí jindy nezúčastňoval, takže dovolte balkánskému stopaři a skoropadesátníkovi komentář.
Nechci popisovat všechny klady i zápory podobných soutěží, takže pouze komentář k jedné části – inspirace pro ostatní amatárské fotografy, kteří fotí pro radost (omlouvám se případným profíkům), je to možnost zlepšovat se. Díky tomu, že odměnou v soutěži nejsou žádné závratné částky, ale pouze „motivační odměna“ lze předpokládat, že se částečně eliminuje závist mezi „bednou“ a „těmi lepšími“ a těmi o kterých se „nediskutuje“. Věřím, že v dobře míněných radách poroty si každý něco najde – nápad, inspiraci, jiný úhel pohledu a nebo třeba se utvrdí v tom, že to dělá dobře a to prostě porota vidí jenom „trochu jinak“. O tom, že to porotci chtějí dělat co nejlépe svědčí nejen tato diskuze a příspěvky Míry a Davida (působí otevřeně, bez aliby a zbytečného schovávání) a i možnost, kdy byli dotázání naši spolufotící rybaříci, zda chtějí „profesionální porotu“. Hlas lidu řekl, že jim naši porotci stačí a já se k tomuto hlasu přidávám. Pro mne je důležitý komentář k těm vítězným i lepším, ne umístění. Chápu, že čím více bude kvalitních fotek, tím horší bude rozhodování…tím více takovéto debaty povedou ke „kultivaci a růstu porotců i soutěžících“. Takže teď bych se rád dostal k jádru fotografického pudla: čeština je krásný jazyk a dává nám prostor pro různé interpretace. Já matesi – nevidím tvoji fotku jako „rozpory jak píšeš“, ale jako zajímavou inspiraci. Můj první dojem z tvé fotky byl – zajímá barevnost, chytrá nostalgická kompozice, ale příliš „umělé“, diskuze mne „donutila“ se na fotku podívat trochu z jiného úhlu…a přinutila mne přemýšlet…Takže proč píšu – potěšilo by mne, kdych si mohl prohlédnout tvoji novou fotku v soutěži „nočního sběru“ a i na tvé další fotky a diskuze nad nimi, těším se na inspiraci.....P.S. Seru na moralizování, tak starej zase nejsem, jdu si dát vychlazené dvě deci, ale – a to myslím upřímně, tvoje neúčast by mrzela nejenom mne, ale i ostatní začínající fotografy, Míra s Davidem by neměli co psát a nebylo by kde se učit…takže mi nezbývá než se opravdu těšit, protože z tvých slov je cítit, že pokora a skromnost ti nechybí…na zdraví, na slyšenou, na čtenou…
David Havlíček>Osobně si myslím, že Matesova fotka měla být na prvním místě. Její klady velmi pěkně popsal nnnap a i autor osvětlil zcela jasně svůj záměr. Matesovo foto je zátiším a fotka na prvním místě se pohybuje ve stejném šuplíku. Rozdíl je ale obrovský. Už pojetí prut a houby trochu drhne, snímek má neklidné pozadí, špička prutu se dotýká hrany kmene, žlutý list nad kličkou přispívá k dalšímu chaosu. Když píši vlastně o řemesle, tak právě této fotografii bys měl vytknout špatné vyvážení bílé. Já ale nechci nikoho vyučovat, na to je tu jiné hojně navštěvované forum. Zdá se mi, že vadou je to, že zřejmě vynikající rybáři, členové poroty, hodnotí soutěžní fotografie. Jejich přístup a hodnocení musí být zákonitě amatérské. Kdyby v porotě seděl profik, tak 80% fotografií rozškube na maděru. Chtělo by to asi i jiný přístup. Účastníci soutěže jdou s kůží na trh a ty jim začneš ořezávat fotografie, měnit barevnost, tu doostřovat tu rozostřovat. Není přeci nic strašnějšího, než když šoupneš fotky do fotolabu, zapomeneš přidat svoje vykřičníky a pak se nestačíš divit. Porota to jistě lehké nemá, ale zdržel bych se zbytečných komentářů a mentorování – chytejáci si to určitě v diskuzi proberou sami.
havel> Mates měl na mysli spíše co nejvyšší hloubku ostrosti, což se za nejlepší kresbu rádo zaměňuje. A všichni víme, že jsou to rozdílné pojmy a významy.
Mates(původní)> buď rád, že se o Tvé fotce diskutuje. O počinu, o kterém se nemluví, není počinem. Bral bych to na Tvém místě jako kompliment.
Mates(původní)> Každý se nějak učí, to co jsem psal o cloně neber jako kritiku, ale spíš ti předat nějaké vědomosti, které ti mohou pomoci. Snažil jsi se uskutečnit nějaký záměr a zvolil jsi určitou cestu, což je v pořádku. Je to právě jeden z našich cílů – předávat informace o tom, jak to lze udělat jinak, popř. lépe.
havel> Kdybych věděl co tou fotkou způsobím za rozpory asi bych se na to úplně vysral. Já nejsem profesionální fotograf, nemám profesionální zařízení. O focení vím jen málo. Proč jsem dával tak vysokou clonu jsem již psal níže a to pořád platí. To co píšeš ty tedy znamená jediné, neznám svůj přístroj natolik jak by bylo třeba.
David Havlíček> Já nejsem nespokojen, já si chválím pěkné 4 místo. Já fotím protože mě to baví, ne abych soutěžil. Chtěl jsem si to prostě jenom zkusit.
Mates(původní)> Fotka je zajímavá, ale barevnost je dost sporná. Máš kalibrovaný monitor? Režimy fotoaparátu vyvážení bílé nejsou všemocné a pokud se nepletu, D40× nemá možnost nastavení barevné teploty světla na kelviny. Tudíž jsi mohl více laborovat v postprodukci.
A teď bych se vyjádřil ke cloně. Rád bych věděl, kde jsi přišel na to, že takhle vysoké clonové číslo zajistí nejlepší vykreslení. Ve skutečnosti je to právě naopak. Nevím sice jistě, co jsi použil za objektiv, ale většina zoomů od nikonu mají nejlepší kresbu při cloně 5,6–11 (prosím nebrat jako dogma!) Budu předpokládat, že jsi použil některou z verzí objektivu 18–55/3,5–5,6 od Nikonu. Obecně lze říci, že zde je nejlepší kresba při cloně cca 11. Naopak při cloně 36 je téměř nejhorší. Chápu snahu o co největši hloubku ostrosti, ale za sebe musím říct, že trocha neostrosti by fotografii slušela. každopádně šlo najít jiný kompromis, než se uchýlit k takto drastickému clonění.
Mates(původní)> Fuk to není. Mne, resp. věřím, že mluvím za všechny v porotě, takže nás to mrzí, když je někdo s výsledkem nespokojen. Snažíme se vždy najít to nejlepší jak z hlediska technického, tak výtvarného. Máme jen fotky a vyřazujeme a vyřazujeme až vybíráme z pěti až sedmi kousků. Vůbec v tu chvíli nevíme, kdo to fotil, jak to nazval. Jen fotky. A trávíme nad tím někdy i dost času. Asi se vždy úplně nejlépe nepovede a nebo někdo nesouhlasí. To mne skutečně mrzí.
David Havlíček> Píšu, že to je fuk. :-))
Mno, asi teď budu s tou bílou lehce za vola. Zjistil jsem teď totiž, že mi zřejmě moje malá dceruška přenastavila monitor a nějakou dobu jsem pracoval na prapodivně nastaveném monitoru. Po přenastavení je ta barevnost výrazně lepší. Omlouvám se.
David Havlíček> Je to fuk Davide, já mám dvoustupňovou světelnost na halegonevý lampičce co používám na vázání, zatím si sní vystačím co se interiéru týtče. Já se snažím být pokorný.
Mates(původní)> Čiší z toho trochu zloba. To je škoda. Btw: s tím vyvážením bílé: spíše mi přijde, že tam zůstalo nastavení na ven. Když nastavíš bílou na žárovkové světlo, tedy cca 3200K, měla by být bílá pod žárovkovým světlem bílou. Tady je bílá spíše žlutou.
Ale jak říkám – možná se mýlím jak v bílé, tak ve vkusu.
porota je vládce nad hrdly našimi, proto ctím pána svého. No, nic méně…
Matesovu foto"grafii" necpu na bednu, protože je mimo běžnou produkci.
Ten člověk vymyslel scénu, nainscenoval scénu, a to docela pracně, je vidět, že moucha musí být jeho kobyla jako kůň. To je seskládáno s láskou. Tedy toleruji cirkusáckou barevnost neb se domnívám, že vazačům much musí být přirozenem. Tedy právě tato barevnost mi je pravou náladou vazačovou a toto na mne obrázkem přenesl. Náladu. Pocit, který má z vazačství. A i kdyby tento člověk v životě neuvázal jedinou mouchu, tak zprostředkoval pocit, který mi k materiálům na mouchy sedí. Celkový odstín, s ním se podle mne nedá téměř hnout, protože změna se negativně obrazí v barvě mosazného? navijáku a já si chci představit teplou mosaz i kdyby to hned kus ledu byl. Je to opravdu náladovka jak řemen. Je tam z čeho se váže, je tam kdy se váže…
Této fotografii může být vytýkáno mnohé. Ano. Přichází do úvahy chyba v bílé, centrální expozice, otrocky po diagonále vedená linie příběhu, ostrost malá nebo velká… Když se nad tím ovšem zamyslím- jsou to převážně fotografická klišé. Cožpak autor musí být tak spoután pravidly, že si nemůže dovolit právě středovou kompozici, diagonální linku, pročpak zpochybňujeme ostrost, když číslo 36 hovoří zcela jasně o záměru autorově. Já zde třeba prostorovou berličku v podobě hloubky ostrosti nepotřebuji, protože autorovi se povedlo vystavět snímek i s nulovou hloubkou ostrosti. Nedám tu vykřičník, protože bych vypadal jako debil. Ale za povšimnutí to stojí. Jedna z drobných pozoruhodností tohoto snímku.
Co se týká nabíledně možné chyby v bílé, ověřil jsem si, že ji autor nestanovil špatně. Neznám barevnost materiálu na křídlech much, ale když jí použiji, vyjde mi barevnost nepřesvědčivá, je tam posun v mosazných lescích a celkově snímek všední, též nepředpokládám, že křídla jsou čistě bílá. Zkusím li však bílou na tom vodorovném kousíčku roztřepeného něčeho na navijáku, což může být bílou, pak se dostávám prakticky do naprosto stejného podání. Tón se nemění, celkově jde do světlejšího, po automatické korekci, která má hodnotu –0,15exp a –24 kontrast od ideálu, vypadá prakticky totožně a po zvednutí kontrastu na rozdíl nula je k nerozeznání od nabídnuté fotografie. Tedy i já bych pravděpodobně neuměl nabídnout jinou bílou, jak autor. Prakticky je jedno, čím na to svítil, fotka jde proti klišé. Nu což, od toho jde do války, aby bojovala. Proto bych si jako autor vybral jiné bojiště. Jako konzument tě ovšem také prosím, abys nezanevřel, protože svými snímky můžeš potěšit mnohé.
David Havlíček> No když už sis na mě tak vytřepil klávesnici, nebylo by slušné neodpovědět. Přečetl jsem si zadání soutěže a snažil se držet cituji: Pro uspění v soutěži je samozřejmě třeba, aby fotka měla i nějakou výtvarnou úroveň, byla originální a zajímavá."
Tudíž jsem zvolil zátiší s navijákem z 18 století. Prvoplánově to celé bylo schválně laděné do teplé oranžovo žluté, abych se spojil s materiálem navijáku, proto taky jsem volil skalp z bažíka a májovky. S vyvážením bíle na mě nechoď, teplotu barev jsem volil záměrně na žárovkové světlo, kdybych to chtěl mít do modra tak bych s tím šel na zahradu ven a volil jiné pozadí. Dále vysoké clonové číslo, je také záměr aby byla znatelná struktura peří, takže nějaká nízká hloubka ostrosti by můj záměr pokazila. trošku jsem to chtěl patinovat vyšším isem ale to se moc nepovedlo. No když to shrnu, prostě jsem to zkusil a hezké 4 místo jsem utrhl. Vkus poroty je zřejmý nejen z této části soutěže. Já děkuji za možnost soutěžit a přeju vám hodně úspěchů do časů budoucích.
Vítězný snímek je paráda! I třetí je kouzelný, dvojku ale neberu – ponurý snímek… Zakořeněná vidlička by si tu „stříbrnou“ asi zasloužila víc!
Mates(původní)> Odpověděl jsem ti do osobky.
Jestli zvítězí kýčovitý západ slunce, za to bych ruku do ohně nedal.
nnnap> S tou prací máš pravdu. Já třeba hodně cvakám, protože na seriózní fotografickou práci většinou nemám čas. Myslím tím fotky jako je ta Matesova nebo třeba to, že si vytipuješ flek, ráno za šera postavíš foťák na stativ a čekáš až bude slunce přesně TADY. A ono, mrcha, zůstane za mrakem… Takže tam jdeš další ráno znovu.
Mates(původní)> O Tvé fotce jsme diskutovali opravdu hodně dlouho (nejdéle). Za sebe musím říct, že mě na jednu stranu zaujala, na druhou jsem k ní měl řadu výhrad a byl jsem asi nejvíce pro, aby na stupních vítězů neskončila.
Co mi vadilo?:
Zkusil jsem jen velmi narychlo pohnout s barevností a naznačil velmi pracovně tu neostrost. Možná by mě tento směr oslovil více – http://www.chytej.cz/…img49865.jpg
Jak jsem řekl, na té fotce je něco, co mě zaujalo, ale něco mě prostě nesedí. Třeba jsem se zmýlil – hodnocení fotografií je nejen o technických věcech, ale i o dojmech, pocitech a i když to neumím přesně pojmenovat, něco mi nesedělo. Třeba Osprey ji na bednu tlačil.
Co by mě ale mrzelo, kdyby jsi byl naštvaný a další soutěže se nezúčastnil. Myslím, že by to byla škoda. To by bylo jako když na rybách přemýšlíš, snažíš se a uděláš všechno správně (alespoň podle sebe) a nic nechytíš. Taky přeci neřekneš: už na vás milé ryby kašlu :-)
osprey> ó, děkuji pěkně, jenom si je piš. Píšeš je správně, já bych neměl s lidmi tolik trpělivosti:-)
Lidé si prakticky neuvědomují, kolik duševní práce a času stojí vnitřní souboje za fotografickou pravdu. Je to stravování sebe sama pro druhé a to bych zde čtenářům rád zdůraznil. A navíc cítím, že to porota na chytej dělá upřímně.
osprey> Mates si to přečetl a rozhodl se, že příště už soutěžit nebude.
Na podvečerní lov jsem měl připravenou fotku, ale kašlu na to :-))Pro mě nejsou večerní lov kýčovitý západy slunce(který určitě zvítězí:-)), ale třebas večerní sběr na řece, například..
Ale tebe mám rád, dal bych ti jí alespoň sem, ale sem to nejde. :-))
nnnap> Měl bys ty komentáře psát místo mě. Jsi pro ten účel mnohem povolanější.
O Matesovu fotku byl sveden velký boj a myslím si, že v jistém smyslu může cítit, že je verdiktem poroty poškozen.
Tady si myslím, že pokud se Mates ozve, měli by se k tomu vyjádřit členové poroty jednotlivě, ať už veřejně nebo soukromě.
přiznám se, že toto téma jsem nesledoval ani okrajově, tedy nebudu zde prášit moudra. Když se nad sebou zamyslím proč, tedy asi jsem mimoděk čekal standardní smršť různě poházených prutů do vody…To já hoši ne, zrcadlo k vodě a naviják do vody -ee.
Je dobře, že jste se jako porota servali o umístění, protože jste podle mého, z nabídnutého, vybrali správně.
Jednička nabídne atmosféru, tu nestačí jenom cvakat, autor musí myslet dopředu, mít vercajk, chuť… Ze tří hodnocených se " namakal" nejvíce, nechť tedy oko bere.
Ale jsou to jenom drobné toho, kolik se kolem svého snímku nastaral Mates. To je tolik práce, že je jí až škoda pro běžnou soutěž. Bral bramboru, ale pro mne vytvořil ne fotografii, ale malířské zátiší. Tedy něco z jiného světa. Daleko náročnějšího, než práce na všech 3 vítězných snímcích dohromady. Todle není pro zvířátka. Prostě nemá cenu s tím chodit na Novu.
Pak už prostě nic. Tedy letmo- fotkou wobbů bych se ze své zkušenosti vůbec nezabýval, protože není nad čím. To je rébus, který většinou nemá řešení. U mých fotografií vypadá převážně lépe, přední zaostření. Tady buď výrazně malá, jednoznačná, hloubka ostrosti nebo naopak jednoznačně všechno ostré. Zůstává otázka, proč ale fotit hromadu čehokoliv.
No a diskutuje se tu předposlední fotografie. Předpokládám, že autorem je Robur. Tedy vůbec bych se nevyjadřoval, ale když už se tady o ní hovoří a neber to prosím tě Robure osobně, je to velice špatná fotografie. A to proto, že jsi neudělal vůbec nic pro to, abys na nás přenesl tebou viděné. Tvé hlavní téma bylo naprosto přetlačeno stoličkou, myslím, že vůbec nikoho nenapadlo hledat napučené puky na vidličce, žádná práce s hloubkou ostrosti, prostě neudělal si vůbec nic pro podporu svého " nálezu", jakože proto je fotíme. Snad na mne nebudeš moc nasraný, ale jsme zvyklí dostávat vyřešená témata na podnose. To prostě nestačí. To je snad jenom záznam z mobilu. Je třeba píchnout do fotky za objasnění účelu, pro který vznikala. No a jak píše Osprey, tak i já bych se vrátil, je-li to ještě možné a spojil bych dohromady oba objekty, v jednotnou kompozici, ve spolupráci s hloubkou ostrosti se snažil nabídnout tebou objevené. Určitě dostatečně vzrušivá práce.
Dobré světlo všem.
Robur> Nepovídej. I kdyby ses jen trochu vrtnul tam, cos byl, tak by to vypadalo úplně jinak. :-)
Mimochodem, takových fotek, co by byly úplně super, kdybych…, tak těch mám. Ale prostě jsou špatné a nikoho nezajímá, jak málo by stačilo a že jsem v tom nevinně.
no jo, porota. Mně zajímavější přijde vidlička, která zakořenila, ale chtěl jsem tam mít u sesli. Posunul jsem to blíž, právě kvůli té vidličce a dostal tak sedačku do rohu. Prostor na focení byl max. 150cm, páč je u vody plot. Příště to vykopu, odnesu do ateliéru a nasvítím :-D.