Je čtvrtek, pro mne se ovšem stal "malým pátkem" jelikož jsem se rozhodl, že ještě před víkendovou výpravou zkusím jet na noc. Když jsem přijel k vodě, ani jsem se nehrnul k připravování krmení a nahazování. Byl duben a já měl krásnou možnost poprvé v nové sezóně vidět, jak slunce „nastartovalo“ ryby a ty se házely snad úplně všude. Byl jsem u vody sám, tak jsem si jen tak sedl na břeh, otevřel si jedno chlazené pivo a díval se na tu nádheru.

 

Ryby se ukazovaly především menší, většinou cejni a plotice. Byla to nádherná podívaná, ovšem můj zrak daleko víc přitahovaly velké kapří ocasní ploutve, jež se jen tak lehce pohupovaly nad vodní hladinou uprostřed již hustě zarostlých stulíkových polí.

Nechtělo se mi z těch míst ani pouštět zrak, ale slunce, které již začalo hladit koruny stromů a mizelo kdesi v dáli, mi rychle připomnělo, že ještě nemám nahozeno! Je až neuvěřitelné, jak čas dokáže někdy plynout rychle. Pruty jsem měl navázány, takže stačilo do klipů zavěsit 70 g olova a dát na háček oblíbené kuličky boilie.

 

Vzhledem k tomu, že místo nebylo předkrmené, vsadil jsem na malé 16 mm kuličky. Voda měla ještě jarní teplotu, takže jsem zvolil na jeden prut kuličku s příchutí banán, která mi v chladnější vodě skvěle funguje, možná proto, že má takový jemný skořicový nádech a ryby mu díky tomu nedokážou odolat.

Vzhledem k tomu, jaká byla aktivita bílé ryby na hladině, jsem nechtěl dávat na druhý prut také sladké boilies, jelikož obecně sladké příchutě tyto nežádoucí ryby přitahují. Nemusel jsem dlouho přemýšlet, jakou příchuť zvolím. "Specialista" na chladnou vodu s názvem: HOT-SHOT byl jasnou volbou. Jedná se o boilies na bázi koření, které neobsahuje žádné aroma a přesto ho ryby dokážou ve vodě snadno vyhledat. Ulovil již velkou řádku pěkných ryb a nevedl si špatně ani na rybářských závodech. Pro takto krátký lov ideální pomocník, jak přelstít místní kapry.

 

Jeden prut jsem nahodil přímo do stulíkového pole přede mnou, přesně do míst, kde se ryby ukazovaly. Abych měl jistotu, že se mi háček po dopadu pod vodu nezasekne do stulíku, jsem dával vždy PVA punčochu s několika kuličkami.

 

Nerad lovím, tak abych měl oba dva pruty na jednom místě, takže jsem druhý prut s HOT-SHOTem hodil pouze několik metrů ode mne, pod břeh. Zde jsem navíc k PVA přidal ještě 10-12 kuliček HOT-SHOTu do prostoru okolo montáže.

Za pár chvil se již ozval prut ze stulíků. Ryba sice nepatřila k těm největším, ale i tak se ve stulíkovém poli dokázala zbavit háčku.

„Návazec mi dříve fungoval skvěle, proč jsem tedy nebyl úspěšný?“ říkám si tak v duchu.

 

Svému návazci věřím i nadále, trochu riskuji a vracím montáž zpět do stulíkového pole. Oblohou se prohánějí první netopýři a loví hmyz, jenž poletuje nad vodou. Všude je klid a ticho. Dělám si 2 PVA punčochy do zásoby a užívám si ten klid, který člověk ve městě jen těžko najde. Severka již vládne jasné obloze a já vytahuji z batohu čelovku a chystám se na kutě.

Vtom se mi ohne špička prutu a cívka se roztáčí… Nádhera! Ani si nenandavám boty a utíkám k prutu!

Přisekávám a vypadá to, že ryba sedí, stále mám ještě v hlavě předchozí prohraný souboj, nicméně stulíky které cítím na špičce prutu mi nedovolují kaprovi povolit. Mám na prutě SNAG LEADER, což je potahovaná odhozová šňůra, dělaná přesně pro takovéhle situace. Kapr mi jasně svými divokými výpady dává najevo, že se z podvodní džungle ani nehne.

Po několika "kopnutích" do prutu začínám pumpovat, kdesi ve tmě slyším kapra, který se dostal k hladině a víří svými výpady vodu. Síly mu ubývají a já ho za několik chvil dostávám v klidu do podběráku. Je to typický „říčňák“, něco přes 70 cm.

 

Ryba to nebyla velká délkou či váhou, ale bojovností mně velmi potěšila. Vyndávám mu krásně zaseklý háček ANTI SNAG vel. 8 a dávám mu svobodu. Pokládám prut do vidličky a jdu spát. Jsem šťastný, že jsem zde nebyl zbytečně.

Po ranním probuzení mi zvedá adrenalin prut s HOT-SHOTem, který se mi nahýbá ve vidličce! Sekám a těším se na souboj na krátkou vzdálenost, kapr je ovšem jiného názoru a pálí od břehu do stulíkového pole!

"No to je gól!" říkám si v duchu a přibržďuji rukou utaženou cívku navijáku.

"Nesmí do těch stulíků!" Zní mou hlavou.

Vypadá lepší a tak volím 2 m před stulíky riskantní krok a pokouším se rybu otočit. Dlouhá kapří cesta "na plný plyn" přes brzdu rybu unavila a tak se mi manévr daří!

V mých rozespalých očích se třpytí první sluneční paprsky a já vidím u břehu krásného pupkatého šupináče. Ryba už vypadá, že by mohla jít do podběráku a tak si ho pokládám do vody.

Kapr ovšem využil zbytky svých sil k manévru, který jsem nečekal a byl jsem jím naprosto zaskočen! Místo, aby upaloval pryč na volnou vodu, rozjel se přímo proti břehu, kde jsem stál a tlamou si o něj snažil vyndat háček. Nejedna kapka potu se mi v té chvíli objevila na čele. Naštěstí návazec zafungoval dokonale a já měl o několik okamžiků později na podložce pěknou zdravou rybu. Byly to krásné pocity štěstí! Po rychlém zvěčnění a ošetření jsem ho položil na hladinu a dal mu svobodu.

 

"Díky kamaráde." zaznělo z mých úst, když se klidných tempem vracel zpět do své stulíkové pevnosti..

 

Předvíkendový lov dopadl nad očekávání, teď už jen zbývalo přežít jeden den v práci a večer zpět k mé tajemné řece, ale o tom už zase někdy příště...

 

Za Kimot Team - Pokki