Konference se konala v hotelu Primavera na okraji Plzně. Objekt vynikal zejména snadnou přístupností a svými parametry i zázemím plně vyhovoval charakteru pořádané akce.
Nejsem člověk, který by měl zkušenosti s návštěvami konferencí, sympózií, sjezdů, srazů čí sletů, ale musím říct, že ČRS si nechal na přípravě tohoto setkání záležet. Podmínky i vybavení sálu byly vynikající, o účastníky konference bylo všemožně postaráno (včetně toho, že obdrželi vytištěné texty s klíčovým obsahem jednotlivých přednášek) a návštěvníci ze zahraničí měli k dispozici kvalitní tlumočnický servis.
Pokud jde o účast přednášejících a pozvaných hostů (celkem asi 130 osob), jednalo se vesměs o lidi mající vazby na rybařinu, ať již sportovní nebo produkční. Nestrannému pozorovateli by asi chyběla větší účast ornitologů a zástupců organizací zaměřených na ochranu přírody. Ne, že by zcela chyběli, ale byli tu v menšině.
Akci ovšem pořádali rybáři s cílem pokusit se urychlit řešení svých problémů a prosadit opatření k regulaci počtu zimujících kormoránů. Proto tu byli především oni. Situace je z pohledu rybářských subjektů v posledních letech už opravdu neudržitelná a škody jsou v některých ohledech ještě větší, než jsem si donedávna myslel (a to jsem si slovo „optimismus“ už dávno vyškrtl ze slovníku).
Program konference zahájil předseda ČRS JUDr. Alexander Šíma. Přivítal shromážděné hosty a po krátkém úvodním projevu předal slovo dalším přednášejícím.
Prvním z nich byl poslanec Evropského parlamentu RNDr. Pavel Poc.
Ten v krátkosti vylíčil situaci panující na půdě bruselských orgánů. Pochopil jsem z jeho výkladu, že samotný Evropský parlament v podstatě podporuje celoevropské řešení problému kormorána, ale existuje ještě orgán zvaný Evropská komise, který se naopak snaží přesunout celou záležitost na jednotlivé státy. Zřejmě to souvisí s postojem zemí, které zatím nemají s kormoránem výraznější problémy a snaží se ho chránit.
Zajímavou informací je to, že EU momentálně pracuje na nové směrnici věnované celoevropské regulaci invazivních nepůvodních druhů. Budou snahy zařadit do ní i kormorána, ačkoli tento druh je v Evropě původní a splňuje jen podmínku invazivního šíření. Přesto má tato myšlenka u některých států podporu a mohla by být realizována.
Dalším, kdo vystoupil, byl Ing. Jiří Papež, místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny ČR.
Nabídl svou pomoc při koordinaci jednání zúčastněných stran. Z jeho vystoupení bych vyzdvihl tyto základní myšlenky:
1) Je třeba vyjednat řešení nejméně v rámci ČR s rybáři, myslivci, Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Ministerstvem zemědělství (MZE).
2) Rybáři a myslivci musí vznést jasné požadavky na opatření ze strany MŽP a MZE, které lze realizovat na základě současné legislativy.
3) MŽP a MZE musí dohodu myslivců a rybářů na základě tvrdých dat a analýz respektovat a přistoupit k řešení bez ohledu na EU.
Pan poslanec se nabídl jako osoba ochotná a schopná potřebná jednání zprostředkovat nebo podpořit.
Následovala přednáška Ing. Pavla Vrány – ichtyologa ČRS, která prezentovala stanovisko svazu.
Přítomní zástupci vedení ČRS
Tato přednáška komplexně rozebrala celou problematiku škod zejména s důrazem na tekoucí revíry a připomněla katastrofální dopad zimování kormoráních hejn na populace reofilních druhů. Zmíněna byla i skutečnost, že ačkoli ČRS utrácí ročně na zarybňování revírů kolem 180 mil Kč, nedostává od státu žádné náhrady škod.
Po skončení této přednášky jsem s jistou dávkou zvědavosti vznesl dotaz, proč v době, kdy Svaz není schopen prosadit výraznější tlumení kormorána, alespoň neposílil opatření na ochranu reofilních druhů na nejvíce postižených revírech (omezení počtu úlovků, ochrana trdlišť apod.).
Že nebudu za takovouto otázku pochválen, to mi bylo předem jasné.
Uznávám, že výsledek nějakého hájení může být sporný, protože kormoráni při své stávající početnosti nakonec skutečně sežerou téměř všechno. Ale v situaci, kdy svaz ústy svého oficiálního mluvčího oficiálně přizná, že není schopen zajistit umělou reprodukci mnoha mizejících druhů, by mělo být logické, že přijme nějaká opatření na podporu jejich přirozené reprodukce. A i kdyby tato opatření byla neúčinná nebo byl jejich účinek nepatrný, je to veřejná deklarace snahy chránit ryby.
I samotnou redukci počtu kormorána by měl svaz vnímat jako jedno z mnoha opatření na ochranu rybích populací – v současnosti určitě nejnutnější, ale rozhodně ne jediné. Pokud totiž bude veřejně svým přístupem deklarovat, že jeho primárním cílem je skutečně chránit biodiverzitu našich toků, pak bude mít například daleko lepší pozici při jednání s organizacemi zabývajícími se ochranou přírody.
Následovaly klíčové přednášky zástupců obou ministerstev, kterých se problematika kormorána nejvíce dotýká.
První prezentoval postoj své strany zástupce MŽP Ing. Jan Šíma.
Zdůraznil, že MŽP je vázáno celou řadou legislativních předpisů včetně mezinárodních, ale přesto učinilo v minulosti dva kroky, které mohly napomoci při boji s kormoránem. V roce 2005 navrhlo MŽP vyřazení kormorána ze seznamu zvláště chráněných druhů, k čemuž ale nedošlo, protože by to znamenalo zrušení odškodného pro produkční rybáře.
Druhým krokem byla příprava „výjimkové vyhlášky“, která měla umožnit regulaci počtu kormoránů na biologicky cenných lokalitách. Vyhláška nakonec nebyla dokončena, protože byla požadována celoplošnost navrhovaných opatření.
Aktuálním krokem MŽP na poli boje s kormoránem je vydání metodického pokynu pro udělování výjimek k odstřelu krajskými úřady. V tomto ohledu dosud panovala značná nejednotnost a záleželo na postoji konkrétního úředníka. Nový metodický pokyn by měl přístup jednotlivých úřadů k žádostem o povolení výjimky sjednotit.
Text metodického pokynu nám byl předveden. Osobně hodnotím podmínky pro udělení výjimky jako příliš komplikované (a nejsem v tomto ohledu sám). Když jsem se ptal, proč pokyn není jednodušší a přímočařejší, dozvěděl jsem se, že musí být v souladu s další legislativou od národní až po tu evropskou a tato skutečnost si vynucuje konečnou podobu tohoto dokumentu.
Ve finále se mi ovšem výsledek jeví takový, že tedy nějaké kormorány zastřelíme, ale velmi opatrně a citlivě a navíc s pečlivým výběrem podmínek k tomuto surovému aktu. Výsledkem bude to, že jich opravdu nezastřelíme mnoho a odstřel bude moci být i nadále prezentován jako neúčinná metoda boje s kormoránem.
Dále pan Šíma připomněl, že ČRS je ze zákona občanské sdružení jako každé jiné. Při schvalování výjimek na půdě MŽP pak mají stanoviska a požadavky jiných občanských sdružení (např. ochranářských) stejnou váhu jako zájmy ČRS.
Jako další přišel na řadu projev zástupce MZE Ing. Martina Žižky.
Musím říci, že tento pán se mi při svých projevech zatím vždy jevil jako věcný, rozumně argumentující a jasně dávající najevo, čí zájmy hájí. Na konferenci byl navíc v zásadě jediným, kdo navrhl nějaký konkrétní sled kroků, které by mohly představovat řešení stávající situace.
Připomínám, že MZE je orgán, který stojí na straně produkčních rybářů a myslivců. Bojuje tedy za to, aby produkčním rybářům zůstaly zachovány kompenzace škod a aby se nestalo, že vlivem nějaké změny legislativy bude problém přenesen na bedra myslivců, kteří by pak museli škody platit ze svého. Návrh řešení podaný Ministerstvem zemědělství proto na tyto věci pochopitelně pamatuje.
Během svého vystoupení prezentoval pan Žižka některá zajímavá čísla. Rád bych je tady uvedl:
Celkový odhad škod způsobených v ČR kormoránem (produkční i svazové revíry):
2007 – 136 849 000 Kč
2008 – 138 005 000 Kč
2009 – 153 715 000 Kč
2010 – 148 940 000 Kč
Odlov a stavy kormorána velkého
(Rok - uloveno kusů - evidováno kusů)
2006 – 2 190 – 25 915
2007 – 2 690 – 30 456
2008 – 2 954 – 34 543
2009 – 3 813 – 38 682
2010 – 3 911 – 42 752
Pokud jde o počet odstřelených jedinců, jedná se zejména o kormorány odlovené na produkčních rybnících. Vysoké číslo udávající celkový počet kormoránů zřejmě zahrnuje i protahující hejna, jejichž pobyt u nás ale může trvat i několik týdnů a proto rovněž způsobují nemalé škody. Čísla udávaná ornitology a pohybující se kolem 10 000 kusů zahrnují zimující jedince spočtené jednorázově zhruba v polovině ledna na vybraných zimovištích.
Dále jsem v prezentaci pana Žižky objevil materiály, s nimiž se velmi ztotožňuji. Obě následující citace jsou z dopisu ministra zemědělství Petra Bendla evropské komisařce pro námořní záležitosti rybářství Marii Damanaki:
„…jde o nalezení konsensu v rámci EU a definování nových zásad, které by stanovily prahové hodnoty populací rybožravých predátorů a jejich dodržováním by bylo zajištěno ekonomické hospodaření producentů ryb a vodních organismů v akvakultuře…“
„…nejedná se o totální likvidaci, ale o snahu nalézt limity trvale udržitelných populací predátorů, které budou v prostředí kulturní krajiny v Evropě způsobovat škody pouze do výše 4 až 5 % z produkce akvakultury…“
Sami produkční rybáři tedy počítají s tím, že obětují až 5 % své produkce na „krmení“ živočichů živících se rybami. Je to málo? Je to moc? Nevím.
Ale přesně tohle je do budoucna jedna z nejdůležitějších otázek. Produkcí ryb vytváříme potravní nabídku, která vede k namnožení některých predátorů na počty, které by v přírodních podmínkách nebyly udržitelné. Je tedy skutečně otázkou, na jaké úrovni a jakým způsobem budeme muset udržovat jejich stavy.
Zmiňoval jsem i skutečnost, že MZE jako snad zatím jediná významná instituce nabízí i konkrétní scénář možného řešení kormorání otázky (jednotlivé kroky jsem značně zjednodušil, případné zkreslení padá na mou hlavu):
1) Zredukovat stavy kormorána na základě současné legislativy (tedy prostřednictvím výjimek) na úroveň, která umožní jeho myslivecké obhospodařování
2) Změnit právní úpravu evropské směrnice – přijmout celoevropská opatření a umožnit změnu dovolující, aby k regulaci stavů nemusely členské státy používat složité výjimky a kormorán mohl být zařazen mezi lovnou zvěř
3) Vyřadit kormorána z výčtu zvláště chráněných živočichů, ale dočasně zachovat náhrady škod
4) Přeřadit kormorána z výčtu zvěře, kterou nelze obhospodařovat lovem mezi zvěř, kterou takto obhospodařovat lze (zákony o myslivosti)
5) Stanovit kormoránovi řádnou dobu hájení, dobu lovu a podmínky lovu ve vyhlášce MZE
6) Vyřadit kormorána z výčtu druhů, pro něž se vztahují předpisy o náhradě škody vybranými zvláště chráněnými živočichy
Touto sérií kroků se stane z kormorána běžná lovná zvěř obhospodařovaná mysliveckým managementem. Problémy vidím dva – nesouhlas orgánů ochrany přírody a různých „ekologických“ organizací může celý tento proces výrazně brzdit a nikde zatím nebyl specifikován onen „přijatelný“ stav, na který musí počet kormoránů klesnout, aby byl na úrovni, která umožní myslivecké obhospodařování (splnění bodu 1).
Podle mého názoru bude pro tento účel nutné redukovat počty kormoránů přinejmenším na třetinu až čtvrtinu současného počtu a bude jednak těžké takto významnou redukci vůbec prosadit a navíc při množství nových jedinců, které chrlí hnízdiště na severu Evropy, se to vůbec nemusí podařit.
Pro zajímavost – podle pana Šímy z MŽP zatím žádný stát v Evropě nemá kormorána velkého zařazeného mezi běnou lovnou zvěř.
Pokud jsem dobře viděl reakce většiny přítomných, návrh MZE se poměrně líbil a je možné, že se stane základem pro další jednání - mimo jiné i proto, že nějaký alternativní postup zatím předložen nebyl.
Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty pan Ing. Jaroslav Kostečka na konferenci opakoval stanovisko myslivců, které si můžete poslechnout na jednom z našich videí.
Myslivci nemají žádný zvláštní důvod střílet kormorána a rozhodně nesouhlasí s tím, aby byl za stávající situace přeřazen mezi lovnou zvěř a myslivci byli nuceni hradit škody jím způsobené (aktuálně se skutečně vyplacené náhrady pohybují mezi 30 – 40 mil Kč ročně).
Na druhou stranu jsou myslivci ochotni na základě nějaké „celospolečenské objednávky“ a za podpory nějaké finanční motivace redukovat odstřelem počty kormoránů.
Přiměřené zástřelné odhadl pan Kostečka někde na úrovni 500 – 800 Kč za kus, přičemž v současnosti se vyplácí podstatně méně.
Někomu by se to mohlo zdát hodně, ale co donutí myslivce, aby se za mrazivých zimních dní trmácel k řece a snažil se ulovit opatrného inteligentního ptáka zbraní, jejíž efektivní dostřel je omezen na několik málo desítek metrů?
Někdo z publika navíc bleskově spočítal, že zastřelení 10 000 ptáků by při zástřelném 500 Kč stálo 5 miliónů korun a to je pořád zlomek toho, co stát reálně každoročně vyplácí za způsobené škody.
Zajímavou problematiku řešil ve svém příspěvku Mgr. Petr Nesporý. Zabýval se otázkou získání náhrady škod způsobených kormoránem velkým a zejména pak možností, že by se toto praktikovalo i na revírech ČRS.
Prozatím je praxe stvrzená rozhodnutím Nejvyššího soudu taková, že ryby v tekoucích vodách jsou „věcí ničí“. Jejich vysazením k nim svaz ztrácí vlastnické právo a následně se jejich majitelem stává ten, kdo si je uloví.
Zákon č. 115/2000 Sb. se ale na rozdíl od dřívějších zákonů zmiňuje i o možnosti nahrazení škody vzniklé na rybách v rybářských revírech. Přesto ale zatím Krajské úřady ve spolupráci s MŽP škody neproplácejí. Požadují k žádostem o náhradu škody doklad o vlastnickém právu k poškozeným rybám, který pochopitelně majitel revíru poskytnout nemůže.
Svaz je toho názoru, že dostatečným majetkovým právem je už samo rybářské právo podle zákona o rybářství č. 99/2004 Sb. a že tudíž má na náhradu škod vzniklých na rybářských revírech nárok.
V souvislosti s tímto chápáním situace se rozhodly Západočeský územní svaz a Jihočeský územní svaz podat žaloby a domáhají se na státu náhrady škod – konkrétně ZČÚS se dožaduje náhrady škod způsobených kormoránem a JČÚS vydrou.
Náhradu škod na revírech podporuje i praxe používaná při řešení škod způsobených při haváriích nebo pytláctvím. Zde se škody běžně nahrazují.
Jak dopadne celá záležitost kolem náhrady škod způsobených rybožravými predátory na tekoucích vodách, o tom bude muset rozhodnout až naše soudnictví. Oba aktuálně probíhající soudní spory mohou v tomto ohledu poskytnout určitý precedens.
Následně jsem se spolu s celým týmem CHYTEJ.cz účastnil tiskové konference pro zástupce médií, kde byla většinou opakována nám již známá stanoviska jednotlivých institucí.
Za zajímavou považuji hlavně informaci, která tu byla tlumočena přítomným novinářům a týká se reálné výše způsobených škod.
Produkční rybáři je odhadují kolem 80 mil. Kč, ČRS pak mezi 70 – 80 mil. Kč, což koresponduje s údaji MZE (viz výše).
Jak je vidět, nedá se říct, že by nahrazování škod bylo pro produkční rybáře nějak dramaticky výhodné, protože je jim hrazena jen asi polovina vykázaných přímých škod.
ČRS udává, že na zarybňování vynakládá 180 mil. Kč a někde jsem slyšel, že 90 % ceny povolenky jde přímo na zarybňování. Předpokládejme tedy, že celková cena povolenek je asi 200 mil. Kč. Při škodách 80 mil. Kč pak můžeme říct, že 40 % toho, co každý z nás zaplatil za povolenku, posloužilo v podstatě na krmení kormoránů a všichni jsme tak nedobrovolným sponzorem tohoto živočišného druhu.
Program v přednáškovém sále mezitím běžel dál a tak jsem přišel o část přednášek německých hostů.
Dr. Franz Kohl přednášel o početním vývoji a šíření evropské populace kormorána.
Pro pochopení této problematiky je třeba vědět, že kormorán velký vytváří na evropském kontinentu dva poddruhy – mořský obývající západní pobřeží Evropy (Phalacrocorax carbo carbo) a kontinentální (Phalacrocorax carbo sinensis). Zatímco větší mořský poddruh vykazuje jen malý přírůstek populace a nepůsobí vážnější problémy, menší kontinentální poddruh prudce navyšuje svou početnost, obsazuje neustále nové oblasti, působí rozsáhlé škody a mnohé oblasti už přivedl k rybářskému kolapsu.
Silně se diskutuje například o původním rozšíření tohoto poddruhu, ale jeho dřívější areál rozšíření se už asi zrekonstruovat nepodaří. Zato současná Evropa s oteplenými regulovanými řekami a intenzivním chovem ryb vytváří pro tento poddruh ideální podmínky, které, pokud jde o potravní možnosti, výrazně převyšují nabídku někdejšího přírodního prostředí. Kormorán je pak dokonale využívá.
Graf rozšíření obou poddruhů v západní a střední Evropě
Změny početnosti obou poddruhů - je vidět prudký nárůst stavů poddruhu P. c. sinensis
Populace kormoránů ve státech, kde žije poddruh P. c. carbo, jsou poměrně stabilní
Prudký nárůst početnosti kormorána ve státech s výskytem poddruhu P. c. sinensis
Hnízdní kolonie kormoránů - černě poddruh P. c. carbo, červeně P. c. sinensis
Prof. Dr. Werner Steffens pohovořil o problematice přemnožení kormorána v zemi našich sousedů.
Profesor Steffens (vpravo) krátce po své přednášce
Zatímco ještě počátkem 80. let byl kormorán Phalacrocorax carbo sinensis v Německu vzácně hnízdícím ptákem, hnízdilo zde v roce 2011 zhruba 19 300 párů ve 150 koloniích. Spolu s nedospělými, protahujícími a zimujícími ptáky to dává na celém území Německa počet 100 000 – 110 000 kusů. Toto množství ptáků ročně zkonzumuje 18 000 t potravy, což je více než celkový výlov z volných německých vod, který činí 13 000 t.
Na rozdíl od nás je Německo aktivnější v odstřelu kormorána. Ukazuje se ale, že se jedná o drahé řešení, které navíc přináší jen lokální výsledky.
Německo je proto jednou ze zemí, které intenzivně tlačí na přijetí celoevropských opatření a mohlo by být v tomto ohledu naším významným spojencem.
Zajímavá byla i přednáška Dr. Bernharda Laggerbauera z Bavorského zemského rybářského spolku.
Tato organizace byla silně znepokojena katastrofálním úbytkem lipana v místních řekách. Vypracovala proto projekt, který měl hledat příčiny úbytku a možnosti nápravy.
Projekt byl velmi nezaujatý, poctivě zvážil všechny možné příčiny a snažil se zjistit jejich podíl na úbytku lipana. Ukázalo se, že zcela jednoznačně je hlavní příčinou poklesu stavů této ryby právě kormorán.
Přednáška byla velmi zajímavá a proto jsem se rozhodl zpracovat ji jako samostatný čtenářský článek.
O něco dále než my jsou rybáři na Slovensku. Tam už je odstřel na tekoucích vodách nějaký čas povolen a přináší i jisté výsledky. Referoval o tom Richard Štencl z Rady Slovenského rybárskeho zväzu.
Rovněž jeho příspěvek bych se pokusil prezentovat v co největší šíři formou čtenářského článku. Zde uvedu už jenom tolik, že kormoráni, kteří se v mrazivých zimách stahují na nezamrzající podhorské řeky způsobili na mnoha místech Slovenska pokles biomasy ryb v toku na 15 kg / ha a množství úlovků lipana místy dosahuje jen cca 5 % někdejšího stavu.
V důsledku výše uvedeného začíná docházet k poklesu početnosti hlavatky, predátoři, jako je např. vydra, se stahují z hlavních toků na odchovné pstruhové kapiláry a SRZ už registruje i pokles počtu prodaných povolenek, protože rybáři nemají zájem lovit na prázdných revírech.
Za tohoto stavu bylo přikročeno k poměrně masivnímu odstřelu, který, jak se zatím ukazuje, je jedinou metodou schopnou přinést alespoň lokální výsledky.
Přednáška doc. RNDr. Petra Musila z Přírodovědecké fakulty UK Praha se snažila kompletně zmapovat přítomnost kormoránů na našem území. Pan Musil vyhodnocuje výsledky zimního sčítání a v přednášce nezapomněl ani na domácí populaci a protahující hejna.
Během jeho příspěvku ale zástupci Západočeského územního svazu ČRS konstatovali, že počty kormoránů, které napočítala na zimovištích profesionální rybářská stráž, se ani zdaleka neshodují s čísly udávanými ornitology a obvykle bývají výrazně vyšší. Stává se tak i v případě, kdy konkrétní úsek projde ve stejný den ornitolog a RS.
Někteří zástupci z řad ornitologů prý poté, co byli na toto přímo dotázáni, neoficiálně připustili, že doporučené sčítací metodiky nejsou vždy plně dodržovány.
V souvislosti s problematikou sčítání trochu odbočím. Existují už určité signály o počtu kormoránů zaznamenaných v této zimě. Ty mám z jiných zdrojů než je přednáška pana Musila, ale uvedu je zde, protože sem logicky zapadají.
Je třeba říci, že letošní zima dosavadními statistikami týkajícími se počtu zimujících kormoránů pěkně zamíchá. Během její první teplé poloviny zůstala část ptáků na severu a většina ostatních se pohybovala hlavně na chovných rybnících, které představují daleko lukrativnější zdroje potravy než naše zdevastované řeky. Někdy v této době proběhlo sčítání, takže na obvyklých zimovištích, kde se tradičně sčítá, bylo kormoránů naprosté minimum. Letošní zima proto zřejmě bude na základě zjištěných čísel vyhodnocena jako období s velmi nízkým výskytem kormorána, což není až tak docela pravda.
S prudkým ochlazením, které se dostavilo koncem ledna, se ptáci chtě nechtě museli přesunout na tekoucí vody a protože i ty z velké části zamrzly, na mnoha místech se kormoráni koncentrovali na nezamrzlých úsecích. Nedělám si velké naděje, že z jejich obsádky něco zbylo.
Zajímavý je i následující trend, o němž jsem diskutoval s některými z přítomných během přestávek. Pokles počtu ryb v našich řekách nutí v poslední době kormorány k tomu, aby se přesouvali na stále menší říčky a potoky. Někteří pstruhaři mi dokonce vyprávěli, jak pozorovali kormorány brodící korytem malých potoků od jedné tůňky ke druhé. Pokud umíte jen trochu počítat, snadno dojdete k závěru, že pro malý potok může dlouhodobější návštěva i jen několika ptáků znamenat skutečnou pohromu.
Trend přesunu kormoránů na stále menší toky je ostatně patrný i z materiálů prezentovaných ornitology.
Přednáška RNDr. Martina Čecha z Akademie věd ČR měla za cíl seznámit přítomné se složením kormorání kořisti na třech různých lokalitách - Vltava pod Lipnem, ÚN Slapy a Vltava v Praze.
Analýzou vývržků kormoránů a zbytků ryb na nocovištích bylo zjištěno, že v úlovcích převládají drobnější ryby, zejména pak druhy jako je plotice, ježdík a okoun.
Největší zaznamenané ryby byly candát dlouhý 41 cm a okoun vážící 734 g.
Autor se spolupracovníky se pokusili i o upřesnění denní krmné dávky kormorána. Sesbírali veškeré důvěryhodné údaje pořízené různými metodikami – pohybovaly se v rozmezí 266 – 539 g. Jako průměrná hodnota jim vyšlo 397 g (přibližně tedy 0,4 kg).
Na základě tohoto čísla a počtu zimujících kormoránů se pokusili stanovit množství ryb ulovené kormorány ročně na jednotlivých revírech. U Vltavy pod Vyšším brodem to vychází na cca 22 kg na hektar, na ÚN Slapy je to 2 kg / ha a na pražské Vltavě 73 kg / ha. To je jeden z vůbec nejvyšších zaznamenaných údajů na vnitrozemských vodách (kromě chovných rybníků).
Cyklus přednášek uzavřel svým vystoupením doc. RNDr. Zdeněk Adámek CSc. z Fakulty Rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Hovořil o stresu ryb vyvolaném nálety kormoránů a tak trochu představil kormorání problematiku z pohledu rybníkářů.
Kromě přímých škod představovaných zkonzumovanými rybami tu totiž vzniká celá řada škod nepřímých, které na rybníkáře těžce dopadají, ale nikdo jim je nenahradí. Jedná se o narušení zimování obsádky komorových rybníků, jehož důsledky jsou špatný růst a vysoké procento úhynu poraněných nebo stresovaných ryb a třeba i to, že z aktivity kormoránů těží i další predátoři, jako například volavky. Ty by se k zimující obsádce normálně nikdy nedostaly, ale naučily se lovit ryby, které kormoráni vytlačí do mělkých partií rybníku.
Těžkým ekonomickým dopadem pro rybníkáře je i to, že obsádku, která díky kormoránům přečkala zimu ve špatné kondici a nese na těle četná zranění, je obtížné prodat. Může to vést i ke ztrátě dlouholetých odběratelů.
Výzkum prováděný kolektivem autorů, jehož byl pan Adámek členem, dospěl k těmto závěrům:
Nejvíce zraňovány jsou ryby ve velikostní kategorii 15 – 30 cm (menší kormorán bezpečně uloví, větší již pro něj nejsou tolik atraktivní).
Kondice ryby nesoucích stopy zranění je prokazatelně zhoršená.
Šupinatý kapr nese četnější stopy zranění než lysec, ale většinou se jedná o stržené šupiny. Poškození u lysce jsou závažnější a s horšími následky.
Podíl poraněných ryb se na výlovech pohyboval mezi 1 – 47 % v závislosti na řadě faktorů.
Poraněné ryby byly infikovány větším počtem parazitů.
I této studii bych rád věnoval samostatný prostor a seznámil s ní čtenáře důkladněji. Je ale vidět, že rozsah škod způsobených na chovných rybnících je daleko větší než se zdá a než mohou státem poskytované náhrady odškodnit. Kromě toho je vidět, že ani odchov kapřích násad není jen „otázkou peněz“.
Po ukončení oficiálního programu tým CHYTEJ.cz konferenční prostory opustil. Zákulisní informace z „debat v kuloárech“ vám tedy nenabídnu.
Je jasné, že otázky spojené se zimováním kormoráních hejn jsou skutečně jedním ze zásadních problémů celé české rybařiny. Zdá se, že letos by se konečně mohly ledy pohnout a snad se začne dít něco víc než doposud.
Pokud jde o výsledek celé akce, tak konference jako taková asi nic nevyřešila, ale sešli se na ní zástupci mnoha zainteresovaných institucí a prokázali vůli existující problémy řešit. Navíc předpokládám, že zde byla dohodnuta další jednání, která budou během letošního roku následovat.
Mnozí zúčastnění včetně mě si tu navíc uvědomili alespoň pár pro ně nových souvislostí. U řady z nich to určitě podnítilo vůli urychlit cestu k nějakým konkrétním krokům. Navíc byla konference i jasným signálem nastupujících změn a ČRS jako pořadatel celé akce dal touto cestou najevo svým členům, že nehodlá být v celé záležitosti pasivní.
V tom všem splnila konference svůj účel.
Rozhodující pro budoucnost ale budou jednání na půdě státních institucí a orgánů EU. Doufejme, že se během nich podaří najít řešení, které bude uspokojivé pro všechny zúčastněné strany a povede ke stavu, v němž naše vody přestanou být pouhými zásobárnami potravy pro jeden přemnožený ptačí druh.
Text i foto: M. Horáček – Osprey
Grafy poskytl k zveřejnění ČRS
XAXAP> Martine, zjednodušeně řečeno chápu, že Ti jde o celkovou přírodní spravedlnost a o potlačení úzkého zájmu nás rybářů. Ovšem prostředky a manipulace s realitou, které používáš, Tě odsouvají na kolej, na jejímž konci je betonová zeď. Jinými slovy – nikam nejdojedeš, spolupasažéry nenajdeš a jen si nabiješ hubu. Jsi-li sadomasochista jemuž nejde o hledání cesty a posunu vpřed, posluž si.
David Havlíček> jedno otřepané klišé říká „Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá.“
Pokud někdo chce bejt vostrej, měl by bejt připravenej na ledacos a moje otevřenost by ho neměla překvapovat. Krom toho je úmrtí naprosto běžná součást života a starouš Barr s ním prostě musí počítat dříve než naši vrstevníci.
Chceš-li brzdit otevřenost místo prvoplánových přešlapů, budu se k tobě chovat jako k ostatním pokrytcům.
XAXAP> Martine, použij ruční brzdu a zpátečku. Doprava a dozadu.
xaxap,výborně! I psychopat jako ty,dokáže být vtipný!Ale přesto,ve světlé chvilce,zajdi k psychiatrovi.Vem sebou své příspěvky,usnadní mu to práci. Už tě nebudu v tvé saturaci podporovat.Ahoj!
Barr> reaguješ jako trouba mimo mísu, v týhle zemi je zbytečně moc troubů … ještěže brzy umřeš, to mě uklidňuje
xaxap – teď už jsi dostatečně saturován? Vem si valium a prober všechny diskuze,třeba se tvá saturace zvýší.
mannice> nemůžeš reagovat pro rozvoj diskuse, sic nemáš dostatečné IQ a svou faktickou argumentaci stavíš příliš na saturaci sociální potřeby
osprey> Za mojí osobu.Mě by kormorán jako vyhubený druh nechyběl :-(
osprey> Bylo to jen přirovnání k věci,kterou tady prezentoval.Pokud si neumí uvědomit jistý fakta spjatý s problematikou kormorána a myslí si,že příroda si poradí sama,tak je to blbost.Ona by si opravdu poradila příroda – přežil by nejsilnější.
Neříkám,že v nějakých názorech nemá pravdu,ale tohle bylo z mýho pohledu zbytečně moc a reagoval jsem.
Taky nemám pocit,že když se zreguluje kormorán na určitej počet,nastane blahobyt.To ani náhodou.Jen to poukazuje na bezmocnost a mezery v ČRS.
Už se tu k tomu nebudu vyjadřovat,většinou kam přispěju,tak to zazdim a to bych nerad. Jen ať to tu žije.
mannice> No rozhodně bys neměl reagovat tím, že mu popřeješ něco hnusného. Pokud ti přijde jako osoba na nízké úrovni, budeš se snažit dostat ještě pod něj? Máš na víc.
Na těch jeho názorech ledacos je. On to sice píše hodně konfrontačně, ale ve spoustě věcí má pravdu.
Ani já nechci, aby se z kormorána stalo něco, co bude odvádět pozornost od mnoha dalších důležitých věcí. Nemám pocit, že až bude zabit dostatečný počet ptáků, automaticky bude líp.
Mimochodem – zkus si představit, jak by se asi ryze praktický ekolog díval na vysazení několika tun kapra do revíru nebo ligový plavačkový závod.
osprey> Nezlob se na mě,ale když to vidí tak krátkozrace, tak jak má člověk reagovat na jeho názory? Diť je to stupidní názor srovnatelný středoškoláka,který trénuje svojí slovní zásobu před písemkou. Tohle na mě opravdu neplatí,samozřejmě že si to ryby nezaslouží ani žádný vodní tok,ale…
Nezapomeňte, že se jedná o kombinaci několika faktorů.Tedy ne jenom o chov ryb v umělém prostředí, které ale není žádné novum že, ale i vlivem globálního oteplování, kde mimochodem odchylka v posledních deseti letech byla ve střední Evropě jedna z nejvyšších.V tomto oteplovacím faktoru pak nabylo na významu ve vztahu ke kormoránům i budování přehrad, které také nejsou žádné novum že :-) Rybář je pouhým uživatelem vodních děl, pravda obsádku pozměnil, ale tato díla nikdo pro rybáře prioritně nebudoval.Problém nemůže být tedy brán rybář vers. kormorán. Ps Editovat jiné zápisy mohu také.
gucci> jsi „Vyvolený“:)))
Zajímavé úvahy o lidstvu. Já osobně zastávám názor, že jestli se tady na Zemi něco nepovedlo, tak jsme to my – lidi!!! Co se týče kormouše, sám jsem zvědav jak to dopadne a svou maličkostí se snažím tomu jít naproti! Kolik že bude za jednoho?:)))
osprey> ne smazat uplně,ale vymazat obsah.Kdyz píšeš bez registrace,tak ti dava chvilku po odeslání abys ten prispevek upravil,třeba chyby,preklepy a po čase ta nabídka upravy zmizí.No a já jsem měl takový přístup k prispevku od „@ kormornan“,(na strance byl poslední a čerstvý)tak jsem tam kliknul a vymazal obsah,ten prazdny příspěvěk byl přesně ten o kterém se bavím.At mi to vysvetlí administrator,jak to je mozný?
kormornan> Já na ty videa ani nehráb. Na druhou stranu ty články píšu ze své vůle bez něčího popudu, nabádání i pomoci.
David mi nechává velmi volnou ruku pokud jde o písemný obsah serveru.
Otázku mých koulí bych neřešil, jak se v týhle zemi o něčem mluví, hned se najde někdo, kdo se to pokusí ukrást:-))
gucci> Jestli jsi někomu upravil příspěvek, aniž bys byl admin, tak je to divné. Já tu teď smazal jeden úplně prázdný, aby tu nestrašil. Ve finále jsme tak možná spoluautoři. Vysvětlit to neumím, já techniku používám, neřídím ji.
nnnap> chces mi namluvit,že to,že jsem byl schopnej upravit prispevek uzevateli „@ kormornan“,je výsledek nejaky koronarní hmoty?Ja jsem uviděl u prispevku „@ kormornan“ -upravit- tak jsem na to zkusil klinout a smazat prispevek,mě napadlo,že to je nějaká chyba na serveru nebo shodna IP adresa,ale ta je jiná
Muze se k tomu vyjadrit Osprey nebo David Havlíček jak je to možný?
gucci> http://technet.idnes.cz/…_vesmir.aspx?…
osprey> ja osobne si myslím že skončíme veľmi podobne ako kvasinky…ale nevidím na tom nič zlé…je to asi prirodzené.
Ak si to pamätám správne tak ichtyomasa vo Váhu bola niekedy okolo 400kg/ha a dnes je 15kg/ha…inak povedané kormorán tam zlikvidoval 96% rýb …podobne je na tom Orava.
kormornan> co to mate ze serverem osprey?
kormornan> tak určitou míru svéprávnosti a iniciativy a úrovně bych tam viděl. To jsem myslel k předposlední větě, kdyby někdo mne nepochopil.
A mi, když šéf řekne- udělej to, tak jsem to udělal JÁ.
A nezapomeň- šéfy tolerujem, vybíráme si, teda alespoň někteří.
petr.esox> Osprey má koule na to, že dělá videa o kormoránech a rozhýbal to? Zatím jsem viděl v těch videích jen Davida Havlíčka, který je natáčí a zveřejňuje na svém webu a podporuje tím hledání řešení. Nebo se pletu a je to ospreye server a jeho aktivita, jeho videa a jeho spolupráce s ČRS? David je přece šéf tohohle sajtu a osprey je jeho redaktor, který dělá a píše, co si David přeje. Nebo je to snad jinak?
Výr> Nás v Evropě zdaleka nepřibývá tak rychle. V jiných částech světa předkové zničili, co mohli, ještě před začátkem letopočtu.
Pokud jde v rámci planety o paralelu s kvasinkovou kulturou, nezbývá mi než souhlasit. Máme víc než slušnou šanci skončit přesně takhle.
nnnap> Taky jak vidíš, kormoránům zas až tolik nefandím.
osprey> „Předkové nám ukázali poměrně dost technik, jak udržet relativně zachovalou a fungující krajinu při poměrně slušné produkci potravin.“ Predkovia sa nemuseli vyrovnávať so skutočnosťou že je nás 7 miliárd…a asi bude stále viac. Kvasinky, ako tu bolo poznamenané…celkom s tým možno súhlasiť…s podobným osudom.
osprey> ano, na ekonomickém. To černým jde výborně.
K těm způsobům- dodnes pomáhám při senu, žních, stavím ostropce, donedávna mlátil obilí, motyka a brambory jsou můj kamarád, vejce mám nejen svá, ale není to cesta k uživení lidstva. Rybníky jsou umělé, hospodářsky obdělávané plochy, vyrvané mozoly našich předků, nevznikaly za bohulibým účelem nakrmení škůdce, dokonce si dovolím myslet, že byli, při normálním selském rozumu potlačováni a likvidováni všemi dostupnými prostředky. To co vidíme dneska, tu všelidovou diskuzi ochránců, tak to je povídání různě zdegenerovaných lidí, nemajících potřebu vědět, jak potravina vzniká a kde se bere. Mu to je jedno. Hlavně že má plat, nějakou práci a pozastaví se ne dříve, než mu buď za a) neseberou plat, b)ho nějaký hladový nekopne do hlavy Obé bude znamenat pro dotyčného konec světa.
O chleba je nutno se rvát. Pro pitnou vodu se bude zabíjet. Kdo staví ochranu podružných živočichů nad soběstačnost potravinovou se docela nudí. A určitě, to jsem si jist, křičí proti kamiónům:-))
nnnap> Kormorán není parazit. V žádném smyslu toho slova.
Snad jen parazituje na ekonomickém úsilí lidí, kteří tady produkují ryby za účelem vlastního prospěchu.
A je velmi diskutabilní jaká pole, jaké klece, jaké ohrady a jaké vody. Existují způsoby, jak na určitém území hospodařit tisíce let a jiné, které během jedné dvou dekád přivodí kolaps.
Předkové nám ukázali poměrně dost technik, jak udržet relativně zachovalou a fungující krajinu při poměrně slušné produkci potravin. Můžu ti zodpovědně říct, že posledních cca 40 let na ten jejich odkaz sereme jak na placatej kámen.
mannice> Ne. Nemá smysl jim tohle přát. Komu to poslouží?
Tohle mezi mnou a XAXAPem je akademická debata, realita je jinde. Ani jeden z nás nemůže vyhrát a věci se stejně stanou tak, jak budou velet ekonomické zájmy.
A jestli zakládá revír a vypustí do něj jedinou rybu, taky bude tímto krokem zasahovat a zpronevěří se tomu, co tady hlásá. Ona ta ekologie neříká, co je dobré a co je špatné. Prostě popisuje, jak věci fungují – vztahy, závislosti, toky energie a látek. Z pohledu ekologa jsou ochrana kormorána nebo vyhubení kormorána prostě dvě situace. Je možné popsat jejich příčiny, důsledky, celkový dopad na ekosystém. Ekolog není ochranář. Ale často ho z něj dělá člověk v něm, protože si uvědomuje důsledky mnoha věcí dřív než ti ostatní.
Ve chvíli, kdy XAXAP začne provozovat revír a bude na něm jakýmkoli způsobem aktivně hospodařit, sám poruší to, co tu teď hlásá. V jaké míře, to nevím. Záleží na konkrétních krocích.
Ale uvedu ti příklad. Na Vltavě nad Budějovicemi žije v určitém množství parma – původní ryba a z tohoto pohledu cenný druh. Její populaci poškozuje kormorán. Do stejného úseku se ale masově sype duhák v trofejních velikostech (je tam takový spešl revír). Myslíš, že ti duháci, jejichž počet naprosto neodpovídá produkčním možnostem řeky, nežerou malé parmy? Oni tam žerou na co přijdou a i tak je nejeden hubený jak braňka. Podle mě bude mít dlouhodobé provozování toho duhákorevíru na populaci parmy horší dopad než současné invaze kormoránů. Zvažoval někdo tuhle myšlenku? Nejspíš ne, duháci jsou přece fajn a je to atraktivní, rentabilní a vůbec…
Je duhák dobře a kormorán špatně? A co je vlastně dobře?
Ekologie ti neřekne, co je dobře, co je špatně a co máš dělat. Odpoví ti jen na otázku, co se bude dít, když…
A člověk nakonec musí něco udělat, protože většinu situací, které dnes řeší, zapřičinil sám. A je otázka, co udělat.
kulturní krajina je ZOO, kterou si udržuji pro sebe. Nic nemá společného s divokou přírodou. Je to prostor pro člověka a jestliže si pustí do dveří rostliny nebo zvířata, musí regulovat. Pšenici sadí na pole, kuřata do klecí, prasata do ohrad, ryby do vody. Vcelku logické. Kormorán nemá praktické využití člověkem, netvoří ani roli predátora, či zdravotníka, prostě je to čistý parazit. Redukci množství si provádí člověk sám.
XAXAP> Jestli se vaší partičce povede vytvořit pstruhovej revír,kde bude vš v harmonii.Přál bych Vám aby příletělo jen tolik kormoránů,co dokáže řeka uživit ;-).Větší „magořinu“ jsem nečet už hodně dlouho.
XAXAP> Teď už ale opravdu meleš ptákoviny.
Vytrháváš věci z kontextu a zapomínáš, že přírodní stav tu dneska víceméně neexistuje, protože je ve všech rovinách narušován hospodářskou činností člověka.
To, jak s ekologií zacházíš, tě staví někam na úroveň těch, kdo skáčou pod koně na dostizích ve snaze zabránit pomyslnému týrání zvířat. A v její definici ti půlka vypadla – vztahy mezi organismy a prostředím. To prostředí se totálně změnilo a ty to nehodláš reflektovat. V přírodě nikdo nechová nebo nepěstuje organismy pro svou svou potřebu. My to děláme a změnili jsme kvůli tomu celou řadu zaběhaných vztahů. Takže jsme zrušili i ty vztahy, které by normálně udržely početnost kormorána v normě.
Devadesát procent lidských aktivit vztahujících se k přírodě je nepřirozených – hodláš bojovat i proti nim? Je nepřirozené dělat v krajině pole, rybníky, stavět,… Je nepřirozené těžit suroviny a místo uzavřených přírodních koloběhů látek vytvořit kategorii zvanou „odpad“.
A to mi věř, že o sportovním rybolovu velké iluze nemám. Je to jedno z menších zel, které ale dovoluje lidem ještě si všimnout, že existuje něco jako příroda. A co se stane, když bude sportovní rybolov zrušen? Zrušíme i chov ryb v rybnících? A co dalšího zrušíme, aby tvá puristicky „ekologická“ duše došla pokoje?
nnnap> Sorry když to se tak nabízelo :-))
gucci> já jsem zatím přemýšlet nezačal. Já to mám zakázaný. A povolení se mi nechce ssebou nosit.
nnnap> :-)),myslím,že uvažuješ špatně, lidstvo jednou vyhyne,zakony fyziky jsou neomylný
co to je, ta filozofie? muhehe. Jinak tě to trápit nemusí. To není rozměr pro každého.
nnnap> Tak mám z tebe pocit,že jestli ten kormorán nebude mít do budoucna nějaký větší biblický rozměr :-))
XAXAP> tvoje odpovědi se mi zdají čím dál tím víc dychavičné
Tak nějak člověk postupem času pozoruje,že tam kde někomu docházejí znalosti,tak do toho čím dál tím víc sere filozofii :-))
osprey> je to příjemný bonmot. Z lidské roviny. Museli jsme dojít do určité úrovně si jej uvědomit, poznat, že je to aktuální stav našeho vývoje, pojmenovat ho. To například ostatní zvířata nedělaj, nebo alespoň se tak neprojevují. Teď si ale vem ty obrovské nůžky mezi tím, jak se jako lidé cítíme a tím, co pro přírodu znamenáme. Má úvaha, že ZEMĚ si vyvíjí člověka jako expanzivní organismus k ovládnutí vesmíru, což zvládá mimořádně efektivně, exponencionálně, přesto jsme ve stádiu kvasinky, která po dodání cukru, vlhka a tepla, nesměle vykukuje nad okraj hrnce/ zde atmosféry/. Dál jsme se nedostali. Kvasinka, která opustí rodný hrnec zahyne. Tedy je propastný rozdíl mezi tím, co si o sobě myslíme a tím, čím ve skutečnosti jsme. Zemi nejde o to, aby jí člověk poznal, k tomu ho nevyvíjí, má jít nahoru, proto uzamkla svá tajemství stovkami, ba tisícovkou atmosfér, nechá nás pošťourat jenom pár kilometrů do nitra, kde nám připravila pracně suroviny pro expanzi. Jestli si myslíme, že k relaxu potřebujeme prut, nechává si nás hrát. Pravděpodobně si myslí, že 15–20 let produktivních z nějakých 75, co člověka nechá potulovat se jeho krajinou, je efektivnější, jak 15 let v kuse bez regenerace. A má pravdu, přeceda!
Tak samo i politické pohyby po planetě jsou v její režii. Není v silách jednotlivce jít sólo cestou proti jejim zájmům. Vezměme si, jak řeší efektivně biologicky problém v africe- aidsem, hladem a jak neefektivně se k tomu staví euro atlanský člověk. Ten, který ve své pýše zapomíná pracovat a bude převálcován asijskými národy, donedávna nám nemyslitelné. Jako nošovicích, kde se zeptali, jestli mohou lidi na montážních linkách pohánět bičem. Zatím jsou na návštěvě, tak se zeptali. Prý ne. Uvidíme, kdy jim dojde trpělivost.
Každý jsme určitý dílek, který někde zapadá do šroubovnice přírody. S každým z nás má určité záměry. Proto já se jdu teď najíst.
snad jsem nic nezapomnel…M.
osprey> spočítat se to dá lépe
řeka unese přesně tolik kormoránů, kolik jich tam bude létat dlouhodobě … člověk se do téhle rovnováhy akorát sere … rybář se do ní sere o to více, že ve většině případů nehodlá připustit svůj velmi zúžený pohled na věc chráníce se alibi o ochraně … a jak už jsem řekl, kdyby měla být měřítkem myšlenkové mapy ochrana, mělo by se výrazně polemizovat o stopnutí „sportovního“ rybolovu
Pokud jsi studoval ekologii, měl bys vědět, že tato věda se věnuje vztahům organismů. Za přirozený vztah lze považovat kormorána lovícího ryby. Za nepřirozený člověka lovícího ryby pro zábavu. Do úvozovek lidé zabývající se přirozenými vztahy a jejich zachováním prostě nepatří, ať už se to jakékoliv zájmové skupině líbí či nikoliv a považuji to za obecně populární vohnoutství lůzy (tak jak ji popisuje třeba Fedor Gál). Ale chápu to, je to nutná obrana ega neschopného sebereflexe pryštící ze saturace velmi nízkých motivů a pokryteckých morálních hodnot.
nnnap> Filozofii spojené s biologií, smyslem a vývojem světa apod. jsem věnoval hodně času. Tvoje příspěvky níž jsou z tohohle pohledu zajímavé – s něčím bych souhlasil, nad něčím bych se zuřivě hádal… Doufám, že se někdy uvidíme naživo a dáme o tom řeč.
Pokud jde o dokonalost člověka, pak bych rád citoval výrok jednoho z velikánů: „Existuje spojovací článek mezi opicemi a lidmi. Jsme to my.“
petr.esox> Nemyslím, že bychom něco nastartovali. Třeba videa vznikla ve spolupráci s ČRS – to znamená s jeho vědomí a podporou. Ono doufat, že přijdeme s kamerou CHYTEJ.cz na libovolné ministerstvo a tam nás bude čekat vysoký úředník připravený mluvit na kameru, to by byl velký optimismus.
Tahle celá problematika je široká. Pohledů, názorů a zainteresovaných stran je kopice a dobré řešení neexistuje. Existují jen špatná a horší a celé ty roky chyběla odvaha to veřejně zrealizovat.
A všimni si, jak neochotně lezou ven čísla. Já ty články dělal. Byly to hodiny na Internetu kvůli pár hodnotám anebo pomoc lidí sedících blíže ke zdroji.
Teprve teď, když jsme po uši v hnoji, tak se objevuje vůle to řešit. Teď samozřejmě vypukne boj o to jak to řešit.
A koule? Pro jistotu jsem se podíval. No, něco tam snad ještě je:-))
Dany73> no, vypadá to stejně, že když nějaký příspěvek neplní tvou sociální a politickou potřebu, hraje na nějaký tvůj mindráček. Počkej až potkáš toho pravého diskutéra…
XAXAP> Jak tak čtu Tvoje příspěvky na různých fórech, musí tam být nějaký mindráček.. Počkej až potkáš tu pravou ženskou..
petr.esox> tak stav, že některým v členské základně rupnou nervy a začnou používat mediální moc k obraně , svědčí o jediném- naprostém zkostnatělismu a bohorovnosti struktur zde všech jmenovaných struktur. To, že se něco děje je jenom " nutný odpad produkce tepla při výrobě ělektřiny". Já jsem zvyklý ze soukromé sféry, že problém se řeší hned jakmile vzniknul a pracuje se tak, aby nikdy nevzniknul. Jestli nějaká posraná eurostruktůra vyplodila před léty paskvil o ochraně černého socialistického příživníka, muselo být známo všem, co to znamená. BYL KLID PO PĚŠINĚ. Mocní mlčeli. Teď se budou pohybovat po placených sympóziích. No hurá, aspoň ty své pupky provětraj.
Vážení, nějak mám z toho všeho pocit, že celé to dění o kor moránovi je posunuto zase o velký kus dál. A to vše zásluhou videa na chytej.cz, které to všechno dle mě rozhýbalo. Za to velký dík. Někdy i jedinec nebo pár jedinců může posunout tok dějin kupředu. I když většina z nás na to „nemá koule“, tak naštěstí Osprey je má. Registrovaných rybářů je 300 000 a podle mě má ČRS obrovskou moc, kterou prostě a jednoduše nevyužívá. A kormorán je zrovna téma, které rybáře nerozděluje ale spojuje. Stejně jako problematika regulace a narovnávání toků, pytláctví, pravomoci rybářské stráže apod. (Mít 300 000 čůenů v zádech tak můžu klidně kandidovat na prezidenta jako Tomio…)
osprey> je zajímavý moment k debatě tvrzení, že svět jde do kopru. To by znamenalo popření člověka jako takového a uvrhlo hanbu na přírodu, jako stvořitele člověka. Její pýchu, vrcholný produkt, kdy mechanickým spojením a namícháním několika volně dostupných prvků se jí podařilo něco vyjímečného. Stvořila tvora, jenž dovede opustit planetu, svou matku!, dokáže zachovat minulost, myšlenky, obrázky, dokáže vyfotit krtka… Člověk je nejlepší, co se přírodě podařilo stvořit. Vše ostatní používá, jen aby se nenudila, protože potenciál má příroda obrovský. Hraje si. Se vším. I ten kormorán je přírodou člověku naservírován, protože je hravá. Říká- hrej si člověče. Má nás ráda. Záleží jí na nás. Kdyby to vědomě nedělala, tak zhloupneme jako už i jiné druhy, které jí přestaly bavit a byly ztraceny v čase.
Její hry jsou navenek kruté. Tu stvoří v oceáně hejno grundlí, vyšle do něj tisícihlavé hejno albatrosů, tu se baví tuleni a pošle mezi mláďata vražedné kosatky, vše je její hra. I mi jsme její součástí. To že něco děláme, děláme proto, že to ona chce. Člověk je jenom nástrojem přírody. EARTH je velice schopná. Umí. Možná si chce podmanit prostřednictvím člověka vesmír. Já bych matičku přírodu nedehonestoval za její vrcholné dílko. Stačí vyvrátit hlavu večer k obloze, každý pochopí, co je to vesmír. Jsme zrnkem máku v soukolí SIL.
Sam Aritán> Kdyby by Quijote jen neškodný tragéd, nestal by se jednou z největších postav světové literatury. Snad s těmi všemi tituly vnímáš, že je za tím i něco víc.
Pokud jde o vědce a politiky, oni se pod to, co prezentovali, podepsali a oponenti vědí, do koho se můžou strefovat. V tomto ohledu za nimi dost zaostáváš.
A co se mě týče, nemyslím si, že něco změním. Ale říká se, že je lepší zapálit svíčku než nadávat na tmu. Tak chodím a když nemám nic lepšího na práci, zapaluju knoty. Jednou třeba podpálím i zápalnou šňůru od nějaké nálože a je otázka, kde zrovna budu dřepět, až to bouchne.:-))
osprey>Aááááále byl. Je to protyp. Proto se i ujalo slovo „donkychotský“. Nic na tom nezměníš. A už vůbec ne, na osudu kormoránů. Kormoráni o tobě už jednali a usnesli se, že ti poserou střechu na baráku.
JUDr, Ing, RNDR, Dr (jaký,medecíny, či přímo vaginální?)…samej titul. Ba dokonce CSc. tam nějaký byl. Já mám snad fšecky tyto tituly. Spíš lepší, z lepších škol. A praxi na renomovaných pracovištích. A co z toho? Kormoši mi i tak žerou ryby. Ale to, co čtu, jsou bohapusté kecy. Skorumpovaní politici jen kecají, vědci zase nic nemůžou.
Jedinej, kdo to bere poctivě, je Horáček.
gucci> Jako soukromník nemáš právo do řeky cokoli vysazovat. Svaz se zase dle práva vysazením ryb vzdává jejich vlastnictví a to bez ohledu na to, zda si je označí nebo ne.
Vem si třeba duháka. Na většině našich vod se nerozmnožuje, sype ho tam svaz. Ten je tím pádem označen primárně už svou duhákovostí. A je to k prdu.
Výr> Nikdo si tam popel na hlavu nesypal. Ale zástupce SRZ mluvil celkem rozumně, i jeden další slovenský reprezentant z publika. To jenom já každou chvíli zpochybňuju svoje slova, beru pravdu jako relativní věc a občas to vypadá, že trpím mindrákem:-)) Ale je to dané tím, že si uvědomuju, jak omezený a úzký je můj pohled. Na druhou stranu jsou lidi, kteří jsou na tom stejně, ale tváří se jako by spolkli Šalamounovo tentononc.
No a za těch 1.36 mil eur by měl někdo požadovat kvalitní výstup s výsledky, které budou mít praktické upotřebení. Jinak bych si mohl podat žádost o dotaci na kvalitní matchku a naviják, abych mohl lépe počítat bílé ryby na jihočeských tocích.
nnnap> Dovoluju si s tebou nesouhlasit. Ale bylo by to na dlouhé povídání. Zatím jen takto – když jsme se narodili, přišli jsme na svět, který byl docela k světu. Postupně jde ten svět díky naší činnosti do kopru. Pokud chceme, aby z něj něco zbylo pro naše děti (všiml jsem si, že nějaké máš), je třeba to docela hlídat. Ona ta ochrana reofilní druhů není žádné populistické gesto, ale snaha uchovat svět, který se tu vytvářel dlouhou dobu bez naší přítomnosti – respektive jeden malý zlomek té snahy.
A Don Quijote nebyl jen tragikomická postava.
gucci> áno, ale dátum, čas a miesto vypustenia musí určiť hlavný ichtyológ štátnej ochrany prírody, ktorý tak urobí potom ako mu ukážeš zdravotný preukaz potvrdený hlavným veterinárom štátnej veterinárnej správy že ryba bola najmenej 30 dni v karanténe v niektorom štátnom veterinárnom zariadení, priložíš rodokmeň potvrdzujúci genetický pôvod aby nedošlo k narušeniu pôvodných línií, uhradíš 1000,–CZK kolok na výlohy spojené s kŕmením tvojej ryby v štátnych vodách, 1000,–CZK kolok na výlohy spojené s vykonaním ichtyologického prieskumu, ktorý potvrdí že nasadením tvojej ryby do tečúcich vôd nedôjde k nadmernému nárastu ichtyomasy na 1ha toku a priložíš zmluvu o budúcej zmluve na zabezpečenie odvozu a ekologickú likvidáciu kadávera tvojej ryby v najbližšom zariadení kafilérie.
osprey> jak se staví zákon, k označenému zvířeti,mám na mysli,odchovám si doma rybu označkuju ji,že jsem její vlastník a pustím jí do řeky.V tu chvíly kdy ta označena ryba plave v řece, jsem pořád její vlastník?
ještě poznámka- co je původní. Docela populisticky zneužívaný termín. Oběma stranami. Původně tu bylo možná bláto a sirovodík. Ve snaze vynést svůj trumf se trošku zapomíná na přirozený postup zvířecích druhů ať už zapříčiněných přírodními podmínkami nebo lidskou činností. Ono to je jedno. Je to srovnatelné a nevyhnutelné. Potom to připomíná boj tragikomické postavičky Volhy Quijota.
osprey> Asi to bude jak kde, já třeba loni na Sázavě tloušťů „potkal“ minimum, hodně ubylo i podouství a plotic. Na jiných revírech mi to ale tak vyhrocené nepřišlo. Uvidíme, co bude letos, zatím jsem se k vodě nedostal.
je jasné, že myš ve špajzu nemá co dělat. To je objektivně jasné každému. A revír nic jiného jako špajz není. Můžeme tam přidávat i populistické kudrlinky o reofilních druzích. Je tragikomické, že se o tom musíme dohadovat s ekofašos. Ekofašos je něco jako kormorán- parazitují na lidské práci. To se samo neomezí. To se musí vystřílet. Kdo tvrdí, že ne, ten si lže do vlastní kapsy a plným právem je oškubáván.
Jo Mirku, ta hláška o tom sqělém počtáři byla vynikající. Pak tedy se přednášky zúčastnili už jenom nohy od konferenčních stolů? Doufejme, že dotyčný nebyl inteligenčním vrcholem zúčastněných a věci se pohnou ve prospěch plotiček a člověka. Já jsem totiž vrcholný predátor. A platící bůh. A v kulturní krajině STVOŘITEL.
osprey> Som dosť zvedavý čo napíšeš bližšie o príspevku zástupcu od nás. Teší ma aspoň to že označil odstrel za jediný účinný spôsob regulácie. Predpokladám že nepovedal ako laxne SRZ pristupuje k organizovaniu odstrelu a ani to že sú výsledky potom adekvátne vynaloženej námahe. ( Asi tiež nepovedal že profesionálny ekológovia u nás „vyfasovali“ na monitoring kormoránov 1,36mil EUR, ktoré nevyriešia ani toľko čo tá konferencia. )
tomashr> Tloušť a cejn to jakž takž zvládají. Lipan a parma šli do kytek.
Plotice se tře v takových velikostech, že její populace vypadá po náletech kormošů jako postižená overfishingem, ale přežívá.
Nemůžu na to téma napsat studii, protože používám nevědecké metodiky, ale ta obsádka s tím bojuje. I proto jsem položil tu otázku. Protože sejmout teď na kormorány zdevastovaném revíru půlmetrovou tlouští jikernačku je zločin.
Mimochodem – loni byl dobrý rok pro výtěr a těch pár ryb, co nám tu zbylo dokázalo naplnit řeku množstvím potěru, jaké jsem dlouho neviděl (přesně od roku 2003, který byl stejně dobrý a kdy se vytřelo ještě míň ryb než teď).
XAXAP> Víš proč dávám „ekologii“ do uvozovek? protože jsem ji jako jeden z předmětů na VŠ studoval a málokde vidím skutečného ekologa.
Ochránci zvířat, zelení, ekologičtí aktivisté, ekoteroristé apod. nejsou ekologové. Zatímco společnost je tak nazývá, já je vždycky budu dávat do uvozovek.
Pokusy bavit se o ekologii s tebou skončily vždy u tvých vyhýbavých odpovědí.
No a osobně s nějakými těmi ochranáři spolupracuju a nevadí jim, že jsem rybář, dokonce se shodnem i na názorech na kormorána. Já ho vyhubit nechci a placku s přeškrtnutým ptákem nosit nebudu. Ale někdo z těch evropských odborníků, kterými se tak oháníš, spočítal, že 100 ha vody zvládne celoročně uživit 13 kormoránů, takže pouze na zimu jich tam může být asi 40.
A přesně toto je to, o co usiluju já. Nechat jich tam tolik, kolik ta voda utáhne. Pokud se jejich počet nesníží jinak (např. na hnízdištích), zůstává jedinou legální metodou hrubý ocelový brok.
Kdyby u nás měli zimovat na přírodních řekách, byla by jich tu s bídou tisícovka. Díky potravní nabídce, kterou jim svou hospodářskou činností vytváříme, jich tu může být deset tisíc. A bude, dokud tu bude ta potravní nabídka. To ti řekne každý ekolog (ten bez uvozovek).
Pokud jde o moje počítání s procentem ceny povolenky, připouštím, že je to jednoduché a populistické. Ale reálně se to spočítat nedá.
Článek pěkný a hlavně ten obsah,ale … … .Jen se bojím kolik ještě bude konferencí a jednání než se něco stane.
osprey> Fakt je, že třeba loňská sezóna na Sázavě v oblasti, kde chytám, byla naprostá katastrofa z hlediska počtu ulovených drobnějších ryb. Paradoxně třeba velcí cejni se dali chytit spíš snáze než dříve, protože se netlačili s „drobotinou“ – no jo, ale jaký může být výsledek této narušené věkové struktury ryby situace za pár let? Raději se neptat :-(
Chorchus> Christy Harvey je plytká střihačka obecně líbivých jednostranných klišé. Nestoři obecně uznávané psychologie (psychologie komunikace je pravidelně a plošně využívá) znají nevhodnost otázky, některé otázky ve vztahu k času, místu a situaci položení mohou být bez debat označeny jako špatné. A dá se pokračovat ještě řezy samotnou otázkou, kde se dá nalézt mnoho variant špatných otázek.
To jen pro upřesnění.
A ospreyova otázka byla pro svazočinovníky spíše nepříjemná. Své setrvání staví na populismu. A omezovat kohokoliv na čemkoliv se špatně vysvětluje. Kormorání viník jim velmi vyhovuje jako plošné alibi, které jim rybářská veřejnost dost plošně žere.
čekal jsem na článek od doby, co jsem si pustil video zpod naší přehrady. Dokonce jsem i zastavil u hotelu kde se konference konala, abych snad něco sám vyslechl, ale nedostal jsem se dovnitř. Doufám, že se všichni zainteresovaní pokusí rozhýbat naší zkostnatělou byrokracii, která se často chová tak, že je v mnoha případech „Papežštější než Papež“. Příklad ze Slovenska je jasný, přece není možné krmit chráněné ptactvo rybami, jejichž výskyt je sám chráněn a monitorován. Ostatně na mnoha tocích kolem Plzně lze sledovat značný úbytek bílé ryby, která tam ještě před pár lety byla v hojném počtu. Nedej bůh, aby se dostali třeba na Střelu. Držím všem zainteresovaným palce, díky za článek.
osprey> tohle je velmi srandovní výpočet, Míro :-)
„ČRS udává, že na zarybňování vynakládá 180 mil. Kč a někde jsem slyšel, že 90 % ceny povolenky jde přímo na zarybňování. Předpokládejme tedy, že celková cena povolenek je asi 200 mil. Kč. Při škodách 80 mil. Kč pak můžeme říct, že 40 % toho, co každý z nás zaplatil za povolenku, posloužilo v podstatě na krmení kormoránů a všichni jsme tak nedobrovolným sponzorem tohoto živočišného druhu.“
Že si jenom děláš legraci a testuješ IQ čtenářů? :-)
a ještě jedna citace z diskuse: „Mě u nás chybí tenhle přístup. Studie s jasnými výsledky, jejich široká publikace, komunikace s ochránci přírody a správci toků, přímočaré kroky vedoucí k řešení. Tohle bych tu chtěl zažít.“
Jaký mají ochránci přírody motiv spolupracovat s rybáři, když:
A finálně jeden koment ke konferenci. Co jiného než vyhození peněz to bylo, když konference dostatečně nereflektovala celoevropské projekty, bez kterých se jakákoliv plošná změna evidentně neobejde? Stovka lidí si společně zaplakala, provětrala rétorickou vybavenost a „vynalezla žárovku“ :-)
osprey> nad špatnou otázkou si nelámej hlavu, „neexistují špatné otázky, existují pouze špatné odpovědi“. To není z mé hlavy, to je výrok jedné z největších odbornic na strategickou komunikaci Christy Harvey, když jsem ji řekl, že položila špatnou otázku. Jinak článek komplexní a moc super, vede k mnoha zamyšlením, průser však je, že problém zůstává a řešení je dlouhodobé. Já mám radši kratší a radikálnější řešení, bohužel není příliš ekologické.
osprey> No já si myslím, že řešení je jen jedno a situace je momentálně tak vážná, že se jedná o přežití autochtoních populací našich ryb. Vysazovaný kapr mě zdaůleka netrápí. Jako aktivní myslivec musím říci, že vyjádření MZe a ČMMJ se nelze divit, pro myslivce by v současné době skutečně bylo zařazení kormorána mezi zvěř likvidační vzhledem k platné legislativě (449/2001) a náhradě škod, už tak finanční náklady spojené s myslivostí dosahují téměř astronomických rozměrů. To ovšem neznamená, že i ve stávajícím legislativním rámci není možné najít řešení a nemyslím si, že ze strany myslivců by nebyla snaha o spolupráci, spíš naopak, řada myslivců jsou i rybáři a v tomto případě jde opravdu spíš o to zabránit naprosté devastaci původních druhů. MS
Chose> Ta přednáška neukázala řešení. Byla o tom, jak postupně vylučovali jednotlivé viníky té lipaní katastrofy, až zbyl víceméně jen jeden…
Úžasná je na tom ta poctivost, se kterou do toho šli. Bez předsudků zkoumali všechny možné vlivy, srovnávali, analyzovali…
Mě u nás chybí tenhle přístup. Studie s jasnými výsledky, jejich široká publikace, komunikace s ochránci přírody a správci toků, přímočaré kroky vedoucí k řešení. Tohle bych tu chtěl zažít.
msoukup> Ta otázka byla „špatná“. Vzato místem a časem, kdy a kde byla položena. Ale já si tu hubu nabíjet budu. Slyšelo to sto třicet lidí, kteří mají vliv na to, co se děje. Ať už si ji přeberou jakkoli. Jsi jedním z těch, kteří se nad ní zamysleli a to mi šlo.
Jde o to, aby ze stávajícího genofondu zbylo co nejvíc. Snažím se zjistit, jak se voda zdevastovaná kormoránem chová dál. Odpověď je taková, že jsou ryby, které to přežívají. Některé v naprosto dokonalé kondici, jiné s dírami do živého masa se účastní výtěru a je třeba dát jim tu šanci.
Pro těch zbylých pár ryb je na menší vodě skutečně rizikem i pár nezodpovědných rybářů.
Ten pán, co mi odpověděl, by se divil, v kolika věcech se (podle mých zkušeností z posledních let) mýlí.
Fakt pěkný článek. Už jsem na něj netrpělivě čekal, protože mi tento problém opravdu pije krev. Doufám, že ta konference opravdu nastartuje intenzivnější jednání a že ten problém nezapadne s odletem kormorána zase někam do šuplíku. Myslím, že už není čas ztrácet čas :-)
Robur> nezkoušel jsi prak a kuličky z ložisek? By se jim asi nelíbilo..:)
Taky díky za článek, a jsem dost zvědavej na přednášku dr.Laggerbauera, přijde mi že němci budou zase o něco dál..
Děkuji za velmi přehledný a objektivní článek. Otázka byla naopak velmi dobrá a odpověď zcela v intencích daných současnými možnostmi:-). Bohužel. MS
osprey> Ona to špatná otázka nebyla, jen by to muselo jít ruku v ruce se zásadním řešením. Jinak by se asi skutečně jen jednalo o další krmení pro tyhle černý ptáky
Robur> Uvědom si, že oni efektivně hospodaří s energií, páč žrádla je málo. Musejí si sakra rozmyslet, jestli se budou hýbat kvůli tomu kašparovi dole, který evidentně nemá na to, aby ten strom složil.
ráno venčím Lexu a chodím sám v křiklavé bundě, na stromě jich sedí 15, začnu poskakovat a dělat rušivé pohyby, 10 se jich zvedne. Začnu kopat do stromu kde sedí, zvednou se další 3 a poslední 1 či 2 testují, co předvedu dál. Normálně ji když jsem předváděl Cepa, který útočí na jitrocel, tak s tím zbytkem to už ani nehne.
Robur> Dostal jsem odpověď, že je to špatná otázka:-)) Mám ve zvyku dávat špatné otázky.
Závěrem konference by mělo být nastartování jednání na vyšším levelu než dosud. Viděl jsem, jak si klíčové osoby vyměňují vizitky a domlouvají se na dalších schůzkách a to je asi hlavní výsledek. Přímo v sále žádné rozhodnutí nepadlo a ani padnout nemohlo.
Psát o tom určitě bude časopis Rybářství. Nerybářská média vesměs přinesla zprávy z té tiskové konference – když se podíváš na zdejší Krátké zprávy z konce února, tak to je v podstatě výstup, který z konference zveřejnila nerybářská média. Od nich už nic dalšího nečekám.
Kormorán je přizpůsobivý živočich podobně jako třeba potkan. Využívá potravní nabídku vytvořenou člověkem a množí se. Logickým krokem je odhadnout únosný počet kormoránů a najít metodu, jak na něm tento druh za vynaložení co nejmenšího úsilí udržet. Odvolávat se na přírodní zákony je pitomost – tam by si kormorán zlikvidoval zdroje potravy a jeho početnost by klesla. My mu ty zdroje ale neustále vytváříme a nemáme v úmyslu s tím přestat. To bychom museli zrušit chov ryb.
Robur> Byla tam různá nerybářská média. Něco určitě proběhlo, ale nemáme o tom konkrétní informace.
ty jo, docele bestceler, dokonce jsem se bál. Kormorán je fakt geniální pták. Článek je super, co mně chybí je to, zda se závěry konference „prodají“ i do nerybářských médií. Ještě, jsi naznačil, že jsi kladl nepopulární otázku. Dostal jsi na ni odpověď?