Rozhovor s Ty Hasegawou, členem vývojového týmu firmy Daiwa

Vůbec jsem nebyl zvědavý na takové ty otázky typu: Rybaříte rád? Jakou největší rybu jste chytil? a podobně.

Ta osobní rovina je jistě důležitá i zajímavá a nedá se úplně opomenout, ale když se jako rybář máte možnost bavit se s někým, kdo navrhuje navijáky, určitě se budete chtít zeptat na spoustu věcí kolem nich. Například…

A to je právě problém. Co konkrétního vám řekne někdo, jehož myšlenky by měla konkurence v ideálním případě spatřit až ve chvíli, kdy se objeví na stránkách katalogu? Přemýšlel jsem. Pár dotazů mě napadlo. Ptal jsem se i kolegů vláčkařů, na co by se oni zeptali konstruktéra, který vymýšlí ty báječné stroje s klikou, které oni nedají půl roku z ruky. Nevěděli.

V potu tváře jsem zformuloval pár dalších otázek a přidal pár těch obecných. Takto připraven jsem se dostavil k setkání, které proběhlo v jedné z VIP lóží holešovického výstaviště během veletrhu Moderní rybář.

Expozice firmy Daiwa - Cormoran na veletrhu Moderní rybář

Sešli jsme se nakonec čtyři – Ty Hasegawa, manažer firmy Daiwa-Cormoran pro střední Evropu Tristan Sigulla, Věra Papírníková, manažerka, která velí pobočce firmy pro Česko a Slovensko a v danou chvíli se zhostila role tlumočnice, no a samozřejmě moje maličkost.

Rozhovor začal a brzy jsem pochopil, že to bude trošku problém. Utahaný špičkový specialista má během posledního dne veletrhu poskytnout rozhovor jakémusi pisálkovi, jakých po světě běhá mraky. Odpovědi byly krátké, jasné, oficiální, technické záležitosti připomínaly opis katalogu.

Připadal jsem si trochu jako v pasti, protože jsem věděl, že přesně tohle nechci.

Horečně přemýšlím, jak přesvědčit toho člověka, že chci vědět daleko víc o tom, jak se dělají pravděpodobně nejlepší navijáky na světě, jaké to je být přitom a také slyšet něco víc než je napsáno v oficiálních zprávách.
Navíc ho chci přesvědčit i o tom, že tenhle pisálek je trochu jiný než většina ostatních a že o těch mašinkách plných kuličkových ložisek a ozubených koleček snad i něco ví.
Opatrně formuluji doplňující otázky. Zpočátku nepadají na úplně úrodnou půdu, ale pomoc přijde z úplně nečekané strany. Mluvit začne Tristan Sigulla a já velice rychle pochopím, proč je tenhle dobromyslně vyhlížející silnější chlapík špičkovým manažerem. Pálí mu to a pálí mu to rychle.
Odpovídá mi a navíc okamžitě rozvádí své odpovědi do dalších souvislostí. Je mi jasné, že pokud to nezvorám, může tady skutečně vzniknout rozhovor zajímavý pro spoustu lidí. Tristan zase ví, že takový článek bude  lepší prezentací firmy než nějaká sbírka reklamních sloganů. Během krátké doby se tak začínáme bavit o spoustě věcí a strohé vykonstruované interwiew se mění v živou debatu, do které se zapojuje i Ty Hasegawa. Místy i velmi živě, ačkoli jeho kontrola nad tím, co říká, se mi zdá být v libovolném okamžiku absolutní. Věra nestačí překládat, ale paradoxně ty nejtechničtější pasáže nemusí, protože angličtina z katalogů je mi bližší než běžná konverzace. Je to zvláštní situace a zažívám něco takového poprvé.

Nakonec to není rozhovor jen s Ty Hasegawou, ale v podstatě debata s lidmi, kteří se snaží dělat, co je v jejich silách, pro svou firmu a je znát, že jsou na ni náležitě hrdí. V případě Daiwy mají na co.

Přestože odpovědi jsou nakonec tak trošku kolektivním dílem, zachovám původně naplánovanou linii rozhovoru a pokusím se vytvořit zdání, že zpovídanou osobou je jen pan Ty Hasegawa.

Mohl byste popsat svou pozici ve firmě a náplň své práce?

Pracuji jako produktový manažer v Německu a pomáhám vyvíjet nové modely navijáků určené pro evropský trh. To je i důvodem, proč pracuji přímo v Evropě. Nechceme jen dovážet navijáky z Japonska nebo z ostatních našich továren. Rádi bychom je přizpůsobili na míru evropským rybářům a zdejším technikám lovu. Mým úkolem je sledovat požadavky evropského trhu a na jejich základě buď upravovat některé existující modely našich navijáků nebo navrhovat nové.

Daly by se nějak v krátkosti popsat rozdíly mezi navijáky určenými pro japonský, americký a evropský trh?

Pro Evropu je typický značný zájem o kaprařinu, takže speciálně pro tento trh jsou vyvíjeny kaprařské navijáky jako je Basiair nebo navijáky s volnoběžnou brzdou, jejichž typickým zástupcem je třeba Regal. Evropané si rovněž oblíbili navijáky se zadní brzdou, jejichž prodej je zde mnohem vyšší než kdekoli jinde na světě.
Vláčecí navijáky jsou víceméně univerzální, ale například nová Caldia je naviják opět určený pro Evropu.

Specifickým požadavkem evropských zákazníků je i přítomnost náhradní cívky. V Japonsku a v řadě dalších oblastí není náhradní cívka typickou součástí balení. Proto ji také u špičkových navijáků Daiwa určených primárně pro Japonsko nebo USA v krabici nenajdete.

Kromě ryze technických věcí hrají důležitou roli i některé regionální zvyklosti. V USA zákazníci s oblibou kupují žluté navijáky, v Evropě tato barva příliš oblíbena není.

Samostatnou kapitolou jsou pak názvy produktů. Název, který zní v jedné zemi atraktivně, může v jiném jazyce působit směšně nebo vyvolávat negativní emoce. Někdy to vede i k tomu, že tentýž výrobek má v různých regionech odlišné názvy.

Obecně vzato, je poměrně těžké udělat globální produkt, ale například v případě nového Certate se nám to podařilo.

TDX 3012 je naviják určený primárně pro britský trh. Jedná se o velmi kvalitní speciál pro lov na plavanou, ale nedělá mu problém ani feeder nebo lehčí přívlač. Existuje ve verzích s jednoduchou a dvojitou kličkou a disponuje dvěma identickými cívkami, které lze sejmout stisknutím tlačítka. V oficiálním katalogu pro ČR ho nenajdete, ale prodává se i u nás.

Daiwa je přední světový výrobce, který udává trendy v rybařině. Jaké ty současné trendy v oblasti prutů a zejména navijáků vlastně jsou?

Dnešní doba je typická především tím, že se ve stále širším měřítku zapojují moderní materiály a technologie.
Výsledkem je u navijáků snadnější rotace, lepší pocit při točení kličkou a výrazně nižší hmotnost při zachování nebo dokonce navýšení stávající pevnosti. Konkrétní příklady nových technologií si každý zákazník snadno najde v našem katalogu – namátkou mohu jmenovat stále širší používání Zaionu pro výrobu těl a rotorů navijáků, utěsnění převodové skříně pomocí magnetické olejové bariéry nebo třeba nový tvar rotoru.
Podařilo se nám udělat i revoluční krok v oblasti oček prutů – tradiční kovové rámy byly u naší nejvyšší řady nahrazeny uhlíkovými. Pruty osazené těmito očky jsou lehčí a subjektivně výrazně rychlejší.
Rostoucí obliba pletených šňůr a tenkých vlasců způsobila to, že se u vláčecích navijáků stále více objevují typy vybavené mělkou cívkou. U našich produktů je poznáte podle čísla udávajícího velikost – například 2508 je naviják s tělem velikosti 2500, ale s mělčí cívkou.

S celosvětovou oblibou pletenek souvisí i osazování prutů očky Fuji – K. Tento typ oček má tvar, který zabraňuje omotání lehké pletenky kolem očka a následnému „uprásknutí“ nástrahy. Například na mořském pobřeží, kde často a silně fouká a je třeba nahazovat velmi daleko, dochází ke stržení smyček odletující pletenky větrem a k jejich namotání na některé očko poměrně často. Rybáře nepotěší, když při náhlém poryvu větru přijdou o nástrahu a několik desítek metrů šňůry, takže toto vylepšení oceňují.


V čem jsou podle vás přednosti navijáků Daiwa před konkurencí?

Předností je řada. Máme k dispozici lepší technologie a materiály a také přesnost a kvalitu zpracování můžeme garantovat na vyšší úrovni. V důsledku toho mají naše navijáky hladší chod a delší životnost.
Rybáři, kteří už s nimi získali praktické zkušenosti, to dovedou ocenit. Dal by se uvést konkrétní příklad z českého trhu. Poté, co zákazníci jezdící do Norska zjistili, že náš multiplikátor je sice zhruba o 30 % dražší než jiné, ale vydrží tři až čtyři sezóny tvrdého lovu místo jedné či dvou, začali ho pravidelně kupovat. Přitom zpočátku se zdálo, že bude v České republice neprodejný.

Z technického hlediska je několik bodů, v nichž se snažíme být před konkurencí. Jednak je to design, který má velký vliv na vlastnosti i životnost navijáku. Přirozeně máme vlastní design, který pečlivě vyvíjíme a podrobujeme mnoha zkouškám.
Obrovskou roli hrají v navijácích převody. Soustavně navrhujeme a tvrdě testujeme převodová ústrojí navijáků. Používáme k výrobě soukolí velmi kvalitní materiály a přesné způsoby opracování. Je to náročné a drahé, ale výsledek stojí za to.
Důležité je i usazení převodů v těle, což je záležitost již zmíněného designu.

 
Dále používáme v naprosté většině případů vlastní součástky, například ložiska. Jsme tedy schopni garantovat jejich kvalitu, kterou opakovaně kontrolujeme. Kromě toho máme jistotu, že naše součástky budou naprosto přesně odpovídat potřebám našich výrobků.

Tohle všechno do jisté míry ospravedlňuje poměrně vysokou cenu vašich navijáků…

Nejen toto. Jedním z důvodů relativně vysoké ceny navijáků Daiwa je i to, že naše továrny si kdekoli na světě uchovávají vysoké výrobní, pracovní a ekologické standardy. V praxi to znamená, že využívají špičkové technologie, dodržují se zde pracovně právní předpisy obvyklé ve vyspělých zemích a naše výroba by měla být šetrná k životnímu prostředí. Věřte, že toto všechno není ve světě ani zdaleka běžné.

Naše závody - například v Číně nebo ten nejnovější ve Vietnamu používají stejné stroje i technologie a platí v nich stejné výrobní standardy jako v Japonsku. Jejich zaměstnanci se školí přímo v Japonsku, abychom mohli zajistit jejich dostatečnou kvalifikaci. Jediným skutečným rozdílem je pak cena pracovní síly.
Jenom pro zajímavost:  v naší nejnovější továrně ve Vietnamu pracuje 3000 lidí a závod sám je modernější než ten v Japonsku - prostě proto, že je úplně nový.

Nápis "Made in China" na patici navijáku rozhodně neznamená, že je tento výrobek méně kvalitní

Jednou z technologických novinek Daiwy je magnetická pečeť (Mag seal).  Jaká je její trvanlivost a jak by se o ni měl vlastník navijáku starat?

Magnetická pečeť nevyžaduje ze strany zákazníka žádnou péči. Naopak je velmi žádoucí, aby se o ni majitel pokud možno blíže nezajímal. Jinak řečeno, aby se v ní nevrtal.
Existují totiž způsoby, jakými lze magnetickou pečeť poškodit, ale nesouvisí s běžným provozem. Po otevření navijáku (což je důvod ke ztrátě záruky) ji můžete teoreticky narušit jak mechanicky, tak například působením silného magnetu, což už se některým experimentátorům povedlo. Protože základem pečeti je olej, vadí jí také detergenty (například saponáty používané k mytí nádobí) a jiné látky rozpouštějící tuk (líh, benzín,…). Proto by se měl naviják omývat jen obyčejnou čistou vodou.

V běžných podmínkách je magnetický olej teoreticky navždy. Testovací navijáky používané od začátku výroby mají magnetickou bariéru stále v pořádku a v Japonsku, kde se prodává od zahájení produkce několik tisíc nových Certatů ročně, zatím nebyla zaznamenána negativní zpětná vazba.

Je ale pravdou, že ve velmi prašném prostředí nebo při intenzivním používání na moři by časem mohlo dojít k poškození magnetické pečeti. V případě intenzivního používání navijáku v takovýchto podmínkách bude vhodné ho jednou za několik let poslat na kontrolu.

Zdůraznil bych, že kvalitní naviják si zaslouží od majitele určitou péči. Zkušenosti ze servisu ukazují, že část českých rybářů ji mnohdy až neuvěřitelným způsobem zanedbává. Nejde přitom o nic zvláštního. Stačí naviják očistit nebo v případě lovu na moři opláchnout, povolit brzdu a mokrý naviják vždy nechat vyschnout.


Ve kterých státech dnes Daiwa vyrábí navijáky?

V současnosti je to Japonsko, Čína, Thajsko, Korea a nově Vietnam. Továrna ve Skotsku, jejíž výrobky možná někteří čeští rybáři znají, vyrábí jen pruty.


Máte mezi navijáky Daiwa nějaký oblíbený model?

Velice jsem si oblíbil nový Ballistic. Je to krásný a velmi lehký naviják, který má v podstatě neošetřený zaionový povrch. Měl by nám pomoci tento nový materiál propagovat. Rozhodli jsme se Zaion „přiznat“, ukázat ho zákazníkům, protože pokud je ukryt pod nátěrem, působí „plastovým“ dojmem. Jestli tedy chcete vidět, jak Zaion vypadá, prohlédněte si tělo některého z navijáků řady Ballistic.

Detail těla nového multiplikátoru T3 Ballistic, na němž je patrná struktura Zaionu

Najdete při svém pracovním nasazení vůbec čas na rybařinu? A které technice lovu ryb dáváte přednost?

Je pravda, že práce je hodně a tak jsem poslední rok neměl na rybařinu téměř čas. Dokonce jsem si během svého pobytu v Německu ještě ani nestačil koupit licenci. Ale už se na tom pracuje.
Pokud jde o techniku lovu, nejraději mám přívlač, zejména lov na hladinové nástrahy.

Je sportovní rybařina v Japonsku oblíbená?

Určitě. Nedosahuje sice obliby takových sportů jako je americký fotbal, baseball nebo golf, ale i tak v Japonsku rybaří kolem 12 miliónů lidí. Nejoblíbenější je mořský rybolov z pobřeží nebo i z lodě, ale máme také dost vodních toků a jezer.
Protože je Japonsko hustě zalidněné, je tu stále populárnější lov ve městě – tzv. urbanfishing. Například mořští okouni se loví i přímo v Tokiu.

Samozřejmě s tím, že se loví na takto rušných místech, souvisí i určitá kultura rybolovu, která je vidět zejména u mladých lidí. Jestliže rybaříte v centru velkoměsta, často s přáteli, tak samozřejmě záleží na tom, jak vypadáte. K městské rybařině proto patří kromě kvalitní výbavy i luxusní oblečení a doplňky. Vysvětluje to i zálibu Japonců v barevných prutech. V Evropě se dá podobný trend vypozorovat například ve Francii.


Na tomto místě mi jednak došly připravené otázky a jednak se nachýlil ke konci čas vymezený pro naše povídání. Proto jsem poděkoval nejen panu Hasegawovi, ale celé trojici spoludiskutujících za rozhovor. Jejich program na veletrhu byl nabitý a nechtěl jsem je dál zdržovat.
Trochu cítím, že jsem si měl připravit nějakou závěrečnou sekvenci otázek a ukončit rozhovor trochu elegantněji. Vystudovaný žurnalista by to jistě udělal, já jsem ale jen snaživý amatér, který se stále ještě učí za pochodu. Takže – někdy příště…
Byl bych rád, kdyby se nějaké příště opravdu konalo. Jestli se mi to podaří, opravdu se pokusím na tento rozhovor časem navázat. Držte mi palce.


Text i foto: M. Horáček - Osprey