Na začátku se musíte rozhodnout o tvaru a velikosti podběráku. Rozlišujeme podběráky s krátkou a dlouhou rukojetí. Krátká rukojeť měří obvykle do 25 cm, dlouhá pak až 60 cm. Fantazii se však meze nekladou a záleží především na Vás. Obvod zvoleného tvaru je nutno přizpůsobit komerčně vyráběné síťovině, která je pro malé podběráky standardně dodávána v obvodových délkách 96 a 150 cm. Já nejraději používám síťovinu 37 cm hlubokou a 96 cm v obvodu s velikostí ok 13 x 13 mm.
V následujícím textu popíšu výrobu klasického podběráku. Jinou záležitostí je výroba Tenkara podběráků, které se vyrábějí z jednoho kusu dřeva a platí, že co kus, to unikát, zohledňující design matky přírody.

 


Výběr dřeva

Pro výrobu rámu samotného podběráku můžeme použít lišty o tloušťce cca 5 – 7 mm z libovolného dřeva. Já však nejraději dělám rám z bambusu a proto i v dalším textu se budu věnovat popisu výroby podběráku z této suroviny.

Bambus je krásný materiál
 

Pro výběr vnitřní části rukojeti je rovněž možno použít jakékoli dřevo včetně nádherných exotických jako jsou eben, bruyere, oliva, palisandr, grenadil, pink ivory, aljašský cedr, cocobolo, hadí dřevo nebo nádherné australské dřeviny jako např. Sheoak, Figured Jarrah (blahovičník), Lace Sheoak, Goldfield, Red Mallee (červený blahovičník).

Je však třeba počítat s tím, že za takovéto přířezy si něco málo připlatíme. Já preferuji naše české dřevo, neboť třešeň, višeň, hruška či ořech jsou přenádherné.

 

Zleva: višeň, třešeň, jabloň, líska, šeřík, lípa a bruyere přířezy.


Nečastěji však k bambusovému rámu dělám kontrastní (tmavou) bambusovou rukojeť z bambusových desek.



Výroba lišty z bambusu

Bambus o průměru cca 40 – 60 mm, který může klidně pocházet z kutilských řetězců, nejprve tepelně a vzhledově upravím plynovou pistolí. Velmi hezký je design typu „lemur“ - podle proužkovaného  ocasu opičáka.

 

Po tepelné úpravě bambus rozdělím ostrým nožem na 18 – 20 mm proužky. Rozštěpuji bambus pohybem nože doleva a doprava tak, aby došlo k rozdělení podél vláken. Poté rašplí odstraním vnitřní i vnější částí kolínek.

 

Ohobluji boční strany lišt a následně brousím smirkovým papírem a ocelovou vatou 000. Výsledná lišta má nádherný lesklý povrch.

 


Výroba rámu

Nejprve je nutné vyrobit si dřevěnou šablonu 1:1. Důležité je zachovat obvod pro síťovinu s tím, že obvod podběráku bude o něco větší než obvod šablony. Pro typ 96 cm používám obvod šablony 85 cm. 

 008.jpg

 

Pro ohyb lišty existuje jistě řada technologií, nejvíce se mi však osvědčila tato: lištu nechám jeden den namočenou ve vodě. Následně k ní špagátem velmi pevně přivážu hliníkový pásek o rozměru 1000 x 15 x 2 mm.

 

Poté upnu šablonu do svěráku a lehce obepnu šablonu lištou. Pomáhám si truhlářskými svorkami nebo šrouby zavrtanými do ponku (viz obrázek). Horkovzdušnou pistolí nahřívám hliníkový pásek a utahuji svorky.

 
Když je šablona zcela obepnuta, nechám dřevo dalších 24 hodin plně doschnout.



Vlepení rukojeti

Ze zvoleného dřeva si vyříznu rukojeť, kterou vlepuji bílým voděodolným lepidlem. A opět při lepení si pomáhám truhlářskými svorkami.

 

Finální úpravy

Odříznu přebytečné konce a tmelem zatmelím nerovnosti okolo lišty. Skelným papírem a následně ocelovou vatou 000 budoucí rám do hladka vyleštím.

Po obvodu vyvrtám 41 děr o průměru 2 mm ve vzdálenosti 20 mm. Tři dírky navrtám do rukojeti s tím, že ta prostřední má průměr 4 mm, neboť do ní přijde ukotvit hranový spoj síťky. Po celém obvodu oválné části trojúhelníkovým pilníkem vypiluji drážku na nit, kterou bude upevněna síťka.

Následně do rukojeti, zejména u dlouhých podběráků, vyvrtávám sérii otvorů pro odlehčení. Kromě jiného dodají výrobku i osobitý design. Následuje lakování lodním lakem.

 

Po důkladném zaschnutí je možno přistoupit k upevnění síťky. Jako niť používám velmi pevnou nit na rifle. Každý zakončovací spoj síťky protáhnu přes dírku a z vnější strany prošiju nití. Nakonec všechny uzlíky zakápnu vteřinovým lepidlem, případně rám ještě jednou přelakuji.

 


A na závěr ukázka několika hotových výrobků.



Text i foto: Jiří Chuchro - Chorchus