Domácí výroba forem pro lití jigových hlaviček

Základem je hliníkový profil. Já osobně používám pasy na vedení el. energie, tzv. šíny, ale lze použít cokoli, co se tvarově hodí. Nevhodné jsou různé slitiny hliníku kvůli své tvrdosti, protože potřebujeme materiál, který je měkký. Výhodou hliníku je jeho tvárnost a snadná opracovatelnost, díky nimž se za dopoledne nechá s trochou cviku vyrobit i několik kokilek.
Protože používám tzv. šíny, dám dva pasy vedle sebe, upnu je do svěráku a pilkou odříznu dva totožné kusy. Kdo použije jiný materiál s jiným profilem, upraví si jej tak, že získá dva stejné kusy.
Na jeden z kusů v rozích, kousek od kraje, vyznačíme místa pro budoucí otvory pro kolíky, odůlčíkujeme a odvrtáme. Výhodné je, pokud máme přístup ke stojanové vrtačce, ale dělal jsem kokilky i za použití ruční vrtačky, jen je důležité si ohlídat souosost.

Záměrně neuvádím průměr děr a vrtáku, protože předpokládám, že to bude individuální podle materiálu na kolíčky, jaký si kdo sežene. Většinou se pohybuji kolem 5 mm, ale lze použít samozřejmě i jiný rozměr.
Po odvrtání prvního dílu je dám oba na sebe, upnu do svěráku a přes první díl odvrtám druhý. Při odvrtání již prvního otvoru je výhodné si oba díly k sobě stáhnout šroubky s matkou, jak je to vidět na obrázku. Kdo používá ruční vrtačku, upne si oba díly ve svěráku na výšku, prvním provrtaným dílem k sobě a pečlivě provrtá, opět je výhodné si oba díly stáhnout k sobě kvůli souososti děr.

Protože hliník je měkký materiál a nalepuje se na vrták, který má pak snahu ujíždět v materiálu stranou, je dobré vrták alespoň vlhčit vodou, částečně to nalepování zabraňuje (o chlazení vrtáku nemluvě).

Po vyvrtání všech otvorů srazím jejich hrany větším vrtákem a připravím si kolíčky. Je zde několik možností - buď je koupit již hotové někde v železářství, vyrobit si je z nějaké tyčky a nebo v nouzi použít šroubky. Poslední řešení moc nedoporučuji, neboť závit šroubu se v díře chová jako pilník a pozvolna ji při práci s kokilkou vydírá, až pak má forma značné vůle.

Vyrobené nebo koupené kolíčky jsou stejného průměru jako vyvrtaná díra. Na jedné straně je trochu zploštím kladivem, je to proto, že je později do děr nalisuji. Dbám na to aby kolíček přesahoval do díry druhého dílu asi tak 3, maximálně 5 mm. Delší kolíčky mají snahu se v dírách při rozebírání příčit.

Kolíčky volně vložím do jednoho dílu, položím na druhý a klepnutím zalisuji do vrchního dílu. Je třeba hlídat aby kolíček neujížděl do stany. Formička musí jít rozebírat volně, ale nemá mít zbytečné vůle.

Podle háčku na který bude lita hlavička, zvolím jeho umístění ve formě, všimněte si že špička háčku bude ve formě také. Je to kvůli větší stabilitě háčku, zvlášť v případě, kdy jsou používány klasické háčky místo jigových. Pokud používám pouze jigové, není to nutné.

Po určení místa, kde se bude nacházet střed hlavičky, oba díly sesadím a provrtám naskrz slabým vrtáčkem např. 1,5 mm. Při vrtání je nutná opatrnost, chlazení a časté čištění vrtáčku, jeho zalomení přináší zbytečné komplikace. Tato dírka slouží k zajištění budoucí souososti hlavičky.

Oba díly od sebe oddělím a každý uvnitř mělce vyvrtám vrtákem o průměru budoucí hlavičky, většinou stačí po hranu úkosu vrtáku. Zase je třeba trochu přesnosti a oba díly mít navrtány stejně hluboko, na stojanovce nastavím dorazy, při vrtání ruční vrtačkou je třeba kontrolovat průběžně při vrtání hloubku díry např. posuvkou. Kdo má možnost, použije v tomto bodě frézu a vyfrézuje načisto polokouli.

Další postup je pro ty, kdo frézu nemají nebo si ji nechtějí kupovat. Vezmu nyní ložiskovou kuličku o průměru budoucí hlavičky. Kuličku vložím do předvrtaného otvoru, oba díly sesadím k sobě a ve svěráku stáhnu. Ložisková kulička do obou dílů vytlačí krásné hladké polokoule. Vše je opět vidět na obrázcích.

 

Rozloženou formičku překontroluji, vše opět musí jít volně sesadit a rozebrat. Jeden z dílů upnu do svěráku a podélně přes střed hlavičky říznu pilkou drážku pro háček a budoucí vedení pro vrták pro vrtání nalévacího otvoru. Oba díly sesadím, udělám si značky i na druhém dílu a opět udělám drážku pilkou. Oba díly opět sesadím a zkontroluji souosost drážky.

 

Do formičky vložím háček, sesadím dohromady a opět ve svěráku stáhnu, do formy se mi vylisuje háček pro budoucí úpravy.

 

Výlisek očka háčku upravím frézou, v době kdy jsem ji neměl, jsem použil do plocha zbroušený vrták, nebo jen jehlové pilníčky. Jde o to vytvořit pro očko háčku volné místo, tak aby tam šly háčky volně. Ne každý je stejně naformován, i když jsou ze stejného balíčku. Následně se celá forma opět upne do svěráku a odvrtá se nalévací kanálek. Vrták při tom vedu souose po drážce kterou jsem si předřízl pilkou. Vršek nalévacího kanálku rozšířím větším vrtákem, aby bylo lití pohodlnější. Vše je patrné opět z obrázků, na posledním je hotová forma.

Hrubé a začištěné odlitky z vyrobené kokilky.

I když v dnešní době lze koupit již hotové profesionální formy, přece jen nepokrývají veškeré potřeby přívlače a to jak tvarově, tak hmotnostně nebo typem použitého háčku. V průběhu sezóny se tak vyrobením potřebné formy nechá reagovat na příslušné podmínky nebo si vyplnit mezeru ve vybavení, nehledě na skutečnost že formička vám zůstane a v zimních měsících se můžete předzásobit domácím litím jigových hlaviček na následující sezónu.

Text i foto: Kazan