Jestliže se pokusíme najít ideální naviják pro lov na feeder, můžeme se zastavit u celé řady věcí. Jenom bych napřed zopakoval, jaké vlastně jsou požadavky na kolovrátek, jenž by se měl stát plnohodnotným doplňkem feederového prutu.
V první řadě je to jednoduchá a odolná konstrukce, která bude snášet zatížení při odhazování a vytahování těžkých krmítek. Navijáku by nemělo vadit hrubší zacházení a špína (u feederu si obojího užije dost a dost). Dál by měl mít okamžitou zarážku zpětného chodu kvůli přesnému dopínání vlasce, ale to je dnes u naprosté většiny smekacích navijáků samozřejmost. A nesmíme zapomenout ani na kvalitní přesně nastavitelnou brzdu schopnou zdolávat velké ryby na tenkých vlascích.

Tohle jsou takové moje feederové extrémy a je fakt, že naviják si v obou případech užil své


Dál si musíme uvědomit, že pod pojmem „lov na feeder“ si lze představit chytání plotiček pár metrů od špičky jemného citlivého proutku a také rybaření na veliké řece, kdy je třeba nahazovat krmítka o váze 150 – 200 g do značných vzdáleností a při jejich vytahování (ať už s úlovkem nebo bez) čelit silnému proudu. Výběr "feederového" navijáku proto bude oscilovat mezi drobnými navijáčky s citlivou brzdou a výkonnými stroji s masivní konstrukcí a velkou kapacitou cívky. Tady je potřeba dobře si uvědomit v jakých podmínkách a na jakých prutech se bude naviják používat. To neví nikdo lépe než sám rybář a tak konečná zodpovědnost za definitivní rozhodnutí je jen a jen na něm.

Zkusme teď projít jednotlivá kritéria, na jejichž základě je možno naviják vybírat. Je jich několik a kterému budete přikládat největší váhu, to už je čistě vaše záležitost.

 

 

Obecné vlastnosti

Předpokládejme, že to s feederováním myslíte vážně. Pak zapomeňte na nejlevnější typy navijáků. Pravděpodobně se vám je podaří poměrně rychle zlikvidovat a navíc kvalita brzdy je u levných modelů často pochybná. Soustřeďte se na to, aby měl naviják pevné kompaktní tělo, hladký chod a minimum vůlí. Nezapomeňte si protočit brzdu. Měla by mít dlouhý plynulý náběh a jemné krokování. Pokud nemáte přehnané nároky, už někde kolem tisícikoruny seženete použitelné stroje pro běžné rekreační chytání a některé zvládnou i víc. Téměř s jistotou budou tyto navijáky vyrobené někde v Asii a to, že nesou nálepku nějaké konkrétní firmy, je v mnoha případech vedlejší. Kovové tělo a vysoký počet ložisek nejsou nutnou podmínkou. Spíš se vyplatí podívat se do diskuzí na webu, jestli nemá někdo s vámi vybranou mašinkou negativní zkušenosti, protože většinu problémů, které se mohou v budoucnu objevit, nějakým protáčením navijáku v obchodě neobjevíte. Stejně tak není od věci kouknout se, jaký je přístup firmy k servisu a reklamacím.


Důležité pravidlo je, že čím větší a pravidelnější námaze hodláte naviják vystavovat, tím kvalitnější by měl být. Očekáváte-li, že bude dostávat pořádně „do těla“, vybírejte mezi modely určenými pro přívlač anebo u dlouhých těžkých prutů i pro lehčí kaprařinu. Pokud kromě feederování vláčíte, můžete dokonce přesouvat mašinky opotřebené několika sezónami přívlače na feeder, stejně jako to dělám já. Odvedou tu ještě slušný kus práce.

Shimana Aero z 90. let se z mých vláčecích prutů pomalu přesunula na feeder a myslím, že tam ještě pěkných pár let vydrží



Převodový poměr

Otázka volby převodového poměru je rozhodováním se mezi rychlostí a silou. Pokud nepospícháte a hodláte naviják výrazněji zatěžovat, vyberte si některý z pomalejších navijáků s převodem řekněme 4,8 : 1.

Rychlé navíjení ale může být při lovu na feeder poměrně značnou výhodou. S jeho pomocí dokážete rychleji stahovat prázdné krmelce a navíc dříve zvednete montáž z blízkosti dna, kde by mohla uváznout. Důležité to je např. při závodech, kde se hraje o čas.


Navíjení se dá zrychlit třemi způsoby. První je vysoký převodový poměr navijáku. Ten nabízí rychlé navíjení při malé velikosti stroje, ale soukolí musí mít větší počet zubů, které jsou tím pádem menší a klesá tak výkon a odolnost navijáku. U dražších navijáků s kvalitními převody to není nijak dramatické a tak někteří feedraři volí i tuto cestu. Z potenciálně vhodných navijáků bych mohl upozornit například na Shimano Stradic (model s přední brzdou je podstatně trvanlivější), Penn Battle a jako extrém (i cenový) třeba novou Daiwu Ballistic (velikost 4000 prý navine 110 cm na otáčku).

Shimano Stradic 4000 FC - na feeder je ho trochu škoda, ale práci odvede dobrou


Další možnost, jak zrychlit navíjení, je zvětšit průměr cívky. Široké cívky se v posledních letech opět dostávají do módy a kromě rychlejšího navíjení mají pozitivní vliv i na délku hodů.

Široká cívka v podání firmy Cormoran - podobné nabízejí i někteří další výrobci


Posledním způsobem, jak urychlit navíjení, je použít celkově větší velikost navijáku. Feeder není přívlač nebo plavaná, prut leží většinu času ve vidličkách a navíc při běžné délce 360 cm je to pořádný kus uhlíkové tyče. S relativně velkým navijákem se popasuje docela dobře a jako bonus k rychlejšímu stahování krmítek získáte větší mechanickou odolnost navijáku, protože bude celkově rozměrnější a robustnější.


Nedá se říct, který přístup je lepší. Je to záležitost osobní volby a klidně si můžete koupit kvalitní velký naviják s širokou cívkou a vysokým převodovým poměrem (tj. využijete všechny tři možnosti) anebo si řeknete, že pro vás není rychlost navíjení až tak moc důležitá a nebudete si s ní lámat havu.



Velikost navijáku

V předchozím odstavci jsem nakousl problematiku velikosti navijáku. Ten by měl jednak velikostně harmonovat s prutem a dál by měl zohlednit očekávané podmínky nasazení. Navijáček o velikosti 2500 bude mít dost co dělat, pokud s  ním budete chtít házet krmítka o hmotnosti 150 g do vzdálenosti kolem 70 m. Takovýmto použitím mu začnete zatloukat hřebíky do pomyslné rakve a u některých levných modelů s tím budete brzy hotovi.


Pokusím se tu nastínit jakousi obvyklou škálu kombinací prutu a adekvátní velikosti navijáku. Dá se o tom různě polemizovat, ale berte to spíš jako odrazový můstek pro začátečníky než nějakou zásadní Pravdu. Tu máte vždycky vy – pokud si ji dokážete obhájit.
Spíš bych měl ale tendenci použít v každé kategorii naviják o stupeň větší než menší. V posledním případě (kategorie Extra heavy) bych vybíral z navijáků určených pro těžkou přívlač nebo kaprařinu a nevyhýbal bych se ani modelům s volnoběžnou brzdou (např. Shimano Batirunner 5000 nebo i 6000).


Picker do 3 m – vel. 1500 – 2000
Light feeder kolem 330 cm – vel. 2500
Medium feeder kolem 360 cm – vel. 3000
Heavy feeder 390 cm – vel. 4000
Extra heavy feeder 390 – 420 cm – vel. 5000



Tady jsem naviják mírně předimenzoval (prut je light) a rybám to rozhodně nevadilo



Typ použité brzdy

Největší konstrukční rozdíl mezi smekacími navijáky představuje typ použité brzdy. Hodí se pro feeder více brzda přední, zadní nebo kombinace zadní a bojové brzdy? Má smysl používat navijáky s volnoběžnou brzdou? Osobně jsem přesvědčený, že na typu brzdného systému nezáleží. Sám používám buď zadní brzdu s bojovkou anebo přední brzdu. Klidně používám na dvou nastražených prutech oba druhy brzd současně a nemám s tím problém.


Výhodou přední brzdy je velká plocha lamel a plynulé nastavení. Poslední dobou mi tento typ brzdy vyhovuje asi nejvíce bez ohledu na techniku lovu. Jedinou jeho vadou je zdlouhavější výměna cívek.
Mnohé přední brzdy jsou vybaveny gumovým těsněním proti pronikání nečistot. U feederu je to jednoznačně výhoda. Všudypřítomné krmení může sice dát povrchu navijáku zajímavou „patinu“, ale mezi brzdnými lamelami nemá co dělat.

Vím, tyhle navijáky přední brzdu nemají, zato zmiňovanou "patinu" mají velmi přesvědčivou


Zadní brzdu si v minulosti oblíbila řada rybářů. Pokud je dostatečně jemná a má i jemné krokování, nevidím s jejím použitím na feederových prutech sebemenší problém. Hodí se spíš pro jemnější chytání.

Kombinace zadní brzdy s bojovkou je mezi feedraři velmi oblíbená. Dokonce si myslím, že dnes koluje víc takovýchto navijáků mezi feedraři a plavačkáři než mezi vláčkaři, kteří u nás patřili mezi její první uživatele.
Kromě možnosti rychle reagovat na náhlé výpady ryby nabízí „bojovka“ možnost snazších náhozů s těžkými krmítky. Tíha krmelce je totiž často větší než nastavená brzdná síla, takže si krmítko vytahuje vlasec přes brzdu – pokud ho nedržíme prstem. U bojové brzdy prostě stačí páčku před hodem vychýlit doprava a po odhození vrátit. Je to komfortní a nerozhodíme si nastavení brzdy jako takové.

Když jsem se byl podívat na závod naší nejvyšší feederové soutěže, zjistil jsem, že závodníci používají brzdy všech typů, ale většinou každý z nich dává některému přednost. Vedou přední brzdy těsně následované „bojovkami“.

 

Feedraři cílící na velké ryby nebo zastávající pasivnější přístup k lovu ocení i výhody navijáků s volnoběžnou brzdou. Vhodných navijáků je na trhu víc než dost a to ve velikostech od úplných miniatur až po hotová monstra jako je US Baitrunner od Shimana, s nímž se běžně sumcaří.
Aktivní feedraři preferující masivní krmení a následný odlov spíše menších ryb po desítkách sice nad „baitrunnery“ žbrblají, ale to vám může být jedno. Ona ta možnost srovnat po několika hodinách klasické feedrařiny prut do jedné roviny s vlascem, zapnout volnoběžku, natáhnout se v křesle a „vypnout“, má taky něco do sebe. A lidí, kteří si dnes jdou k vodě odpočinout, stále přibývá.

Druhou možností je aktivně lovit na jeden prut a druhý mít nahozený stranou na "bonusové" ryby. Je docela příjemné, když vás občas při lovu plotic a cejnů vyruší zvuk brzdy hlásící, že si teď pro změnu povodíte kapříka.


Pro úplnost dodám, že problém samozřejmě nepředstavují ani různé pákové brzdy, jaké svého času dělával například Mitchell, ani středová brzda používaná firmou Abu a dokonce ani brzda hvězdicová, pokud uděláte stejnou šílenost jako já a pokusíte se našroubovat na feeder vláčecí multiplikátor. Není to tak hrozné, jak to na první pohled vypadá a i když jsem to zatím udělal jen dvakrát v životě, klidně to někdy zkusím zase.

Když už jsem tuhle věc nakousnul, rychle uvedu pár postřehů. Multík má na feederu jednu výhodu – dokonale zvládá hody s těžkými krmítky i jejich stahování zpátky. Kam se většina smekacích navijáků hrabe. Protože je ale multík nad prutem, po jeho odložení do vidliček má snahu překlápět se dolů, takže pak máte prut vzhůru nohama a musíte si ho při záseku otočit. Kromě toho, brzda multíků většinou není určena na jemné chytání a otevřená konstrukce multiplikátoru nejde příliš dohromady s rukama upatlanýma od krmení. Ale zdolat si na feeder s multíkem většího kapra vůbec není špatné a pro lov parem v hluboké proudné řece s těžkými olovy a rousnicí na háčku bych si takovou sestavu rovněž dovedl představit.



Klip na vlasec

Při lovu na feeder je poměrně běžnou záležitostí klipování vlasce. Obvykle se provádí pomocí gumičky. Detailně se o něm rozepíšu v některém z příštích dílů. Jestliže při lovu klipujete nebo o tom uvažujete, koukněte se i na to, jestli mají cívky navijáku dostatečně velký a důvěru budící klip na vlasec, pod který se dá zaklipovat běžná tenká gumička. Většinou s tím není problém, ale mám doma i naviják, s nímž jsem klipoval jen párkrát a radši už to dělat nebudu, protože dotyčný klip se tváří, že pokud mu něco tak ošklivého ještě někdy provedu, opustí mě a odejde do věčných lovišť.


Popsaná kritéria zdaleka nejsou všechno, co by si měl zájemce o koupi navijáku na feeder ohlídat. Jsou i věci, které by člověka kolikrát ani nenapadly. Nedávno jsem si například jel na chviličku zachytat s pickerem a vzal si naviják na UL vláčku, protože na něm byla čerstvá „dvanáctka“. U vody jsem pak s hrůzou zjistil, že naviják má tak malou patici, že ji do šroubení prostě neuchytím. Nakonec jsem patici navijáku obalil kapesníkem, jakž takž ji do úchytů nacpal a cípy kapesníku naviják k prutu navíc přivázal, ale celá ta situace mě opravdu zaskočila.
Takovéhle věci už jsou ale běžným kořením života a moc bych se tím netrápil. Jednou vás potká to, jindy ono a aspoň je na světě veselo.


Doufám, že tento článek je dostatečnou odpovědí pro každého, kdo si klade otázku „Jaký naviják na feeder?“. Na jednu stranu si tam můžete našroubovat prakticky cokoli a ono to nějak půjde. Že se k tomu skutečně dá postavit i takto, to potvrzuje třeba moje  feedraření s multiplikátorem. Na druhou stranu se ale můžete zamyslet a zainvestovat do stroje, který vám pod prutem pár let vydrží a celou tu dobu bude přispívat k pocitu pohodové rybařiny. Kromě toho, že budete mít celou tu dobu radost, jak jste si dobře vybrali, je tu i sám proces vybírání. Vybírat si za dlouhých zimních večerů, čím budu točit příští sezónu, je taky fajn pocit a bylo by škoda se o něj připravit.
Přeju úspěšné vybírání a hodně namotaných kilometrů.

 

Text i foto: M. Horáček - Osprey