Chytej.cz
NOVINKA 2018/2019 RedBass KICKER

Nezvaný host necteno

17.11.2011 | Marmyška | Hlaváč černoústý | 23.781 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 51

Nezvaný hostPsal se rok 2006. Spokojeně jsem se brodil Dyjí a lovil na přívlač tlouště. Najednou můj zrak padl na asi 15 cm velké téměř černé cosi, ležící na kamenitém dně. Přibrodil jsem blíž a natáhl ruku ve snaze tu podivnou věc prozkoumat. Skoro jsem se až leknul, když ten kousek čehosi ožil a zmizel v proudu. Marně jsem tenkrát dumal nad tím, který rybí druh jsem to viděl. Dnes už to vím, byl to hlaváč černoústý. A zároveň to byla první předzvěst nečekané invaze druhu, který v současnosti podniká své vítězné tažení napříč světem.

 

Na další setkání s touhle zvláštní rybou jsem si musel  ještě čtyři roky počkat. Na podzim roku 2010 ji na Dyji chytil kamarád při společném lovu okounů.

001.jpg

 

Po prozkoumání u vody jsem už tušil oč jde a vzal jsem si hlaváče domů. Chtěl jsem udělat pár fotek pro tou dobou nově vznikající atlas ryb na www. chytej.cz.
Člověk míní, kocour mění.  Druhý den jsem našel jen převrhnutý kyblík. Ten rok už se žádný další hlaváč na prutu nekonal.


Přešla zima, jaro, léto a bylo tu září 2011. Na Dyji se konalo 3. kolo II. ligy v přívlači, kterého jsem byl jakožto člen týmu MO Lednice spolupořadatelem. Závody probíhaly jako obvykle. Závodníci chytali, počasí nezlobilo a  ryby braly. Na tom by nebylo nic divného, nebýt toho, že kromě běžných druhů ryb se chytali i hlaváči. Na přívlač, zpravidla na marmyšky.  A bylo jich tolik, že tvořili více než polovinu chycených ryb.

002.jpg

 

Dost nás to překvapilo a to i proto, že rok před tím jsme na stejném úseku při lovu okounů na marmyšky o hlaváče ani nezavadili. Na Internetu jsem proto zapátral po nějakých informacích o tomto druhu. Zde je stručné shrnutí doplněné o mé vlastní poznatky.

Tato vranku připomínající ryba je na našem území poměrně novým druhem. První  dohledatelné zmínky o výskytu v České republice pocházejí z roku 2008 a zmiňují se o úlovcích na dolních tocích řek Moravy a Dyje.
Původní oblastí výskytu je pobřeží  Černého a Azovského moře a také  delty a dolní toky Dunaje, Dněpru, Dněstru a dalších řek. Z toho plyne, že je to ryba snášející život jak ve slané, tak i v brakické a sladké vodě. Tato přizpůsobivost spolu s rychlým rozmnožováním dělá z hlaváče rybu s mimořádně dobrými předpoklady pro kolonizaci nových území. Jeho šíření na velkou vzdálenost velmi napomáhá hlavně lodní doprava. Obvykle tak, že ryby jsou nasáty do útrob lodi spolu s tzv. balastní vodou (voda sloužící k vyvážení lodi) a v jiném přístavu se s ní opět dostanou z lodi ven. Tímto způsobem se hlaváč pravděpodobně dostal i do oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Dnes je tu hojným druhem silně poškozujícím původní rybí společenstva a nikdo neví, co s ním.

017.jpg


Hlaváč nemá plynový měchýř, je tedy mizerným plavcem. Žije při dně, po kterém se pohybuje jakoby krátkými poskoky. Anatomickou zvláštností hlaváče jsou srostlé břišní ploutve tvořící břišní terč - jakousi přísavku, která pomáhá rybě přichytit se v proudu na dně.

006.jpg

 

Na řece tento druh jako stanoviště jednoznačně preferuje pobřežní pásmo, čím členitější, tím lepší. Typickým místem jeho výskytu jsou kamenité záhozy, to je pro hlaváče přímo ráj. Proud se zde o kameny rozbíjí a zpomaluje, což je přesně to, co hlaváčům vyhovuje. Nemusí zde vynakládat mnoho energie pro boj s proudem a kamení jim zároveň poskytuje úkryt, který vyžadují.
Ve sháňce za potravou není hlaváč příliš vybíravý. Sežere v podstatě cokoli, co dokáže chytit a co se mu vejde do tlamy.

Z mých zkušeností vyplývá, že důležitou roli při lovu hraje u hlaváče zrak. V čisté vodě a za dobrých světelných podmínek byla aktivita ryb mnohem větší než při zákalu a za soumraku.

Nejčastější potravu tvoří různé larvy, šnečci, jikry, ale i rybí potěr a v útrobách větších jedinců jsem nejednou našel i zrna sladké kukuřice. V oblastech, kam hlaváč proniká, představuje zejména predace jiker poměrně velké riziko, že negativně ovlivní stavy původních druhů ryb.

010.jpg


Z poznatků tedy plyne, že spíše než vítaným zpestřením naší fauny, je hlaváč nechtěným vetřelcem, proti kterému se téměř není možno bránit. Jeho masové rozšíření výše proti proudu toku podporuje i budování rybích přechodů. Nejspíš i díky jim se dá hlaváč na Dyji chytit nejen v Břeclavi, ale v menších počtech už se vyskytuje i na úsecích kolem Ladné, Podivína a Lednice.  A pokud už se tak nestalo, je jen otázkou času, kdy pronikne až k hrázi Novomlýnské nádrže.



P
o skončení závodů jsem se vydal hlaváče lovit. Vedla mě k tomu jednak touha zjistit, kde a v jakých počtech se tyto ryby na Dyji vyskytují a také  trochu naivní představa, že tím řece trochu ulehčím. To jsem ještě netušil, jak příšerně je řeka touhle rybou zamořená. Hlaváči byli všude... Schovávali se za každým kamenem, v každé skulince, v kdejaké tišince - prostě úplně všude a bylo jich plno. Během několika krátkých vycházek jsem s malou pomocí kamarádů ulovil z asi dvousetmetrového úseku řeky přes 500 hlaváčů.
A záběrů na daném úseku v podstatě neubylo... obrázek o hojnosti této ryby si už jistě uděláte sami.

016.jpg

 

Ulovené hlaváče nepouštím. Nedělám si iluze, že bych dokázal tyhle ryby nějak výrazně zredukovat, ale mám rád parmy, okouny, tlouště a jiné ryby, pro které je, drsně řečeno, mrtvý hlaváč - dobrý hlaváč.


Možná se ptáte, co s tolika rybami. Jistě, mohl bych je hodit prostě hodit na pole nebo slepicím. Já ale rád experimentuji  a tak jsem se pokusil najít pro hlaváče využití v kuchyni. Znáte grundle? Tahle ryba se na přípravu podobného pokrmu hodí dokonale. Čištění není ani moc pracné. Stačí uříznout hlavu a vykuchat, což je záležitost  asi deseti vteřin. Škrábat v podstatě není potřeba, ale pokud se vám pojídání ryby s šupinami příčí, není ani to problém.

Při kuchání ryb jsem zjistil zajímavou věc. Z asi tří set ryb, co mi prošlo rukama, byly zhruba 3/4 jikernačky a pouhá čtvrtina mlíčáci. I to je možná jeden z důvodů rychlého rozšiřování hlaváče. Anebo je to důsledek toho, že samec hlídá snůšku jiker tak obětavě, že první reprodukční sezónu obvykle nepřežije, zatímco samice se mohou třít i v dalších letech a žijí déle.

Ale zpátky do kuchyně. Očištěné ryby stačí nasolit a obalit v libovolně okořeněné mouce. Pak už šup do oleje, ideálně do friťáku a usmažit do křupava. Maso hlaváče je jemné, bílé a chuťově podobné okounímu.

005.jpg

 

Malých ryb, které se do kuchyně nehodí, se milerád ujme náš kocour. S podivem je, že rybami normálně opovrhuje, ale hlaváče by baštil do prasknutí.


Lov – vybavení a technika


Pro zájemce, nadšence nebo gurmány, zkrátka pro ty, kdo by chtěli lov hlaváče z nějakého důvodu zkusit, vám popíšu jak to dělám já.

Asi nejzábavnějším způsobem je lov na marmyšku. Preferuji pruty v délkách kolem 2,1 m, v ideálním případě speciály s chvějivou špičkou. Lze použít i delší, ale nenašel jsem k tomu důvod, navíc s krátkým prutem se podstatně lépe ovládá nástraha.  Naviják zde hraje jen roli zásobníku vlasce, takže s jeho výběrem si není třeba lámat hlavu. Snad jen pokud nám lov zpestří nějaké jiná, větší ryba, přijde vhod citlivě seřiditelná brzda. Zbývá navinout kus vlasce (0,12 - 0,08 mm) a můžeme vyrazit.

Osobně k marmyškování  používám vlasec o průměru 0,08 mm. Většině z vás se to bude zdát málo, ale výměnou za nosnost získám o poznání lepší kontakt s nástrahou. Rozdíl v chování půlgramové marmyšky navázané na 0,12 mm a 0,08 mm vlasci v proudu, je přímo propastný.

014.jpg


Ještě si něco povíme k samotným nástrahám.  Marmyšky vybíráme takové, abychom ani v mírném proudu neměli problém dostat je ke dnu a zároveň preferujeme ty s co nejmenším háčkem. V praxi nejčastěji sáhneme po těch s délkou (včetně háčku) max. 1 cm  a 0,5 -1,5 g těžkých. Tvarově volíme spíš kompaktní modely, aby lépe propadaly ke dnu. Na háček můžeme dát takřka cokoli. Začínal jsem s mikrotwistery přírodních barev, jakožto imitace různých na dně žijících breberek. Rybám se líbily. Později jsem zkusil i výrazné barvy a rybám se líbily snad ještě víc. Po pár hodinách experimentování jsem došel k závěru, že jediné, na čem záleží je velikost, přičemž čím menší, tím lepší.  Tvar a barva se ukázaly jako téměř nepodstatné. Ve finále jsem vzal starého potrhaného bílého twistera, rozřezal ho na nudličky a i na ty s úspěchem lovil.

019.jpg

Arzenál mnou používaných nástrah


Dosti teorie, pojďme na ryby. Na hlaváče narazíme v řece téměř kdekoli, ale chceme-li být opravdu úspěšní, vyhledávejme  kamení. Mám tím na mysli hlavně kamenné  záhozy na regulovaných úsecích, které jsou sypané z kamenů o velikosti přibližně fotbalového míče. Hlaváči s oblibou využívají jako úkryt různé škvíry a jeskyňky vzniklé nakupením kamenů.

020.jpg

 

Nejlepší místa jsou tam, kde u břehu není příliš silný proud. Silně proudné vodě se hlaváči kvůli svým špatným plaveckým schopnostem spíše vyhýbají. Mělká voda  není na závadu, ba naopak. Většinu těchto ryb jsem ulovil v místech, kde bylo zhruba  40 – 80 cm vody. Další výhodou je nízký stav vody v řece. Voda tolik neproudí a lov i lokalizace ryb je snazší.
Výjimky samozřejmě potvrzují pravidlo, takže hlaváče mnohdy chytíte  i na místě kde byste ho opravdu nečekali. Třeba na písčitém dně.

011.jpg


Velmi dobrým pomocníkem budou polarizační brýle, umožní nám přesné prochytání  mezer mezi kameny a v čisté vodě umožní pozorovat jak záběry, tak i celé to hemžení na dně, kdy se o nástrahu pere několik hlaváčů najednou. Zajímavým poznatkem je, že tyhle ryby se téměř nedají vyplašit. Nějaký rachot kamení způsobený neopatrnou chůzí mají naprosto na háku. Několikrát se mi stalo, že jsem ulovil rybu zpod kamene, do kterého jsem ještě před deseti vteřinami šťoural klackem, abych uvolnil uvízlou nástrahu.

004.jpg

 

Samotný lov je nesmírně jednoduchý. Marmyšku na neustále napnutém vlasci spouštíme do různých mezer a skulin mezi kameny, kde s ní jemně potřásáme. Nezbytné je často pokládat nástrahu přímo na dno a nechat ji tam dvě tři vteřiny poležet. Právě v této fázi ryby marmyšku poměrně energicky atakují. Zde se naplno projeví výhoda citlivého prutu. Je s ním mnohem snazší vystihnout správný okamžik k přiseknutí.
Záběry budou přicházet prakticky pořád, ale odhaduji, že proměnit v rybu na břehu se podaří  pouhou čtvrtinu až pětinu z nich. Poměrně výrazně lze úspěšnost vylepšit výměnou umělé nástrahy za přirozenou. Tou je obyčejný masný červ. Ryby na něj útočí mnohem ochotněji než na plastová šidítka.

010.jpg


Pokud se vám zdá lov s marmyškou náročný a málo efektivní, je tu pro vás jiná, dalo by se říct speciální technika. Pokud budu škatulkovat, zařadil bych ji někam mezi lov na feeder a lov technikou Drop Shot. Lov je tomto případě skoro slabé slovo, já této činnosti říkám těžba.

Oproti marmyšce ryby dobírají mnohem lépe. "Ne"výhodou (záleží na úhlu pohledu) je rozšíření velikostního spektra úlovků o malé a nejmenší jedince. Touto technikou není problém dopracovat se k úlovku o četnosti 30-60 ryb za hodinu lovu.

013.jpg

 

Vybavení nemusí být tak jemné jako pro lov s marmyškou, zbytečně bychom v kamenech trhali. Sestava s vlascem 0,12 nebo 0,14 mm bude tak akorát. Prut s chvějivkou bude stále výhodou. Jako koncovou montáž použijeme trošku upravený feederařský paternoster, kde délka přívěsu se zátěží bude 3 - 5 cm a délka návazce 5 - 10 cm. Vždy je třeba uspořádat sestavu tak, aby byl návazec o něco delší než přívěs s olůvkem. Jako zátěž poslouží prakticky cokoli - broky, dropshotové zátěže či jakákoliv jiná olůvka. Ideální  je hmotnost kolem pěti gramů, ale pokud máte tvrdší prut, klidně sáhněte po těžším. K napíchnutí masného červa  poslouží jakýkoliv plavačkový či feederový háček velikosti 10 - 14. Pro jednoho červa by se hodil i menší, ale vzhledem k hltavosti  hlaváčů nedoporučuji.

021.jpg


Technika lovu je v podstatě stejná jako při lovu na marmyšku. Opět je to značně akční lov s častým střídáním míst.  Pokud z některého místa dostanete 2 - 3 ryby po sobě, je dobré se mu ještě nějakou dobu pověnovat. Takovým horkým místem často bývají různé plácky u hromádky kamenů a podobně. Vypozoroval jsem, že hlaváče vábí rozruch, ať už je vyvolaný zdoláváním ryby nebo vířením kalu způsobeným klepáním zátěží o dno. Je-li v blízkém okolí hlaváčů víc, začnou se k místu stahovat a nám se tak může podařit ulovit během deseti minut z kousku dna o ploše 30 x 30 cm deset, patnáct a někdy i více ryb.


Ulovit hlaváče na plavanou, feeder nebo na mušku by jistě také nebyl problém,ale jsem přesvědčen, že lov by nebyl zdaleka tak účinný, přesnost a mobilita obou popsaných technik je obrovskou výhodou.



Podle mého názoru se hlaváč  černoústý stal nejspíš již trvalou součástí naší fauny. Jakkoliv je tato ryba zajímavá, nic dobrého nejspíš nepřinese.

007.jpg

 

Zkušenosti z míst, kam se hlaváč rozšířil už před časem, naznačují, že jeho invaze může mít silně negativní vliv na populace původních druhů ryb. Dochází k poklesu jejich početnosti v řádu desítek procent a uvolněné místo obsazují tisíce hlaváčů. V našich řekách se tento rybí druh zatím vyskytuje poměrně krátce a na zodpovězení otázek, jak moc se rozšíří a do jaké míry znamená nebezpečí  i pro naše původní rybí druhy, je zatím příliš brzy. Čas ukáže.

Text i foto: Tomáš Urbánek - Prutos

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

23 hodnocení, v průměru 4.5 hvězdiček

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Neděle 27. července 2014 ve 22:28® Bořík

výborně, další oživení rybí rozmanitosti! mají lahodné masíčko.

Pondělí 21. listopadu 2011 v 16:50® dodorider
dodorider

Moc dobry clanek, jinak uz sem psal kolegovi ktery ma foto cehosi podobneho, uloveneho na ohri, srovname foto a pokud je to tato mala seredka tak je i na ohri!

Sobota 19. listopadu 2011 v 18:16® osprey
osprey

tomchudas> Tehdy se o hlaváčovi ještě nevědělo, že by vůbec ve střední Evropě byl. Daleko větší šance je, že jsi ulovil hlavačku mramorovanou, ta už tu tenkrát žila.

Sobota 19. listopadu 2011 ve 14:23® hank mosher

hering> vranku poznam par desitek kousku sem chytil, takze vranku poznam. na labi(okoli PCE) sem ji jeste nechytl. vranky se musej dusledne chranit!!! 1) je to puvodni ryby druh. 2) je to zajimava a krasna rybka. 3) je to potrava dalsi me oblibene ryby – potocaka.

Sobota 19. listopadu 2011 v 10:59® hering
hering

hank mosher> jen aby jsi jim nenosil chráněné vranky,kterých je v Labi dosti…

Sobota 19. listopadu 2011 v 10:35® hank mosher

jak rika kamarad nejlepsi lek je genocida. doufam ze tuhle mrchu na labi nikdy nechytim. ukol zni jasne ulovene hlavace nikdy nevracet zpet do vody!!!!! doneste ho slipkam – krasny vajicka, kockam – prijemne predeni,.....­... atd.

Sobota 19. listopadu 2011 v 8:34® tomchudas
tomchudas

Poprve jsem tuto rybku ulovil asi pred 15 roky do cerinku pod Novomlynskou nadrzi tehdy jsem netusil o jaky rybí druh se jedna a ani jak se tam dostala

Pátek 18. listopadu 2011 ve 22:58® Robur
Robur

neměla by se v tom komentáři z 18:48 přepsat slova mysl a chytat s „i“, strašně to tam bije do očí.

Pátek 18. listopadu 2011 ve 22:55® kubas
kubas

b.gun> No comment radši, ty fotky mluví za vše :-(.

Pátek 18. listopadu 2011 ve 20:04® b.gun

Prutos> Dobrý článek. Jen doufám, že k nám ta mrcha nedorazí…

Pátek 18. listopadu 2011 ve 20:02® b.gun

osensejlee> Možná by bylo lepší mlčet a nedávat najevo své ichtyologické rádoby znalosti (o těch gramatických raději ani nemluvím), jsi pak akorát za exota (a to je ještě eufemismus). I když, ty ho asi ze sebe děláš rád, stačí se podívat na tvoje fotky… http://www.mrk.cz/fotky.php3?…

Pátek 18. listopadu 2011 v 19:28® osprey
osprey

osensejlee> Hlavačka mramorovaná není ani na jedné fotce v tomto článku, za to ti ručím.

V moři hlaváč dorůstá i k 25 cm a na Dyji v Břeclavi v extrému až kolem 20 cm. I to je jeden z důkazů, že to hlavačka být nemůže.

Pátek 18. listopadu 2011 v 19:21® Prutos
Prutos

osensejlee> Doporučuji Ti navštívit zdejší atlas ryb ( http://www.chytej.cz/atlas_ryb/ ) Tvoji asičeštinu to nespraví, ale třeba pak poznáš rozdíl mezi hlaváčem a hlavačkou.
Mimochodem hlavačku jsem už také chytil, ale o té tenhle článek není.

Pátek 18. listopadu 2011 v 19:15® stump
stump

Můj názor úplně přesně vystihl regulus ve svém příspěvku napsaném 15.11. Má pravdu, k tomu nemám co dodat!

Pátek 18. listopadu 2011 v 18:48@ osensejlee

jinak se tato rybyčka dožívá jen a jen pouze 5 ti let a v moři se jí snaží dorus i 15cm délky dosti jsem se jich na Dyi nachytal tak vím o tomto druhu jako lovec sví!!!! ale tvoje skušenosti ti jejím masem asi skreslilo mysl!!!

Pátek 18. listopadu 2011 v 18:40@ osensejlee

trošku jsi ses pomílyl není to hlaváč???!! ale je to hlavačka mramorovaná ty chytrej!!!!

Čtvrtek 17. listopadu 2011 ve 21:25® osprey
osprey

bowman> Ahoj, lovče hlavatek, snad bys kamarádovi nezáviděl tyhle jednohubky. :-D

Čtvrtek 17. listopadu 2011 ve 21:09® Prutos
Prutos

bowman> Díky Vlasto. Nemusíš, vemu pár na cestu, jako křupky :-) Vnuknul jsi mi myšlenku jestli je lepší hlaváč nebo sleď. Plichta, řekl bych.

Čtvrtek 17. listopadu 2011 ve 20:43® bowman

Pěknej článek Tomáši.Jinak přeji dobrou chuť a závidím:-)))

Čtvrtek 17. listopadu 2011 ve 12:12® LacikeM
LacikeM

ked ryby neberu, drtim tie mrchy na morave pod takymi schodami. je ich tam kvantum.. su sialene lepkave a pridu mi nejedle.. kazdopadne par vezmem a dam ochutnat frajerke.. potom skusim aj ja :) nastrahy pouziva identicke, vacsie chytam na cvrcky od berkley na ktore som nikdy nic nechytil.. tak aspon sa minú..

Čtvrtek 17. listopadu 2011 v 7:45® džigit

sunet> si myslím,že má Jiris pravdu.Na „severu“ byly vranky rozšířené, ve fotoalbu už jsme odpovídali ,aby se teď nehlásil výskyt hlaváčů i tam,kde se evidentně sám nedostal

Středa 16. listopadu 2011 ve 14:27® nnnap
nnnap

osprey> díky. Chtěl bych se potkávat s malou bílou rybou i doma. Budu doufat v zázrak. Ježíši, mi chybí splávek. Tep na háčku!

Středa 16. listopadu 2011 ve 14:01® osprey
osprey

nnnap> Jestli chceš, pozvu tě na plotice. Na jaře. Budou veliké a bude jich hodně. Ale tenhle hlavatý dáreček do našich vod prostě nepatří.

Středa 16. listopadu 2011 ve 13:43® Juraj

Prutos> Tak je tam, ale bude to asi něco jiného. Chytil jsem něco podobného jedinkrát v životě a v domnění, že je to vranka jí opatrně pustil. Vím pendrek, bo je to pro mě raritka. Tyhle ryby jsem viděl naposled na obrázku v ryb. kroužku a nikdy jsme je nijak nerozebírali, protože u nás nejsou.

Středa 16. listopadu 2011 ve 13:01® nnnap
nnnap

aspoň něco v té vodě bude. Odborné stesky nechám na vás, za sebe budu rád, když chytím aspoň něco. Jestliže doplní vybrakované řeky od sumců a kormoránů, budu jedině rád. Jestli vytlačí okouny, je mi to šuma fuck, páč většího jak 10 cm jsem stejně u nás neviděl. Jestli chutná jako okoun, díky bože za něj. Kdyby někdo obrátil kýbl do soukromáku, možná i zůstanu. Dobrá příležitost pro majitele kaprodromů k zpestření obsádky. Jako kapra si dopedele chytnu všude. Plotici si přeji. Alespoň jednu za rok.

Úterý 15. listopadu 2011 ve 23:58® sunet

jiris> To si nemyslím, vranky obývají horské a podhorské toky, hlavačky a hlaváč zase spíše toky nížinné. Tož snad nebude docházet k plundrování podhorských revírů. A pak, hlavačka a hlaváč mají šupiny, vranky nikoliv.

Úterý 15. listopadu 2011 ve 23:45® jiris
jiris

Hodně lidí začne péct vranky, hlavačky atd… Nerozeznají to.

Úterý 15. listopadu 2011 ve 21:44® zalesak05
zalesak05

Tak tedy musím říct že jsem něco podobného viděl v návsí v jasení na jedné tůňce. Myslel jsem si že jeto už vyrostlý pulec. Přidám fotky do fotoalba.

Úterý 15. listopadu 2011 ve 20:49® sethy
sethy

Prutos> Pěkný Tome. Btw. pošli tak pul kila na košt :-)

Úterý 15. listopadu 2011 ve 20:37® trembel

Tak u nas je to komplet pruser (SVK, Bratislava a okolie), dokonca sa najde aj na stojakoch. Chytat na feeder alebo na plavanu pri dne sa v niektorych miestach neda, hacik 8–12 s 5 a viac kostnakmi mu nerobi sebemensi problem. Sem tam sa vo foto rubrikach objavia kusky okolo 20cm.

novější starší
Stránky:   2 1